1. Jaké hodnoty Lp(a) se považují za významně zvýšené?
2. Jak je vyšetření Lp(a) využíváno v klinické praxi?
3. Jaká část populace má hodnoty Lp(a) významně zvýšené?
4. Jsou nějaké problémy se stanovením Lp(a)?
1. Jaké hodnoty Lp(a) se považují za významně zvýšené?
Za hodnoty, které již zvyšují kardiovaskulární riziko, se považují hodnoty vyšší než 50 mg/dl nebo 105 nmol/l. Extrémně zvýšené hodnoty jsou vyšší než 180 mg/dl nebo 430 nmol/l. Ty představují shodné kardiovaskulární riziko jako neléčená heterozygotní familiární hypercholesterolemie.
Jelikož různé laboratoře mohou používat různé metody, je nezbytné výsledek vždy hodnotit s ohledem na uvedené jednotky.
2. Jak je vyšetření Lp(a) využíváno v klinické praxi?
Pokud má vyšetřená osoba hladinu Lp(a) pod 105 nmol/l (nebo 50 mg/dl), kardiovaskulární riziko plynoucí z Lp(a) je zanedbatelné.
Pokud praktický lékař při preventivní prohlídce zjistí, že vyšetřená osoba má koncentraci Lp(a) v rozmezí 105 – 400 nmol/l (50 – cca 170 mg/dl), měl by důsledně intervenovat všechny ovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy (např. farmakologicky snížit hladinu LDL-cholesterolu, důsledně léčit vysoký krevní tlak, hyperglykémii, vést pacienta ke zdravému životnímu stylu apod.).
Pokud má vyšetřená osoba hladinu Lp(a) nad 400 nmol/l (cca 170 mg/dl), měl by ji praktický lékař odeslat do specializované lipidové poradny (seznam je na webu athero.cz).
Cílená léčba Lp(a) se vyvíjí a bude zřejmě brzy k dispozici.
3. Jaká část populace má hodnoty Lp(a) významně zvýšené?
Jedná se přibližně o 20 % populace. Asi 1 % populace má hodnoty extrémně zvýšené.
Zajímavostí je, že hladina Lp(a) se liší mezi rasami, vyšší hodnoty jsou častěji pozorovány u negroidní rasy. Rozdíly jsou popsány i mezi pohlavími, ženy mají v průměru hodnoty Lp(a) vyšší o 5–10 % oproti mužům.
4. Jsou nějaké problémy se stanovením Lp(a)?
Cílem je vyvinout protilátku proti takové části molekuly Lp(a), která by byla unikátní, nebyla by přítomna na více místech Lp(a) a každou částici by tak spolehlivě identifikovala pouze jednou. Výsledek by byl v molárních jednotkách a vyjadřoval by přesný počet částic Lp(a). V současné době to tak není, používají se metody s polyklonálními protilátkami namířenými proti různým místům molekuly Lp(a). Mohou výsledky nadhodnocovat i podhodnocovat, navíc neexistuje standardizace metod.
Některými sety se stanovuje molární koncentrace (nejčastěji v nmol/l, ale i v mmol/l), některými hmotnostní koncentrace (v mg/dl nebo g/l). Hmotnostní koncentrace se jeví jako méně vhodná, neboť složení molekuly je individuální a částice může mít u různých osob různou hmotnost. Přepočet mezi jednotkami může být nepřesný a není doporučeno ho používat.
Na vývoji standardního postupu se pracuje.