Další názevKrevní destičky, PLT
Oficiální názevTrombocyty

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření stanovuje počet krevních destiček ve vzorku krve, je součástí běžného vyšetření zdravotního stavu. Dále se používá při vyhledávání, stanovování diagnózy a sledování stavů a chorob, které mají vliv na krevní destičky. Např. krvácivých chorob, onemocnění kostní dřeně a jiných právě probíhajících chorob

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření se provádí jako součást rutinního krevního obrazu. Provádí se při nevysvětlitelném nebo prodlouženém krvácení, nebo při výskytu klinických příznaků, které mohou být vyvolány poruchou krevních destiček.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha (děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.

.Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno

Krevní destičky, zvané trombocyty, jsou drobné úlomky cytoplazmy velkých buněk zvaných megakaryocyty. Krevní destičky vznikají v kostní dřeni a odtud jsou uvolňovány do krevního oběhu. Jsou nezbytné pro proces krevního srážení. Vyšetření krevních destiček stanovuje počet krevních destiček ve vyšetřovaném vzorku krve.

Pokud dojde k poranění cévy, nebo tkáně, dochází ke krvácení. Trombocyty pomáhají při zástavě krvácení třemi způsoby: nejprve přilnou na poraněné místo, shluknou se dohromady (agregují) a uvolní chemické látky, které stimulují agregaci ostatních trombocytů. Tento proces se nazývá primární hemostáza a vede k tomu, že v místě poranění vzniká nestabilní bílý destičkový trombus. Ve stejnou dobu pomáhají trombocyty aktivovat koagulační kaskádu, ve které jsou postupně aktivovány bílkoviny zvané koagulační faktory. Během tohoto tzv. sekundárního hemostatického procesu dochází k tvorbě fibrinových vláken, které zpevní bílý destičkový trombus a vzniklá fibrinová síť se stáhne. Cílovým produktem je stabilní krevní sraženina, která zůstává v místě poranění, dokud

nedojde k jeho úplnému zhojení. Poté je rozpuštěna a odstraněna.

Obr. Normální nález na nátěru periferní krve, šipky označují krevní destičky (Platelets, malé fialové tečky). Většinu buněk krevního nátěru tvoří červené krvinky, uprostřed se nachází jedna bílá krvinka.

Má-li být srážlivost krve kvalitní, musí být přítomna každá součást primární a sekundární hemostázy, být aktivována ve správném okamžiku a musí být dostatečně funkční. Pokud je nedostatek krevních destiček, nebo pokud nejsou dostatečně funkční, nemusí se vytvořit dostatečně stabilní krevní sraženina a dotyčný pak má zvýšené riziko masivního krvácení.

Trombocyty žijí v krevním oběhu přibližně 8-10 dnů. Kostní dřeň musí kontinuálně produkovat nové trombocyty a nahrazovat tak ty, které se rozpadly, byly spotřebovány v procesu krevního srážení, nebo unikly z těla při krvácení. Určení počtu krevních destiček v krvi může pomoci stanovit diagnózu. Krevních destiček může být nedostatek, nebo nadbytek.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha (děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.
Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření krevních destiček je využíváno k odhalení sníženého nebo zvýšeného počtu krevních destiček v krvi. Spolu s celou řadou dalších testů je pravidelnou součástí vyšetření krevního obrazu. Krevní obraz je častou součástí vyšetření celkového zdravotního stavu

Vyšetření krevních destiček může být využito k vyhledávání nebo stanovení diagnózy nejrůznějších stavů a chorob, které mají vliv na počet trombocytů v krvi. Může být součástí komplexního vyšetřováni např. krvácivých stavů, onemocnění kostní dřeně a trombotických stavů.

Může sloužit ke sledování pacientů, kteří jsou léčeni léky o nichž je známo, že ovlivňují krevní destičky. Nebo ke sledování účinnosti léčby pacientů s onemocněním trombocytů.

Vyšetření je možno doplnit jedním nebo více testy funkce krevních destiček, nebo provedením koagulačních testů jako PT a APTT. Pokud nejsou výsledky ve fyziologickém rozmezí, je možno pátrat po příčině provedením dalších vyšetření.

