Asthma bronchiale

Popis onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Asthma bronchiale, česky též průduškové astma, je chronické zánětlivé onemocnění charakterizované tzn. bronchiální hyperreaktivitou a typickými příznaky – kašel, dušnost, pískání na průduškách, pocitem tlaku a svíraní na hrudi a těmito příznaky v noci. 

Astma patří mezi nejrozšířenější nemoci vůbec. V západních rozvinutých zemích dosahuje výskyt tohoto onemocnění u 8 – 10 % populace. Průduškové astma je jednou z nejčastějších chronických chorob u dětí, může se však rozvinout i v dospělosti či pokročilejším věku. Často je spojeno s dalšími nemocemi, jako např. atopický ekzém či alergie.

Průduškové astma nelze ve většině případů vyléčit, ale lze ho léčbou dobře kontrolovat, takže nemocní mohou vést normální život.

Tíže astmatu je stanovena, poněkud neintuitivně, na podkladě potřeby léčby, při které pacienti mají astma pod dobrou kontrolou. Lehké astma lze udržet pod kontrolou příležitostným podáním úlevové inhalační léčby, středně těžké astma pak pravidelným inhalováním předepsaných léků a těžké astma vyžaduje ke kontrole příznaků rozsáhlou škálu léků nejen v inhalacích, ale i v tabletách či injekcích. Těžké formy onemocnění naštěstí postihují pouze malé množství astmatiků (3 – 5 %).

V České republice rozlišujeme základní tři druhy (fenotypy) astmatu. U dětí a mladších dospělých nejčastěji diagnostikujeme astma na podkladě atopie (alergické astma). U dospělých a starších pacientů pak bývá častější nealergické astma, většinou eozinofilní, méně často pak non-eozinofilní.

Přesná příčina průduškového astmatu je neznámá, jedná se o vzájemnou interakci několika příčin. Vyvolavatelé astmatického záchvatu se mezi astmatiky liší. U mnoha osob je průduškové astma výrazem alergie na specifické substance. Vyvolavatelem záchvatu je inhalace těchto alergenů. Tyto alergeny mohou pocházet z domácího prostředí, pracovního prostředí, z životního prostředí (pyly, páry, znečištění ovzduší, plísně, roztoči, švábi, alergeny ze zvířat a další). Astmatický záchvat může být vyvolán rovněž stresem, silnými emocemi (smích, pláč, vztek), tělesnou zátěží nebo vdechováním chladného vzduchu. Z léků mohou vyvolat astmatický záchvat betablokátory nebo například léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Dále může být příčinou záchvatu oxid siřičitý, kterým se konzervuje víno a sušené ovoce. U některých astmatiků vyvolá záchvat virová infekce. 

Některá jiná plicní onemocnění mohou mít příznaky podobné průduškovému astmatu, mohou být přítomny současně s astmatem nebo příznaky astmatu zhoršují. Mezi nemoci, které astma imitují či zhoršují, řadíme reflux žaludečních šťáv, zadní rýmu, srdeční selhávání či chronickou obstrukční plicní nemoc.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Základem je stanovení diagnózy astmatu a jeho tíže. Je třeba odlišit průduškové astma od jiných plicních chorob s podobnými příznaky, zjistit event. alergie nemocného a příčiny vzniku astmatických záchvatů. V průběhu choroby kontrolujeme nejen plicní funkce, ale i vyhodnocujeme účinnost léčebných opatření a případná rizika do budoucna.

Vyšetření plicních funkcí a zobrazovací metody

Tyto metody jsou vyšetřeními sloužícím k diagnostice a monitorování průduškového astmatu. 

Diagnostika průduškového astmatu

Podrobná anamnéza od dětství, včetně rodinné anamnézy a fyzikální vyšetření

Spirometrie s bronchodilatačním testem u dětí starších 5 let a dospělých (slouží k průkazu obstrukční ventilační poruchy a ke zjištění její reverzibility po podání bronchodilatačních aerosolů).

