Další názevMetabolické vyšetření na urolitiázu; oxaláty, Vápník, Hořčík a citráty v moči, Rizikové faktory urolitiázy
Oficiální názevPanel rizika urolitiázy
Související vyšetření

Vápník, Fosfor, Kyselina močová, Draslík, Parathormon

Proč se nechat vyšetřit?

Chcete-li mít možnost zhodnotit osobní riziko vzniku ledvinového konkrementu; pomoci určit základní příčinu pro vznik ledvinového kamene; pomoci s orientací v problematice a sledování léčby

Kdy se nechat vyšetřit?

V ČR obvykle indikuje vyšetření urolog, internista-nefrolog a zřídka praktický lékař - ten posílá pacienta ke specialistovi na vyšetření, protože je nutné správně vyhodnotit výsledky více vyšetření (komplex rozbor konkrementu, biochemické vyšetření krve a moče cílené na promotory a inibitory litiázy, morfologické vyšetření močových cest).

Indikací k metabolickému vyšetření jsou recidivy konkrementu častěji než 1x za 3 roky, rizikové faktory (rodinná anamnéza, komorbidity – Crohnova choroba, syndrom krátkého střeva, revmatologická onemocnění, dlouhodobá léčba kortikoidy, sarkoidóza aj.) či zvláštní složení konkrementu (brushit > 25%, cystin, uricit). Dále pokud jste měli jeden ledvinový kámen v dětském věku a/nebo máte rizikové faktory, jako rodinnou anamnézu ledvinových kamenů, nebo máte jen jedinou funkční ledvinu, nebo máte transplantovanou ledvinu

Požadovaný druh vzorku?

Sběr moče za 24 hodin, zpravidla současně i odběr srážlivé krve + analýza konkrementu (pokud je dostupná).

Upouští se od perorálního kalciového testu při vstupním vyšetření, protože jeho výtěžnost je velmi nízká. V poslední době se nahrazuje vyšetřováním parathormonu (PTH)a vitaminu D.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekciO LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?

Panel rizika urolitiázy je skupina testů, které měří množství látek v moči, které jsou zpravidla přímo nebo nepřímo spojeny s tvorbou ledvinových kamenů. U jednotlivce, který již měl ledvinové kameny, může zvýšená hladina jedné či více z těchto látek indikovat i zvýšené riziko vzniku dalších kamenů a pravděpodobný typ kamenů, které by se mohly vytvořit
Ledvinový kámen je termín pro pevné, zpravidla krystalické agregáty minerálů a solí, které se tvoří v ledvinách či jinde v urogenitálním traktu. Typické ledvinové kameny se skládají ze šťavelanu vápenatého, kyseliny močové a jejich solí, fosforečnan vápenatého nebo hořečnato-amonného, vzácněji z cystinu nebo i jiných komponent.

Vznik močových konkrementů má různé příčiny, nejčastější ale jsou, že je v moči tak vysoká koncentrace určité látky nebo látek, který se následně vysráží a tvoří krystaly. Složení močového kamene pak závisí na množství látek přítomných v nadbytku. Konkrement může obsahovat jen jednu sloučeninu nebo více komponent nebo může mít různé sloučeniny v různých vrstvách. Většina kamenů, asi 75 %, obsahuje vápník.

 

Močový trakt s litiázou v ledvině, ureteru a močovém měchýři

Zdroj:National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases

©2001 - 2015 by American Association for Clinical Chemistry

 

Panel urolitiázy, resp. jeho vyšetření jsou určeny k hodnocení rizika nebezpečí tvorby močových konkrementů. Zjišťuje se, zda jsou zvýšené koncentrace běžných látek, ze kterých se konkrementy tvoří nebo naopak nízké koncentrace látek, které inhibují tvorbu konkrementů. Konkrétní testy uvedené v panelu se mohou poněkud lišit v závislosti na pracovišti, ale budou zpravidla zahrnovat následující:

Kalcium (vápník) v moči:

  • Magnezium v moči (hořčík – pomáhá inhibovat tvorbu konkrementů)
  • Oxaláty v moči (kyselina šťavelová – její soli)
  • Kyselina močová v moči
  • Kreatinin v moči (nezpůsobuje kameny, ale je používán pro zjištění, zda byl správně proveden sběr a slouží k různým výpočtům)
  • Citrát v moči (kyselina citrónová, tato látka pomáhá zabránit tvorbě kamenů)
  • Fosfor v moči
  • Naatrium (sodík) v moči
  • Sírany v moči
  • Jiná doplňující vyšetření podle uvážení lékaře

Zpravidla se provádí i řada vyšetření některých parametrů ze žilní krve.