Kdy je vyšetření požadováno?

Toto vyšetření je součástí krevního obrazu, který se provádí v rámci běžného vyšetření zdravotního stavu.

Bývá indikováno u osob s klinickými příznaky a projevy nízkého počtu krevních destiček, nebo krvácivými projevy jako:

  • Bezdůvodné, nebo snadno vyvolatelné krvácení
  • Protrahované krvácení z malé řezné ranky nebo poranění
  • Časté krvácení z nosu
  • Krvácení do trávicího traktu (může být zjištěno ze vzorku stolice)
  • Silné menstruační krvácení
  • Drobné červené tečky na kůži - petechie (někdy vypadají jako vyrážka)
  • Malé nafialovělé tečky na kůži - purpura - způsobené krvácením pod kůži

Vyšetření je možno provést při podezření na zvýšený počet krevních destiček. Jejich nadměrné množství může vyvolat masivní srážení krve. Pokud však nejsou trombocyty dostatečně funkční, může nastat krvácení i při zvýšeném počtu trombocytů. Lidé s příliš vysokým počtem trombocytů často nemají žádné klinické příznaky a projevy a na tento stav se přijde při lékařském vyšetření prováděném z jiného důvodu.

Co výsledek vyšetření znamená?

Snížení počtu krevních destiček se nazývá trombocytopenie. Může být vyvolána celou řadou stavů a faktorů.

Obecně je můžeme rozdělit do dvou skupin:

  • Stavy, kdy kostní dřeň není schopna produkovat dostatek krevních destiček
  • Stavy, kdy jsou krevní destičky spotřebovány (konsumpce) nebo poničeny rychleji, než je běžné

Příklady chorob způsobující snížení počtu krevních destiček:

  • Idiopatická trombocytopenická purpura (ITP) - je způsobena tvorbou protilátek proti trombocytům, pokud není přítomna žádná další choroba, bývá jednou z nejčastějších příčin trombocytopenie
  • Virové infekce jako např. mononukleóza, hepatitida nebo spalničky
  • Některé léky: acetaminofen, chinin, protaminsulfát, digoxin, vancomycin, valium a trimetoprim mohou vyvolávat tzv. léky indukovaný nedostatek destiček
  • Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) - vzniká, pokud se v organismu léčeném heparinem začnou vytvářet protilátky, které snižují počet trombocytů (více viz článek HIT protilátky)
  • Leukémie, lymfomy, a jiná zhoubná nádorová onemocnění šířící se (metastazující) do kostní dřeně - lidé s rakovinou mají často masivní krvácení způsobená výrazným poklesem krevních destiček. Narůstající počet nádorových buněk postupně vytěsňuje normální krvetvorbu z kostní dřeně, což vede k poklesu tvorby krvinek, včetně trombocytů.
  • Aplastická anémie - jedná se o onemocnění, kdy je výrazně utlumena tvorba krvinek
  • Dlouhotrvající krvácení - např. chronické krvácení ze žaludečního vředu
  • Sepse, zejména je-li vyvolána vážnou bakteriální infekcí gram negativními bakteriemi
  • Jaterní cirhóza
  • Autoimunitní choroby jako systémový lupus erytematodes, kdy imunitní systém produkuje protilátky zaměřené proti vlastním orgánům a tkáním a způsobí i zvýšenou destrukci trombocytů
  • Chemoterapie nebo léčebné ozařování, které mohou poškodit kostní dřeň

Spotřebování krevních destiček - např. diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC), trombotická trombocytopenická purpura (TTP) a hemolyticko-uremický syndrom (HUS.

Jestliže počet krevních destiček je nižší než 20.000 na mikrolitr, může se objevit spontánní krvácení a způsobit až život ohrožující stav. Lidé, kteří mají velmi nízký počet krevních destiček, mohou dostat transfůzi trombocytů. Viz článek Krev a složky krve.

