Další názevLeukocytární diferenciální rozpočet, Diferenciální rozpočet bílých krvinek, Morfologie bílých krvinek, Diferenciál, Dif
Oficiální názevDiferenciální rozpočet leukocytů
Související vyšetření

Krevní obraz, Nátěr periferní krve

 

Proč se nechat vyšetřit?

Výsledky vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů pomáhají odhalit příčinu abnormálních výsledků krevního obrazu. Dále pomáhají stanovit diagnózu a monitorovat průběh chorob postihujících imunitní systém., jako jsou infekce, nebo zánětlivá onemocnění, nebo zhoubná nádorová onemocnění, která postihují přímo bílé krvinky, např. leukémii.

Kdy se nechat vyšetřit?

Vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů bývá součástí krevního obrazu, který je prováděn z nejrůznějších důvodů. Může být součástí běžné lékařské preventivní prohlídky. Stanovuje se, pokud se výsledky krevního obrazu nepohybují v referenčním rozmezí, nebo se vyskytují příznaky a projevy, které mohou být způsobeny chorobami mající vliv na leukocyty, jako např. infekce, zánět, nebo zhoubné nádorové onemocnění. Dalším důvodem k vyšetření je přítomnost choroby a léčba choroby ovlivňující leukocyty.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu (děti a dospělí)., ucha. U malých dětí je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.
Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?

Bílé krvinky, zvané leukocyty, jsou buňky cirkulující v krvi a lymfatickém systému. Jejich úkolem je ochrana organismu před infekcemi. Jsou důležitou součástí imunitního systému. Účastní se zánětlivých procesů, alergických reakcí a obrany proti zhoubným nádorovým onemocněním. Rozlišujeme pět typů bílých krvinek, z nichž každý má jinou funkci. Diferenciální rozpočet leukocytů vypovídá o celkovém počtu a zastoupení jednotlivých typů leukocytů ve vyšetřovaném vzorku krve, o tom, zda je počet některého typu leukocytů zvýšen nebo snížen, zda nejsou přítomny abnormální a/nebo nezralé buňky.Tyto informace jsou užitečné pro diagnostiku specifických chorob postihujících imunitní systém a kostní dřeň.

Vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů může být provedeno spolu s vyšetřením krevního obrazu. Může být součástí běžné lékařské preventivní prohlídky, ale i být následným vyšetřením, pokud jsou výsledky krevního obrazu abnormální. Nejčastěji stanovuje diferenciální rozpočet analyzátor krevních částic. Může však být také proveden ručně vyškolenou laborantkou, která prozkoumá pod mikroskopem nátěr periferní krve. Výsledky jsou obvykle vydávány jako absolutn&´ počty buněk, ale mohou být uvedeny jako relativní procentuální zastoupení v celkovém počtu bílých krvinek.

Bílé krvinky vznikají z prekurzorových buněk vznikajících v kostní dřeni. Existuje pět různých typů bílých krvinek:

- Granulocyty - nazývají se podle granul obsažených v cytoplazmě. Granula obsahují chemické a jiné látky, které jsou uvolňovány během imunitní reakce. jsou tři druhy granulocytů:

  • Neutrofily (ne) - obvykle tvoří největší podíl kolujících bílých krvinek. Stěhují se do oblasti poškozené infekcí nebo zánětem a tam pohlcují a zabíjejí bakterie a některé druhy plísní. Mladé neutrofily, čerstvě uvolněné do cirkulace se nazývají tyče.
  • Eosinofily (eo) - jsou zodpovědné za boj s parazitární infekcí a hrají roli v alergických reakcích (hypersenzitivita)
  • Bazofily (baso) - obvykle tvoří nejmenší skupinu cirkulujících leukocytů, pravděpodobně se účastní alergických reakcí

- Lymfocyty (lymfo) - pohybují se v krvi i v lymfatickém systému. Existují tři typy lymfocytů, ale v rámci diferenciálního rozpočtu leukocytů je nerozlišujeme, jsou počítány a hodnoceny dohromady. Všechny lymfocyty jsou odvozeny z lymfoidní kmenové buňky kostní dřeně. Abychom rozlišili všechny tři typy lymfocytů, je nutno provést specializovaná vyšetření.

