Krevní obraz

Co je vyšetřováno?

Krevní obraz je automatizovaný test určující počet krevních buněk v periferní krvi. Krev se skládá z tekuté složky - krevní plazmy a ze tří typů krvinek: bílé krvinky (leukocyty), červené krvinky (erytrocyty) a krevní destičky (trombocyty). Jsou produkovány a vyzrávají v kostní dřeni a za normálních okolností jsou zralé krvinky podle potřeby uvolňovány do krevního oběhu.

Krevní obraz je standardně vyšetřován na automatických analyzátorech krevních částic, které hodnotí celou řadu parametrů. Ve výsledcích najdeme nejen počet jednotlivých krvinek obsažených ve vzorku krve, ale i jejich některé další charakteristiky. Standardní vyšetření krevního obrazuzahrnuje:

• Počet bílých krvinek - leukocytů, může, ale nemusí obsahovat diferenciální rozpočet leukocytů
• Počet červených krvinek - erytrocytů, hemoglobin (Hb), hematokrit (Hct), střední objem erytrocytu (MCV), střední množství hemoglobinu v erytrocytu (MCH), střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytu (MCHC) a někdy šíře distribuce erytrocytů (RDW). Hodnocení erytrocytů může, ale nemusí obsahovat vyšetření retikulocytů
• Počet krevních destiček – trombocytů, součástí může, ale nemusí být hodnocení středního objemu krevních destiček (MPV)a/nebo šíře distribuce destiček (PDW).

Bílé krvinky – leukocyty

Existuje pět typů bílých krvinek, které mají za úkoludržet organismus zdravý, bojovat s infekcí a hojit poranění. Rozdělujeme je na neutrofily, bazofily, eosinofily, lymfocyty a monocyty. Jsou přítomny v krvi v relativně stálém poměru. Jejich počty se mohou dočasně zvyšovat, nebo snižovat v závislosti na potřebách těla, např. infekce vede ke zvýšení koncentrace neutrofilů, (a k posunu doleva – více mladých forem). Neutrofily mají za úkol potlačovat bakteriální infekce. Při alergické reakci bývá zvýšený počet eosinofilů. Při virové infekci může dojít k vzestupu lymfocytů.V případě některých nemocí jako je leukémie dochází ke zvýšení celkového počtu bílých krvinek vyplavením abnormálních a (nezralých nebo zralých)bílých krvinek.

Červené krvinky – erytrocyty

Jsou červeně zbarvené buňky, kulaté, zploštělé a uprostřed s prohlubní – bikonkávního tvaru. Jsou tvořeny kostní dření a po dosažení zralosti jsou uvolňovány do krevního oběhu. Obsahují hemoglobin, což je bílkovina přenášející kyslík v těle. Obvyklá délka života červené krvinky je 120 dnů. Kostní dřeň kontinuálně produkuje nové erytrocyty, které nahrazují staré a rozpadlé krvinky, nebo ty, které tělo ztratí krvácením. Produkce erytrocytů kostní dření a/nebo jejich životnost může být ovlivněna celou řadou onemocnění, ale také např. silným krvácením. Krevní obraz počet červených krvinek, množství hemoglobinu, jakou část krve tvoří červené krvinky (hematokrit) a jsou-li normálního vzhledu. Všechny červené krvinky mají za normálních okolností stejný vzhled, minimálně se navzájem liší ve velikostia tvaru. Nicméně některé stavy jako např. nedostatek vitamínu B 12, kyseliny listové, železa mohou vyvolat výrazné změny. Pokud je nedostatečné množství červených krvinek, potom hovoříme o anémii. Anémie může mít projevy jako slabost, nebo únava. Méně často se vyskytuje zvýšené množství červených krvinek (erytrocytóza, polycytémie), které může v extrémních případech až omezit průtok krve cévami (krev je příliš „hustá“).

Krevní destičky – trombocyty

Krevní destičky jsou fragmenty (úlomky) buněk, které sehrávají důležitou roli při srážení krve. Nemá–li pacient dostatek krevních destiček, může mít vyšší riziko krvácením a tvorby hematomů. Krevní obraz zjišťuje množství a velikost trombocytův krvi. V některých případech se u některých lidí objevují giganticky velké destičky, nebo shluky destiček, které není možno změřit automatickým analyzátorem krevních částic. Pak je nutné provést nátěr periferní krve a jeho mikroskopické vyšetření.

