Další název25-hydroxycholekalciferol (kalcidiol), 25-hydroxyvitamin D (kalcidiol), 1,25-dihydroxycholekalciferol (kalcitriol), 1,25-dihydroxyvitamin D (kalcitriol)
Oficiální názevCholekalciferol, Ergokalciferol
Související vyšetření

Vápník, Fosfor, PTH, Magnézium

Proč se nechat vyšetřit?
Při poruchách kostního metabolismu nebo příštítných tělísek, při možném deficitu nebo malabsorpci vitaminu D a ke sledování některých pacientů léčených vitaminem D.

Kdy se nechat vyšetřit?

Máte-li abnormální hladiny vápníku, fosforu a/nebo hormonů pathyreoidey nebo máte příznaky kostního onemocnění popř. osteoporózy, nebo pokud vášlékař podezření, že byste mohli mít nedostatek vitaminu D, pokud se chystáte začít medikamentózní léčbu osteoporózy, nebo sledovat léčbu při nedostatku vitamínu D,

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve z žíly na paži pacienta

Co je vyšetřováno?
V krvi mohou být vyšetřeny dvě formy vitaminu D: 25-hydroxyvitamin D and 1,25-dihydroxyvitamin D. 25-hydroxyvitamin D (kalcidiol) je hlavní, neaktivní formou hormonu v krvi. Aktivní formou je pak 1,25-dihydroxyvitamin D. Vzhledem k jeho vysokému poločasu a vyšší sérové koncentrací, je kalcidiol obvykle používán ke sledování a monitorování koncentrací vitaminu D u pacienta. Vitamin D pochází ze dvou zdrojů: endogenní, kdy je produkován kůží při vystavení se slunečnímu záření, a exogenní, která je konzumován v potravinách a doplňcích stravy. Chemická struktura těchto typů vitaminu D se mírně liší a bývají rozlišeny pomocí indexu.
Vitamin D2 je forma nalézaná v potravinách rostlinného původu a ve většině vitaminových přípravků a doplňků. Často je uváděn jako vitamin D (ergokalciferol) na vitaminových přípravcích. Vitamin D3 je forma vytvářená v těle, a je také někdy používán u k léčbě závažných deplecí vitaminu D.

Vitamin D3 je živočišného poůvodu a je označován jako cholekalciferol. V letních měsících většina vitaminu D3 vzniká v kůži z cholesterolu působením ultrafialových paprsků. Obě formy vitaminu D (D2 and D3) jsou konvertovány na 25-hydroxyvitamin D a poté na 1,25-dihydroxyvitamin D. Mnohé testy na vitamin D nerozlišují mezi formou D2 a D3 a uvádějí výsledek jako celkový vitamin D. Novější metody stanovení však dokáží tyto formy rozlišit.

Zdroje a druhy vitaminu D

Hlavním úkolem vitamínu D je pomoci regulovat vstřebávání vápníku, fosforu a (v menší míře) také hořčíku. Vitamin D je nezbytný pro růst a zdraví kostí, bez něj jsou kosti zdeformované, měkké a neschopné regenerace, což má může projevit jako onemocnění zvané křivice u dětí a osteomalácie u dospělých. Vitamín Dmá rovněž vliv na regulaciautoimunity, některé metabolické funkce aprevenci rakoviny.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření 25-OH-vitaminu D se používá k určení, zda v důsledku nedostatku (nebo nadbytku) vitaminu D nedochází ke kostním malformacím, abnormálnímu metabolizmu vápníku (patologické hodnoty vápníku, fosforu nebo testů PTH).
Vzhledem k tomu, že vitamin D je vitamín rozpustný v tucích a je ze střeva absorbován jako tuk, je vyšetření vitaminu D někdy používáno ke sledování osob s nemocemi, které zasahují do vstřebávání tuků, jako je cystická fibróza a Crohnova choroba, aby se zjistilo, že mají dostatečný přísun vitaminu D. Vyšetření vitaminu D se někdy používá pro stanovení účinnosti léčby vitamínem D, a/nebo suplementaci vápníkem, fosforem popř. hořčíkem.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření 25-hydroxy-vitaminu D je vyžadováno u pacientů s nízkou hladinou vápníku v séru nebo má-li pacient symptomy nedostatku vitaminu D, jakou jsou kostní malformace u dětí (křivice) nebo osteoporóza u dospělých. Tento test je zpravidla ordinován pro zjištění možného deficitu vitaminu D.

Nedostatek vitamínu Dje považován za mnohem častější, než se dříve myslelo. Některé studie ukázaly, že až 50% starších lidí a žen léčených pro osteoporózu může být nedostatečnou hladinu vitaminu Vyšetření D. 25-hydroxyvitaminu D je často ordinováno před zahájením léčby osteoporózy. Některé léčby osteoporózy nyní zahrnují doporučenou dávku vitaminu D.

Vyšetření 1,25 dihydroxy-vitaminu D provádíme při vysokých hladinách vápníku v séru a u nemocí které mohou produkovat vysoké koncentrace vitaminu D, jako je sarkoidóza nebo některé formy lymfomů.

