Jak funguje AFB test?
Kdy se vyšetření AFB indikuje?
Co nám mohou říci výsledky?
Doplňující informace.
Jak funguje AFB test?
AFB vyšetření může být využito k detekci několika různých druhů acidorezistentních tyčinek, ale nejčastěji se využívá pro odhalení aktivní tuberkulózy, jejímž původcem je Mycobacterium tuberculosis.
Mykobakteriím říkáme acidorezistentní tyčinky, protože jsou to bakterie tvaru tyčky, které můžeme sledovat pod mikroskopem po speciálním barvení, kdy bakterie zadržují barvivo i po promytí kyselinou.
K identifikaci AFB jako původce infekce lze použít několik testů:
· AFB nátěr se využívá jako rychlý způsob detekce mykobakterií, která mohou způsobit infekci jako je tuberkulóza. Vzorek se tence nanese na podložní sklíčko, obarví se specifickým způsobem a prohlédne pod mikroskopem. Je to velmi cenný pomocník při rozhodování o terapii, než jsou k dispozici výsledky kultivace. Ovšem tento rychlý test je méně senzitivní než kultivace.
· Molekulární testování na tuberkulózu (NAAT) lze použít ve spojení s mikroskopií. NAAT detekuje genetické komponenty mykobakterií pomocí amplifikace/replikace jejich genetického materiálu. Tyto testy mohou zredukovat čas nutný k předběžné diagnóze na méně než 24 hodin. Pokud jsou testy prováděné na vzorcích s pozitivní mikroskopií, jsou dosti senzitivní i specifické. U vzorků s negativní mikroskopií jsou mnohem méně senzitivní. Lékaři poskytují rychlou odpověď a umožňují mu potenciálně infekčního pacienta izolovat a zamezit tak šíření choroby. U pacienta s příznaky TBC se doporučuje vyšetřit alespoň 1 vzorek pomocí NAAT v kombinaci s mikroskopií a kultivací.
· Kultivace se využívá pro detekci aktivní tuberkulózy, infekce způsobené netuberkulózními mykobakterii či ke zjištění, zda jsou příznaky podobné tuberkulóze způsobeny jiným původcem. Také se může využít k monitorování účinku terapie a k určení, zda je pacient ještě infekční. I když je tato metoda senzitivnější než mikroskopie, trvá mnohem déle, než jsou k dispozici výsledky. Mykobakteria rostou pomaleji než jiné bakterie, a tak pozitivní identifikace může zabrat několik dní až týdnů a potvrzení negativity 6-8 týdnů.
· Testování citlivosti se běžně provádí ve spojení s kultivací, abychom určili co nejúčinnější antibiotikum k léčbě mykobakteriální infekce. M. tuberculosis může být rezistentní k některým přípravkům používaným k léčbě TBC. Proto jako doplňkové vyšetření můžeme použít molekulární testy, které jsou vhodné k identifikaci genů kódujících rezistenci na nejčastěji využívaná antituberkulotika.
Kdy se vyšetření AFB indikuje?
Pokud má pacient příznaky naznačující plicní tuberkulózu nebo plicní infekci způsobenou jiným mykobakteriem:
- Dlouhotrvající, chronický kašel s produkcí hlenu, někdy s příměsí krve.
- Horečka, zimnice.
- Noční pocení.
- Ztráta chuti k jídlu.
- Nevysvětlený pokles na hmotnosti.
- Slabost, závratě.
- Bolest na hrudi.
Pokud má pacient příznaky spojené s mimoplicní tuberkulózou či mykobakteriální infekcí uloženou mimo plíce. Příznaky jsou různé dle lokalizace. Patří mezi ně bolesti zad a ochrnutí (tuberkulóza páteře); slabost způsobená anémií (TBC v kostní dřeni); psychiatrické příznaky, bolest hlavy, kóma (tuberkulózní meningitida); bolesti kloubů; bolesti břicha.
Pokud je pozitivní tuberkulinový test a pacient je ve zvýšeném riziku nákazy anebo má charakteristické změny na rentgenovém vyšetření plic.
Pokud byl ve styku s osobou, u které byla diagnostikována TBC a sám má příznaky či je ve stavu, kdy je náchylnější k nákaze (např. HIV/AIDS). U pacientů s AIDS je mnohem častější extrapulmonální TBC s nespecifickými příznaky.
Pacient už je léčen pro tuberkulózu; zde je vyšetření indikováno v pravidelných rozestupech, kvůli posouzení účinku léčby a zjištění, zda je pacient ještě infekční.
Pacient trpí chronickou kožní infekcí, která nereaguje na antibiotika běžně užívaná na bakteriální infekci; netuberkulózní mykobakteria mohou být příčinou této infekce, protože nereagují na antibiotika užívaná na stafylokokové či streptokokové infekce.
Co nám mohou říci výsledky?
