Popis onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Tuberkulóza (TB) je infekční onemocnění vyvolané Mycobacterium tuberculosis complex.

Tuberkulóza může postihnout jakýkoliv tělesný orgán, nejčastěji však postihuje plíce, nitrohrudní uzliny, méně pak urogenitální trakt, kůži, skelet, CNS a gastrointestinální trakt. Šíření tuberkulózy se děje kapénkovou infekcí. Zdrojem bývá především člověk (vzácně zvíře) s TB plic, který vykašlává kapénky obsahující mykobakteria. Většina infikovaných TB dokáže tuto infekci zvládnout vlastním imunitním systémem a dochází pouze k přežívání omezeného množství mykobakterií v buňkách. Tento stav nazýváme latentní TB (LTBI). Nemocní nemají žádné příznaky, nejsou infekční pro okolí. Ve většině případů LTBI neprogreduje do aktivní tuberkulózy.

U některých osob, zvláště u osob s oslabenou imunitou může iniciální TB infekce přímo přejít do aktivního onemocnění TB. Ze skupiny osob z LTBI onemocní TB asi 10 %.

TB byla až do roku 2020 druhou nejčastější smrtelnou infekční chorobou na světě (po AIDS). V roce 2020 byla TB odsunuta na třetí příčku díky pandemii Covid-19.  Před érou objevů účinných látek proti TB (antituberkulotik) se TB nazývala souchotiny. Nemocní se souchotinami byly soustřeďováni do speciálních sanatorií. I přes účinnou léčbu na TB celoročně umírá 1,45 milionu lidí (z toho 230 tisíc dětí). 8,8 milionů lidí ročně onemocní a z toho je 1,1 milionu zároveň HIV pozitivních. Odhadujeme, že 2 miliardy lidí jsou TB infikovány. Existují však výrazné geografické rozdíly. Epidemiologická data jsou nejhorší v zemích se špatnou dostupností zdravotní péče, v chudých zemích, tj. státy Afriky a východní Asie, jež tvoří až 68 % všech nových případů TB na světě.

V ČR je situace příznivá, v posledních letech počet nových případů nepřekračuje 400. To je asi 3,4 případů na 100 tisíc obyvatel. V ČR a celé Evropě se však začíná projevovat vliv migrace, který s sebou přináší vyšší výskyt rezistentních forem TB.

Příznaky a znaky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

LTBI nevyvolává žádné příznaky. Lze ji zjistit tuberkulinovým testem nebo IGRA testy (v České republice běžně dostupné Quantiferon TB Gold a TSPOT)

Symptomy aktivní TB závisejí na tom, který orgán je postižen. Často se vyvíjejí velmi pozvolna.

U plicní TB:

·         Chronický kašel produktivní, ale i suchý kašel, může být vykašlávána krev

·         Horečka

·         Zimnice

·         Hubnutí

·         Únava

Při mimoplicní TB jsou příznaky velmi různé a mohou zahrnovat:

·         Bolesti v zádech a poruchy hybnosti (TB páteře)

·         Únava, anémie (TB v kostní dření)

·         Bolesti kloubů

·         Bolesti v oblasti ledvin a močovodů

·         Bolesti v malé pánvi (gynekologická TB)

·         Horečka a dušnost (TB perikarditida)

·         Porucha vědomí, bolesti hlavy, kóma (TB mozkomíšních plen)

Diagnóza TB je stoprocentní při průkazu mykobakterií TB v kultivacích z hlenu nebo jiných materiálů včetně vzorků tkáně.

Laboratorní vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

LTBI

Více než 100 let se používá tuberkulinový kožní test (TST). Tento test je vhodné provádět u osob v riziku TB (nemocní s oslabenou imunitou, kontakty s aktivní TB, osoby ošetřující nemocné s TB) dále před očkováním kojenců a dětí.  Pozitivní výsledek tuberkulinového testu v neproočkované populaci indikuje přítomnost LTBI a měl by být doplněn skiagramem hrudníku s pátráním po aktivní TB. TST bohužel neumí rozlišit imunitu postinfekční od postvakcinační.

V posledních 10 letech je TST nahrazován přesnějšími testy z krve Quantiferon TB Gold a TSPOT. 

