Tuberkulínový test

Co je vyšetřováno?

Test zjišťuje, zda je pacient infikovánbakterií Mycobacterium tuberculosis. Test měří odpověď imunitního systému na antigeny na povrchu bakterie. Jedná se o kožní reakci na tuberkulinový testnebo vyšetření interferonu gamma.

Tuberkulózaje infekční onemocnění způsobené bakteriální infekcí. Může poškodit řadu orgánů, nejčastěji plíce. Tuberkulóza, způsobená Mycobacterium tuberculosis je zdrojem onemocnění známého už tisíce let. TBC může způsobit neaktivní (latentní) infekci či aktivní progresivní onemocnění. U většiny lidí, kteří se nakazí, se daří ovládat růst a omezit infekci na několik buněk v těle. Bakterie jsou v těchto buňkách neaktivní ale ještě naživu. Člověk nemá žádné symptomy a není nakažlivý. Jestliže se imunitní stav člověka později zhorší, může bakterie znovu začít růst, a způsobit onemocnění. Aktivní TBC se šíří skrz dýchací sekrety, jako je sputum nebo aerosoly uvolněné kašláním, kýcháním, smíchem nebo dýcháním.

Malé množství tuberkulínu je vstříknuto pod kůži. Po 48 a 72 hodinách se sleduje reakce kůže v místě vpichu. Vyšetření interferonu gamma z krve měří množství interferonu ve vzorku krve.

Jestliže je tuberkulínový test pozitivní, má pacient aktivní případ TBC či skrytou formu infekce.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek není potřebný. Test se provádí na pacientově kůži. Tuberkulin označovaný jako PPD (purified protein derivative) obsahuje antigeny původce tuberkulózy, žádné živé bakterie a je užíván pro vyvolání hypersensitivní kožní reakce (červená vypouklá boule) pouze u těch pacientů, kteří jsou nakaženi. Zdravotník dezinfikuje předloktí a nechá kůži zaschnout. Pomocí speciálně upravené jehly se aplikuje malé množství tuberkulinu těsně pod svrchní vrstvu kůže. Správnost aplikace ověříme, když tekutina vytvoří malou bublinu, která vypadá jako puchýř. Místo vpichu by mělo zůstat odkryté a v klidu. Lékař prozkoumá místo po 48 či 72 hodinách, zda je viditelná kožní reakce.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Tuberkulínovým testem se běžně netestuje široká veřejnost, ale používá se pouze pro pacienty z vysoce rizikového prostředí, jako:

• Lidé s klinickými příznaky tuberkulózy
• nemocní s oslabeným imunitním systémem (lidé s HIV/AIDS)
• domovydůchodců, školy, sanatorianebo nápravná zařízení
• zdravotní pracovníci a jiní, kteří jsou v úzkém kontaktu s lidmi s možným aktivním TBC;
• kontakty s aktivním TBC;
• lidé pobývající v cizí zemi, kde se TBC běžně vyskytuje.
• narkomani

Tuberkulínový test je také někde používán jako součást běžného vyšetření před začátkem školy nebo nové práce. Těhotné ženy bývají náchylnější k nemoci, mohou nakazit nenarozené dítě. Test detekuje latentní nebo aktivní TBC. Pokud má lékař podezření na tuberkulózu, je potřeba dalších vyšetření k ověření diagnózy (rentgen, kultivace a barvení sputa).

Kdy je vyšetření požadováno?

Tuberkulínový test se objednává, pokud lékař chce zjistit, zda pacient není ohrožen tuberkulózou.

Test může být pravidelně prováděn u těch, kteří jsou ve vysoce rizikové skupině – a to protože mají závažné onemocnění, které oslabuje jejich imunitní systém, nebo protože pracují či žijí s lidmi vysoce rizikovými. Rizikové jsou také osoby, které přijdou do styku s lidmi, a to jsou učitelé nebo zdravotní pracovníci. Jelikož se TBC šíří vzduchem a prochází dýchacími sekrety, je možné test objednat, pokud člověk někdy byl v úzkém kontaktu s pacientem, který má aktivní infekci nebo pokud navštívil cizí zemi, kde je výskyt TBC běžný. Test by se měl provést několik týdnů po podezřelém kontaktu. Tuberkulínový test by se neměl opakovat, když už osoba měla dříve pozitivní reakci, vyšetření obvykle bývá bolestivější.

