Další názevBílé krvinky, WBC
Oficiální názevLeukocyty
Související vyšetření

Krevní obraz, Nátěr periferní krve

Proč se nechat vyšetřit?

Vyšetření pomáhá vyhledávat a stanovit diagnózu celé řady stavů, které mohou mít vliv na bílé krvinky (leukocyty) - například infekcí, nebo zánětů.Dále se používá k monitorování léčby krevních chorob a sledování léčby, která je známa tím, že ovlivňuje bílé krvinky.

Kdy se nechat vyšetřit?

Vyšetření leukocytů je součástí krevního obrazu.Provádí se rutinně při lékařské prohlídce, nebo pokud jsou zjevné klinické příznaky nebo projevy chorob, které mají vliv na leukocyty - např. infekce, záněty, nebo zhoubná nádorová onemocnění. Dále také při léčbě léky, o kterých je známo, že ovlivňují bílé krvinky.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha (děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?
Bílé krvinky zvané leukocyty jsou buňky, které se vyskytují v krvi, lymfatickém systému a tkáních. Jsou důležitou součástí obranného systému organismu. Pomáhají chránit před infekcí, hraj&´ roli v zánětu, alergické reakci, chrání před vznikem rakoviny. Vyšetření leukocytů měří celkový počet leukocytů ve vyšetřovaném vzorku krve. Je součástí vyšetření krevního obrazu, který se často používá při hodnocení celkového zdravotního stavu.

Krev se skládá z tekuté složky - krevní plazmy a několika typů krvinek. Kromě leukocytů také z červených krvinek (erytrocytů) a krevních destiček (trombocytů). Jsou produkovány v kostní dřeni a následně uvolňovány do krevního oběhu. Leukocyty dělíme na pět typů, z nichž každý typ má svoji odlišnou funkci.

Granulocyty jsou skupina tří typů leukocytů, které mají v cytoplazmě granula. Granula obsahují chemické látky a substance, které se podílejí na imunitní odpovědi. Mezi granulocyty řadíme neutrofily, které tvoř&´ největší počet cirkulujících leukocytů. Dále eosinofily a bazofily. Zbylé dva typy leukocytů jsou monocyty a lymfocyty. Lymfocyty se dále dělí na B-lymfocyty, které produkují protilátky (imunoglobuliny), T-lymfocyty a přirozené zabíječe - natural killer (NK buňky).

Pokud je kdekoliv v těle infekce nebo zánět, kostní dřeň produkuje více leukocytů a uvolňuje je do krve. Složitým procesem se pohybují k místu infekce nebo zánětu. Po odeznění stavu se sníží tvorba leukocytů v kostní dřeni a jejich počet v krvi klesne na normální hodnotu.

Kromě infekce a zánětu je ještě celá řada stavů, které mohou ovlivnit tvorbu leukocytů v kostní dřeni, nebo dobu přežívání leukocytů v krvi. Jedná se o zhoubná nádorová onemocnění, onemocnění imunitního systému, která mohou zvyšovat nebo snižovat počet leukocytů v krvi. V&´sledky vyšetření leukocytů se hodnotí v souvislosti s výsledky ostatních testů, které jsou součástí vyšetření krevního obrazu a mohou upozornit na zdravotní problém. Výsledky jsou také často porovnávány s výsledky doplňujících vyšetření - diferenciálního rozpočtu leukocytů a vyšetření nátěru periferní krve (toto vyšetření je známo také pod názvem mikroskopický diferenciální rozpočet leukocytů). Výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů informují o tom, kterého typu leukocytů je více, nebo méně, vyšetření nátěru periferní krve pak o přítomnosti abnormálních a/nebo nezralých populací leukocytů.

Obr.: Normální nález při mikroskopickém vyšetření nátěru periferní krve. Většina zobrazených krvinek jsou červené krvinky, ve střední části obrázku jsou dvě bílé krvinky (neutrofilní segmenty - Segmented Neutrophils). Krevní destičky (Platelets) je jeví jako malé fialové tečky.

