Další názevČervené krvinky, RBC
Oficiální názevErytrocyty

Proč se nechat vyšetřit?
Ke zjištění počtu červených krvinek v krvi.Vyšetření se používá při vyhledávání, stanovování diagnózy a sledování stavů a chorob, které mají vliv na červené krvinky.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření erytrocytů jesoučástí vyšetření krevního obrazu.Provádí se během lékařské prohlídky, nebo pokud má lékař podezření na onemocnění typu anémie (chudokrevnost, snížený počet erytrocytů) nebo polycytémie/polyglobulie (zvýšený počet erytrocytů)

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha (děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?

Červené krvinky, zvané erytrocyty jsou buňky kolující v krvi, které přenášejí kyslík. Vyšetření erytrocytů určuje celkový počet erytrocytů, které jsou přítomny ve vyšetřovaném vzorku krve. Je to jeden z testů, které jsou součástí vyšetření krevního obrazu. Vyšetření krevního obrazu se často provádí při hodnocení celkového zdravotního stavu.

Krev se skládá z tekuté složky - krevní plazmy a několika typů krvinek. Kromě erytrocytů také z bílých krvinek (leukocytů) a krevních destiček (trombocytů). Jsou produkovány v kostní dřeni, kde vyzrávají, zralé krvinky jsou uvolňovány do krevního oběhu. Erytrocyty tvoří obvykle zhruba 40 % objemu krve. Erytrocyty obsahují hemoglobin, protein, který na sebe váže kyslík. Základní funkce erytrocytů je přenášet kyslík z plic do tkání a orgánů. Také přenáší malé množství oxidu uhličitého (vedlejšího produktu metabolismu) ze tkání a orgánů zpět do plic, kde je vyloučen

Délka života erytrocytů je 120 dnů. Kostní dřeň musí proto neustále tvořit nové červené krvinky, aby tak nahradila ty staré, rozpadlé nebo krvinky ztracené krvácením. Existuje celá řada chorob, kter&´ mohou ovlivnit tvorbu erytrocytů, a/nebo délku jejich života, nebo chorob, které mohou vyvolat závažné krvácení a tak vyvolat zvýšení nebo snížení počtu červených krvinek.

Obr. Normální nález při mikroskopickém vyšetření nátěru periferní krve. Většina zobrazených krvinek jsou červené krvinky, ve střední části obrázku jsou dvě bílé krvinky (neutrofilní segmenty - Segmented Neutrophils). Krevní destičky (Platelets) je jeví jako malé fialové tečky.

Změny počtu erytrocytů obvykle odráží změny hematokritu a hemoglobinu. V případě snížení počtu červených krvinek bude hematokrit a hemoglobin také snížen, takový člověk je nazýván anemickým (chudokrevným). Pokud počet erytrocytů a hodnota hemoglobinu stoupá nad normální hranici, tento stav se označuje jako polycytémie/polyglobulie. Pokud je příliš málo červených krvinek, nemusí být tělo schopno dostatečně zásobit tkáně a orgány kyslíkem. Naopak pokud je jich příliš mnoho, krev se může stát natolik hustou, že krevní proud se zpomalí a způsobí problémy.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha (děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.
Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření počtu červených krvinek bývá součástí vyšetření krevního obrazu. Může být součástí běžné lékařské kontroly i vyhledávání nejrůznějších chorobných stavů. Používá se ke stanovován&´ diagnózy a/nebo sledování řady chorob, které mají vliv na tvorbu, nebo délku života červených krvinek.

Některé stavy ovlivňují tvorbu erytrocytů v kostní dřeni a mohou způsobit zvýšení nebo snížení počtu zralých erytrocytů v cirkulující krvi. Jiné zase mohou mít vliv na délku života erytrocytů v periferní krvi. Především se jedná o vrozené nebo získané poruchy erytrocytů, které se projevují poruchou jejich tvaru. Pokud je zvýšený rozpad erytrocytů (hemolýza) nebo ztráta (krvácení) a/nebo kostní dřeň není schopna vyrábět tolik červených krvinek kolik je potřeba, dojde se snížení celkového počtu erytrocytů a rozvoji anémie.

