Astma

Astma je chronické zánětlivé onemocnění charakterizované reverzibilní nebo parciálně reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Průdušky jsou trubice vedoucí vzduch do plic, jsou zpevněny chrupavkami a hladkou svalovinou, a větví se na stále drobnější větve, které se nazývají bronchioly. U astmatiků je stěna průdušek zanícená a zduřelá, na průduškách je vazký sekret. Zánět zužuje průsvit průdušek, ztěžuje dýchání a podmiňuje vznik kašle, dušnosti a pískotů. V astmatickém záchvatu dochází ke stahu hladké svaloviny průdušek a ke zvýšení množství vazkého sekretu. Tím se velmi zúží jejich průsvit a nemocný má kašel, slyší pískoty, má pocit sevření na hrudi a dusí se. Astmatický záchvat se může vyskytnout kdykoliv, nejčastěší je ale výskyt v noci nebo po ránu. Těžký astmatický záchvat ohrožuje nemocného na životě a musí být proto okamžitě léčen. 

Ve Spojených státech má průduškové astma asi 22 milionů osob, z nich je 6 milionů dětí. 

Průduškové astma je jednou z nejčastějších chronických chorob u dětí. Do puberty má průduškové astma více chlapců než dívek, po pubertě se poměr obrací. Průduškové astma je častější ve městské populaci, častější je u Afroameričanů a Hispánců. Průduškové astma nelze ve většině případů vyléčit, ale lze ho léčbou dobře kontrolovat, takže nemocní mohou vést normální život.

Průduškové astma lze dle Globální iniciativy pro astma (GINA) rozdělit do 4 kategorií na základě výskytu potíží a tíže poruchy plicních funkcí. Jsou to plně kontrolované astma, částečně kontrolované astma, nekontrolované astma a exacerbace astmatu. Léčba astmatiků se v jednotlivých kategoriích liší.

Přesná příčina průduškového astmatu je neznámá, jedná se o vzájemnou interakci několika příčin. Vyvolavatelé astmatického záchvatu se mezi astmatiky liší. U mnoha osob je průduškové astma výrazem alergie na specifické substance. Vyvolavatelem záchvatu je inhalace těchto alergenů. Tyto alergeny mohou pocházet z domácího prostředí, pracovního prostředí, z životního prostředí (pyly, páry, znečištění ovzduší, plísně, roztoči, švábi, alergeny ze zvířat a další). Astmatický záchvat může být vyvolán rovněž stresem, silnými emocemi (smích, pláč, vztek), tělesnou zátěží nebo vdechováním chladného vzduchu. Z léků mohou vyvolat astmatický záchvat betablokátory, léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Dále může být příčinou záchvatu oxid siřičitý, kterým se konzervuje víno a sušené ovoce. U některých astmatiků vyvolá záchvat virová infekce. 

Některá jiná plicní onemocnění mohou mít příznaky podobné průduškovému astmatu, mohou být přítomny současně s atmatem nebo mohou vyvolávat exacerbaci astmatu. Gastroezofageální reflux může vyvolávat a zhoršovat astmatické záchvaty. 

Informace o průduškovém astmatu

Pro informace o průduškovém astmatu odkazujeme na webové stránky České iniciativy pro astma (ČIPA)-www.cipa.cz. 

Vyšetření

Základem je stanovení diagnózy astmatu a jeho tíže. Je třeba odlišit průduškové astma od jiných plicních chorob s podobnými příznaky, zjistit event. alergie nemocného a příčiny vzniku astmatických záchvatů. V průběhu choroby kontrolujeme plicní funkce. 

Vyšetření plicních funkcí a zobrazovací metody

Tyto metody jsou vyšetřeními sloužícím k diagnostice a monitorování průduškového astmatu. 

Diagnostika průduškového astmatu

  • Podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření
  • Spirometrie u dětí starších 5 let a dospělých (slouží k průkazu obstrukční ventilační poruchy a ke zjištění její reverzibility po podání bronchodilatačních aerosolů).
  • Další vyšetření slouží k vyloučení jiných chorob (bronchoprovokační testy, skiagramy hrudníku) 

Monitorování průduškového astmatu

  • Spirometrie-měření plicních funkcí
  • Měření maximální výdechové rychlosti (PEF-peak expiratory flow) pomocí výdechoměru (složí k domácímu monitorování plicních funkcí)
  • Pulzní oxymetrie (neinvazivní kontinuální měření saturace hemoglobinu kyslíkem)-využívá se v nemocnicích
  • Skiagramy hrudníku
  • Měření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (NO je normálně přítomen ve vydechovaném vzduchu ve velmi nízkých koncentracích, jeho množství se zvyšuje u astmatiků). Zvýšené koncentrace NO se vlivem protizánětlivé léčby průduškového astmatu snižují.

Laboratorní vyšetření

Laboratorní vyšetření slouží k vyloučení jiných chorob, které mohou mít podobné příznaky jako průduškové astma. Dále je vhodné ke zjištění alergie a k diagnostice event. komplikací astmatu. U těžkého astmatického záchvatu laboratorními parametry monitorujeme funkci orgánů, saturaci krve kyslíkem a acidobazickou rovnováhu. K laboratorním vyšetřením počítáme:

  • Vyšetření specifických IgG u alergiků
  • Vyšetření krevních plynů v arteriální krvi (pH, parciální tlak kyslíku a oxidu uhličitého)
  • Krevní obraz
  • Kompletní metabolický panel
  • Koncentrace teofylinu v séru (u nemocných užívajících teofylinové preparáty, která jsou ale k léčbě astmatu obsolentní) 

Příležitostně lze provést

Test na cystickou fibrózu

  • Kultivace sputa na nespecifickou flóru
  • Mikroskopické a kultivační vyšetření sputa na mykobaktérie
  • Cytologické vyšetření sputa (eozinofilní leukocyty jsou přítomny u astmatiků)
  • Plicní biopsie k event. vyloučení jiných plicních chorob

Léčba

Cílem léčby průduškového astmatu je: 

  • Prevence a minimalizace astmatických záchvatů
  • Rychlé zvládnutí astmatického záchvatu, minimalizace hospitalizací
  • Plná kontrola astmatu
  • Mininalizace poruchy plicních funkcí
  • Léčba komplikací astmatu
  • Edukace pacientů
  • Docílení aktivního zapojení nemocných do života 

Prevence astmatických záchvatů představuje kombinaci vyřazení spouštěčů záchvatu, docílení plné kontroly astmatu a rozpoznání prodromů astmatického záchvatu. Pro bližší infomace odkazujeme na webové stránky České iniciativy pro astma (www.cipa.cz).

Léčba astmatu musí být individualizovaná pro potřeby jednotlivých nemocných (dle stupně kontroly astmatu). Nemocní s astmatem musí být dispenzarizováni a pravidelně kontrolováni. Velkou výhodou je vzájemná důvěra a dobrá spolupráce mezi lékařem a nemocným, edukace nemocného nebo jeho dítěte o jeho chorobě. Každý astmatik by měl mít stanovený a napsaný léčebný plán, který by dokumentoval každodenní kontrolu astmatu včetné eventuálního zvládnutí astmatického záchvatu, a informaci, kdy má nemocný vyhledat lékařskou pomoc. Lékař sepisující tento léčebný plán musí vzít v úvahu klinický obraz astmatu u daného nemocného včetně jeho léků kontrolujících astma. Webová stránce České iniciativy pro astma obsahuje všechny potřebné informace (www.cipa.cz).


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.