  • B lymfocyty (B-buňky) - produkují protilátky, které jsou nezbytné pro vytvoření získané, antigen- specifické imunitn&´ odpovědi. Plně zralé B-buňky jsou nazývány plazmatické buňky. Ty produkují protilátky - obranné bílkoviny, které jsou vytvořeny cíleně za účelem likvidace konkrétního typu bakterie, viru nebo jiného cizorodého antigenu.
  • T lymfocyty (T-buňky) - dozrávají v thymu (brzlíku). Rozlišujeme několik typů T-buněk. Některé pomáhají tělu rozlišit mezi "vlastními" a "cizími" antigeny. Jiné zahajují a kontrolují rozsah imunitní odpovědi - pokud je třeba, zvyšují ji, oslabují ji, pokud je stav vyřešen. Jiné typy T-buněk přímo napadají a zneškodňují virem napadené a nádorové buňky.
  • Přirození zabíječi (natural killer, NK- buňky) - přímo napadají a zabíjí abnormální buňky jako nádorové buňky a buňky napaden&´ virem.

Monocyty (mono) - jsou podobné neutrofilům, stěhují se do místa infekce, kde pohlcují a zabíjejí bakterie. Jsou spojeny spíše s chronickou než s akutní infekcí. Zapojují se do různých činností imunitního systému, například také do oprav tkání. 

Obr. 1 (vlevo) - Normální nález při mikroskopickém vyšetření nátěru periferní krve. Většina zobrazených krvinek jsou červené krvinky, ve střední části obrázku jsou dvě bílé krvinky (neutrofilní segmenty - Segmented Neutrophils). Krevní destičky (Platelets) je jeví jako malé fialové tečky.

Obr. 2 (vpravo) - Normální nález na nátěru periferní krve - šipky označují lymfocyt (Lymphocyte) a monocyt (Monocyte)

Pokud se v těle vyvine infekce nebo zánět, kostní dřeň začne produkovat více bílých krvinek a uvolňovat je do krve. V závislosti na příčině infekce nebo zánětu dojde ke zvýšení určitého typu bílých krvinek na úkor ostatních. Po odeznění stavu dojde k poklesu tvorby tohoto typu bílých krvinek a jejich počet klesne opět do normálních hodnot.

Krom infekcí a zánětů je ještě celá řada stavů a chorob, které ovlivňují produkci bílých krvinek kostní dření nebo jejich přežití a tím způsobit zvýšení nebo snížení jejich počtu. Výsledek diferenciálního rozpočetu leukocytů spolu s vyšetřením krevního obrazu může varovat lékaře o změně zdravotního stavu. Výsledky jsou často interpretovány spolu s doplňujícími testy jako je provedení mikroskopického diferenciálního rozpočtu z nátěru periferní krve, který může odhalit přítomnost abnormálních a/nebo nezralých populací bílých krvinek.

 

Několik závažných chorob je spojeno s uvolňováním nezralých forem leukocytů z kostní dřeně do cirkulace. Jedná se o bakteriální infekce, leukémii, myelodysplastický syndrom nebo myeloproliferativní onemocnění. Mezi nezralé formy leukocytů patří: metamyelocyty, myelocyty, promyelocyty a blasty.

Pokud výsledky vyšetření diferenciálního obrazu leukocytů nejsou v pořádku, může být provedeno mnoho dalších vy&ˇetření, aby mohla být odhalena příčina. Lékař obvykle zhodnotí klinické projevy a příznaky, osobní anamnézu a výsledky klinického vyšetření. Poté rozhodne, jaká další vyšetření a testy jsou potřeba. Například se může jednat o bioptické vyšetření kostní dřeně, která hodnotí momentální poměry v kostní dřeni.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu (děti a dospělí).,. U malých dětí je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.