Pokud jsou zjištěny závažné odchylky v jedné nebo více populacích krvinek, může to znamenat přítomnost nemoci/í. Ke stanovení diagnózy je nutné provést další vyšetření. Jedním z nich je provedení nátěru periferní krve a zhodnocení vzhledu krvinek pod mikroskopem. Laborantka hodnotí velikost, tvar a barvu krvinek, všímá si však všech přítomných odchylek od normy. Každá doplňující informace je zaznamenána a předána lékaři, kterému pak pomáhá odhalit příčinu abnormálního výsledku krevního obrazu..

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha. U dětí je navíc ještě možnost píchnutí do paty.

´Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Je nutná nějaká příprava, aby byl získaný vzorek kvalitní?

Není.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?

Krevní obraz se vyšetřuje jako obecné vyšetření zdravotního stavu.

Může být použit k:

• Vyhledávání široké škály onemocnění
• Pomoci určit diagnózu u stavů jako anémie, infekce, krvácivé projevy, leukémie
• Sledování nemoci a/nebo účinnosti podávané léčby
• Sledování léčby léky, o nichž je známo, že mají negativní vliv na krvinky - např. chemoterapie nebo léčba ozařováním

Vyšetření krevního obrazu zahrnuje sérii testů, které hodnotí tři typy krvinek:

Bílé krvinky - leukocyty - tvoří obranný systém proti infekci, nádorům a hrají roli v alergických a zánětlivých procesech. Hodnotí se:

• Celkový počet bílých krvinek
• Diferenciální rozpočet bílých krvinek - může, ale nemusí být součástí vyšetření. Rozlišuje a počítá jednotlivé typy leukocytů. Existuje pět typů bílých krvinek neutrofily (granulocyty, segmenty), bazofily, eosinofily, lymfocyty a monocyty.

Červené krvinky - erytrocyty - jejich úkolem je přenášet kyslík. Hodnotí se:

• Celkové množství červených krvinek
• Hemoglobin – množství proteinu přenášejícího kyslík v těle
• Hematokrit – procentuální zastoupení červených krvinek v celkovém množství krve.

Dále jsou hodnoceny následující parametry:

• střední objem erytrocytu (MCV) - vyhodnocuje průměrnou velikost erytrocytu
• střední množství hemoglobinu v erytrocytu (MCH) - průměrné množství hemoglobinu v erytrocytu
• střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytu (MCHC) - průměrné procentuální zastoupení hemoglobinu v erytrocytu
• šíře distribuce erytrocytů (RDW). může být součástí vyšetření; popisuje variabilitu velikosti erytrocytů ve vyšetřeném vzorku
• jeho součástí může být také vyšetření retikulocytů, které hodnotí absolutní a relativní počet mladých červených krvinek v krvi

Krevní destičky - trombocyty - jsou fragmenty buněk kostní dřeně, které jsou nezbytné pro srážení krve:

• Celkový počet krevních destiček
• Průměrný objem destiček (MPV) může být součástí krevního obrazu, vyhodnocuje průměrnou velikost trombocytu
• Šíře distribuce destiček (PDW) - může být součástí krevního obrazu, popisuje variabilitu velikosti trombocytů ve vyšetřeném vzorku.

Kdy je vyšetření požadováno?

Krevní obraz je běžné vyšetření, které se provádí k určení zdravotního stavu. Pokud se počty krvinek nachází ve fyziologickém rozmezí, další krevní obraz se provádí až při změně zdravotního stavu, nebo pokud lékař uzná za vhodné ho provést.

Vyšetření krevního obrazu se provádí, pokud se vyskytují klinické příznaky a projevy chorob, které ovlivňují krvinky.Mezi příznaky patří únava, slabost, infekce, zánět, podlitiny, nebo krvácení. Výsledky pak mohou pomoci odhalit příčinu a/nebo stanovit závažnost onemocnění.

Vyšetření krevního obrazu bývá prováděno pravidelně při dispenzarizaci pacientů s chorobami, které mají vliv na stav krvinek. A také v rámci kontroly účinnosti léčby u pacientů s krevním onemocněním.

Některé druhy léčby, jako například chemoterapie, mohou ovlivňovat tvorbu krvinek v kostní dřeni. Jiné léky mohou snížit celkový počet bílých krvinek. V případě léčby těmito preparáty bývá pravidelně kontrolován krevní obraz.