Pokud výsledky nejsou v pořádku, je možno hledat příčinu pomocí celé řady vyšetření. O tom, která vyšetření je nezbytné provést, se lékař rozhoduje podle klinických příznaků a projevů, osobní anamnézy a výsledků klinického vyšetření. Pro zhodnocení stavu kostní dřeně je nutné provést bioptické vyšetření kostní dřeně.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu,(děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.
Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření leukocytů je součástí vyšetření krevního obrazu. Používá se:

  • K vyhledávání široké škály chorobných stavů a nemocí
  • Pomáhá diagnostikovat infekční a zánětlivé procesy, ale také další chorobné stavy, které mají vliv na leukocyty jako například alergie, leukémie nebo onemocnění imunitního systému
  • Ke sledování vývoje chorobných stavů, které byly zmíněny výše, sledování účinnosti léčby a/nebo funkce kostní dřeně. Některé způsoby léčby jako například ozařování nebo chemoterapie jsou známy svým negativním vlivem na krvinky a vyžadují sledování počtu bílých krvinek.

Některé choroby vyvolávají odpověď imunitního systému a způsobují zvýšení počtu leukocytů. Jiné choroby mají vliv na tvoření krvinek v kostní dřeni, nebo na dobu jejich přežití v cirkulaci. Tím způsobují zvýšení nebo snížení počtu leukocytů v krvi. Vyšetření leukocytů sice může ukázat, že je nějaký problém s tvorbou a/nebo dobou přežití bílých krvinek, ale není schopno určit příčinu. Tu je možno odhalit dalšími vyšetřeními, mezi které patří především vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů, nátěru periferní krve a v případě závažného stavu i vyšetření kostní dřeně. Výsledky vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů informují o tom, kterého typ leukocytů je méně, nebo více, zatímco vyšetření nátěru periferní krve a/nebo bioptické vyšetření kostní dřeně může odhalit přítomnost abnormálních a/nebo nezralých populací leukocytů.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření počtu bílých krvinek se standardně provádí jako součást krevního obrazu.

Může být součástí rutinní lékařské kontroly, ale provádí se i v případě přítomnosti obecných klinických příznaků a projevů infekce nebo zánětu jako jsou:

  • Horečka, zimnice
  • Bolesti těla
  • Bolest hlavy
  • Různé jiné příznaky a projevy, které závisí na lokalizaci případné infekce nebo zánětu.

Vyšetření se také provádí, pokud jsou klinické příznaky a projevy, které mohou být vyvolány chorobami krve, autoimunitními chorobami nebo imunodeficitními stavy.

Vyšetření leukocytů je často prováděno opakovaně v pravidelných intervalech. Takto je využíváno ke sledování pacientů s prokázanými chorobami jako jsou infekční, nebo hematologické onemocnění nebo onemocnění imunitního systému. Chemoterapie a ozařování vedou často ke snížení tvorby všech krvinek v kostní dřeni, proto může být toto vyšetření také rutinní součástí sledování pacientů léčených pro zhoubné nádorové onemocnění.

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledky vyšetření leukocytů se hodnotí v souvislosti si výsledky ostatních testů, které jsou součástí vyšetření krevního obrazu, dále výsledky fyzikálního vyšetření, osobní anamnézy a klinickými příznaky a projevy. Vyšetření stanoví celkové zvýšení nebo snížení počtu leukocytů, ale neinformuje o tom, který typ leukocytů je ovlivněn. To je možno zjistit vyšetřením diferenciálního rozpočtu leukocytů. Krom toho může vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů přinést vodítko k určení příčiny snížení nebo zvýšení počtu leukocytů. Vyšetření nátěru periferní krve hodnotí vzhled bílých krvinek a případnou přítomnost abnormálních a/nebo nezralých krvinek.

