Vyšetření se provádí různými způsoby, v závislosti na požadavku. V případě vyšetření z klinických, sportovních nebo pracovních důvodů zní obvykle požadavek, zda je určitá droga (drogy) ve vzorku přítomna. Prvotní vyšetření je orientační záchytové (screeningové) a nespecifické, v případě pozitivního výsledku následuje potvrzení (konfirmace) specifickými a přesnými metodami. V některých klinických případech není konfirmace orientačního nálezu nezbytně nutná. Orientační záchytový test může poskytnout falešně pozitivní nebo falešně negativní nálezy. Z tohoto důvodu může být zavádějící postupovat pouze na základě výsledků orientačního záchytového testu. Většina laboratoří používá v dnešní době komerčně dostupné testy, které byly vyvinuty pro záchyt nejčastěji zneužívaných drog. Výsledek takového vyšetření je orientační a předběžný.

V testu se ověřuje přítomnost látek z jednotlivých skupin, kterými jsou například amfetaminy, benzodiazepiny, kanabinoidy, kokain, fencyklidin. Výsledek testu je v jednotlivých skupinách porovnáván s předem stanovenou tzv. cut-off hodnotou. Výsledky s hodnotou ležící pod touto hodnotou jsou považovány za negativní. Výsledky s hodnotou ležící nad cut-off hodnotou jsou považovány za pozitivní a konfirmovány specifickou metodou. Během konfirmace se přesně identifikuje, která z látek dávající pozitivní výsledek při záchytovém vyšetření, je ve vzorku přítomna. K tomu se používají vysoce specifické a citlivé metody, jako například kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií.

U orientačních imunochemických testů je prokazována skupina příbuzných drog (např. opiáty), není možné rozpoznat jednotlivé příbuzné druhy drog (v případě opiátů nerozlišíme kodein, morfin, heroin). U některých drog, typicky benzodiazepinů, existuje celá řada preparátů, které se liší účinností a tedy i užívanou dávkou, navíc se mohou nestejnou silou vázat na protilátku v činidle. Některé typy těchto drog se tedy stanovují snáze, jiné hůře a velmi obtížně se lze vyjádřit k jejich koncentraci.

Nejčastěji se přítomnost drog vyšetřuje ze vzorku moči, je však také možné použít jiný druh vzorku, zejména vlasy, sliny a krev. V moči je možné detekovat například amfetaminy, kokain nebo opiáty 2-3 dny po užití, kanabinoidy (účinné složky marihuany) jsou detekovatelné ještě několik týdnů po užití.

U odběru moči je vhodné, aby byla přítomna jiná osoba; to platí především pro toxikomany nebo při antidopingových kontrolách. Je tím zajištěno, že byl odebrán vzorek dotyčné osoby a že nebyl nijak upravován (ředěním, přidáním kyselin, hydroxidů, oxidujících látek apod.) s cílem znemožnit průkaz drogy. K dispozici jsou ostatně i testy, které tyto úpravy mohou odhalit.

Ze vzorku vlasů (od kořínků) je možné určit požití drog v době před 2 – 3 měsíci, ale nikoliv před 2 – 3 týdny, kdy ještě ve vlasu nejsou přítomny.

Ze vzorku slin je možné detekovat užití v předchozích 24.

Vyšetření výše zmíněných méně obvyklých vzorků se obvykle provádí ve zvláštních případech, na každém případě není běžné

Krev se nejčastěji používá při vyšetření přítomnosti alkoholu

Nejčastěji se drogový screening v klinické praxi provádí v následujících případech:

• pacient s akutními zdravotními problémy jako bezvědomí, zvracení, delirium, panika, paranoia, zvýšená teplota, bolest na hrudi, dýchací obtíže nebo bolesti hlavy, které by mohly být způsobeny požitím drog.
• účastník nehody s podezřením na ovlivnění drogami nebo alkoholem.
• dítě nebo dospělý podezřelý z užívání drog.
• pacienti sledovaní pro předchozí prokázané užívání drog, ať už legálních nebo nelegálních.
• těhotné ženy s rizikem užívání drog a novorozenci s typickými projevy chování (abstinenční syndrom).

