Lp(a)

Co je vyšetřováno?

Lipoproteiny jsou částice kolující v krvi, které přenášejí tuky (lipidy) ve vazbě na bílkoviny (proteiny).

Lp(a) je částice podobná lipoproteinu o nízké hustotě (LDL), která obsahuje navíc (kromě bílkoviny Apo B) apolipoprotein (a), zkráceně apo(a), který je zřejmě zodpovědný za rychlejší progresi aterosklerózy.

Lp(a) má řadu přímých aterogenních účinků, může například usnadňovat vazbu molekul LDL na stěny tepen, má prozánětlivý účinek a podporuje také ukládání vápníku do cévních stěn a srdečních chlopní, čímž přispívá k jejich tuhnutí.

Koncentrace Lp(a) v krvi je asi z 90 % určena geneticky. Neovlivňuje ji dieta, fyzická aktivita a nemají na ni vliv ani běžná léčiva používaná k léčbě vysoké hladiny cholesterolu a dalších poruch metabolismu lipidů. Pokud má jeden rodič vysokou koncentraci Lp(a), jeho potomek má zvýšenou pravděpodobnost, že ji bude mít také.

Odhaduje se, že celosvětově má každá pátá osoba zvýšenou koncentraci Lp(a) v krvi.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta, není nutná žádná speciální příprava.

Není vhodné vyšetření provádět při horečce, během infekce, v těhotenství a krátce po výrazném úbytku tělesné hmotnosti.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?

Bývá ordinováno spolu s dalšími lipidovými testy jako součást posouzení rizika CAD a CVD. Lp(a) a několik dalších markerů kardiálního rizika, jako ApoB, hs-CRP, ApoA a homocystein se vyšetřují u pacientů s rodinnou anamnézou časného koronárního arteriárního onemocnění.
Někteří lékaři ordinují tyto testy u pacientů s rizikem srdeční nebo vaskulární nemoci, kteří mají normální nebo jen mírně zvýšené lipidy. Protože cca 50% pacientů se srdeční příhodou má normální cholesterol, snaží se tak najít další faktory, které mohou ovlivnit vývoj tohoto onemocnění. Předpokládá se, že zvýšený Lp(a) může přispívat k progresi srdečních a vaskulárních chorobných procesů.

Kdy je vyšetření požadováno?

Pokud nebyla hladina Lp(a) dosud vyšetřena praktickým lékařem, je velmi důležité tak učinit bez zbytečného odkladu zejména u pacientů, kteří:

• prodělali infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici;
• mají přímého příbuzného, který prodělal tato onemocnění v relativně mladém věku (u mužů před 55. rokem života, u žen před 65. rokem života);
• mají přímého příbuzného se zvýšenou koncentrací Lp(a) v krvi;
• mají familiární hypercholesterolémii, tedy dědičně zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi;
• mají zúžení aortální chlopně;
• prodělali opakované infarkty myokardu navzdory léčbě snižující koncentrace krevních lipidů (např. pomocí statinů).

Co výsledek vyšetření znamená?
Koncentrace Lp(a) jsou podmíněny geneticky a během života organismu zůstávají víceméně konstantní. Nejsou ovlivňovány změnami životního stylu ani většinou léků.

Vysoké koncentrace Lp(a) mohou zvyšovat riziko vývoje CAD a CVD u pacientů s normálním lipidovým profilem. Předpokládá se, že zvýšené koncentrace Lp(a) působí na vývoj srdečních nebo cerebrálních chorobných procesů nezávisle na ostatních faktorech. Zvýšené koncentrace Lp(a) mohou spolupůsobit u:

• chronického renálního poškození
• vyčerpává estrogen
• familiální hypercholesterolemie – vrozená porucha s vysokými koncentracemi cholesterolu
• těžkého hypothyroidismu
• neléčeného diabetu
• nefrotického syndromu

Zdá se, že nízké koncentrace Lp(a) problémy nepřinášejí.

Další infomace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Obecně se nedoporučuje stanovovat lipidy při horečce nebo rozsáhlejších infekcí, během 4 týdnů po akutním infarktu myokardu, mrtvici, větších chirurgických zásazích, krátce po nadměrném příjmu alkoholu, při silném, neléčeném diabetu, v těhotenství a během rychlého váhového úbytku.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaké hodnoty Lp(a) se považují za významně zvýšené?