Aktivní tuberkulóza

K diagnostice plicní TB je nutné opakovaně vyšetřit ideálně ranní sputum (3 – 5 vzorků) na mykobakteria. Při podezření na mimoplicní TB je materiál odebírán podle příslušné mimoplicní lokalizace (moč, menstruační krev, mozkomíšní mok a další materiály). Na mikroskopii a kultivaci lze odesílat i vzorky tkání.

Pro rychlou diagnostiku plicní TB slouží mikroskopické vyšetření sputa obarveného podle Ziehl-Neelsena a fluorescence, které prokazuje acidorezistentní tyčky. Podle mikroskopie nelze určit typ mykobakteria a musí tak v mykobakteriologické laboratoři probíhat další testování.

Genetické sondy jsou velmi citlivá a specifická vyšetření, která mohou k diagnostice TB přispět. Mohou rovněž upřesnit typ mykobakteria a jeho citlivost na léky. Výsledek je zpravidla znám do několika hodin či 1 – 2 dnů od odběru materiálu. Všechny pozitivní i negativní výsledky musí být potvrzeny kultivacemi.

Kultivační vyšetření na mykobaktérie je zlatý standart, spočívá v nanesení odebraného materiálu zbaveného ostatních baktérií na speciální půdy. Většina mykobakterií se dělí 1x za 24 hodin, což je příčinou toho, že do viditelných kolonií narostou v řádu 6 týdnů. Kultivace je tisíckrát citlivější metoda než mikroskopické vyšetření sputa. Výsledky kultivací definitivně potvrzují diagnózu TB. Po kultivaci následuje další fáze laboratorního testování, a to stanovení citlivosti kmene na léky.

Jiná než laboratorní vyšetření

Každý nemocný s výše uvedenými příznaky by měl mít provedený skiagram hrudníku či CT hrudníku, ev. další zobrazovací vyšetření jiných orgánu. Plicní TB vyvolává na skiagramu hrudníku charakteristický rentgenologický obraz infiltrativních stínů s projasněními s nejčastější lokalizací v horních třetinách plicních polí. Jindy však nález nemusí být typický. 

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Prevence

Prevence TB infekce spočívá ve vyhledávání, izolaci a léčení aktivní plicní tuberkulózy.

Vakcína proti TB (BCG vakcína) se aplikuje v řadě zemí, zabraňuje vzniku závažných forem TB u dětí. V ČR se od r. 2010 se plošné očkování proti TB neprovádí, očkování je selektivní a očkují se rizikový novorozenci do 1 měsíce věku. Toto očkování je hrazené ze zdravotního pojištění. Pro rodiče existuje možnost dobrovolného očkování dětí, které hrazené z pojištění není. Přeočkování se nedoporučuje.

Časná diagnostika TB

Časná diagnostika TB spočívá v cíleném vyšetřování osob na LTBI v rizikových skupinách a lze tak zjistit TB plic u osob, které ještě nemají příznaky nemoci a časně ji léčit.

U osob, kde je přechod od LTBI do aktivní TB velmi pravděpodobný, podáváme preventivní léčbu - chemoprofylaxi izoniazidem po dobu minimálně 6 měsíců.

Léčba aktivní TB musí být zahájena ihned po stanovení diagnózy, zpravidla za hospitalizace kombinací 4 – 5 antibiotik, tzv. antituberkulotik. Pokud má nemocný prokázán dobře citlivý kmen mykobakteria, pak se potíže zmírňují až ztrácejí v horizontu několika týdnů, přesto je ale nezbytné dodržet celkovou doporučenou dobu léčby (většinou 6 měsíců). Dlouhá doba léčby je potřebná k zabití co největšího počtu mykobakterií tak, aby nedocházelo k recidivě onemocnění. Nedodržení léčebného režimu vede ke vzniku rezistentních kmenů a tím k závažnější formě TB, která se léčí velmi obtížně, dlouhodobě, za použití drahých léků, kdy mnohá nejsou v ČR běžně dostupná. Dlouhodobá léčba může mít i závažné vedlejší účinky.

Léčba TB musí být během hospitalizace i v ambulantní fázi kontrolovaná tak, aby byla jistota, že nemocný léky skutečně užívá v doporučeném dávkování (DOTS-directly observed treatment-short course). Plně kontrolovaná léčba má úspěšnost minimálně 95 %.

Po skončení léčby jsou nemocní dlouhodobě sledováni v plicních ambulancích.

Ve vzácných případech, především u komplikací TB, musí být využita i chirurgická léčba.

Tento článek byl naposledy aktualizován 9. srpna 2023.