Zvýšený počet krevních destiček se nazývá trombocytóza. Obvykle je vyvolána nějakou probíhající chorobou, stavem (proto se nazývá sekundární nebo reaktivní trombocytóza).

Např.:

  • Zhoubné nádorové onemocnění, nejčastěji plic, trávicího traktu, vaječníků, prsu nebo lymfom
  • Anémie (chudokrevnost) - anémie z nedostatku železa a hemolytická anémie
  • Zánětlivá onemocnění jako např. idiopatické střevní záněty, nebo revmatoidní artritida
  • Infekční choroby jako např. tuberkulóza
  • Po chirurgickém odstranění sleziny
  • Užívání hormonální antikoncepce

Stavy, které mohou vyvolat přechodné (dočasné) zvýšení počtu krevních destiček:

  • Rekonvalescence po výrazné krevní ztrátě způsobené poraněním nebo operací
  • Po fyzické námaze, cvičení
  • Rekonvalescence po nadměrné konzumaci alkoholu, po nedostatku vitamínu B12 a kyseliny listové

Vzácně je trombocytóza způsobena onemocněním kostní dřeně. Příkladem je primární trombocytémie, neboli esenciální trombocytémie. Jedná se o vzácné myeloproliferativní onemocnění, kdy kostní dřeň produkuje extrémně vysoké množství trombocytů. Často nevyvolává žádné příznaky ani projevy a přijde se na ni náhodně při vyšetřování zdravotního stavu z jiného důvodu. Pacienti s prim&´rní trombocytémií mají vysoké riziko trombotické příhody (způsobené přebytkem trombocytů), ale zároveň mohou krvácet, protože funkce krevních destiček je porušena. Tato choroba je spojena s přítomností JAK2 mutace a má-li na ni lékař podezření, provede vyšetření JAK2 mutace. Více než polovina pacientů s esenciální trombocytémií má JAK2 mutaci. Zvýšený počet krevních destiček mohou mít také pacienti s jinými myeloproliferativními chorobami jako např. chronickou myeloidní leukémií, polycytemia vera nebo některými typy myelodysplastického syndromu

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Pobyt ve vyšších nadmořských výškách, usilovné cvičen&´ a období po porodu, mohou způsobit zvýšený počet krevních destiček. Zvýšený počet destiček může být způsoben také léky, např. léky obsahujícími estrogen a hormonální antikoncepcí.

U žen před menstruací může dojít k mírnému snížení počtu trombocytů. Stejně tak více než 5 % těhotných žen může mít nižší počet krevních destiček.

Mezi vrozené choroby spojené s genetickyvázanou poruchou krevních destiček patří: Glanzmannova trombastenie, Bernard-Soulierův syndrom, Chediak-Higashiho syndrom, Wiskott-Aldrichův syndrom, May-Hegglinův syndrom a Downův syndrom. Výskyt těchto genetických poruch je však relativně vzácný.

Někteří lidé mají sklon hromadit, shromažďovat krevn&´ destičky ve slezině, což vede k snížení jejich počtu v krvi. Tito lidé však nemají žádné klinické příznaky nebo projevy.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak se projevuje snížený počet destiček, na co bych si měl/a dávat pozor?
2.
Moje zpráva obsahuje výsledky středního objemu trombocytu (MPV) a šíře distribuce trombocytů (PDW). O co se jedná?
3.
V mé zprávě je poznámka "gigantické trombocyty". Co to znamená?
4. Pokud moje výsledky vyšetření krevních destiček nejsou v pořádku, jaká může lékař doporučí další vyšetření?

1. Co potřebuji znát ohledně krevních destiček, hodlám-li podstoupit chirurgický zákrok?
1. Jak se projevuje snížený počet destiček, na co bych si měl/a dávat pozor

Snížený počet krevních destiček se může projevit snadnou tvorbou modřin/podlitin při minimálním poranění, dále krvácením z nosu, úst nebo konečníku bez vyvolávající příčiny, masivním nebo dlouhodobým menstruačním krvácením. Všechny tyto příznaky mohou naznačovat snížení počtu krevních destiček.