V případě diagnostických nejasností se provádí bronchoprovokační test metacholinem.

Doplňujeme alergologické vyšetření, vyšetření ORL specialistou a případně další vyšetření

Skiagram hrudníku či CT plic vyloučí případnou jinou příčinu obtíží

Monitorování průduškového astmatu

Spirometrie-měření plicních funkcí

Pulzní oxymetrie (neinvazivní kontinuální měření saturace hemoglobinu kyslíkem) –využívá se v nemocnicích, ale i v domácí léčbě.

Skiagramy hrudníku

Měření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (NO je normálně přítomen ve vydechovaném vzduchu ve velmi nízkých koncentracích, jeho množství se zvyšuje u astmatiků). Zvýšené koncentrace NO se vlivem protizánětlivé léčby průduškového astmatu snižují.

Sledujeme správnou inhalační techniku (správné užívání léků)

Důležitá je pravidelná intervence proti kouření tabáku

Pacienti jsou instruováni o pravidelném dechovém cvičením

Laboratorní vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Laboratorní vyšetření slouží k vyloučení jiných chorob, které mohou mít podobné příznaky jako průduškové astma. Dále je vhodné ke zjištění alergie a k diagnostice event. komplikací astmatu. U těžkého astmatického záchvatu laboratorními parametry monitorujeme funkci orgánů, saturaci krve kyslíkem a acidobazickou rovnováhu. K laboratorním vyšetřením počítáme:

Vyšetření specifických IgE u alergiků především na inhalační alergeny

Krevní obraz s diferenciálním rozpočtem se zaměřením na eosinofilní granulocyty k určení fenotypu astmatu, případně hladinu eosinofilního kationického proteinu (ECP)

Vyšetření krevních plynů v arteriální krvi (pH, parciální tlak kyslíku a oxidu uhličitého) v akutních stavech (astmatický záchvat)

Kompletní metabolický panel

Pátráme též po známkách autoimunitních onemocněních a vyšetřujeme protilátkovou a buněčnou imunitu u pacientů s častými respiračními infekty

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Cílem léčby průduškového astmatu je: 

·         Plná kontrola astmatu, tedy potlačení příznaků nemoci

·         Prevence a minimalizace astmatických záchvatů

·         Rychlé zvládnutí astmatického záchvatu, minimalizace hospitalizací

·         Minimalizace poruchy plicních funkcí

·         Léčba komplikací astmatu

·         Edukace pacientů

·         Docílení aktivního zapojení nemocných do života 

Prevence astmatických záchvatů představuje kombinaci vyřazení spouštěčů záchvatu, docílení plné kontroly astmatu a rozpoznání prodromů astmatického záchvatu.

Léčba astmatu musí být individualizovaná pro potřeby jednotlivých nemocných (dle stupně tíže astmatu). Nemocní s astmatem musí být dispenzarizováni a pravidelně kontrolováni. Velkou výhodou je vzájemná důvěra a dobrá spolupráce mezi lékařem a nemocným, edukace nemocného nebo jeho dítěte o jeho chorobě.

Léčba se opírá v prvé řadě o preventivní protizánětlivou léčbu inhalačními kortikosteroidy, kterou doporučujeme téměř všem pacientům. S rostoucí tíží onemocnění je dávka těchto léků navyšována od nízké až po vysokou, zároveň jsou přidávány další léky s bronchodilatačním a protizánětlivým účinkem. U pacientů s těžkou formou astmatu je již v posledních letech preferována tzv. biologická léčba monoklonálními protilátkami (např. monoklonální protilátky proti IgE, interleukinu 5 či interleukinu 4 a 13) před podáváním kortikosteroidů.

 

 Webová stránka České iniciativy pro astma obsahuje další potřebné informace (www.cipa.cz).

 Čerpáno z Doporučeného postupu diagnostiky a léčby astmatu, Teřl M. a kolektiv autorů

Tento článek byl naposledy aktualizován 19. července 2023.