Mikroskopie a molekulární vyšetření
Negativní mikroskopie může znamenat, že není přítomna žádná infekce, že infekce není způsobena mykobakterii nebo že mykobakteria nebyly v nátěrech přítomny v takovém počtu, aby byla pod mikroskopem viditelná. Většinou se pracuje aspoň se třemi vzorky, aby byla vyšší pravděpodobnost detekce mikroorganismů. Pokud je ovšem mikroskopie negativní a stále je silné podezření na mykobakteriální infekci, je možné odběr opakovat a vzorky vyšetřit v jiné dny. I ze vzorku s negativní mikroskopií mohou vyrůst mykobakteria z kultivace, protože kultivační půda jim umožňuje se množit.
Pozitivní mikroskopie naznačuje mykobakteriální infekci, ale vždy musí být provedena kultivace k potvrzení a určení druhu mykobakteria.
Z doporučení vyplývá, že mikroskopie se hodnotí ve spojení s výsledky z molekulárních testů. I když definitivní diagnózu potvrdí až kultivace, mikroskopie a NAAT nám může napovědět, jak postupovat. Ve většině případů se při pozitivním nálezu z rychlých testů přistupuje hned k léčbě.
|
Mikroskopie
|
NAAT
|
Interpretace
|
|
+
|
+
|
Předběžná diagnóza TBC.
|
|
-
|
+
|
NAAT je citlivější, takže toto se může objevit u pacientů s TBC; lze testovat další vzorky s pomocí NAAT. Pokud je pozitivních vzorků vyšetřených pomocí NAAT více, lze tento stav považovat za předběžně diagnostikovanou TBC.
|
|
+
|
-
|
Zpochybnitelný výsledek; kmen může být utlumený nebo bakterie viděna v mikroskopu není mykobakterium.
|
|
-
|
-
|
Symptomy nejspíš nejsou výsledkem mykobakteriální infekce.
|
Kultivace
Pozitivní kultivace identifikuje mykobakterium působící symptomy a test citlivosti informuje lékaře o tom, jak je rezistentní k terapii.
Pozitivní mikroskopie či kultivace několik týdnů po započetí terapie může znamenat nedostatečnost léčby a ta musí být změněna. Také to znamená, že postižená osoba je stále infekční a může přenášet mykobakteria na jiné osoby kašlem či kýcháním.
Negativní kultivace znamená, že osoba nemá aktivní mykobakteriální infekci nebo že mykobakteria nebyla v testovaném vzorku přítomna (to je důvod vyšetřování několika vzorků) nebo byla ve velmi malém množství. Kultivace se uchovávají 6 – 8 týdnů než se definitivně prohlásí za negativní. Vyšetřovaná osoba může mít latentní infekci, která způsobila, že tuberkulinový test byl pozitivní, ale nemá aktivní TBC.
Pokud má pacient tuberkulózu jiné části těla, je nutné odebrat vzorek odtud a znovu ho otestovat.
Negativní kultivace několik týdnů po terapii naznačuje, že infekce odpovídá na terapii a že pacient už není infekční.
Testování citlivosti
Výsledky nám poskytnou seznam antibiotik, která budou nejpravděpodobněji účinná v terapii infekce. Isoniazid a rifampicin jsou nejčastějšími preparáty užívanými v terapii TBC. Pokud je původce rezistentní k více než jednomu antituberkulotiku první řady, mluvíme o multirezistentní TBC (MDR-TB). Pokud je původce rezistentní i k některým antituberkulotikům z druhé řady, mluvíme o extenzivně rezistentní tuberkulóze (XDR-TB).
Doplňující informace.
Aktivní TBC vyžaduje kombinaci antituberkulotik podávaných dlouhodobě. Pacienti s latentní infekcí bez příznaků mohou být léčeni jedním antituberkulotikem pro snížení rizika aktivní TBC v budoucnu.
Byla vyvinuta i rychlejší metoda než běžná kultivace. Kultivace v tekutém médiu umožňuje rychlejší detekci. Využívá se k tomu automatizovaný přístroj, některé metody mohou být zase vyhodnocovány ručně. S metodou tekuté kultivace, nazývanou MODS (Microskcopic-Observation Drug Susceptibility assay), trvá diagnostika TBC a test citlivosti na antibiotika pouze 7 dní. Vzhledem k tomu, že tato metoda rozezná přítomnost multirezistentní TBC mnohem rychleji než běžná kultivace, může pomoci diagnostikovat a léčit tuto nemoc v raném stadiu a má potenciál zabránit šíření TBC. Výhody a nevýhody této metody se v současnosti hodnotí v rozvojových zemích s vysokou prevalencí TBC.
V prosinci 2010 doporučila Světová zdravotnická organizace plně automatizovaný přístroj založený na amplifikaci nukleových kyselin, který detekuje TBC a zároveň testuje citlivost na rifampicin přímo ze vzorku sputa během pouhých dvou hodin. Všechny vyšetřované vzorky musí ovšem být podrobeny vyšetření klasickou kultivací, tu tato metoda nenahradí.
