Proč je důležité chodit na krevní testy? O tom se přesvědčili zaměstnanci jedné velké firmy v ČR. Využili nabídku testování v rámci preventivního programu DEN KRVE. Pro mnohé z nich byly výsledky nemilým překvapením.
Výsledky testů potvrdily známý fakt, preventivní prohlídky mají velký význam a osvětové akce jsou stále důležité.
Cílem projektu bylo ukázat lidem, že mají zdraví ve svých rukou a že je v jejich zájmu, aby o něj pečovali. Pokud nepřijdou k lékaři včas, nenechají se vyšetřit a odebrat krev, nedozví se o možném ohrožení svého zdraví, které se odehrává skrytě nebo se projevuje „jen“ únavou či fyzickou i psychickou nepohodou. Včasným léčením tak mohou předejít např. infarktu myokardu, následkům nekompenzované cukrovky, skrytého zánětu či poruchy štítné žlázy.
Proto bylo testování zaměřeno na základní rozbor krve, na zhodnocení kardiovaskulárního rizika, rizika přítomnosti diabetu, onemocnění ledvin, poškození jater, přítomnost zánětu a poruchy funkce štítné žlázy, a to ve skupině 48 dobrovolníků s průměrným věkem 42 let.
Výsledky odhalily „dosud neznámá rizika“
Všem pacientům s rizikem poškození zdraví bylo doporučeno navštívit svého praktického lékaře pro další vyšetření, úprava životosprávy případně farmakologická léčba a pravidelné sledování.
Odborným garantem projektu byl profesor MUDr. Jaroslav Racek, DrSc., vedoucí Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni, předseda České společnosti klinické biochemie. Výsledky vyhodnotil MUDr. Roman Cibulka, Ph.D, MBA, taktéž z Ústavu klinické biochemie a hematologie v Plzni. Organizačně zajistil ústav Zdravotní gramotnost národa.
Souhrnné zhodnocení nálezů
Zhodnotili jsme výsledky 48 účastníků studie, 14 mužů a 34 žen. Průměrný věk ve sledovaném souboru byl 42 let (medián 41 let – jednalo se o Gaussovské rozložení hodnot). Nejmladšímu účastníkovi bylo 26 let, nejstaršímu 69 let. Muži byli starší než ženy, průměrný věk u mužů byl 47 let, zatímco u žen 39 let.
V naší skupině mělo 31 účastníků nízké kardiovaskulární riziko (z toho bylo 27 žen a 4 muži). Tento relativně velký počet byl dán především vysokým zastoupením mladších ročníků (23 probandů bylo ve věku do 40 let) a také převahou žen, které mají kardiovaskulární riziko nižší než stejně staří muži.
Střední riziko mělo 11 účastníků (7 mužů a 4 ženy). Tito lidé by již měli být více sledováni a měla by u nich zcela jistě proběhnout osvěta ohledně zdravého životního stylu v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění (dieta, pravidelný pohyb, nekuřáctví). Vysoké kardiovaskulární riziko měly 2 ženy a velmi vysoké riziko 2 muži. U těchto lidí často kromě nefarmakologických opatření (úprava životního stylu) používáme také léky (např. ke snížení hladiny cholesterolu v krvi), což jsme také doporučili.
U 6 probandů jsme odhalili zvýšenou hladinu krevního cukru (glykémii), z toho u 5 z nich lehce. U jedné paní byla glykémie zvýšená do té míry, že zde můžeme s velkou pravděpodobností stanovit diagnózu diabetu mellitu (cukrovky). Ve 2 případech máme podezření na poruchu funkce štítné žlázy, neboť jsme zaznamenali zvýšenou hladinu TSH.
21 účastníků studie mělo zvýšenou hladinu LDL-cholesterolu, 8 účastníků zvýšenou hladinu triacylglycerolů a 3 účastníci sníženou hladinu HDL-cholesterolu. Všechny tyto nálezy představují zvýšené riziko aterosklerózy (kornatění tepen). U všech 32 jedinců s dyslipidémií jsme doporučili patřičné změny životosprávy, u některých pak také farmakologickou léčbu, u všech samozřejmě sledování stavu.
U 7 účastníků jsme zaznamenali lehké zvýšení aktivity jaterních enzymů (např. ALT) v krvi, což svědčí o poškození jater. Doporučili jsme opakování vyšetření po určitých změnách životosprávy (omezení alkoholu, tučné stravy apod.).
U nikoho jsme neodhalili závažnější poruchu funkce ledvin. Pro citlivější detekci jejich poškození by ale bylo lepší stanovit vylučování albuminu močí.
U 5 účastníků jsme zaznamenali zvýšené ukazatele zánětu (u 3 z nich se jednalo o zvýšenou hladinu C-reaktivního proteinu, u 2 o zvýšený počet bílých krvinek neboli leukocytózu). Doporučili jsme opět zopakování vyšetření u praktického lékaře, eventuálně další vyšetření stavu u přetrvávajícího nálezu.
Všichni účastníci studie měli normální počet červených krvinek. U 2 žen jsme ale zjistili, že mají sníženou hladinu krevního barviva (hemoglobinu). Častou příčinou tohoto stavu je nedostatek železa, proto jsme u nich doporučili vyšetřit jeho hladinu v krvi.
Závěrem:
Akce DEN KRVE potvrdila význam pravidelného preventivního testování, následné klinické zhodnocení výsledků lékařem pro stanovení možných rizik a včasných preventivních opatření pro zachování dobrého zdraví a kvality života. Zároveň poskytla zaměstnavatelům důkazy, že investice do preventivních programů jejich zaměstnanců je důležitý firemní benefit, který pomáhá udržet „zdraví“ v jejich společnosti.
4. 11. 2026