Poznámka: pokud Vám nebo někomu o koho se staráte dělá vyšetřování u lékaře problémy (strach, rozpaky) nebo je obtížné je zvládat, zvažte přečtení některého z následujících článků: Zvládání bolesti, nepohodlí a strachu při vyšetření, Typy při vyšetření krve. Typy jak pomoci dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomoci seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je nutná nějaká příprava, aby byl získaný vzorek kvalitní?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření diferenciálního rozpočtu bílých krvinek je často součástí vyšetření krevního obrazu, které se provádí v rámci celkového hodnocení zdravotního stavu. Může být užitečný při vyšetřování příčiny vysokého nebo nízkého počtu bílých krvinek zjištěného při vyšetření krevního obrazu. A dále při stanovování diagnózy a sledování chorob a stavů, které mají vliv na jeden nebo více typů bílých krvinek.

Rozlišujeme pět typů bílých krvinek: neutrofily, eosinofily, bazofily, lymfocyty, monocyty. Vyšetření diferenciálního rozpočtu hodnotí celkový počet jednotlivých typů a určuje, zda jsou zastoupeny vůči sobě ve správném poměru, zda není jeden typ zmnožený, nebo redukovaný nebo zda se v krvi nevyskytují nezralé krvinky.

Tyto informace jsou velmi užitečné ke stanovení diagnózy, pokud máme podezření na:

  • Bakteriální, virovou, plísňovou nebo parazitární infekci
  • Zánět
  • Alergii, astma bronchiale
  • Onemocnění imunitního systému (např. autoimunitní onemocnění, imunodeficitní stav)
  • Leukémii
  • Myelodysplastický syndrom
  • Myeloproliferativní onemocnění

Nemoci obvykle spouští imunitní odpověď, která vede ke zmnožení určitého typu leukocytů. Výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů pak mohou poskytnout vodítko k určení příčiny této imunitní odpovědi. Například mohou rozlišit, zda je infekce vyvolána bakteriemi nebo viry.

Některé choroby ovlivňují produkci určitých typů leukocytů v kostní dřeni, nebo jejich přežívání v krevním oběhu a tím vyvolat zvýšení nebo snížení jejich počtu. Výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů informují l&´kaře, který typ leukocytů je zvýšen, nebo snížen.

Abnormální výsledky automatického diferenciálního rozpočtu leukocytů mohou být následovány doplňujícími vyšetřeními a testy, např. mikroskopickým diferenciálním rozpočtem leukocytů odečteným z nátěru periferní krve, bioptickým vyšetřením kostní dřeně, nebo imunofenotypizačním vyšetřením (např. průtoková cytometrie). Tato vyšetření mohou odhalit přítomnost abnormálních a/nebo nezralých populací bílých krvinek.

Kdy je vyšetření požadováno?

Diferenciální rozpočet bílých krvinek je často součástí krevního obrazu, který Může být požadován v rámci běžné zdravotní prohlídky.

Může být také spolu s vyšetřením krevního obrazu vyšetřován v případě přítomnosti obecných klinických příznaků a projevů infekce a/nebo zánětu jako jsou:

  • Horečka, zimnice
  • Bolesti těla
  • Bolesti hlavy
  • A řada dalších příznaků a projevů v závislosti na lokalizaci možné infekce nebo zánětu

Vyšetření se provádí také pokud jsou přítomny klinické příznaky a projevy, které by mohly signalizovat chorobu krve, kostní dřeně, autoimunitní onemocnění, nebo jiné onemocnění imunitního systému.

Vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů nemusí být součástí vyšetření krevního obrazu, může být doplněno až na z&´kladě abnormálních výsledků krevního obrazu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Výsledkem je celkový počet a/nebo procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinekve vyšetřovaném vzorku krve.

Výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů jsou obvykle vydávány jako absolutní hodnoty pěti základních typů bílých krvinek a/nebo jako jejich procentuální podíl z celkového počtu bílých krvinek. Absolutní hodnoty jsou počítány znásobením celkového počtu bílých krvinek procentuálním zastoupením jednotlivých typů bílých krvinek. Tyto údaje mohou pomoci stanovit diagnózu a opakovaným vyšetřením můžeme sledovat průběh choroby. Neutrofily vět&ˇinou tvoří největší podíl leukocytů, následují lymfocyty, monocyty, eosinofily a bazofily.

Hodnocení diferenciálního rozpočtu leukocytů je nutno činit pečlivě. Lékař musí zahrnout do rozvahy klinické projevy a příznaky, osobní anamnézu pacienta, stejně jako stupeň vzestupu nebo poklesu krvinek. Dočasný vzestup nebo pokles kteréhokoliv typu bílých krvinek může být způsoben celou řadou okolností. Trvalé změny počtu krvinek většinou vyžadují provedení dalších vyšetření a zjištění příčiny.

Následující tabulka ukazuje několik příkladů, co mohou znamenat výsledky vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů:

Příčiny změn ve výsledcích diferenciálního rozpočtu leukocytů

Typ leukocytů

Zkratka

Příklady způsobující zvýšení

Příklady způsobující snížení

Neutrofily

(absolutní počet

neutrofilů, relativní počet neutrofilů

Neu,

seg,

% neu

Název - neutrofilie

  • Akutní bakteriální infekce, některé infekce způsobené viry a plísněmi
  • Zánět (např. nespecifické záněty střev, revmatoidní artritida
  • Odumření tkáně (nekróza) způsobená poraněním, operací, infarktem myokardu, popálením
  • Fyziologicky (stres, intenzivní cvičení)
  • Kouření
  • Těhotenství - v posledním trimestru nebo při námaze
  • Chronická leukémie (např. myeloidní leukémie)

Název - neutropenie

  • Myelodysplastický syndrom
  • Těžké a velmi těžké infekce (např. sepse - neutrofily se spotřebovaly)
  • Poléková reakce (např. na penicilin, ibuprofen, fenytoin atd.)
  • Autoimunitní onemocnění
  • Chemoterapie
  • Zhoubn&´ nádorové onemocnění šířící se do kostní dřeně
  • Aplastická anémie

Lymfocyty

(absolutní počet lymfocytů, relativní počet lymfocytů

Lymfo, ly,

% lymfo

Název - lymfocytóza

  • Akutní virové infekce (např. hepatitida, plané neštovice, cytomegalovirus (CMV), virus Ebstein-Barrové (EBV), opar, zarděnky)
  • Některé bakteriální infekce (např. černý kašel, tuberkulóza (TBC))
  • Lymfatická leukémie
  • Lymfom

Název - lymfopenie nebo lymfocytopenie

  • Autoimunitní onemocnění (např. systémový lupus erytematodes, revmatoidní artritida)
  • Infekce (např. HIV, TBC, hepatitida, chřipka)
  • poškození kostní dřeně (např. chemoterapií, léčebným ozařováním)
  • Imunodeficitní stavy

Monocyty

(absolutní počet monocytů, relativní počet monocytů

Mono,

% mono

Název - monocytóza

  • Chronické infekce (např. tuberkulóza, plísňová onemocnění)
  • Infekční choroby srdce (bakteriální endokarditida)
  • Systémov&´ choroby pojiva (např. systémový lupus erytematodes, sklerodermie, revmatoidní artritida, vaskulitidy)
  • Nespecifické střevní záněty
  • Myeloidní leukémie
  • Chronická myelomonocytární leukémie
  • Juvenilní myelomonocytární leukémie

Název - monocytopenie

Většinou nemá klinický význam

Opakované nízké hodnoty mohou znamenat:

  • Poškození nebo selhání kostní dřeně
  • Vlasatobuněčnou leukémii (Hairy- cell leukémii)

Eosinofily

(absolutní počet eosinofilů, relativní počet eosinofilů

Eo,

% eo

 

