Další názevIonty
Oficiální názevPanel elektrolytů
Související vyšetření

Sodík, Draslík, Chloridy, CO2

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření elektrolytů se provádí pro odhalení poruch jejich rovnováhy a poruch vnitřního prostředí.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření elektrolytů je součástí rutinního screeningového (záchytového) vyšetření, při podezření na přebytek nebo nedostatek některého z elektrolytů (nejčastěji sodíku nebo draslíku) a při podezření na poruchy acidobazické rovnováhy.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek žilní krve

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Elektrolyty tvoří nabité ionty solí rozpuštěných v krvi a dalších tkáních. Pomáhají přenášet živiny do buňky a odpadní látky ven z buňky, udržují vodní rovnováhu organismu a optimální pH organismu. Obvykle se stanovují nejdůležitější elektrolyty: kationty sodný a draselný, chloridový anion a celkový oxid uhličitý.

Většina sodíku se nachází v krevní plasmě vně buněk, kde udržuje vodní rovnováhu organismu. Draslík se naopak nachází převážně uvnitř buněk. Malá část draslíku se nachází také v krevní plasmě, kde je sledování jeho koncentrace velmi důležité. Poměrně malé změny v koncentraci draslíku v plasmě mohou způsobit poruchy srdečního rytmu a schopnosti kontrakce (stahu) srdečního svalu. Chloridy se pohybují mezi plasmou a buňkami a udržují elektrickou neutralitu, jejich množství obvykle odpovídá množství sodných kationtů. Oxid uhličitý je převážně rozpuštěn ve formě bikarbonátu (hydrogenuhličitanu). Nejdůležitější úlohou bikarbonátu, který je vylučován a znovu reabsorbován v ledvinách, je udržování stálého pH organismu (acidobazické rovnováhy), vedle toho také napomáhá udržovat elektronutralitu.

Sodík, draslík a chloridy jsou přijímány v potravě a vylučovány z organismu ledvinami. Plícemi je vdechován kyslík a regulována koncentrace oxidu uhličitého. Rovnováha těchto látek odráží funkci základních životních orgánů, včetně ledvin a srdce.

Panel elektrolytů je tvořen vyšetřením sodíku, draslíku, chloridů a celkového oxidu uhličitého. Související hodnotou je tzv. aniontové okno, jehož hodnota se dopočítává z výsledků panelu elektrolytů a odráží koncentraci neměřených aniontů v plasmě (séru). Nenormální hodnoty aniontového okna nejsou specifické pro určitá onemocnění, ale mohou nasvědčovat pro určitá metabolická onemocnění (např. hladovění nebo cukrovka) nebo otravy některými látkami (např. kyselina šťavelová, kyselina glykolová nebo salicyláty).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření panelu elektrolytů je obvykle objednáváno jako součást běžného laboratorního vyšetření, jako součást základního metabolického panelu nebo rozšířeného metabolického panelu. Vyšetření slouží k záchytu poruch elektrolytické a acidobazické rovnováhy a k monitorování účinnosti léčby poruch rovnováhy způsobující orgánové poruchy. Jelikož elektrolytická a acidobazická rovnováha doprovází řadu akutních a chronických onemocnění, bývá vyšetření elektrolytů často indikováno hospitalizovaným pacientům a při akutním příjmu.
V případě abnormální hladiny jednoho z elektrolytů (nejčastěji sodíku nebo draslíku), se hladina monitoruje v pravidelných intervalech až do vyřešení příčiny stavu. V případě narušené acidobazické rovnováhy se obvykle vyšetřují také krevní plyny, zejména kyslík a oxid uhličitý a pH krve. Vyšetření se provádí ze vzorku tepenné krve. Toto doplňující vyšetření napomáhá odhadnout závažnost stavu a odpověď organismu na léčbu.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření může být součástí běžné periodické prohlídky nebo slouží jako rychlý diagnostický nástroj v případech, kdy se objeví následující příznaky: otoky, zvracení, slabost, srdeční arytmie. Vyšetření elektrolytů je dobrou pomůckou při diagnostice různých akutních a chronických onemocnění. Pravidelné vyšetření elektrolytů je nutné také při užívání léků, které mohou narušit jejich rovnováhu. Běžně se také elktrolyty vyšetřují při monitorování léčby vysokého krevního tlaku, srdečního selhávání, jaterních a ledvinových onemocnění.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Obvyklé referenční meze nejsou pro toto vyšetření jednotné. Interval referenčního rozmezí totiž závisí na mnoha faktorech, jako jsou věk, pohlaví a velikost statistického souboru, z nějž byly meze vytvořeny, dále má také vliv používaná metoda stanovení, statistická metoda výpočtu, které ve výsledku mohou vést k různým hodnotám v různých laboratořích. U vašeho laboratorní výsledku by měly být uvedeny specifické referenční meze pro použitou metodu stanovení. Lab Tests Online Vám doporučuje konzultovat výsledek vyšetření s indikujícím lékařem. Více informací o referenčním rozmezí viz kapitolu Referenční meze a co znamenají.