Klinický screening

V klinické praxi je hlavním účelem drogového screeningu zjištění, zda může být klinický stav pacienta ovlivněn užitím drog, tak aby mohl být adekvátně léčen; u osob pod vlivem drog lze také očekávat neobvyklé reakce při podávání léků, při anestezii apod. Výsledný účinek na určitého jedince je dán individuální citlivostí, na množství užité drogy a případně jejich kombinaci a čase jejich požití. Například MDMA (extáze) se prvotně stimulující účinek během metabolismu a vylučování mění na centrálně tlumivý. Nebezpečná je kombinace drog s alkoholem, která je velmi častá.

Soudně toxikologická vyšetření

Účelem soudně toxikologického vyšetření je prokázání nebo vyvrácení přítomnosti omamných a návykových látek v biologickém materiálu z různých důvodů. Pro tato vyšetření jsou legislativně zakotvena poměrně přísná pravidla, jejichž cílem je mimo jiné zabránit možnostem manipulace se získaným materiálem. Po odběru biologického materiálu (krev, moč apod.) je vzorek zapečetěn proti manipulaci a všechny další manipulace s ním jsou pečlivě dokumentovány od příjmu, přes uskladnění až po analýzu.

Příklady, kdy je soudně toxikologická analýza požadována:

• Vyšetření požadované zaměstnavatelem před přijetím zaměstnanců, namátkové kontroly zaměstnanců nebo jako součást vyšetřování pracovních nehod s podezřením ne užití návykových a omamných látek. Nejčastěji je zjišťována přítomnost alkoholu a méně často dalších omamných a návykových látek. Veškeré pozitivní nálezy musí být konfirmovány specifickými metodami.
• Soudem nařízené testování se obvykle týká osob, které byly v minulosti souzeny za trestné činy spojené s výrobou a držením omamných a návykových látek a trestné činy spáchané pod vlivem omamných a návykových látek, které jsou pod ochranným dohledem. U takového testování se provádějí náhodné odběry biologického materiálu.
• V případě dohledu orgánů státní sociální péče nad výchovou dětí rodiči, u nichž byla v minulosti přítomna drogová závislost.
• Vyšetřování nehod (nejčastěji dopravních), přítomnost alkoholu je sledována vždy, přítomnost jiných návykových a omamných látek jen v případě podezření na jejich užití.
• Vyšetřování trestných činů, kde existuje podezření, že byly spáchány pod vlivem omamných a návykových látek, které ovlivňují rozpoznávací a rozhodovací schopnosti člověka. Vyšetřování příčin úmrtí a jejich možného spojení s užitím nebo předávkováním omamnými a návykovými látkami, případně jinými léčivy. Vyšetření se provádí z různého biologického materiálu (tělní tekutiny, orgány, vlasy apod.).
• Některé pojišťovací společnosti žádají po svých klientech vyšetření drogového screeningu a také vyšetření přítomnosti nikotinu a jeho metabolitů v moči. V České republice to není zvykem, týká se to převážně USA.
• Na některých školách se provádí náhodný preventivní drogový screening, který navíc může zahrnovat i detekci látek používaných v dopingu.

Antidopingový screening

Antidopingový screening se provádí u profesionálních sportovců a je zaměřen kromě analýzy omamných a návykových látek především na látky podporující růst svalové hmoty, sílu a výdrž. Na národní a mezinárodní úrovni je toto testování vysoce organizované.
Světová antidopingová agentura (WADA) a národní antidopingové agentury (u nás Antidopingový výbor ČR) spolupracují se sportovními federacemi při antidopingovém programu na národní, mezinárodní a olympijské úrovni. WADA vytvořila přesná a závazná pravidla pro testování a případné následné sankcionování a seznam zakázaných látek. Zodpovědnost za dodržování stanovených pravidel leží na samotných sportovcích. Konzumace většiny zakázaných látek je zakázána v jakémkoliv množství, u některých látek (jako například kofein) je zakázána konzumace velkých množství. U některých biogenních zakázaných látek (erytropetin, růstový hormon, anabolické steroidy, IGF-1) je analýza obtížná, jelikož jsou také produkovány lidským tělem. Testovací metoda musí být natolik specifická, aby dokázala rozlišit mezi endogenní produkcí těchto látek a jiným příjmem.
Mimo závody se také provádí během tréninkového období náhodný screeningový testovací program, obvykle zaměřený především na anabolické steroidy. Během závodů je testování prováděno náhodně, dále se vyšetřují všichni vítězové, přičemž se sleduje přítomnost stimulantů, narkotik, kanabinoidů, anabolik a peptidických hormonů. U některých sportovních disciplín (jako například lukostřelba, gymnastika, střelba) se navíc testuje přítomnost vybraných látek, např. β-blokátory, které snižují krevní tlak a zpomalují srdeční činnost.
Některé profesionální sportovní organizace mají svá vlastní pravidla, poněkud odlišná od pravidel WADA. Při účasti na olympijských hrách se však podrobují stejným pravidlům jako ostatní sportovní organizace

Je při negativním výsledku vždy vyloučena aplikace drogy?

