Metotrexat

Co je vyšetřováno?

Tímto vyšetřením se stanovuje koncentrace methotrexatu v krvi. Methotrexat je látka používaná od 60. let 20. století. Primárně se používá k léčbě dětské akutní lymfatické leukémie, lymfomu, nádorů plic, hlavy, krku a prsu a bývá předepisován také k léčbě revmatoidní artritidy a psoriázy. Methotrexat interferuje s folátem (vitaminem F), čímž zpomaluje růst nádorových buněk a snižuje aktivitu imunitního systému. Působí protizánětlivě a pomáhá zmenšit poškození kloubů při revmatoidní artritidě.

Methotrexat se musí pozorně monitorovat. Dokonce i při spr&´vném užívání se mohou dostavit významné vedlejší účinky. Zvýšené koncentrace mohou být toxické a potenciálně poškozovat játra, ledviny a plíce, a tlumit tvorbu buněk v kostní dřeni.

Dávkování methotrexatu závisí na stavu, který se má léčit. Obvykle se podává jednou týdně, kdy koncentrace v krvi po podání vzroste a potom postupně klesá. Methotrexat se z těla vylučuje ledvinami, takže všechny podmínky snižující funkce ledvin nebo interferující s jeho vylučováním jsou sto zvýšit koncentraci methotrexatu v krvi.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve se získá venepunkcí loketní žíly.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?

Není nutná žádná úprava, ale je důležité načasování odběru a lékař může stanovit dobu odběru krve na určitou hodinu po podání methotrexatu.

K čemu se vyšetření používá?

Vysokodávková léčba methotrexatem se monitoruje jedním nebo více vyšetřeními typicky za 24 h, 48 h a podle potřeby i za 72 h po podání dávky. Vyšetření se provádí za účelem detekce toxické koncentrace v těchto časových intervalech. Pro ochranu pacienta před toxickými účinky methotrexatu se může podávat lék zvaný leukovorin (kyselina listová). Série vyšetření methotrexatu ukáže, zda je třeba podat leukovorin a je vodítkem pro výši dávky.

Nízkodávková léčba methotrexatem se monitoruje zřídka. Obvykle stačí sledovat funkce ledvin, jater a krvetvorbu. Vyšetřovat lze kompletní krevní obraz s měřením počtu červených a bílých krvinek a krevních destiček, a dále močovinu a kreatinin pro posouzení funkce ledvin a jaterní testy pro posouzení funkce jater.

Kdy je vyšetření požadováno?

U vysokodávkové léčby methotrexatem se vyšetření typicky požaduje za 24 h, 48 h a podle potřeby i za 72 h po podání. V průběhu léčby methotrexatem se v pravidelných intervalech požaduje také vyšetření krevního obrazu, ledvinových a jaterních funkcí.

U nízkodávkové léčby se vyšetření methotrexatu požaduje méně často, odběry se mohou provádět za 30 minut nebo za 2 h po podání. Vyšetření může být požadováno také když se objeví příznaky toxicity.

Běžné vedlejší účinky methotrexatu, které se mohou objevit i bez toxických koncentrací léku v krvi:

• nevolnost
• vypadávání vlasů
• ústní ulcerace
• únava
• průjem
• světloplachost
• bolesti hlavy

Vážnější příznaky spojené s toxicitou methotrexatu:

• tmavá stolice nebo moč
• podlitiny a krvácení
• poléková hepatitida
• kašel
• horečka a zimnice
• dušnost
• bolesti na hrudi
• bolesti břicha
• bakteriální septikemie
• silná kožní vyrážka
• křeče

Co výsledek vyšetření znamená?

Při monitorování hladin léků (therapeutic drug monitoring, TDM) existuje termín "terapeutický rozsah", kdy dolní hranice souvisí s účinností léčby a horní hranice s toxicitou a působením na ledviny, játra, krvetvorbu a s nežádoucími vedlejšími účinky. U vysokodávkové léčby methotrexatem se za toxické všeobecně považují tyto koncentrace:

• ≥5 μmol/l za 24 h po podání,
• ≥0,5 μmol/l za 48 h po podání a
• ≥0,055 μmol/l za 72 h po podání.

Výsledek vyšetření je vodítkem pro množství a čas podání leukovorinu (kyseliny listové), užívané jako ochranná léčba.
Nízkodávková léčba se monitoruje řidčeji. Terapeutická koncentrace léku závisí na stavu a na časování odběru krve.
Ačkoliv riziko vedlejších účinků a poškození orgánů vzrůstá s rostoucí hladinou methotrexatu, mohou se vedlejší účinky objevit i bez vysokých koncentrací léku v krvi.

Další informace související s tímto vyšetřením

S methotrexatem může interferovat nebo vzájemně reagovat celá řada předepisovaných nebo volně prodejných léků a doplňků stravy, např. ibuprofen, fenytoin, teofylin, digoxin, sulfadiazin, warfarin některá antibiotika. Tyto látky může být třeba vynechat nebo upravit dávkování methotrexatu a ostatních léků.

Nesteroidní antirevmatika (NSAID) a salicyláty (aspirin) mohou interferovat s vylučováním methotrexatu. Nadměrné požívání alkoholu může zvýšit riziko poškození jater methotrexatem.

Methotrexat se nesmí užívat v těhotenství a po dobu kojení.

Před zahájením léčby methotrexatem může lékař požadovat vyšetření funkce jater, ledvin a krvetvorby.

Citlivost vůči methotrexatu a jeho vedlejším účinkům vzrůstá s věkem.

Odpověď na léčbu methotrexatem se různí. Některé ze změn v účinnosti a toxicitě se přičítají genetickým variacím. Tato koncepce se zkoumá a mohla by vést ke klinickému využití genetických testů, které by pomohly předpovědět způsob reakce člověka na léčbu methotrexatem.

1. Proč při léčbě methotrexatem doporučuje můj lékař suplementaci folátem?

Některé vedlejší účinky methotrexatu souvisejí s poklesem hladiny folátu. Lékaři doporučují

folát pro zmírnění těchto symptomů.

2. Je třeba, abych oznámil ostatním svým lékařům, že užívám methotrexat?

Ano, je to důležitá informace pro všechny, kteří se starají o vaše zdraví, včetně stomatologů. Důvodem jsou možné lékové interakce a skutečnost, že methotrexat tlumí váš imunitní systém.

3. K čemu dalšímu se používá methotrexat?

Vedle běžného použití pro léčbu nádorů a revmatoidní artritidy se methotrexat někdy používá k léčbě ektopického (tubárního) těhotenství a může b&´t předepisován u mnohočetné sklerózy, Crohnovy choroby, astmatu a systémového lupus erytematodes.

4. Proč se při užívání methotrexatu mám vyhýbat živým vakcinám?

Živé vakciny obsahují oslabené mikroorganismy, které podněcují imunitní systém k tvorbě protilátek proti určité infekci. Methotrexat však tlumí imunitní systém, který pak není sto správně na vakcinu odpovědět.

Horký K. (ed.): Lékařské repetitorium. Galén Praha, 2003, 788 s.
Lüllmann H., Mohr K., Wehling M.: Farmakologie a toxikologie. Grada Publishing, Praha, 2002, 694 s.
Pharmindex Brevíř. 20. vyd&´ní. Medical Tribune, 2011
Adam Z., Vorlíček J.: Hematologie I a II. Grada Publishing Praha 2001. 201 s. + 677 s.

Jinde na webu
Jabor. A. et al.: Encyklopedie laboratorní medicíny. Dostupné na www.sekk.cz.
http://cs.wikipedia.org/wiki/toxikologie