Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření nátěru periferní krve je často indikováno jako následný test, pokud jsou abnormální výsledky vyšetření krevního obrazu. Může být použito ke stanovení diagnózy, nebo ke sledování průběhu onemocnění krve. Dříve bylo toto vyšetření prováděno při každém vyšetření krevního obrazu manuálně. S nástupem automatizace do laboratoří je proveden diferenciální rozpočet automaticky přístrojem zároveň s vyšetřením krevního obrazu. Jestliže jsou zjištěny abnormality červených, bílých krvinek, nebo destiček, je provedeno manuální vyšetření pod mikroskopem. To zaručuje nejlepší odhalení a identifikaci nezralých a abnormálních buněk.
Vyšetření se často využívá k určení onemocnění, která ovlivňují jeden nebo více typů krvinek a ke sledování jejich následné léčby. Je mnoho chorob a poruch, které mohou ovlivňovat počet a typ produkovaných krevních buněk, jejich funkčnost a životnost. Ačkoliv se do krevního oběhu uvolňují jen zralé krevní buňky, některé okolnosti mohou donutit kostní dřeň uvolnit nezralé a/nebo deformované krevní buňky. Je-li zjištěno velké množství abnormálních buněk, může lékař navrhnout další vyšetření.
Kdy je vyšetření požadováno?
Pokud analyzátor krevních částic při vyšetření krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu hlásí přítomnost abnormálních nebo nezralých buněk. Dále může lékař toto vyšetření požadovat při podezření na nemoci krvetvorby, nebo na zvýšený rozpad krvinek, při podezření na anémii, myeloproliferativní onemocnění, onemocnění kostní dřeně a leukémii Toto vyšetření se provádí pravidelně u pacientů sledovaných a léčených pro nemoci krvetvorby.
Na onemocnění krve mohou upozornit tyto příznaky a projevy:
- Slabost, únava
- Bledost kůže a sliznic
- Žloutenka
- Krvácivé příhody
- Zvětšení sleziny
- Bolest kostí
Pokud je pacient sledován a léčen pro krevní chorobu, je vyšetření nátěru periferní krve prováděno pravidelně.
Co výsledek vyšetření znamená?
Samotný výsledek nátěru periferní krve nemusí být vést vždy ke stanovení diagnózy.Častěji naznačuje na přítomnost nějakého probíhajícího onemocnění, na jeho tíži a nutnost provedení dalších vyšetření. Výsledky nátěru periferní krve je nutno vztahovat k výsledku vyšetření krevního obrazu a dalších laboratorních vyšetření, stejně tak ke klinickému stavu - příznakům a projevům.
Výsledky nátěru periferní krve typicky obsahují popis vzhledu červených, bílých krvinek a krevních destiček včetně případných abnormalit.
Červené krvinky- erytrocyty
Normální zralé červené krvinky jsou jednotné velikosti 7 µm a na rozdíl od leukocytů nemají jádro, Jsou kulaté, zploštělé a uprostřed s prohlubní – bikonkávní. Vzhledem k obsahu hemoglobinu mají v nátěru periferní krve barvu od růžové po červenou se světlejším středem. Vzhledově normální červené krvinky jsou nazývány normochromní, normocytární.
Každá červená krvinka nemusí být perfektní, ale větší množství vadných buněk může signalizovat přítomnost choroby.
Několik příkladů chorob postihujících červené krvinky:
- Anémie (chudokrevnost)
- Hemoglobinopatie - včetně srpkovité anémie a talasémie
- Myeloproliferativní onemocnění
- Onemocnění kostní dřeně
V nátěru periferní krve můžeme pozorovat jednu nebo i více morfologických změn červených krvinek:
Anisocytóza:rozdílná velikost buněk. Může provázet anémii. Červené krvinky menší než 7 µm jsou nazývány mikrocyty, červené krvinky větší než 7 µm jsou nazývány makrocyty.
Mikrocytóza: přítomnost malých buněk (menších než 7 µm)
Makrocytóza: přítomnost velkých buněk (větších než 7 µm)
Poikilocytóza:rozdílný tvar buněk – echinocyty, akantocyty, eliptocyty, keratocyty, rouleaux (penízkovatění), srpkovité buňky, terčovité buňky, kapkovité buňky, schistocyty, sférocyty.
Více viz Erytrocyty
Bílé krvinky - leukocyty
Z nátěru periferní krve se odečítá mikroskopický diferenciální rozpočet leukocytů. Typicky laborantka nalezne, spočítá a zhodnotí minimálně 100 bílých krvinek. Hodnotí se procentuáln&´ zastoupení jednotlivých typů leukocytů, jejich vzhled (morfologie) a stupeň zralosti. Bílé krvinky obsahují jádro a cytoplazmu. Všechny vznikají z kmenové buňky kostní dřeně. Ta se dále diferencuje (přeměňuje) do dvou odlišných linií bílých krvinek: myeloidní a lymfoidní řada. Máme pět různých typů zralých bílých krvinek.