Co výsledek vyšetření znamená?

Lékař většinou hodnotí výsledky krevního obrazu jako celku. V závislosti na tom, proč je vyšetření krevního obrazu prováděno, mohu být zároveň indikována i doplňková nebo následná vyšetření.

Následující tabulka stručně a obecněvysvětluje, co znamenají výsledky(snížení, zvýšení hodnot) jednotlivých položek krevního obrazu.

Vyšetření bílých krvinek - leukocytů:

• Vyšetření červených krvinek - erytrocytů
• Vyšetření krevních destiček - trombocytů

Pro podrobnější informace o jednotlivých součástí vyšetření klikněte na název a otevře se související článek

Vyšetření bílých krvinek - leukocytů
Vyšetření	Celý název	Příčiny snížení počtu	Příčení zvýšení počtu
Leukocyty	Vyšetření počtu leukocytů	Název - leukopenie Onemocnění nebo poškození kostní dřeně Autoimunitní onemocnění Těžké infekce (sepse) Lymfomy nebo nádorov&´ onemocnění šířící se do kostní dřeně Onemocnění imunitního systému (např. HIV)	Název - leukocytóza Infekce, nejčastěji bakteriální nebo virové Záněty Leukémie, myeloproliferativní onemocnění Alergie, astma Odumření tkáně (způsobené úrazem, popálením. srdečním infarktem) Intenzivní cvičení, velký stres
DIF	Diferenciální rozpočet leukocytů (není prováděn vždy, může být proveden současně, ale i následně po vyšetření krevního obrazu)
Neutrofily	Celkový počet neutrofilů Relativní počet neutrofilů (%)	Název - neutropenie Velmi těžké infekce (sepse) Autoimunitní onemocnění Reakce na léky, chemoterapii Imunodeficitní stavy Myelodysplázie Poškození kostn&´ dřeně (např. chemoterapií, léčebným ozařováním) Zhoubné nádorové onemocnění šířící se do kostní dřeně	Název - neutrofilie Akutní bakteriální infekce Záněty Odumření tkáně (nekróza) způsobená poraněním, srdečním infarktem, popálením Fyziologicky (stresem, intenzivním cvičením) Některými typy leukémií (např. chronická myeloidní leukémie)
Lymfocyty	Celkový počet lymfocytů Relativní počet lymfocytů (%)	Název - lymfopenie Autoimunitní onemocnění (např. systémový lupus erytematodes, revmatoidní artritida) Infekční onemocnění (např. HIV, virová hepatitida, tyfus, chřipka) Poškození kostní dřeně (např. chemoterapií, léčebným ozařováním) Kortikosteroidy	Název - lymfocytóza Akutní virové onemocnění (např. neštovice, cytomegalovirová infekce (CMV), infekce virem Ebstein Barrové (EBV), opar, zarděnky Některé bakteriální infekce (např. černý kašel, tuberkulóza (TBC)) Toxoplazmóza Chronická zánětlivá onemocnění (např. ulcerózní kolitida) Lymfocytární leukémie, lymfomy Stres (akutní)
Monocyty	Celkový počet monocytů Relativní počet monocytů (%)	Snížení počtu monocytů nemívá klinický význam Opakovaně zjištěné snížení počtu může znamenat: Poškození, nebo selhání kostní dřeně Vlasatobuněčnou leukémii - Hairy cell leukémie	Chronické infekce (např. tuberkulóza, plísňová onemocnění) Infekční onemocnění srdce (bakteriální endokarditida) Difúzní choroby pojivové tkáně (např. systémový lupus erytematodes, sklerodermie, revmatoidní artritida, vaskulitidy) Monocytární nebo myelomonocytární leukémie (akutní nebo chronická)
Eosinofilů	Celkový počet eosinofilů Relativní počet eosinofilů (%)	Jejich počet v krvi je obvykle nízký. Jednou zjištěný, nebo občasně snížený počet eosinofilů nebývá klinicky významný.	Astma, alergie (např. senná rýma) Poléková reakce Parazitární infekce Zánětlivá onemocnění (např. c&´liakie, nespecifické střevní záněty) Některá nádorová onemocnění, leukémie, lymfomy
Bazofily	Celkový počet bazofilů Relativní počet bazofilů (%)	Stejně jako eosinofily, jejich počet v krvi je obvykle nízký. Snížení nemívá klinický význam.	Vzácně při alergických reakcích (kopřivka, potravinová alergie) Zánětlivá onemocnění (revmatoidní artritida, ulcerózní kolitida) Některé leukémie