Koncentrace elektrolytů v organismu jsou ovlivněny jejich příjmem v potravě, množstvím vody v organismu a jejich množstvím vylučovaným ledvinami. Jejich hladinu také ovlivňuje účinek některých hormonů, jako například aldosteronu, který způsobuje zadržování sodíku a vylučování draslíku z organismu, nebo natriuretickým peptidem, který naopak zvyšuje vylučování sodíku z organismu.
Určitá onemocnění se mohou projevovat anbnormálními koncentracemi určitých elektrolytů. Například lidé s poruchami ledvin mohou zadržovat v těle vodu, takže hladiny sodíku a chloridů klesají následkem zředění pod normál. Významná ztráta tekutin způsobuje naopak vzestup koncentrace draslíku, sodíku a chloridů. Některá srdeční, nervová a svalová onemocnění nebo diabetes se mohou rovněž projevovat abnormálními koncentracemi elektrolytů.
Znalost stavu elektrolytické nerovnováhy pomáhá vašemu lékaři stanovit její příčinu a navrhnout nejvhodnější léčbu. Neléčená elektrolytická nerovnováha může vést k pocitům závrati, křečím, poruchám srdečního rytmu až smrti.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Podle toho, který z elektrolytů není vyvážený a podle míry této nevyváženosti je zvolena vhodná léčba. Ta může zahrnovat změny ve stravování vedoucí ke snížení příjmu soli, zvýšení příjmu tekutin, které zředěním sníží koncentraci elektrolytů, předpis léků diuretik, případně jiné farmakoterapie. Účinnost zahájené terapie se sleduje v pravidelných intervalech.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co je aniontové okno?

1. Co je aniontové okno?
Aniontové okno (anion gap - AG nebo také AGAP) odráží přítomnost neměřených aniontů v séru, které se nacházejí v séru a dopočítává se z hodnot naměřených v panelu elektrolytů. Jeho význam spočívá v rozlišení mezi dvěma typy metabolické acidózy (anion-gap a non anion-gap metabolická acidóza). Acidóza představuje přebytek kyselin v těle a může způsobit rozvrat mnoha buněčných funkcí. Je-li v těle přítomna, měla by být co nejdříve rozpoznána. Aniontové okno se nejčastěji vyšetřuje při diagnostice a monitorování akutně nemocných pacientů. V případě prokázané anion-gap metabolické acidózy slouží vyšetření aniontového okna také ke sledování léčebné odpovědi.
Hodnota aniontového okna se dopočítává z rozdílu koncentrací mezi měřenými a nenaměřenými ionty v krevní plasmě (nebo séru). Vzhledem k principu elektroneutrality je podíl aniontů a kationtů vyrovnaný. Je ovšem nutné si uvědomit, že změřená je jen koncentrace vybraných majoritních iontů.

K výpočtu se nejčastěji používá vzorec:

Aniontové okno (AG) = c (Na kationty) – (c (Cl anionty) + c (CO2-oxid uhličitý))

K výpočtu se však používají také jiné vztahy a s nimi související refrenční meze. Výsledky tedy nejsou jednoduše přenositelné mezi laboratořemi, ale je nutné je vždy vztáhnout ke konkrétní výpočtové metodě a k ní stanoveným referenčním mezím.

Vyšetření aniontového okna není specifické. Hodnota roste s rostoucí koncentrací neměřených aniontů a indikuje stav anion-gap metabolické acidózy, jen s jeho pomocí však není možné odhalit příčinu acidózy. Metabolická acidóza musí být rychle léčena, avšak je také nutné odhalit její příčinu. Těmito příčinami mohou být například: nekompenzovaná cukrovka, hladovění, selhání ledvin, otrava některými jedy (např. nemrznoucí směsi, methanol nebo velká množství salicylátů).

Snížené hodnoty aniontového okna mohou být způsobeny například nízkými koncentracemi albuminu (anion protein) nebo vysokými koncentracemi imunoglobulinů (kation proteiny).

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.