Granulocyty obsahují v cytoplazmě granula. Patří mezi ně:
- Neutrofily(10-18µm) Mají v cytoplazmě růžová nebo červená granula. Jsou dominantními krvinkamiu zdravých dospělých osob. Mají za úkolchránit organismus před infekcí.
- Eosinofily (10-15µm):Jsou snadno rozpoznatelné v krevních nátěrech prosvojí velikost ía červenooranžová ýmigranulay. Obecně jsou zastoupeny v nízkém počtu (1-3%). Nejčastější příčinou zvýšení jejich počtu jsou alergie a parazitární infekce.
- Bazofily (10-15µm): Mají velká černá granula a jsou nejméně početné ze všech typů bílých krvinek (1%). Bývají zvýšeny při leukémiích, neštovicích, při ulcerózní kolitidě a po vakcinacích.
Mezi leukocyty neobsahující granula patří:
- Monocyty: jsou obvykle největší z bílých krvinek (12-20 µm), monocyty přítomné ve tkáních ajsou nazývány makrofágy, mají pro svojischopnost pohlcovat (fagocytovat) buněčný odpad, bakterie, nebo jiné nerozpustné částice atd.
- Lymfocyty: jsou menší buňky (10-12 µm), mají homogenní cytoplazmu a hladké a kulaté jádro. Jeden z druhů lymfocytů - B-lymfocyty Tyto buňkyjsou zodpovědné za tvorbu protilátek (imunoglobulinů)
Absolutní nebo relativní počet jednotlivých typů leukocytů a jejich vzhled v nátěru periferní krve může být ovlivněn velkým množstvím chorob a chorobných stavů. Např.:
- Infekce a/nebo zánět - mohou zvýšit počet určitého druhu leukocytů
- Onemocnění kostní dřeně - v závislosti na konkrétní chorobě dochází k vzestupu nebo poklesu absolutního nebo relativního počtu některých typů leukocytů.
- Alergie - mohou ovlivnit počet eosinofilů.
- N&∓´dorová nebo myeloproliferativní onemocnění - v nátěru periferní krve můžeme nalézt blasty, jedná se o nezralé leukocyty, které jsou standardně v kostní dřeni, kde postupně vyzrávají. Teprve zralé buňky jsou uvolňovány do krve.Pokud je nalezneme v nátěru periferní krve, mohou ukazovat na přítomnost závažného onemocnění jako je myeloproliferativní onemocnění, leukémie.
Více viz Leukocyty
Krevní destičky - trombocyty
Jsou fragmenty velkých buněk kostní dřeně – megakaryocytů. Pokud dojde k poškození cévní stěny a ke krvácení, krevní destičky desítkyse aktivují, shlukují a slepují k sobě navzájem – tvoří agregáty a zahajují proces srážení krve. K zástavě krvácení je nutné mít dostatečný počet krevních destiček. Pokud je jich příliš málo, nebo nejsou dostatečně funkční, schopnost zacelit ránu je snížena a může dojít až k životu ohrožujícímu krvácení. U některých lidí je produkováno příliš mnoho destiček, což má vliv na krevní srážení a ve smyslu vzniku trombózy. Tito lidé však mohou mít i krvácivé projevy, neboť přestože mají krevní destičky které vypadají normálně, protože nadbytečné krevní destičky, ačkoliv vypadají normálně, mohou být dysfunkční.
Určování počtu krevních destiček je součástí krevního obrazu. V případě Uabnormálně nízkého, nebo vysokého množství krevních destiček může být d&∓´le indikováno provedení mikroskopického diferenciálního rozpočtu se zaměřením na abnormality ve velikosti a tvaru krevních destiček hodnocen jejich tvar a velikost. Například velké nebo gigantické trombocyty jsou vídány u myeloproliferativních chorob, u autoimunitní trombocytopenie, stavu, při kterém imunitní systém vytváří protilátky namířené proti krevním destičkám.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Pokud jsou výsledky vyšetření nátěru periferní krve abnormální, doporučuje se provedení následných vyšetření, které by mohly napomoci stanovení diagnózy, a sice vyšetření kostní dřeně.
Výsledky nátěru periferní krve mohou být zkresleny pokud:
- Pacient dostal, nebo dostává krevní transfúzi
- Pacient má zvýšenou hladinu krevních bílkovin
Výsledné hodnoty mohou kolísat v čase. Mohou být ovlivněny chorobným stavem, stresem, intenzivním cvičením, nebo kouřením.