Zvýšený počet bílých krvinek se nazývá leukocytóza, může být vyvolán celou řadou chorob a stavů, například:

Infekce - nejčastěji je vyvolána bakteriální infekcí, méně často virovou infekcí, nejméně často pak houbovou/plísňovou nebo parazitární infekcí

  • Záněty nebo zánětlivá onemocnění - např. revmatoidní artritida, vaskulitidy nebo nespecifické střevní záněty
  • Leukémie, myeloproliferativní onemocnění
  • Stavy, které vedou k odumření tkáně (nekróze) - např. úraz, popálení, chirurgický zákrok nebo infarkt myokardu
  • Alergická reakce - např. alergie, astma bronchiale
  • Intenzivní cvičení
  • Vážný emoční a fyzický stres
  • Těhotenství v posledním trimestru a zvýšená námaha mohou vyvolat vzestup počtu leukocytů

Snížený počet bílých krvinek se nazývá leukopenie a může být vyvolán celou řadou stavů, například:

  • Poškozením kostní dřeně (např. toxiny, chemoterapie, ozařování, léky)
  • Onemocnění kostní dřeně - kdy kostní dřeň není schopna produkovat dostatečné množství leukocytů (např. myelodysplastický syndrom, nedostatek vitamínu B12 a kyseliny listové)
  • Lymfomy nebo zhoubná nádorová onemocnění, která se šíří (metastazují) do kostní dřeně
  • Autoimunitní onemocnění - kdy tělo napadá a ničí vlastní leukocyty
  • Velmi těžké infekce (např. sepse)
  • Onemocnění imunitního systému, např. HIV, kdy dochází k ničení T-lymfocytů

Pokud provádíme vyšetření leukocytů opakovaně, můžeme z vývoje hodnot vyhodnotit, zda se stav nebo choroba lepší, nebo horší. Pokud je léčba úspěšná, hodnota leukocytů se vrátí do normy.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením:

Pokud Vám byla odstraněna slezina, může přetrvávat lehké, nebo středně velké zvýšení počtu leukocytů.

Počet bílých krvinek se mění s věkem. Novorozenci a malé děti mají obvykle více bílých krvinek než dospělí.

Není vzácností, že u starších lidí nedojde během infekčního onemocnění k reaktivnímu zvýšení počtu leukocytů (leukocytóze)

Existuje řada léků, které ovlivňují (snižují, nebo zvyšují) počet bílých krvinek.

Kouření může způsobovat zvýšení počtu bílých krvinek v krvi.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

 

  1. Může se provést vyšetření leukocytů i v jiném materiálu než v krvi?
  2. Pokud není výsledek vyšetření leukocytů v pořádku, jaké další testy může lékař požadovat?

1. Může se provést vyšetření leukocytů i v jiném materiálu než v krvi?

Ano, je možno ho vyšetřit v celé řadě různých tělesných tekutin. Častým důvodem pro toto vyšetření je požadavek, lépe vyšetřit oblast těla, která by mohla být postižena infekcí nebo zánětem. Například při podezření na meningitidu (zánět mozkových blan) se provádí vyšetření počtu leukocytů a diferenciální rozpočet leukocytů ve vzorku mozkomíšního moku. Více příkladů viz Vyšetření tělních tekutin.

2. Pokud není výsledek vyšetření leukocytů v pořádku, jaké další testy může lékař požadovat?

K hodnocení celkového zdravotního stavu lze použít biochemická vyšetření (upravit dle správného názvu). V souvislosti s klinickými příznaky a projevy, osobní anamnézou, výsledky fyzikálního vyšetření a výsledného podezření na konkrétní chorobu může lékař požadovat další vyšetření, například při podezření na:

  • Bakteriální infekci: kultivace materiálu z postižené oblasti (např. moči, sputa, krve), ASLO
  • Virovou infekci: test na mononukleózu, EBV
  • Zánět: CRP, FW
  • Autoimunitní onemocnění: ANA
  • Na alergii: speciální alergologické testy
  • Leukémii: bioptické vyšetření kostní dřeně, imunofenotypizace (např. průtoková cytometrie), chromozomální vyšetření

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.