Když HODNĚ pijete, škodíte si zdraví! Dochází tím k přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést k oslabování jejich funkcí. ❌Víte, že existuje „otrava vodou“? Vypití většího objemu vody v krátkém čase, např. několik hodin po sobě více než 1 litr/hod., může způsobit akutní stav známý jako „otrava vodou“. ➡Příčinou je nízký obsah sodíku v krvi. ➡Projevuje se podle své vážnosti od zvracení, ochablosti a bolení hlavy až po křeče, kóma nebo i smrt. Vyšetření sodíku https://www.labtestsonline.cz/sodik.html #testy #zdraví #voda

Kolik tekutin potřebuji právě já? Zkuste sledovat tyto ukazatele (příznaky déletrvajícího a výrazného nedostatku tekutin): ☑️sucho v ústech, ☑️oschlé rty a jazyk, ☑️malé množství tmavě žluté moči, ☑️tendence k zácpě, ☑️škytavka při jídle, ☑️tlak v okolí žaludku, ☑️pálení žáhy, ☑️suchá pokožka. Naopak příznaky nadbytku tekutin jsou: . časté močení (zvláště v noci), . klidové pocení v normálních teplotních podmínkách . vlhké ruce či nohy, . bolestivost bodu vzadu uprostřed lýtka (při stisku prstem). (Důležité vědět, abyste se k těmto příznakům nedopracovali.) Obecné doporučení: • 1,5–2 litry čisté vody denně pro ženy • 2–2,5 litru čisté vody denně pro muže (jde o tekutiny mimo jídlo, v běžném prostředí, bez fyzické zátěže) Doporučení závisí na mnoha faktorech, proto není univerzální. Záleží na věku, zdravotním stavu, pracovním prostředí, sportu, stravě, počasí atd. zdroj https://szu.gov.cz/aktuality/voda-jako-zaklad-zdravi-zasady-pitneho-rezimu/

Kolik přes den vypít – věčná otázka Každý den naše tělo vyloučí přibližně 2,5 litru vody. Ztrácíme ji močí, stolicí, dýcháním i kůží. Abychom tento deficit vyrovnali, musíme vodu pravidelně doplňovat. A ne, žízeň není vždy spolehlivým ukazatelem – často se objeví až při mírné dehydrataci, kdy už naše tělo začíná trpět. Co se děje, když tělu chybí voda? 🚰Bolesti hlavy, únava a malátnost. 🚰Zhoršená koncentrace a pokles fyzické i duševní výkonnosti. 🚰 Riziko vážnějších zdravotních problémů, jako jsou ledvinové kameny, infekce močových cest nebo dokonce kardiovaskulární choroby. Kolik tedy pít? Zapomeňte na univerzální doporučení typu „vypijte 3 litry denně“. Vaše potřeba tekutin je individuální. Záleží na vašem věku, váze, fyzické aktivitě, stravě i prostředí, ve kterém žijete. Někomu stačí méně než litr denně, jiný potřebuje i více než 5 litrů. Důležité je naslouchat svému tělu a najít si svůj vlastní optimální režim🙂 (Příště poradíme)

Světový den dárců krve – 14. červen Celý svět si připomíná ty, kteří svou krví zachraňují životy ➡️Jaké krevní testy podstoupí dárce? ➡️Víte, jak je zajištěna bezpečnost příjemce transfuze? ➡️A potřebujeme znát svoji krevní skupinu? (Mnozí z vás možná budou překvapeni) Světový den dárců krve, který připadá na 14. června, není náhodně vybrané datum. Je to den narození Karla Landsteinera, rakouského lékaře a imunologa, který objevil systém krevních skupin ABO a získal za to Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Odpovědi na otázky najdete stručně a přehledně v článku na https://www.labtestsonline.cz/

Otestujte své zdravotní IQ s Národním zdravotnickým informačním portálem! Víte, jak se správně orientovat ve zdravotním systému? Rozumíte lékařským zprávám? Umíte rozpoznat důvěryhodné zdravotní informace? 🤔 ⏰ 21 minut, které skutečně dávají smysl NZIP potřebuje vaši pomoc pro zjištění, jak si stojí zdravotní gramotnost v Česku. Vyplněním dotazníku: ✅ přispějete k lepšímu zdravotnictví pro nás všechny, ✅ pomůžete vylepšit Národní zdravotnický informační portál, ✅ zjistíte úroveň svého "zdravotního IQ". BONUS: Po dokončení dotazníku objevíte zajímavé tipy o bezplatných zdravotních službách, které možná ani nevyužíváte! Dotazník NZIP můžete vyplnit kliknutím na odkaz https://forms.office.com/e/F1WZwUa9t8 nebo naskenováním QR kódu v přiloženém obrázku. Děkujeme, že podporujete Národní zdravotnický informační portál a jste s námi na jedné lodi! ❤️ #NZIP #ZdravotniGramotnost #ZdravotniIQ #Zdravi #Dotaznik

Ptáte se nás: Mám dlouhodobě abscesy a přidaly se obtíže a silné bolesti hlavy, nevolnosti atd. Mám jít na nějaké testy? (absces = dutina vyplněná hnisem) Jestliže se abscesy opakuji, lze kultivačně vyšetřit jejich obsah a podle zjištěného původce (např. zlatý stafylokok) je možné nasadit antibiotickou léčbu. Vyšetřit by se měla i celková imunita, aby se vyloučilo její snížení, které může být příčinou větší náchylnosti i infekci. ℹ Méně komplikované abscesy se samovolně zhojí. ℹ Ty větší potřebují chirurgický zásah (otevření a vyčištění hnisu). Pozor: Infekce z abscesu se může nekontrolovaně rozšířit do okolní tkáně. Pak se mohou bakterie rozšířit i do krve a vznikne nebezpečná otrava krve (sepse).