Další název:
Tyroidální autoprotilátky, Protilátky proti štítné žláze, Antityroidální protilátky, Antimikrozomální protilátky, Tyroidální mikrozomální protilátky, Protilátky proti tyroidální peroxidáze, TPO-Ab, Anti-TPO, TBII, Protilátky proti tyreoglobulinu, Tg-Ab, Protilátky proti receptoru pro TSH, TR-Ab, Tyreoideu stimulující imunoglobulin, TSI
Oficiální název:
Protilátky proti tyroidální peroxidáze (TPO-Ab), Protilátky proti tyreoglobulinu (Tg-Ab), Protilátky proti receptoru pro TSH (TR-Ab)
Související vyšetření:

T3, T4, TSH, Thyroglobulin


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pomůže k diagnóze a sledování autoimunitních onemocnění štítné žlázy a k jejich odlišení od jiné formy zánětu štítné žlázy (tyroiditidy), napomůže zvolit vhodnou léčbu

Kdy se nechat vyšetřit

  • máte-li zvětšenou štítnou žlázu (tzv. strumu)
  • jiné vyšetření štítné žlázy (jako je T3, T4 a TSH) poukazuje na její porušenou funkci
  • společně při stanovení tyreoglobulinu, pokud ho lékař používá ke sledování vašeho stavu při nádorovém onemocnění štítné žlázy
  • v intervalech doporučených vaším lékařem, pokud již bylo potvrzeno autoimunitní onemocnění štítné žlázy

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Testy zjišťují přítomnost a stanovují množství specifických protilátek proti štítné žláze. Ty jsou tvořeny tehdy, když imunitní systém jedince nesprávně rozpoznává komponenty vlastní štítné žlázy jako komponenty cizí. To může vést k chronické tyroiditidě (zánětlivému onemocnění štítné žlázy), k poškození tkáně a k poruše její funkce.

Štítná žláza (tyroidea) je malá žláza s vnitřním vylučováním, svým tvarem připomíná motýla, umístěna je v přední krční oblasti, na vnější straně průdušnice. Hlavní hormony, které jsou v ní produkovány (tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3)), jsou významné látky k regulaci rychlosti procesů, jakými naše tělo získává energii. Lidské tělo má vyvinutý zpětněvazebný mechanizmus, který využívá tyreotropinu (hormon stimulující štítnou žlázu – TSH) k zapnutí nebo vypnutí produkce hormonů v štítné žláze tak, aby byla zachována jejich stálá hladina v krevním oběhu. Jestliže tyroidální protilátky s tímto mechanizmem interferují, může to vést k chronickým stavům a poruchám spojeným s hypotyreózou (nedostatkem tyroidálních hormonů) nebo hypertyreózou ( nadměrným množstvím tyroidálních hormonů). Hypotyreóza může vyvolat takové symptomy jako je úbytek tělesné hmotnosti, ztráta chuti, struma, suchá pokožka, ztráta vlasů, nesnášenlivost chladu a zácpa. Hypertyreóza se může projevit pocením, zvýšeným srdečním tepem, úzkostí, třesem, nechutenstvím, poruchami spánku, náhlou ztrátou hmotnosti a vystouplýma očima.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je získán ze žíly na paži pacienta.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace související s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Primárně je vyšetření tyroidálních protilátek využíváno k diagnostice autoimunitních onemocnění štítné žlázy, aby je odlišilo od jiných forem tyroiditid. Vyšetření může být použito i ke zjištění příčiny zvětšení štítné žlázy nebo je provedeno poté, co jiné vyšetření (T3, T4 nebo TSH) poukázaly na porušenou funkci štítné žlázy.

Vyšetření jedné nebo i více tyroidálních protilátek může být požadováno u pacientů s autoimunitními poruchami netyroidálního charakteru, jako je systematický lupus erythematosus, revmatoidní artritida nebo perniciózní anémie, u nichž se rozvíjí symptomy postižení štítné žlázy. Postižení může nastat kdykoliv v průběhu těchto autoimunitních poruch.

Kdy je vyšetření požadováno?

Tyroidální protilátka: Zkratka: Přítomna u: Kdy je požadováno: Jiná fakta:
Protilátka proti tyroidální peroxidáze TPO-Ab Hashimotova tyroiditida

Gravesova-Basedowova choroba

U pacienta přítomny symptomy svědčící pro hypotyreózu.

V případě, že se lékař rozhodne zahájit terapii léky, které jsou spojeny s rizikem vzniku hypotyreózy (lithium, interferon alfa nebo interleukin-2).
Souvislost byla prokázána i s komplikacemi reproduktivních funkcí a těhotenství jako je samovolný potrat, preeklampsie, předčasný porod, selhání in-vitro fertilizace.
Protilátka proti tyreoglobulinu Tg-Ab Rakovina štítné žlázy

Hashimotova tyroiditida

Kdykoliv je stanovován tyreoglobulin, aby byla vyloučena případná interference protilátek s výsledky tohoto vyšetření. V pravidelných intervalech po léčbě rakoviny štítné žlázy, v kterých bude indikováno vyšetření tyreoglobulinu.  
Protilátka proti receptoru pro TSH TR-Ab Gravesova-Basedowova choroba Když se u pacienta vyskytnou symptomy hypertyreózy.
Při monitorování efektivity antityroidální terapie.
 