2. Jsou nějaké známky, nebo příznaky sníženého počtu destiček, na které bych měl dávat pozor?
2. Moje zpráva obsahuje výsledky středního objemu trombocytu (MPV) a šíře distribuce trombocytů (PDW). O co se jedná?

Střední objem trombocytu (MPV) a šíře distribuce trombocytů (PDW) bývají součástí vyšetření krevního obrazu, jsou to hodnoty vydávané analyzátorem krevních částic. Hodnota MPV odráží velikost a výsledek PDW hodnotí jednotnost ve velikosti krevních destiček ve vyšetřovaném vzorku krve. Podávají další informace o krevních destičkách a/nebo o příčině zvýšeného nebo sníženého počtu trombocytů. Mladší trombocyty, které jsou z kostní dřeně uvolněny teprve nedávno, jsou obvykle větší. Naopak starší krevní destičky, které se pohybují v krevním oběhu již několik dní, bývají menší.

Pokud nalezneme u pacienta s celkově sníženým počtem trombocytů zvýšené množství velkých (velký MPV) krevních destiček, znamená to, že kostní dřeň produkuje a rychle uvolňuje trombocyty do krve. Naopak pokud je u takového člověka snížená hodnota MPV, znamená to poruchu tvorby krevních destiček v kostní dřeni. Normální hodnota PDW vypovídá o tom, že krevní destičky jsou zhruba stejně velké. Vysoká hodnota PDW naopak informuje o velké variabilitě velikosti trombocytů, což může být spojeno s poruchou trombocytů.

Některé stavy jsou spojeny s tvorbou destičkových shluků a/nebo výskytem velkých krevn&´ch destiček, které analyzátor krevních částic nehodnotí jako krevní destičky, a vydaný výsledek počtu trombocytů je falešně nízký. Abnormální výsledky proto často vedou k provedení doplňujících vyšetření. Jedním z nich je vyšetření nátěru periferní krve pod mikroskopem, které odhalí výskyt těchto atypií.

3. Jak stabilní je počet krevních destiček?3. V mé zprávě je poznámka "gigantické trombocyty". Co to znamená?
Gigantické trombocyty je odborný termín pro abnormálně velké trombocyty, které mohou dosahovat až velikosti červené krvinky. Můžeme je vidět v rámci některých chorob jako idiopatická trombocytopenická purpura (ITP) nebo u vzácných vrozených stavů jako Bernard-Soulierův syndrom. Jak bylo zmíněno v odpovědi na předchozí otázku, je nutno provést vyšetření nátěru periferní krve. To odhalí skutečnou přítomnost gigantických trombocytů, nebo shluků trombocytů (které se vytvořily během vyšetřování krevního vzorku). Pokud jsou nalezeny shluky destiček, provádí se kontrolní vyšetření, kdy se krev odebírá do jiné odběrové zkumavky, s jiným protisrážlivým roztokem, který brání, nebo minimalizuje vznik shluků.

4. Pokud moje výsledky vyšetření krevních destiček nejsou v pořádku, jaká může lékař doporučí další vyšetření?

Ano, lékař může rozhodnout o provedení doplňujících vyšetření, pokud není zřejmá příčina abnormálních výsledků vyšetření krevních destiček, nebo ji nelze odhalit z osobní anamnézy a fyzikálního vyšetření. Doplňující vyšetření volí lékař podle toho, na jaké onemocnění má podezření a podle výsledků vyšetření krevního obrazu a nátěru periferní krve.

Např.:

  • Vyšetření parametrů zánětu, např. CRP, FW, nebo protilátek proti trombocytům
  • Vyšetření cílená na odhalení bakteriální a virové infekce
  • Vyšetření krvácivého stavu - PT, APTT, fibrinogen
  • Vyšetření k vyloučení selhání ledvin
  • Vyšetření metabolismu železa nebo vyšetření hladiny vitamínu B12 a kyseliny listové
  • Vyšetření funkce jater
  • Bioptické vyšetření kostní dřeně - pokud je stav vážný a neznáme jeho příčinu

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.