Další názevP, Fosfát
Oficiální názevAnorganický fosfát
Související vyšetření

Vápník, Elektrolyty, Vitamin D, Parathormon

Proč se nechat vyšetřit?
Aby byla zjištěna hladina fosforu v krvi a aby se mohl diagnostikovat zdravotní stav, o kterých se ví, že způsobují abnormálně vysokou nebo nízkou hladinu fosforu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jako další krok po zjištění abnormální hladiny vápníku, pokud trpíte poruchou ledvin nebo neléčenou cukrovkou nebo pokud berete vápníkové nebo fosfátové potravinové doplňky.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži nebo časovaný sběr moči (obvykle 24hodinový vzorek).

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Test na fosfor v séru měří množství fosfátu v krvi. Obvykle je v krvi přítomno jen velice malé množství fosfátu (ve formě anorganického fosfátu).

V těle je fosfát přítomen jako minerální látka, kombinuje se s kyslíkem a vytváří škálu fosfátů (PO4). Fosfáty jsou nezbytné pro vytváření energie, pro svalovou a nervovou funkci a pro růst kostí. Také hrají důležitou roli jako pufrovací systém, zachovávají totiž acidobazickou rovnováhu v těle. Okolo 70-80% fosfátů jsou zkombinovány s vápníkem a podílí se na vytváření kostí a zubů, okolo 10% se nachází ve svalech a zhruba 1% je v nervové tkáni. Zbytek je rozprostřen po buňkách v celém těle, kde se používá hlavně pro skladování energie. Okolo 1% celkového tělesného fosforu se nachází v krevní plasmě (tekutá součást krve).

Většina fosforu v těle pochází z potravy. Mnoho potravin, jako fazole, hrášek a oříšky, mléčné výrobky, vajíčka, hovězí a kuřecí maso a ryby obsahují významné množství fosforu. Tělo zachovává hladinu fosforu/fosfátů v krvi tím, že reguluje, kolik je jich absorbováno z tenkého střeva, kolik je jich vyloučenou nebo kolik se zachová v ledvinách.

Jakým způsovem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Krevní vzorek se odebírá jehly z žíly na paži. Pokud je k testu potřeba časovaný sběr moči, budete požádáni, abyste si schovali veškerou moč za určitou dobu (obvykle 24 hodin).

Jak se vyšetření využívá?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak se vyšetření využívá?
Test na fosfor je velmi důležitý pro osoby trpící podvýživou nebo pro pacienty léčící se s ketoacidózou. Test na fosfor také se používá, pokud potřebujeme diagnostikovat a vyhodnotit závažnost onemocnění a chorob, které mají vliv na zažívací trakt a které souvisí s absorpcí fosforu, vápníku a magnesia. Test může taky pomoct určit poruchy, které ovlivňují ledviny, související s vylučováním a zachováním minerálních látek. Hladina fosforu se pečlivě hlídají u lidí trpících na selhání ledvin.

Pokud člověk ví, že má problém, který ovlivňuje jeho hladinu fosforu a/nebo vápníku, může se hladina fosforu hlídat pravidelně a dá se tak určit úspěšnost léčby. Obvykle se nejedná o osamocený test.

Zatímco se testy na hladinu fosforu dělají nejčastěji na krevním vzorku, časovaný sběr moči měřící fosfor se dá také použít pro monitorování vylučování fosforu v ledvinách.

Kdy je vyšetření požadováno?
Test na fosfor je často vyžadován, je-li potřeba diagnostikovat choroby a onemocnění způsobující problémy s využitím vápníku v těle. Test může pomoct při diagnose problémů s hormony, kupříkladu s parathormonem (PTH) a vitamínem D, který funguje jako hormon regulující hladinu vápníku a, i když méně, fosforu v těle.

Přestože nemá abnormální hladina fosforu většinou žádné symptomy, test na fosfor je často prováděn jako další krok po abnormální hladině vápníku a/nebo souvisejících symptomech, například únavě, svalové slabosti, křečích nebo po problémech s kostmi.