CDC preferuje vyšetření quantiferonu. Tuberkulinovy test bývá pozitivní po vakcinaci BCG kmenem. U dětí mladších 5 let je vhodnější provést tuberkulínový test. V případě negativního výsledku obou testů je zvýšené riziko u pacienta, že onemocnění tuberkulózou. Pokud je podezření, že výsledek vyšetření je falešně negativní, vyšetření se zopakuje. Imunitní systém je stimulován a druhé vyšetření bývá pozitivní.

Co výsledek vyšetření znamená?

Lékař vám výsledek testu oznámí po zhlédnutí místa vpichu po 48 nebo 72 hodinách. Pozitivní výsledek je charakterizován červeným otokem v místě aplikace injekce. Velikost, která je považovaná za pozitivní, se liší podle zdravotního stavu a věku jednotlivce. U infikovaných dětí, starých lidí a pacientů s poruchou imunitního systému (lidé s AIDS) se může tuberkulínový test zpozdit, nebo může mít negativní reakci.

Negativní výsledek také může znamenat, že jste nebyl vystaven nákaze, že váš imunitní systém nereagoval na test, nebo že je brzy na zjištění výsledku. Trvá asi 6 týdnů po kontaktu s infikovanou osobou, než se objeví pozitivní reakce na PPD. Pokud si váš lékař chce potvrdit negativní výsledek vyšetření, může nechat tuberkulínový test zopakovat.

Pozitivní výsledky jsou dány skrytou nebo aktivní infekcí nebo občas může být vyšetření falešně pozitivní. Pozitivní výsledek může také vyjít těm, kteří byli očkováni BCG (Bacille Calmette-Guérin). Diagnóza aktivního onemocnění je potvrzena i jinými testy nebo rentgenem plic. Jestliže je podezření na aktivní onemocnění, může být použita kultivace mykobakterií.

Test na interferon gama může být negativní, pozitivní nebo neurčitý. Pozitivní výsledek znamená, že je člověk infikován, může mít aktivní nebo latentní infekci, test není ovlivněn vakcinací.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Když jste už jednou měli pozitivní tuberkulínový test, není nutné si vyšetření opakovat. Kožní reakce obvykle zůstane pozitivní a následující testování mohou být čím dál více bolestivé. Negativní test může způsobit mírné svědění v místě vpichu. Reagovat na test nemusíte (dokonce pokud máte TBC), pokud jste v nedávné době měli virovou infekci, očkování (na spalničky, příušnice, plané neštovice, chřipku) nebo máte silnou tuberkulózu, jiné bakteriální infekce, nebo berete imunosupresiva.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Slyšel jsem o dalším testu zvaném QuantiFERON - TB Gold test. Můžu pomocí tohoto testu otestovat skrytou infekci TBC?

2. Mohla bych jít na tuberkulínový test když jsem těhotná?

3) Záleží na tom, které vyšetřeni mám?

4) Pokud mám tuberkulínový test a není možné jej odečíst do 72 hodin?

1. Slyšel jsem o dalším testu zvaném QuantiFERON - TB Gold test. Můžu pomocí tohoto testu otestovat skrytou infekci TBC?

Ano, FDA schválila krevní test, který se nazývá QFT-G (QuantiFERON® - TB Gold Test). Může pomoci potvrdit nebo vyvrátit skrytou či aktivní infekci tuberkulózy. Tento test není ovlivněn předcházejícím QFT-G nebo tuberkulínovým testem a BCG vakcinací. Pacient se nemusí dostavit po 48 až 72 hodinách k lékaři pro výsledky a nedostane kožní reakci jako u PPD injekce, test se neprovádí vpichem. U QFT-G vyšetření je nutné získat vzorek krve od pacienta a následně zpracovat (centrifugovat a uložit) v laboratoři do 16 hodin od odběru, to komplikuje klinické vyšetření a dostupnost testu v mnoha místech.

2. Mohla bych jít na tuberkulínový test když jsem těhotná?

Pokud je to nezbytně nutné, tak pouze po konzultaci se svým lékařem. Zatím nebyla prostudována a zdokumentována bezpečnost PPD vyšetření během těhotenství. Na druhou stranu, TBC může přejít z matky na dítě skrz amniovou dutinu během těhotenství. Pokud je riziko onemocnění vysoké, může lékař sám požadovat vaše vyšetření kožním testem.

3) Záleží na tom, které vyšetřeni mám?

Výsledky vyšetření jsou nezaměnitelné. Pokud lékař nařídí pravidelný skríning vyšetření interferonu, je lepší opakovat stejný test ve stejné laboratoři.

4) Pokud mám tuberkulínový test a není možné jej odečíst do 72 hodin?

Po více než 72 hodinách nemůže být test správně odečten a vyšetření se musí opakovat.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.