Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násProč se nechat vyšetřit?
Pro screening určitých autoimunitních onemocnění jako systémový lupus erythematodes (SLE), polymyositida a jiné.
Kdy se nechat vyšetřit?
Když má Váš lékař na základě Vašich symptomů podezření, že můžete mít autoimunitní onemocnění.
Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly, nejčastěji na paži.
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násCo je vyšetřováno?
Vyšetření ANA potvrzuje/vyvrací přítomnost antinukleárních protilátek v krvi. ANA je zvláštní skupina protilátek, které jsou produkovány pacientovým imunitním systémem, když pochybí v rozeznání „vlastního“ a „cizího“. Tyto autoprotilátky pak napadají buňky vlastního těla a způsobují symptomy jako zánět tkání a orgánů, bolesti kloubů a svalů a vyčerpanost. Přítomnost ANA je známkou autoimunitního procesu a bývá spojena s různými autoimunitními onemocněními, nejčastěji je vídána u systémového lupus erythematodes (SLE).
Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.
Je třeba speciální příprava pro odběr vzorku?
Žádná speciální příprava není potřebná. Některé léky mohou interferovat s vyšetřením; informujte před vyšetřením Vašeho lékaře o přípravcích, které užíváte.
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násJak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření se provádí k screeningu autoimunitních onemocnění a je nejčastěji využíváno jako jeden z testů k diagnostice systémového lupus erythematodes (SLE). V závislosti na symptomech a podezření na diagnosu, může být vyšetření ANA požadováno spolu s dalšími vyšetřeními autoprotilátek, případně testy, které jsou spojené s přítomností zánětu, jako sedimentace erytrocytů a/nebo C-reaktivní protein (CRP). Test ANA může být následován dalšími vyšetřeními, které jsou jeho podmnožinou, a které se využívají ve spojení s anamnézou pacienta k určení či vyloučení diagnózy jiných autoimunitních onemocnění.
Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření ANA je požadováno v případě, že pacient má příznaky, které jsou spojeny se SLE nebo jiným autoimunitním onemocněním. Provádí se také v případě, když pacientovi bylo diagnostikováno autoimunitní onemocnění a lékař má podezření na rozvoj další autoimunitní nemoci. Pacienti s autoimunitními poruchami můžou mít různé symptomy jako lehce zvýšená teplota, bolesti kloubů, vyčerpanost a/nebo nevysvětlitelné vyrážky, které se s časem mohou měnit.
Co výsledek vyšetření znamená?
ANA test se provádí různými metodami (nepřímá imunofluorescenční mikroskopie nebo enzymová imunoanalýza – ELISA). Výsledky jsou prezentovány jako titr, často společně s typem fluorescenčního obrazu (v případě pozitivity). Nízké titry protilátek jsou považovány za negativní, zatímco vyšší titry, např. 1:320, jsou pozitivní a znamenají zvýšenou koncentraci antinukleárních protilátek.
V případě nepřímé fluorescence je projevem ANA typický fluorescenční obraz buněk fixovaných na sklíčku, který je mikroskopicky hodnocen. Různé typy obrazů bývají spojeny s různými autoimunitními onemocněními. Mezi běžné obrazy patří:
Příkladem pozitivního výsledku může být: „Pozitivní při ředění 1:320; homogenní obraz“.
Pozitivní test ANA může naznačit přítomnost autoimunitního onemocnění. Ke stanovení přesné diagnosy je ale potřebné další, specifické vyšetření. ANA může být pozitivní u lidí bez jakékoli známé autoimunitní nemoci. Tento jev není příliš častý, ovšem četnost pozitivního ANA testu bez přítomnosti příznaků autoimunitních onemocnění s věkem narůstá.
ANA může být pozitivní před nástupem prvních příznaku autoimunitního onemocnění, takže příčina tohoto stavu u asymptomatického jedince nemusí být určena okamžitě. Většina pozitivních ANA testů není významná, takže lékař by měl v tomto ohledu pacienta upokojit, ale zároveň dbát na časné zjištění případných symptomů autoimunitního onemocnění.
Asi 95 % pacientů se SLE je ANA pozitivních. Pokud má pacient navíc příznaky jako artritida, vyrážka a autoimunitní trombocytopenie, tak má pravděpodobně SLE. V těchto případech může být pozitivní test ANA dobrou podporou diagnosy. Jsou dva specifické testy na přítomnost autoprotilátek – anti-dsDNA (protilátky proti dvouřetězcové DNA) a anti-Sm (tzv. anti-Smith protilátky), které mohou pomoci diagnosu SLE potvrdit.