V případě, že je těhotná žena postižena již rozpoznaným autuimunitním onemocněním štítné žlázy (jako je Hashimotova tyroiditida nebo Gravesova-Basedowova choroba) nebo jinou autoimunitní poruchou s podezřením na postižení štítné žlázy, může být požadováno v časném stadiu těhotenství a těsně před koncem těhotenství vyšetření jedné nebo více tyroidálních protilátek. Vyšetření lékaři umožní určit riziko postižení dítěte v souvislosti s dysfunkcí štítné žlázy. Tyroidální protilátky totiž prostupují placentou a způsobují hypotyreózu nebo hypertyreózu plodu nebo novorozence.

Vyšetření tyroidálních protilátek může lékař požadovat u pacienta, který trpí jinou autoimunitní chorobou s projevujícími se příznaky porušené funkce štítné žlázy, nebo u žen, u kterých má lékař podezření, že jejich porušené reproduktivní funkce mohou souviset s tvorbou tyroidálních protilátek.

Co výsledek vyšetření znamená?
Středně až mírně zvýšené hodnoty mohou být nalezeny u rozličných tyroidálních nebo autoimunitních chorob, jako je rakovina štítné žlázy, diabetes 1. typu, revmatoidní artritida, perniciózní anémie a autoimunitní choroby cév spojené s poruchou tvorby kolagenu. Výrazně zvýšené hodnoty nejčastěji značí autoimunitní onemocnění štítné žlázy jako je Hashimotova tyroiditida a Gravesova –Basedowova choroba.

Obecně nasvědčuje přítomnost protilátek autoimunitnímu postižení štítné žlázy, čím vyšší je hodnota výsledku testu, tím je přítomnost postižení pravděpodobnější. Rostoucí hodnoty mohou být významnější než stabilní zvýšené hodnoty, protože dokladují zvyšování autoimunitní aktivity. Nález jakékoliv ze zmiňovaných protilátek v těle matky může zvyšovat riziko rozvoje hypotyreózy nebo hypertyreózy u plodu či novorozence.

Přítomnost protilátek Tg-Ab u monitorování hladin tyreoglobulinu má za následek zkreslení výsledků. Lékař pak nemůže využít tyreoglobulin jako diagnostický marker rakoviny štítné žlázy. V případě, že je vyšetření Tg-Ab užíváno jako prostředku pro sledování léčby a jeho hodnota přetrvává vysoká anebo sice zpočátku klesne, ale po čase opět vzroste, je příčina pravděpodobně v neefektivní léčbě a chorobný stav přetrvává nebo se vrací. Pokud hodnoty Tg-Ab klesly, klesají nebo jsou nedetekovatelné, léčba je s nejvyšší pravděpodobností úspěšná.

Určité procento zdravých pacientů může mít pozitivní vyšetření na jednu nebo více tyroidálních protilátek. Převažují mezi nimi ženy, se zvyšujícím věkem u nich roste i výskyt tohoto jevu. Jestliže je u vyšetřovaného jedince přítomna protilátka proti štítné žláze bez její evidentní poruchy, měl by být jeho zdravotní stav dlouhodobě sledován. Jen malé procento těchto pacientů po čase onemocní, většina i na dále zůstává zdravá.

Další informace související s tímto vyšetřením.
Citlivost a specificita vyšetření pro stanovení tyroidálních protilátek je neustále zvyšována, nicméně stále nedosahuje takových vlastností, které od nich lékaři očekávají. Všechny z vyjmenovaných vyšetření na stanovení tyroidálních protilátek prošly po dobu jejich používání určitými technickými změnami, to je také důvod, proč jsou známy pod mnoha různými názvy. Existuje mnoho odlišných metodik jejich stanovení, pro každou metodiku jsou udávány i normální (referenční) hodnoty měřeného parametru. Je proto důležité, aby v případě, že je u vás některé z vyšetření prováděno opakovaně ( z důvodů sledování), vyšetření prováděla pokaždé stejná laboratoř a vždy stejnou metodou. Pro úplnost problematiky tyroidálních protilátek je třeba dodat, že protilátky nejsou homogenní skupinou molekul. Dostupné vyšetření, podle toho jak jsou citlivé, zachytí v krvi různé množství populace protilátek.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1.Co může být uděláno pro prevenci tvorby, snížení nebo odstranění tyroidálních protilátek?
2. Je vyšetření tyroidálních protilátek součást rutinních testů?

1. Co může být uděláno pro prevenci tvorby, snížení nebo odstranění tyroidálních protilátek?
Neexistuje žádný životní styl nebo terapie, které by preventivně zabránily tvorbě nebo odstranily tyroidální protilátky. Pro pacienta a lékaře je podstatné, aby v případě, že jejich přítomnost byla již diagnostikována, byly co nejvíce omezeny dopady jejich působení na funkci štítné žlázy.

2. Je vyšetření tyroidálních protilátek součást rutinních testů?
Ne, vyšetření je indikováno pouze tehdy, pokud má pacient zvětšenou štítnou žlázu nebo se u něho objevily symptomy poukazující na její porušenou funkci. Rutinní screening štítné žlázy je obvykle prováděn pomocí jiných testů jako je TSH nebo T4.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 1. září 2008.