 

Vyšetření červených krvinek - erytrocytů
Vyšetření	Celý název	Příčiny snížení počtu	Příčení zvýšení počtu
Erytrocyty	Vyšetření počtu erytrocytů	Název - anémie (chudokrevnost) Akutní nebo chronické krvácení Rozpad erytrocytů (např. hemolytická anémie) Poruchy výživy (např. nedostatek železa, vitamínu B12 nebo kyseliny listové) Onemocnění nebo poškození kostní dřeně Chronická zánětlivá onemocnění Selhání ledvin	Název - polycytémie, polyglobulie Dehydratace Plicní onemocnění Nádor ledvin, nebo jiný nádor produkující erytropoetin Kouření Vrozená dispozice (např. změněná citlivost ke kyslíku, abnormální vazba hemoglobinu ke kyslíku) Polycytemia vera - poměrně vzácné onemocnění
Hb	Hemoglobin	Obvykle odráží výsledky vyšetření erytrocytů, znamená doplňkovou informaci	Obvykle odráží výsledky vyšetření erytrocytů
Hct	Hematokrit	Obvykle odráží výsledky vyšetření erytrocytů	Obvykle odráží výsledky vyšetření erytrocytů. Nejčastěji bývá zvýšen při dehydrataci
Odvozené parametry
MCV	Střední objem erytrocytu	Snížen&´ objem erytrocytů znamená, že krvinky jsou menší (mikrocyty). Příčinou bývá např. nedostatek železa, talasémie	Zvýšený objem erytrocytů znamená, že krvinky jsou větší (makrocyty).Příčinou bývá např. anémie z nedostatku vitamínu B12, kyseliny listové
MCH	Střední množství hemoglobinu v erytrocytu	Odráží výsledky MCV, malé erytrocyty budou mít nižší hodnotu MCH	Odráží výsledky MCV, makrocyty jsou větší a mají sklon mít vyšší hodnotu MCH
MCHC	Středn&´ koncentrace hemoglobinu v erytrocytu	Může být snížen zároveň s MCH. S poklesem MCHC (hypochromie) se setkáváme např. u nedostatku železa nebo talasémie	Zvýšení hodnot MCHC (hyperchromie) se setkáváme u stavů, kdy je hemoglobin v erytrocytech více koncentrován, jako např. u autoimunitní hemolytické anémie, u pacientů s popáleninami, hereditární sférocytózou (vzácné vrozené onemocnění)
RDW (není vždy uváděno)	Šíře distribuce erytrocytů	Nízká hodnota znamená uniformní/jednotnou velikost erytrocytů	Znamená, že populace erytrocytů je tvořena směsí malých a velk&´ch erytrocytů. Nezralé erytrocyty bývají větší. Například populace krvinek při anémii z nedostatku železa a perniciózní anémii je značně různorodá, jak co se týče velikosti (anizocytóza), tak tvaru (poikilocytóza) a RDW je tedy zvýšeno
Retikulocyty (není vždy prováděno)	Celkový počet retikulocytů Relativní počet retikulocytů (%)	Pokud je přítomen nízký počet retikulocytů v rámci anémie, znamená to, že je omezena tvorba erytrocytů (např. postižení, nebo poškození kostní dřeně, nebo poruchy výživy (nedostatek železa, vitamínu B12, kyseliny listové))	Pokud je přítomen vysoký počet retikulocytů v rámci anémie, obyčejně to naznačuje periferní příčinu anémie - např. krvácení, hemolýzu, nebo reaktivní změny na podávanou léčbu (např. substituční terapii železem při anémii z nedostatku železa)

 