Vyšetření vitaminu D může být použito rovněž pro diagnostiku poruch štítné žlázy, protože hormony PTH jsou nezbytné pro aktivaci vitaminu D. Je-li ordinována suplementace vitaminem D, vápníkem, fosforem nebo hořčíkem je někdy možné monitorovat vyšetřením hladiny vitaminu D efektivitu léčby.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Pro vyšetření vitaminu D není k dispozici žádné standardní referenční rozmezí. Referenční hodnoty jsou závislé na spoustě faktorů, jako jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace nebo použitá metoda. Číselné hodnoty vyšetření pak mohou mít odlišný význam v různých laboratořích. K výsledku laboratorního vyšetření by mělo být uvedeno referenční rozmezí. Lab Tests Online důrazně doporučuje konzultaci vašich výsledků s lékařem. Pro více informací týkajících se referenčních rozmezí čtěte Referenční rozmezí a jejich význam.

Vyšetření 25-hydroxy-vitaminu D

Nízké hodnoty tohoto testu mohou znamenat že buď je přísun vitaminu D potravou nedostatečný, nebo se vyhýbáte slunci a/nebo je problém se vstřebáváním vitaminu střevem. Výjimečně, léky používané k léčbě záchvatů, zejména na bázi fenytoinu mohou ovlivnit syntézu 25-OH-vitaminu D v játrech.

Existujestále více důkazů, že nedostatek vitaminu D můžezvýšit rizikoněkterých druhů rakoviny, imunitních onemocněníakardiovaskulárních chorob
Vysoká úroveň 25-OH-vitaminu D obvykle znamená předávkování vitaminu z vitaminových preparátů nebo výživových doplňků..

Vyšetření 1,25 dihydroxy-vitaminu D
Nízké hladiny 1,25-dihydroxyvitaminu D lze pozorovat u onemocnění ledvin a je jedním z prvních příznaků u předčasného selhání ledvin. Vysoká koncentrace 1,25 dihydroxyvitaminu D může nastat při zvýšení hladiny parathyrinu nebo u některých onemocnění jako je sarkoidóza nebo některé typy lymfomů, které pak mohou produkovat 1,25-dihydroxyvitamin D i mimo ledviny.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Vysoká hladina vitaminu D a vápníku v séru může vést ke kalcifikaci a následnému poškození orgánů, jako jsou ledviny, tím jak se tělo se snaží snížit hladinu vápníku v krvi hladiny ukládáním kalciumfosfátových sloučenin do orgánů. Pokud je koncentrace hořčíku v krvi nízká, mohou způsobit nízkou hladinu vápníku, která je pak rezistentní na vitamin D a regulaci parathormonem. Pro normální funkci je třeba suplementovat tedy jak vápník, tak hořčík.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde
Pro další informace o vyšetření pokračujte šipkou dál.

  1. Je suplementace mléčných výrobků a cereálií vitamínem D přínosná?
  2. Je možné získat přísun vitaminu D v jogurtech a sýrech?
  3. Jsou i jiné oblasti využití vitaminu D?
  4. Je vitamin D nezbytnou součástí přípravků s calciem?

1. Je suplementace mléčných výrobků a cereálií vitamínem D přínosná?

Ano. Množství vitaminu D, který se tělo produkuje může být nedostatečné, zejména v případech, kdy existuje pouze omezená expozice slunečnímu záření (zejména v zimě). Vzhledem k tomu, že přirozené zdroje vitamínu D jsou pouze v několika potravinách, jako je např. rybí tuk, příjem potravou nemusí být dostačující pro většinu lidí. Nicméně, zejména v USA, je vitamin D běžně přidáván do mléka, obohacených obilovin a ovocných šťáv, aby byla zajištěna odpovídající dietní dostupnost. Suplementace byla ve Spojených státech skutečně přínosem, neboť se dramaticky snížil počet onemocnění křivicí u dětí. U nás bývají suplementovány zpravidla rostlinné tuky (Rama, Perla apod.)

2. Je možné získat přísun vitaminu D v jogurtech a sýrech?

Snad. Ačkoliv mléčné výrobky bývají doplňovány vitaminem D je nutno zjistit tuto skutečnost na etiketě výrobku. Podle nových norem by měla být uvedena doporučená denní dávka té které součásti. Vitamin D tam ale někdy nebývá uveden

3. Jsou i jiné oblasti využití vitaminu D?

Ano. Existují krémy pro lokální aplikace s vitaminem D používané pro léčbu lupénky (psoriázy). V dalších oblastech je potenciální vliv vitaminu D např. při kontrole autoimunitních chorob ve stadiu výzkumů.

4. Je vitamin D nezbytnou součástí přípravků s calciem?

Vzhledem k tomu,vstřebávání vápníku je závislé na vitamínu D, mnoho výrobců doplňků vápníku přidává vitamin D, aby byla zajištěna optimální absorpce vápníku. Máte-li dostatečné množství vitaminu D z jiných zdrojů, další suplementace vitaminem D není nutná.Množství vitamínu D v těchto přípravcích,pravděpodobně nepovede k

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.