Toto vyšetření sice může ukázat, že je nějaký problém s tvorbou a/nebo dobou přežití erytrocytů, ale nen&´ schopno určit příčinu. Tu je možno odhalit dalšími vyšetřeními, mezi které patří především vyšetření nátěru periferní krve, retikulocytů, metabolismu železa, vitamínu B12 a kyseliny listové a v případě závažného stavu i vyšetření kostní dřeně.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření počtu erytrocytů je standardní součástí vyšetření krevního obrazu. Často jesoučástí všeobecného vyšetření zdravotního stavu, nebo předoperačního vyšetření. Vyšetřuje se také v případě výskytu klinických příznaků chorob, které mohou ovlivňovat tvorbu erytrocytů.

Vyšetření krevního obrazu se provádí, pokud jsou přítomny tyto příznaky a projevy anémie:

  • Slabost nebo únava
  • Nedostatek energie
  • Bledost

Jiné příznaky a projevy se vyskytují při zvýšení počtu erytrocytů:

  • Poruchy vidění
  • Bolesti hlavy, závratě
  • Zrudnutí obličeje
  • Zvětšení sleziny

Toto vyšetření se může provádět opakovaně, někdy i v pravidelných intervalech. Takto se používá ke sledování pacientů s prokázaným hematologickým onemocněním, onemocněním ledvin, krvácivou chorobou, chronickou anémií nebo polycytémií/polyglobulií. Chemoterapie a ozařování vedou často ke snížení tvorby všech krvinek v kostní dřeni, proto může b&∓´t krevní obraz rutinní součástí sledování pacientů léčených pro zhoubné nádorové onemocnění.

Co výsledek vyšetření znamená?

Vyšetření počtu erytrocytů je součástí vyšetření krevního obrazu a jeho výsledky je také nutno hodnotit v souvislosti s výsledky ostatních testů, které jsou jeho součástí. Zvýšení nebo snížení počtu erytrocytů je nutno hodnotit ve vazbě na výsledky hemoglobinu, hematokritu, retikulocytů a/nebo dalšími parametry erytrocytů. Vyšetření krevního obrazu se provádí na automatickém analyzátoru krevních částic. Pokud jsou výsledky mimo stanovené normální rozmezí, mohou b&∓´t doplněna manuální vyšetření, např. mikroskopické vyšetření nátěru periferní krve, která mohou poskytnout informace o příčině abnormálních výsledků.

Snížení počtu erytrocytů může být způsobeno akutním nebo chronickým krvácením a stavy a chorobami, které snižují tvorbu erytrocytů v kostní dřeni.

Mezi příčiny snížení počtu erytrocytů patří:

  • Poranění (trauma)
  • Rozpad erytrocytů, např. hemolytická anémie - je způsobena autoimunitními pochody, nebo vadou postihující přímo červené krvinky. Může se jednat o hemoglobinopatii (např. srpkovitou anémii), talasémii, nebo poruchu membrány erytrocytu (např. hereditární sférocytózu), nebo o poruchu enzymů erytrocytu (např. deficit G6PD)
  • Akutní a chronické krvácení do zažívacího traktu (např. vředová choroba, polypóza, rakovina tlustého střeva), nebo z jiných orgánů - z močového měchýře, dělohy (u žen, např. silné menstruační krvácení),
  • Poruchy výživy (např. nedostatek železa, vitamínu B12 a kyseliny listové)
  • Poškození kostní dřeně (např. toxiny, zářením, chemoterapií, infekcí nebo léky)
  • Onemocnění kostní dřeně jako např. leukémie, lymfomy, mnohočetný myelom,myelodysplastický syndrom, nebo zhoubná nádorová onemocnění šířící se do kostní dřeně.
  • Chronická zánětlivá onemocnění a stavy
  • Selhání ledvin - závažná a chronická onemocnění ledvin vedou k nedostatečn&´ produkci erytropoetinu; erytropoetin je hormon, který je tvořen ledvinami a jeho úkolem je stimulovat produkci červených krvinek v kostní dřeni

Mezi příčiny zvýšení počtu erytrocytů (polycytémie/polyglobulie) patří:

  • Polycytemia vera - vzácné onemocnění, kdy se tvoří nadměrné množství erytrocytů
  • Plicní onemocnění - pokud plíce nejsou schopny dodat tělu dostatečné množství kyslíku, tělo se tento stav pokouší kompenzovat tvorbou více přenašečů kyslíku - červených krvinek
  • Vrozené srdeční vady - některé vady, kdy je abnormální spojení mezi pravou a levou částí srdce. Srdce není schopno dostatečně efektivně čerpat krev, případně dochází k míchání okysličené a odkysličené krve a celkovému poklesu kyslíku, který je dod&´n tk&´ním. Tělo se tento stav pokouší kompenzovat tvorbou více přenašečů kyslíku - červených krvinek
  • Nádory ledvin produkující nadbytek erytropoetinu
  • Kouření
  • Vrozené dispozice (změněná citlivost ke kyslíku, abnormální (vysoká) vazba hemoglobinu ke kyslíku)
  • Dehydratace - jak klesá objem tekuté složky krve, uměle stoupá podíl červených krvinek.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Transfúze krve podaná v nedávné době ovlivňuje výsledky vyšetření počtu erytrocytů.

Změny v počtu erytrocytů jsou často dočasné. Odstraněním vyvolávající příčiny mohou být snadno zlep&ˇeny a/nebo navráceny do normálních hodnot.

Během těhotenství má tělo sklon hromadit tekutiny, proto dochází k poklesu počtu erytrocytů.

Dlouhodobější pobyt ve vyšších nadmořských výškách, kde je nedostatek kyslíku ve vzduchu, vede ke zvýšení počtu červených krvinek. Je to kompenzační reakce těla, které se tím snaží zajistit dostatečné zásobení tkání kyslíkem.

Ženy mají sklon mít lehce nižší počet erytrocytů, než muži.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Jak lze normalizovat počty červených krvinek?
2. Může provést lékař vyšetření červených krvinek v ordinaci?
3. Může dieta nebo zdravá výživa pomoci udržet červené krvinky na normáln&´ úrovni?
4. Jaké jsou příznaky, které mohu pozorovat v případě nebezpečného snížení, nebo zvýšení červených krvinek?


1. Jak lze normalizovat počty červených krvinek?

Nejprve Váš lékař musí zjistit příčinu abnormálního počtu červených krvinek, a teprve poté může předepsat odpovídající léčbu. Léčba může zahrnovat různé potravinové doplňky, změny ve výživě, Někdy může postačit pouze úprava Vaší stávající medikace. Pokud je stav vážný, je možno podat transfúzi červených krvinek od zdravého dárce.

Ve speciálních případech mohou být podávány léky stimulující kostní dřeň k produkci červených krvinek. Toto se využívá zvláště u pacientů léčených chemoterapií, nebo ozařováním.

 

2. Mohu si vyšetřit červené krvinky doma?

Je to možné. Některé ordinace jsou vybaveny laboratorními přístroji a vyškoleným personálem, který je schopen vyšetření provést.

3. Může dieta nebo nutriční podpora pomoci udržet červené krvinky v normální úrovni?

Ano. Pokud budete jíst správně vyváženou stravu ovlivňujete příjem železa, vitamínu B12, nebo kyseliny listové a můžete tak předejít anémii. Pokud máte riziko nedostatku vitamínů, může Vám lékař doporučit užívání vitamínových doplňků. Nejčastější příčinou nedostatku vitamínu B12 je však porucha vstřebávání. Nejčastější příčinou anémie z nedostatku železa je pak krvácení. Pokud je pokles krvinek vyvolán těmito a jinými probíhajícími chorobami, pak ho nelze ovlivnit změnou stravy.

4. Existují nějaké příznaky, které mohu pozorovat v případě nebezpečného snížení, nebo zvýšení červených krvinek?

Únava může signalizovat jak nízký tak vysoký počet červených krvinek.

Slabost, bledost, dušnost, závratě, a/nebo změna duševního stavu může ukazovat na nízký počet červených krvinek.

Zvýšení červených krvinek může způsobit poruchy vidění, bolesti hlavy a zrudnutí.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydán&´, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.