Vyšetření krevních destiček - trombocytů
Vyšetření	Celý název	Příčiny snížení počtu	Příčení zvýšení počtu
Trombocyty	Vyšetření počtu trombocytů	Název - trombocytopenie Virová infekce (mononukleóza, spalničky, hepatitida) Horečka skalistých hor Protilátky proti trombocytům Léky (acetaminofen, chinin, léky obsahující sulfo- skupinu, alopurinol, digoxin) Jaterní cirhóza Autoimunitní onemocnění Sepse Leukémie, lymfomy Myelodysplázie Chemoterapie, léčebné ozařování	Název - trombocytóza Nádorová onemocnění (plic, trávicí soustavy, prsu, vaječníků, lymfomy) Revmatoidn&´ artritida, nespecifické záněty střev, systémový lupus erytematodes Anémie z nedostatku železa Hemolytická an&´mie Myeloproliferativní onemocnění (např. esenciální trombocytémie)
MPV (není vždy uváděno)	Střední objem trombocytu	Průměrná velikost trombocytů je malá. Starší destičky jsou menší, než mladší. Nízký MPV tedy může znamenat, že je postižena tvorba trombocytů v kostní dřeni	Vyšší MPV znamená, že je v krvi více větších, mladších trombocytů. Může to být způsobeno tím, že kostn&´ dřeň překotně produkuje a uvolňuje trombocyty do krevního oběhu.
PDW (není vždy uváděno)	Š&´ře distribuce trombocytů	Znamená uniformní/jednotnou velikost trombocytů	Znamená větší odchylky ve velikosti jednotlivých trombocytů. Může znamenat výskyt trombocytů s poruchou funkce.

 

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Zvýšení nebo snížení počtu krevních buněk může být způsobeno mnoha nejrůznějšími okolnostmi. Některé tyto stavy mohou vyžadovat léčbu, jiné odezní samy.

Podání krevní transfúze ovlivňuje výsledky krevního obrazu.

Fyziologické hodnoty krevního obrazu u dětí se liší od fyziologických hodnot dospělých osob. Laboratoř si stanovuje rozmezí fyziologických hodnot pro jednotlivé věkové kategorie a lékař k nim musí přihlížet při hodnocení výsledků krevního obrazu

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak mohu ovlivnit svůj krevní obraz?

2. Pokud nejsou výsledky mého vyšetření krevního obrazu v pořádku, která další vyšetření budou následovat?

1. Jak mohu ovlivnit svůj krevní obraz?

Pacienti, kteří mají velký zájem o svůj zdravotní stav, chtějí často vědět, jak mohou ovlivnit počet bílých, červených krvinek a krevních destiček. Na rozdíl od jako „hodného“ a „zlého“ cholesterolu, nejsou populace krevních buněk obecně ovlivňovány životním stylem. Nicméně pacient může ovlivnit nedostatek vitamínu B12, kyseliny listové a železa. Neexistuje žádný způsob, jak ovlivnit počet bílých krvinek, nebo měnit velikost a tvar červených krvinek. Vyléčením probíhajících chorob a dodržováním správné životosprávy můžete napomoci Vašemu tělu optimalizovat tvorbu krevních buněk a o zbytek se tělo postará samo.

2. Pokud nejsou výsledky mého vyšetření krevního obrazu v pořádku, která další vyšetření budou následovat?

To záleží na tom, které testy nejsou v pořádku, na předpokládané příčině, osobní anamnéze a výsledcích klinického vyšetření. Jedním z vyšetření, které mohou následovat je vyšetření nátěru periferní krve.

Abnormální výsledek vyšetření leukocytů - mohou následovat kultivační vyšetření z postižené oblasti (např. hemokultura (kultivace krve), kultivace moči, sputa), ASLO, nebo testy na odhalení virových infekcí jako je mononukleóza (způsobena EBV). Pokud je podezření na zánět, vyšetřuje se CRP a FW.

Abnormální výsledek vyšetření erytrocytů - mohou následovat vyšetření retikulocytů, metabolismu železa, vyšetření vitamínu B12 a kyseliny listové, G6PD nebo vyšetření zaměřených na diagnostiku hemoglobinopatií.

Abnormální výsledek vyšetření krevních destiček - mohou následovat podrobnější vyšetření krevních destiček jako vyšetření funkce destiček, vyšetření HIT protilátek. Doplňkovými testy k odhalení krvácivého nebo trombofilního stavu jsou pak APTT, PT a vyšetření koagulačních faktorů včetně von Willebrandova faktoru.

Pokud je podezření na vážná onemocnění typu leukémie, myelodysplázie nebo obecně onemocnění kostní dřeně, bývá prováděno bioptické vyšetření kostní dřeně. Ke stanovení diagnózy může být nutno provést řadu speciálních vyšetření. Ptejte se lékaře a konzultujete vaše výsledky krevního obrazu, zda je nutné provést další testy a proč.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorn&´ hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.