Požadovaný druh vzorku?
Sběr moče za 24 hodin
, vzorek krve z žíly na paži pacienta.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Dobu odběru by měl určit ošetřující lékař v závislosti na dávkách léku, které pacient bere. Doporučuje se provádět odběr těsně před tím, než má pacient vzít další dávku léku (minimální hladina). Tím je zajištěno, že v krvi je minimální efektivně působící dávka léku.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Jak je vyšetření využíváno?

Panel rizika urolitiázy se používá k vyhodnocení pravděpodobnosti, že jedinec, který měl opakovaně ledvinové kameny, bude mít v budoucnu recidivu (další výskyt) močového konkrementu.
Test je někdy využíván k hodnocení rizika po počátečním výskytu močového kamene, pokud je u pacienta předpokládáno zvláště zvýšené riziko pro recidivu litiázy nebo u osoby, kdy může tvorba dalšího konkrementu vést k poruše funkce ledvin

Nefrokalcinóza = ukládání solí vápníku, nejčastěji kalcium oxalátu v parenchymu ledviny – má zpravidla genetický předpoklad. Nefrolitiáza = konkrementy v dutém systému (kalicho-pánvičkovém) systému ledviny. Mohou se vyskytovat současně s nefrokalcinózou.

Vznik močových konkrementů: nedostatek inhibitorů litiázy (citráty, magnesium), vysoká koncentrace promotorů (oxalát, fosfát, sírany), změny pH, objem moče

Toto testování může být též použito pro sledování léčby pacientů, kteří již močový kámen měli.
Některá další vyšetření mohou pomoci při sledování pacientů, kteří již litiázu prodělali

Mezi ně patří např.:

testy v moči sbírané 24 hodin, které nemusí být součástí panelu urolitiázy jako např. cystin (pouze ve zvláštních případech);

  • Vyšetření moči chemicky a močového sedimentu, které hodnotí další složky v moči (epitelie, bílkoviny, červené a bílé krvinky, pH a přítomnost krystalů nebo bakterií);
  • Krevní testy, jako například močovinu a kreatinin pro hodnocení funkce ledvin, elektrolyty (sodík, draslík, chloridy, bikarbonáty) a vápník pro vyhodnocení celkového zdravotního stavu a v porovnání s výsledky moči
  • Bakteriologickou kultivace moči - pokud člověk vykazuje známky infekce močových cest;
  • Mezi základní vyšetření pak patří kvantitativní analýza močového konkrementu, která určí konkrétní látky přítomné v konkrementu, pokud se ovšem ledvinový kámen podaří pacientovi zachytit

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření na rizikové faktory urolitiázy se zpravidla provádí za několik týdnů poté, co byl zachycen (odstraněn) ledvinový kámen a někdy může být provedeno i ve dvou různých vzorcích sbírané moči za 24 hodinaby se zjistilo, zda jsou eventuálně zvýšené hladiny litotvorných látek dočasné nebo trvalé.

Ve většině případů je test ordinován v případě, že pacient měl již druhý ledvinový kámen, ale vyšetření může být provedeno i po první epizodě litiázy je-li pacient považován za rizikového nebo hrozí dysfunkce ledvin.

To se může týkat lidí, kteří:

  • měli konkrementy již v dětském věku;
  • existence litiázy v rodinné anamnéze;
  • měli vícečetnou litiázu ve stejné době;
  • v případě výrazné změny životního stylu (po doporučených změnách stravovacích návyků a pitého režimu a/ nebo změny terapie zaúčelem sledováníúčinnostitěchto změn.

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledky vyšetření na rizikové faktory urolitiázy jsou hodnoceny společně i s dalšími testy aby bylo možno omezit nebo i vyloučit riziko vzniku dalšího konkrementu.
Obecně platí, že v případě, že pokud látky, jako je například vápník nebo kyselina močová, jsou přítomny v nadbytku jak v krvi a/ nebo v moči, znamená to zvýšené riziko tvorby ledvinových kamenů.

Výsledky testů samy o sobě nemohou předvídat, zde a se konkrement vytvoří nebo kdy se vytvoří; nicméně jsou z praxe známy případy, že lidé s normálními nebo mírně zvýšenými hodnotami rizikových faktorů měli další ledvinový kámen, zatímco jiní pacienty s výrazně vyššími hodnotami nikoliv.

U osoby, která změnou životního stylu životního stylu a/nebo změnou léčby dosáhla snížení hodnot rizikových faktorů je i snížené riziko vzniku kamenů.
Je-li osoba dehydratována v důsledku malého příjmu nebo zvýšeného výdeje tekutin je množství moči vyloučené za 24 hodin (objem moči) nízké a moč bude koncentrovanější. To může vést k nadbytku vylučované látky na jednotku objemu (tedy rozpuštěné v menším objemu moče), a tím zvýšit pravděpodobnost tvorby kamenů.
Tvorba ledvinových kamenů je také ovlivněna hodnotou pH moče (kyselé / zásadité). Krystaly kyseliny močové se mohou tvořit pouze v kyselé moči, zatímco fosforečnan vápenatý a struvit se tvoří v moči alkalické. Krystaly struvitu se skládají z fosforečnanu hořečnato-amonného a jsou zpravidla spojeny s bakteriální infekcí močových cest.