Pozitivní ANA může rovněž znamenat, že pacient má lupus indukovaný léky. Tento stav je spojený s tvorbou autoprotilátek proti histonům – ve vodě rozpustným proteinům, které jsou bohaté na aminokyseliny lysin a arginin. Vyšetření protilátek proti histonům může diagnosu lupusu indukovaného léky podpořit.
Ke stavům, u kterých může být ANA test pozitivní, patří také:
Lékař musí při stanovení diagnózy spoléhat na klinické symptomy, pacientovu anamnézu a laboratorní vyšetření. Protože symptomy se mohou periodicky objevovat a mizet, může někdy trvat měsíce až léta, než nálezy navedou lékaře na SLE nebo jiné autoimunitní onemocnění.
Negativní ANA je u SLE nepravděpodobná. Obvykle není nutné vyšetření okamžitě opakovat. Vzhledem k epizodické povaze nemoci je ale vhodné vyšetření v pozdějším období zopakovat.
Kromě vzácných případů není testování specifických podtypů protilátek v případě negativního výsledku ANA nutné.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Kromě výše uvedených situací mohou falešně pozitivní výsledek ANA testu způsobit některá léčiva, infekce a onemocnění (např. chronická hepatitida nevirového původu, primární biliární cirhóza(PBC)).
3-5 % zdravých jedinců kavkazské (evropské) populace může mít vyšetření ANA pozitivní, ve věku nad 65 let je to dokonce až 10-37 %.
Některá léčiva navozují stav, který mohou provázet příznaky SLE (tzv. lupus indukovaný léky). Po vysazení těchto léků symptomy obvykle spontánně vymizí. K léčivům, u kterých byly popsány symptomy podobné lupusu, a které jsou s lupusem indukovaném léky nejvíce spojovány, patří: hydralazin, isoniazid, prokainamid a několik antikonvulzivních preparátů.
Některé laboratoře stanovují ANA protilátky pomocí enzymové imunoanalýzy (ELISA). V současnosti je za zlatý standard stanovení ANA považováno stanovení pomocí nepřímé imunofluorescenční mikroskopie. Laboratoře proto někdy provádějí screeningové vyšetření pomocí ELISA, které je v případě pozitivity potvrzováno mikroskopicky.
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násInformace o laboratorním vyšetření naleznete zde.
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se nás1. Coje to „antinukleární“ protilátka?
2. Lékař mi sdělil, že mám pozitivní vyšetření ANA, ale nemá jistotu, že se jedná o lupus. Jak to lze vysvětlit?
3. Je SLE a lupus to samé?
1. Co znamená „antinukleární protilátka“?
ANA jsou autoprotilátky, které jsou namířeny proti určitým složkám buněčného jádra (nucleus).
2. Lékař mi sdělil, že mám pozitivní vyšetření ANA, ale nemá jistotu, že se jedná o lupus. Jak je to v těchto případech?
Pozitivní ANA znamená, že máte koncentraci těchto protilátek vyšší než je normální hladina. To je pouze jeden z diagnostických nástrojů k identifikaci lupusu nebo několika dalších autoimunitních onemocnění, takže pozitivní výsledek může být ve vztahu k lupusu nebo jiné nemoci. Také můžete mít zvýšenou hladinu ANA bez vlivu na Vaše zdraví. I mezi jedinci s lupusem můžou tyto výsledky značně kolísat. Někteří jedinci mohou být u určitého titru protilátek v remisi, jiní zase extrémně nemocní. Autoimunitní onemocnění mají na organismus obvykle systémový účinek a jsou ze své podstaty velice komplexní. Interpretování Vašich výsledků je proto práce pro Vašeho lékaře, který může k definitivnímu stanovení diagnosy potřebovat porovnat výsledky vyšetření a závažnost symptomůza určité časové období. To poskytuje Vašemu lékaři čas a možnost vyloučit jiné pravděpodobné příčiny Vašich obtíží.
Pozitivní výsledek dodatečného stanovení anti-Sm a/nebo anti-dsDNA protilátek diagnózu SLE obvykle potvrzuje.
Existuje několik forem lupusu. SLE je tou, která bývá nejčastěji označována jako „lupus“. Systémový lupus může postihnout téměř každý orgán či systém Vašeho těla. To je nejzávažnější forma. Jsou ale i jiné formy, které se omezují na kožní příznaky, jako jsou vyrážky různého tvaru a lokalizace. Vyrážka tvaru motýla na tváři bývá poměrně častá.
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násPokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násPOZNÁMKA:
Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.
DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:
BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.
THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.
KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.
SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.
ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.
KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.
Tento článek byl naposledy aktualizován 9. května 2015.