Není. Testy mají určitou citlivost a je-li koncentrace nižší než tato hranice, dá test negativní výsledek. Je-li výsledek pozitivní, bývá koncentrace drogy v biologickém materiálu už významná. Samozřejmě je důležitá doba od užití drogy – některé se vylučují z organismu rychle, takž je neprokážeme již po několika dnech, jiné přetrvávají i několik týdnů (typicky kanabinoidy z konopí). K nízké koncentraci drogy v moči může přispět i požití většího množství tekutin před vyšetřením; laboratoř však má možnost odhalit podezřele nízkou koncentraci všech látek (nejen drog) v moči.

Má na průkaz drog vliv strava nebo užívané léky?

Jestliže vyšetřovaná osoba užívá příslušnou drogu ve formě léku (např. kodein proti kašli, benzodiazepiny při léčbě úzkosti), samozřejmě vyjde vyšetření pozitivní. Dalším příkladem je pozitivní výsledek při průkazu amfetaminu, který může být způsobit methyldopa (lék Dopegyt), užívaný k léčbě hypertenze. V tomto případě však vyjde negativní test na metamfetamin, který je pozitivní u uživatelů pervitinu.

Požití většího množství máku v pečivu může vést k pozitivitě orientačního imunochemického testu na opiáty v moči. Chromatografické vyšetření v laboratoři však odliší alkaloidy z máku od opiátů užívaných jako droga (morfin, heroin).

Lze vyšetřit drogy ve vlasech?

Lze, pro složitost vyšetření a z dalších příčin není běžně k dispozici. Drogy ve vlasech sice přetrvávají delší dobu, musí se však jednat o vlasy neupravované (odbarvování) a drogy se musí speciálně eluovat; získaná koncentrace je nízká a vyžaduje proto speciální přístrojovou techniku.

Lze spolehlivě stanovit koncentraci drogy v biologickém materiálu?

Jak už bylo uvedeno, koncentrace drogy v biologickém materiálu významně závisí na době, která uplynula od její aplikace, v moči navíc na jejím naředění (příjem tekutin). Pokud je uvedena koncentrace, zejména v moči je třeba ji považovat za vyloženě orientační údaj. U některých drog (např. léky benzodiazepiny) se pro jejich různorodost a velký rozdíl v účinnost koncentrace prakticky hodnotit nedá.

Mohu si koupit soupravu pro orientační stanovení drog v moči?

Na trhu je k dispozici množství orientační imunochemických testů k průkazu drog od různých výrobců. Jejich kvalita je však velmi rozdílná, navíc doma není možnost pozitivní výsledek potvrdit speciálním vyšetřením (např. kapalinovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií).

Které drogy jsou nejčastěji vyšetřovány orientačními testy?

Tak jak se mění drogová scéna, objevují se nové drogy a některé přestávají být užívány (např. barbituráty). Orientační kvalitativní testy nejčastěji prokazují:

• kanabinoidy (konopí)
• amfetaminy (amfetamin, metamfetamin = pervitin, extáze = MDMA)
• opiáty (morfin, kodein, heroin)
• benzodiazepiny, zolpidem
• kokain
• silná analgetika (fentanyl, tramadol)
• zolpidem
• náhražky opiátů (metadon, buprenorfin)

V poslední době jsou k dispozici i soupravy na průkaz nově užívané drogy mitragyninu (Kratom).

Racek, J., Rajdl, D. et al. Klinická biochemie. 3., přepracované  a rozšířené vydání. Galén, Praha, 2021, 454 s., ISBN 978-80-7492-545-0

Zima, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.

Stránky Antidopingového výboru ČR. Dostupné z: https://www.antidoping.cz

Otázky a odpovědi o detekci drog (v angličtině). Dostupné z: https://www.craigmedical.com/drug_test_faq.htm   

Národní monitorovací středisko pro drogy ČR – webové stránky. Dostupné z: https://www.drogy-info.cz