Níže uvedená tabulka shrnuje, co některé výsledky testů mohou indikovat:

Test

Výsledek znamenající zvýšené riziko

 

Možná tvorba konkrementu/ poznámky

Kreatinin

-

hodnoty kreatininu v krvi a moči jsou měřítkem funkce ledvin; vzhledem ke stabilitě kreatininu v krvi je často používán pro porovnávání jako vztažná substance, v moči pak jako indikátor zředění či zakoncentrování moči

Vápník
v moči

zvýšený

zvýšené riziko tvorby šťavelanových (oxalátových) nebo kalciumfosfátových konkrementů

Oxaláty
v moči

zvýšené

zvýšené riziko tvorby šťavelanových (oxalátových) konkrementů

Kyselina močová

zvýšená

zvýšené riziko tvorby konkrementů z kyseliny močové; osoby se zvýšenou hladinou kyseliny močové trpí zpravidla dnou

Citráty
v moči

snížené

citráty v moči omezují (inhibují) tvorbu litiázy

Hořčík v moči

snížený

hořčík v moči omezuje (inhibuje) tvorbu litiázy

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Musí mít každý provedeno vyšetření na riziko urolitiázy?

2. Jak mohu předcházet tvorbě ledvinových konkrementů?

3. Pokud jsem již konkrement měl, mám omezit přísun vápníku?

4. Je opravdu nutné sbírat veškerou moč po dobu 24 hodin?

5. Je nutně dělat jak krevní tak močové testy?

6. Mohou se konkrementy tvořit kromě ledvin i v jiných oblastech močového traktu?


1. Musí mít každý provedeno vyšetření na riziko urolitiázy?

Ne, test není určen jako běžný screeningový test a není určen pro lidi, kteří nikdy neměli ledvinový kámen.

2. Jak mohu předcházet tvorbě ledvinových konkrementů?

Jednou z nejjednodušších věcí je zajistit příjem dostatečného množství tekutin, zejména pitné vody pravidelně v průběhu celého dne. Jste-li ve skupině zvýšeného rizika tvorby kamenů nebo jste již konkrement měl, poraďte se o postupu se svým ošetřujícím lékařem.

3. Pokud jsem již konkrement měl, mám omezit přísun vápníku?

Většinou příjem vápníku jako takového neomezujeme! Omezujeme důvody zvýšeného vylučování vápníku do moče - vysoký příjem sodíku, proteinů, hormonální poruch (PTH), vitaminové dysbalance (vitamin D). Všezáleží na vaší schopnosti vstřebávat vápník ze stravy, které je různá u různých osob. Někdy drastické snížení příjmu vápníku může zhoršit tvorbu konkrementů nebo může mít vliv na zdraví a stav vašich kostí.

4. Je opravdu nutné sbírat veškerou moč po dobu 24 hodin?

Ano, váš lékař potřebuje vědět, kolik moče vyloučíte za 24 hodin a kolik je v této moči přítomných látek, které mohou tvořit součásti, ze kterých se může tvořit močový konkrement. Vzhledem k tomu, že látky mohou do moči uvolňovány během dne i noci různou rychlostí je 24-hodinová moč mnohem lepší než jeden náhodný vzorek a je srovnatelná s referenčními hodnotami vylučování za 24 hodin.

5. Je nutně dělat jak krevní tak močové testy?

Závisí to na požadavku ošetřujícího lékaře, ale vzhledem k tomu, že so obě hodnoty navzájem porovnávají a slouží pro různé funkční výpočty a faktory to zpravidla nutné je!

6. Mohou se konkrementy tvořit kromě ledvin i v jiných oblastech močového traktu?

Močové konkrementy se tvoří pouze v kalicho-pánvičkovém systému ledvin! Odtud mohou vycestovat spontánně. do močovodu a měchýře a dále odcházejí uretrou. Pokud projde konkrement močovodem, který je mnohem užší než močová trubice, odejdou spontánně z těla ven. Konkrementy v měchýři = cystolitiáza nejsou pravé močové konkrementy, vzniklé na metabolickém podkladě, Namísto nadměrného množství určité látky vznikají obvykle močové kameny v močovém měchýři jako důsledek neschopnosti zcela vyprázdnit močový měchýř při močení. To může být způsobeno jak zvětšením prostaty, infekcí močových cest nebo i z jiných příčin. Proto se cystolity zpravidla nevyšetřují! Pouze u dětí se cystolity vyšetřují pro vyloučení přítomnosti cystinu.

Tzv. prostatolitiáza je sekundárně kalcifikovaný prostatický sekret, který stagnoval ve žláze a s urolitiázou nemá nic společného.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.