Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení metanefrinů v moči se provádí jako jedno z vyšetření pro diagnostiku nebo vyloučení přítomnosti feochromocytomu u symptomatických pacientů. Je také užitečné při monitorování účinků léčby při feochromocytomu nebo po jeho chirurgickém odstranění a také pro monitorování možné eventuální recidivy. Lze jej ordinovat samostatně nebo spolu s metanefriny v plazmě. Současně nebo jako doplňkové vyšetření se také vyšetřují katecholaminy v plazmě a v moči. Jelikož sekrece katecholaminlů se s časem v průběhu dne mění, může vyšetření moče sbírané 24 hodin prokázat zvýšené vylučovaní, které se nemusí projevit při stanovení jejich koncentracev krvi. Rozhodnutí o tom, které analyty nebo v jaké kombinaci vyšetřit, je záležitostí ošetřujícího lékaře. V řadě případů se preferuje vyšetření močových a/nebo plazmatických metanefrinů, protože jejich koncentrace v moči je obvykle vyšší, než koncentrace katecholaminů a zvýšené koncentrace v krvi přetrvávají i v případě, kdy katecholaminy jsou již zpět na normálních koncentracích.
Jelikož výsledky mohou být ovlivněny řadou léků, složením potravy a stresem, bude určitá část z nich falešně pozitivní. Proto se nedoporučuje provádět vyšetření metanefrinů jako screening. V případě pozitivního výsledku se lékaři často snaží možné interference eliminovat doporučením, jaká omezení mají pacienti před a při sběru moče dodržovat a pak vyšetření opakují za účelem potvrzení nebo vyloučení pozitivity.
Někdy se metanefriny stanovují i u asymptomatických pacientů, u kterých je při jiném vyšetření zjištěn adrenální nebo neuroendokrinní tumor a také u pacientů, kteří mají „silnou“ osobní nebo rodinnou anamnézu feochromocytomů, protože ty mohou recidivovat a jsou v některých případech geneticky podmíněné.
Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření metanefrinů v moči je ordinováno při podezření na feochromocytom za účelem jeho potvrzení nebo vyloučení. Důvodem vyšetření bývá obvykle trvale nebo záchvatovitě zvýšený krevní tlak, provázený symptomy jako bolesti hlavy, pocení, zarudnutí a zrychlená tepová frekvence. Vyšetření se provádí také u pacientů bez náležité odezvy na léčbu hypertenze.Jelikož produkce příslušných hormonů není při feochromocytomu organismem regulována, hypertenze většinou nereaguje na konvenční léčbu.
Někdy se metanefriny stanovují u pacientů, u kterých je při jiném vyšetření zjištěn adrenální tumor, u pacientů s rodinnou anamnézou feochromocytomů a rovněž jako monitorování u pacientů s léčeným feochromocytomem.
Co výsledek vyšetření znamená?
Jelikož při stanovení metanefrinů v moči se uplatňuje řada interferujících faktorů a feochromocytom je dosti vzácné onemocnění, setkávají se lékaři častěji s falešně než se správně pozitivními výsledky. Jestliže je u symptomatického pacienta zjištěna vysoká koncentrace metanefrinů v moči, jsou indikována další vyšetření, protože pokud jsou v těchto případech vyloučeny vlivy interferujících látek a stresu, je pravděpodobnost přítomnosti feochromocytomu dosti vysoká. Pak se obvykle stanoví metanefriny v plazmě a/nebo katecholaminy v plazmě nebo v moči. Pokud jsou i tyto zvýšeny, ordinuje se k potvrzení resp. lokalizaci tumoru vyšetření nukleární magnetickou rezonancí (NMR).
Vážnější onemocnění jiného typu než feochromocytom a stresy mohou také vyvolat střední až vysoké zvýšení koncentrace metanefrinů. Proto musí ošetřující lékař posuzovat výsledek i pacienta komplexně – jaký je jeho fyzický a emocionální stav, medikace, dieta atd. Pokud se zjistí a následně eliminují možné interferující vlivy, obvykle se vyšetření opakuje. Pokud je koncentrace metanefrinů i nadále zvýšena, ordinuje se vyšetření NMR. Pokud výsledky opakovaného vyšetření zvýšené nejsou, je pravděpodobnost přítomnosti feochromocytomu velmi malá.
Pokud se zjistí zvýšené koncentrace u pacienta již na feochromocytom léčeného, je pravděpodobné, že léčba není plně efektivní nebo že dochází k recidivě tumoru.
Negativní prediktivní hodnota stanovení je relativně dobrá. To znamená, že pokud se zjistí koncentrace metanefrinů v intervalu referenčního intervalu je přítomnost feochromocytomu velmi nepravděpodobná.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
I když stanovení metanafrinů pomáhá v detekci a diagnostice feochromocytomu, neříká výsledek lékaři nic o tom, jak je tumor velký, kolik jich je a zda je benigní, i když většina jich benigních je. I malé tumory mohou produkovat velké množství metanefrinů.
Před vyšetřením je třeba lékaře informovat o všech užívaných lécích i tzv. doplňcích stravy. Lékař musí totiž posoudit, zda některé z těchto látek mohou s vyšetřením interferovat, případně zda je možno léčbu na nezbytně nutnou dobu přerušit. Interferovat mohou mezi jiným: paracetamol, aminofylin, amfetaminy, léky a přípravky k potlačení chuti k jídlu, káva, čaj a jiné formy kofeinu, chloralhydrát, clonidin, dexametazon, diuretika, epinefrin, etanol (alkohol), insulin, imipramin, metyldopa, monoaminoxidáza, inhibitory, nikotin, nitroglycerin, nosní kapky, propafenon, reserpin, salicyláty, theofylin, tetracyklin, tricyklická antidepresiva a vazodilatancia. Interference léků se u jednotlivých pacientů často liší a většinou je obtížně odhadnutelná.