Název - eosinofilie

  • Astma bronchiale, alergie (např. senná rýma)
  • Poléková reakce
  • Záněty kůže (např. ekzém, dermatitida)
  • Parazitární infekce
  • Zánětlivá onemocnění (např. céliakie, specifické záněty střev)
  • Některá nádorová onemocnění / zhoubná nádorová onemocnění

Název - eosinocytopenie

Většinou je obtížně stanovitelná, protože eosinofily jsou standardně zastoupeny v krvi v nízkém počtu. Jednou nebo příležitostně zachycená eosinocytopenie nemívá klinický význam.

Bazofily

(absolutní počet bazofilů, relativní počet bazofilů

Baso

% baso

Název - bazofilie

  • Vzácně při alergických reakcích (např. kopřivka, potravinové alergie)
  • Zánět (např. revmatoidní artritida, ulcerózní kolitida)
  • Některé typy leukémií

Název - bazopenie

Stejně jako u eosinofilů, počty bazofilů jsou za normálních okolnosti nízké, bazopenie nemá obvykle klinický význam

 

V některých případech mohou být v diferenciálním rozpočtu leukocytů zachyceny nezralé a/nebo abnormální bílé krvinky. Mezi nezralé formy patří: metamyelocyty, promyelocyty a blasty. Potom může být nezbytné provést doplňující vyšetření (např. bioptické vyšetření kostní dřeně)

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Dlouhodobá léčba steroidy nebo dlouhodobé vystavení se chemickým látkám jako je louh nebo insekticidy mohou zvýšit riziko abnormálního výsledku diferenciálního rozpočtu bílých krvinek.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

  1. Může být provedeno vyšetření diferenciálního rozpočtu bílých krvinek i z jiného materiálu, než ze vzorku krve?
  2. Pokud jsou abnormální výsledky diferenciálního rozpočtu bílých krvinek, jaké testy a vyšetření mohou následovat?
  3. V mých výsledcích je uvedeno "posun doleva". Co to znamená?

1. Může být provedeno vyšetření diferenciálního rozpočtu bílých krvinek i z jiného materiálu, než ze vzorku krve?

Ano. Diferenciální rozpočet bílých krvinek, společně s vyšetřením krevního obrazu, je možno stanovit v celé řadě tělesných tekutin. Obvyklým důvodem k jeho provedení bývá nutnost zjistit, zda a jak vážně je určitá část těla postižena infekcí nebo zánětem. Např. při podezření na meningitidu (zánět mozkových blan), se provede vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů v mozkomíšním moku. Další příklady najdete v článku Vyšetření tělních tekutin.

2. Pokud jsou abnormální výsledky diferenciálního rozpočtu bílých krvinek, jaké testy a vyšetření mohou následovat?

V závislosti na klinických příznacích a projevech, osobní anamnéze, fyzikálním vyšetření a chorobě, na kterou je pomýšleno, může lékař doplnit celou řadu testů a vyšetření.

Např. při podezření na:

  • Bakteriální infekci: kultivace materiálu z postižené oblasti (např. kultivace moči, sputa, krve (hemokultura)), ASLO
  • Virovou infekci: test na mononukleózu, EBV
  • Zánět: CRP, FW (sedimentace)
  • Autoimunitní onemocnění (ANA)
  • Alergii: speciální alergologické testy
  • Leukémie nebo onemocnění kostní dřeně: bioptické vyšetření kostní dřeně, imunofenotypizace, chromozomální vyšetření

3. V mých výsledcích je uvedeno "posun doleva". Co to znamená?

"Posun doleva" je termín používaný v případě, že se v krvi nachází zvýšené množství mladých, nezralých bílých krvinek. Nejčastější příčinou je infekce nebo zánět, kdy kostní dřeň produkuje více bílých krvinek a uvolňuje je do krevního oběhu aniž by byly plně zralé. Je to přirozená imunitní reakce těla na infekci a zánět.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozli&ˇují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těš&´n: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.