Test na fosfor může být vyžádán, pokud symptomy naznačují poruchu ledvin či zažívacího traktu.

Pokud se najdou onemocnění vyvolávající abnormální hladiny fosforu a/nebo vápníku, test může být vyžadován v pravidelných intervalech, aby se dala hlídat účinnost léčby.

Pokud máte poškození ledvin, ledvinové kameny nebo neléčenou cukrovku, může váš lékař hlídat hladinu fosforu, aby se ujistil, že nevylučujete nebo nezadržujete zvýšené množství této látky.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Pro tento test neexistují standardizované referenční tabulky. Referenční rozmezí je ovlivněno řadou různých faktorů, jakými jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace, testovací metoda, proto mají numerické hodnoty výsledku v různých laboratořích odlišný význam. Zpráva z vaší laboratoře by měla obsahovat specifickou referenční tabulku pro váš test. Lab Tests Online vám doporučují, abyste si o výsledcích testu pohovořili s lékařem. Pro další informace o referenčních rozmezích si přečtěte Referenční škály a jejich význam.

Nedostatek fosforu v potravě je vzácný, ale může se vyskytnout u osob s alkoholismem a s podvýživou.

Nízká hladina fosforu (hypofosfatemie) může být také způsobená nebo spojená s:

  • hyperkalcemií, hlavně kvůli příliš vysoké činnosti příštítných tělísek
  • předávkováním diuretiky
  • vážnými popáleninami
  • diabetickou ketoacidozou (po léčbě)
  • sníženou činností štítné žlázy
  • hypokalemií
  • chronickým používáním antacid
  • křivicí a osteomalacii (způsobenou nedostatkem vitamínu D)

Vyšší než obvyklé hodnoty fosforu (hyperfosfatemie) může být způsobená nebo spojená s:

  • selháním ledvin
  • HYPOPARATHYROIDISM (nedostatečně aktivní příštítná tělíska)
  • diabetická ketoacidoza (při prvním projevu)
  • fosfátové potravinové doplňky

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Abnormálně vysoké hodnoty fosforu mohou vést k poškození orgánů kvůli kalcifikaci.

Fosfátové hladiny jsou normálně vyšší u dětí než u dospělých, protože jejich kosti aktivně rostou. Nízká hladina fosfátu může u dětí zastavit růst kostí.

Nealkoholické nápoje a polotovary mají obvykle vyšší obsah fosforu, právě proto si někteří specialisté na výživu myslí, že takováto jídla přispívají k příliš vysoké konzumaci fosforu.

Výsledky testů mohou být ovlivněny použitím klystýrů a projímadel obsahujících fosforečnan sodný, nadbytečnými potravinovými doplňky s vitamínem D a intravenózním podáváním glukosy.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Pokud nemám žádné symptomy, jak poznám, že mám abnormální hladinu fosforu?
2. Mohou vegetariáni dodržet množství fosforu, které je pro tělo potřebné, aniž by se uchýlili k masu nebo mléčných výrobkům?

1. Pokud nemám žádné symptomy, jak poznám, že mám abnormální hladinu fosforu?
Abnormální hladina fosforu se obvykle zjiští díky souvislosti a vlivu na vápník. Test na vápník se běžně provádí v rámci vyšetření tzv. metabolického panelu, což jsou často prováděné testy. Pokud máte abnormální hladinu vápníku, bude lékař pravděpodobně chtít zkontrolovat i hladinu fosforu.

2. Mohou vegetariáni dodržet množství fosforu, které je pro tělo potřebné, aniž by se uchýlili k masu nebo mléčných výrobkům?
Ano, ale jen kolem 50% fosforu v rostlinných zdrojích, například ve fazolích, čočce, zrní, arašídech a mandlích, se dá v těle využít, protože nám chybí enzymy, které jsou schopné podpořit jejich trávení. Výjimku tvoří kvasnicové chleby, protože právě kvasnice poskytují zmíněný chybějící enzym.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.