Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření fenytoinu se provádí, pokud je potřeba změřit a sledovat hladinu fenytoinu v krvi a k zjištění, zda se koncentrace látky pohybuje v terapeutickém rozmezí. Během prvních dnů léčby, kdy pacient začíná fenytoin užívat, se používá ke stanovení okamžiku, kdy koncentrace dosáhne požadované hodnoty. Z tohoto důvodu může být vyšetření prováděno často. Poté je vyžádáno v pravidelných intervalech ke sledování koncentrace v krvi podle potřeby. Pokud pacient začíná nebo přestává užívat jiné léky, mohou být provedena jedno nebo dvě další vyšetření, aby se dal posoudit jejich případný dopad na hladinu fenytoinu. Také může být provedeno, pokud pacient prodělal další záchvat nebo pokud má lékař podezření na otravu.
Většinou se provádí vyšetření celkového fenytoinu. V krvi se fenytoin dobře váže na bílkoviny krevního séra. Jen ta část fenytoinu, která není navázaná, neboli je volná, je farmakologicky aktivní. Za normálních podmínek je poměr mezi navázaným a nenavázaným fenytoinem relativně stabilní, takže změření celkového fenytoinu (vázaného i nevázaného) ke sledování terapeutické hladiny stačí. Nicméně během některých onemocnění nebo zdravotních stavů dochází ke vzniku nerovnováhy, může vzrůst množství aktivního volného fenytoinu a pacient může vykazovat symptomy otravy i přes to, že výsledek jeho vyšetření na celkový fenytoin spadá do terapeutického rozmezí. V takovýchto případech si může lékař vyžádat test na volný nevázaný fenytoin, aby mohl řádně posoudit jeho množství.
Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření fenytoinu je často provedeno, pokud pacient začíná s léčbou fenytoinem nebo pokud mění léky (začíná užívat další léky, přestává je užívat nebo je mění). Jakmile se dosáhne stabilní hladiny jeho koncentrace v krvi, je fenytoin sledován po určitých intervalech, aby se zajistilo, že hodnoty budou stále ve vhodném rozmezí.
Vyšetření může být provedeno, pokud pacientův stav nenaznačuje zlepšení způsobené užíváním fenytoinu (pacient má stále záchvaty), pro zjištění, zda jsou podávané koncentrace příliš nízké (léčba je neúčinná) a/nebo zda pacient dodržuje léčbu (užívá fenytoin pravidelně). Také je možno jej provést, objeví-li se u pacienta takové množství vedlejších účinků, že způsobují pacientovi četné problémy a/nebo projeví-li se u něj symptomy, které by mohly ukazovat na otravu.
Vyšetření hladiny volného se fenytoinu provádí, pokud má pacient potíže, během kterých se může hladina volného nevázaného fenytoinu zvýšit.
Mezi takové patří:
Co výsledek vyšetření znamená?
Hodnoty léčebné hladiny fenytoinu pro dospělé byly stanoveny na 10,0-20,0 µg/mL pro celkový fenytoin (vázaný i nevázaný) a na 1,0-2,0 µg/mL pro volný fenytoin. Procentuální rozmezí pro volný fenytoin je 8-14%. V tomto rozmezí by se u pacientů neměly objevit žádné symptomy otravy. Odpověď organismu a vedlejší účinky jsou nicméně stále individuální. U některých pacientů se může při dávkách pohybujících se na dolním hranici rozmezí objevit záchvat, u některých se mohou u dávek při horní hranici zhoršit vedlejší účinky. Je třeba, aby pacient úzce spolupracoval s lékařem. Jedině tak se dá přesně nastavit vhodná koncentrace a dávkování.
Ve většině případů platí, že nachází-li se výsledky vyšetření fenytoinu v léčebném rozmezí, nevracejí-li se pacientovi záchvaty a neprojevují-li se žádné podstatné vedlejší účinky, pak se dá říci, že dávky fenytoinu jsou pro tohoto pacienta vyhovující. Pacient sám si nesmí dávky zvyšovat, snižovat nebo přestat fenytoin užívat bez toho, aby se poradil s lékařem. Mohl by se tím vystavit riziku záchvatu i pozměnit vliv ostatních léků, které užívá. Pro každého pacienta musí být individuálně stanoveno a upraveno dávkování.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
U pacientů, kteří dlouhodobě užívají fenytoin se může projevit nedostatek vitamínu D, osteomalacie (což je deformace kostí spojená s nedostatkem vitamínu D), periferní neuropatie (slabost a znecitlivění konců končetin), akné a ztluštění v oblasti obličeje. Ve vzácných případech se u pacientů může projevit vážná vyrážka nebo jiné kožní potíže vyžadující hospitalizaci.
Ženy užívající fenytoin během těhotenství vystavují plod zvýšenému riziku vzniku některých vrozených vad. Proto je vhodné, aby ženy před početím prokonzultovaly celou situaci s lékařem.
Fenytoin se někdy předepisuje i pro jiné potíže, například jako doprovodný lék k léčbě trigeminální neuralgie (což způsobuje dlouhodobé bolesti čelisti) a dalších nervových bolestí. I toto užívání je ale třeba sledovat.
Mnoho předepisovaných i volně prodejných léků a doplňků stravy může zvýšit, snížit nebo jiným způsobem ovlinit koncentraci fenytoinu v krvi. Mezi léky, které zvyšují hladinu fenytoinu v krvi patří: diazepam, carbamazepin (zvyšuje i snižuje), alkohol, aspirin (vyšší dávky), chloramfenicol, estrogeny, isoniazid, omeprazol, trimethoprim a warfarin. Mezi léky, které snižují fenytoin patří: antacida (pokud se užijí společně s fenytoinem), kyselina listová, časté nadměrné užívání alkoholu, rifampin a methotrexát. Existuje i část léků, které jsou ovlivěny fenytoinem. Je potřeba, aby pacienti nahlásili všechny léky a doplňky stravy, které užívají svému lékaři a našli vhodné řešení. Fenytoin nepůsobí na všechny typy záchvatů a nefunguje u každého pacienta.