2. Jak je vyšetření Lp(a) využíváno v klinické praxi?

3. Jaká část populace má hodnoty Lp(a) významně zvýšené?

4. Jsou nějaké problémy se stanovením Lp(a)?

1. Jaké hodnoty Lp(a) se považují za významně zvýšené?

Za hodnoty, které již zvyšují kardiovaskulární riziko, se považují hodnoty vyšší než 50 mg/dl nebo 105 nmol/l. Extrémně zvýšené hodnoty jsou vyšší než 180 mg/dl nebo 430 nmol/l. Ty představují shodné kardiovaskulární riziko jako neléčená heterozygotní familiární hypercholesterolemie.

Jelikož různé laboratoře mohou používat různé metody, je nezbytné výsledek vždy hodnotit s ohledem na uvedené jednotky.

2. Jak je vyšetření Lp(a) využíváno v klinické praxi?

Pokud má vyšetřená osoba hladinu Lp(a) pod 105 nmol/l (nebo 50 mg/dl), kardiovaskulární riziko plynoucí z Lp(a) je zanedbatelné.

Pokud praktický lékař při preventivní prohlídce zjistí, že vyšetřená osoba má koncentraci Lp(a) v rozmezí 105 – 400 nmol/l (50 – cca 170 mg/dl), měl by důsledně intervenovat všechny ovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy (např. farmakologicky snížit hladinu LDL-cholesterolu, důsledně léčit vysoký krevní tlak, hyperglykémii, vést pacienta ke zdravému životnímu stylu apod.).

Pokud má vyšetřená osoba hladinu Lp(a) nad 400 nmol/l (cca 170 mg/dl), měl by ji praktický lékař odeslat do specializované lipidové poradny (seznam je na webu athero.cz).

Cílená léčba Lp(a) se vyvíjí a bude zřejmě brzy k dispozici.

3. Jaká část populace má hodnoty Lp(a) významně zvýšené?

Jedná se přibližně o 20 % populace. Asi 1 % populace má hodnoty extrémně zvýšené.

Zajímavostí je, že hladina Lp(a) se liší mezi rasami, vyšší hodnoty jsou častěji pozorovány u negroidní rasy. Rozdíly jsou popsány i mezi pohlavími, ženy mají v průměru hodnoty Lp(a) vyšší o 5–10 % oproti mužům.

4. Jsou nějaké problémy se stanovením Lp(a)?

Cílem je vyvinout protilátku proti takové části molekuly Lp(a), která by byla unikátní, nebyla by přítomna na více místech Lp(a) a každou částici by tak spolehlivě identifikovala pouze jednou. Výsledek by byl v molárních jednotkách a vyjadřoval by přesný počet částic Lp(a). V současné době to tak není, používají se metody s polyklonálními protilátkami namířenými proti různým místům molekuly Lp(a). Mohou výsledky nadhodnocovat i podhodnocovat, navíc neexistuje standardizace metod.

Některými sety se stanovuje molární koncentrace (nejčastěji v nmol/l, ale i v mmol/l), některými hmotnostní koncentrace (v mg/dl nebo g/l). Hmotnostní koncentrace se jeví jako méně vhodná, neboť složení molekuly je individuální a částice může mít u různých osob různou hmotnost. Přepočet mezi jednotkami může být nepřesný a není doporučeno ho používat.

Na vývoji standardního postupu se pracuje.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. 

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE. (Eds.), Tietzova učebnice klinické chemie a molekulární diagnostiky. 4. vydání. St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

KRONENBERG F, MORA S, STROES ESG et al. Lipoprotein(a) in atherosclerotic cardiovascular disease and aortic stenosis. A European Atherosclerosis Society consensus statement. Eur Heart J 2022; 43(39): 3925-3946.

MARCOVINA SM, CLOUET-FORAISON N, KOSCHINSKY ML et al. Development of an LC-MS/MS Proposed Candidate Reference Method for the Standardization of Analytical Methods to Measure Lipoprotein(a). Clin Chem 2021; 67(3): 490–499.

SOŠKA V, KYSELÁK O. Měření koncentrace lipoproteinu(a): co a jak měříme a kudy dál? AtheroRev 2023; 8(3): 172-176.

SOŠKA V, VRABLÍK M. Život se zvýšeným lipoproteinem(a) v krvi. Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění, z.s, za odborné spolupráce České společnosti pro aterosklerózu. Dostupné on-line https://ca-ko.cz/wp-content/uploads/2025/12/lipoprotein_brozura_210x210_2025_v08.pdf.

VRABLÍK M, BLAHA V, CÍFKOVÁ R et al. Stanovisko ČSAT ke Konsenzu Evropské společnosti pro aterosklerózu: Lipoprotein(a) při aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění a aortální stenóze. AtheroRev 2023; 8(2): 3-13.