Další názevMoč, Moč chemicky, Močový sediment
Oficiální názevChemické vyšetření moči a vyšetření močového sedimentu

Proč se nechat vyšetřit?
Pro orientační vyšetření metabolismu a pro vyšetření funkce ledvin. Pro zjištění močové infekce.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření moči je součástí běžného rutinního vyšetření. Cíleně je požadováno, máte-li příznaky zánětu močových cest (bolesti břicha, bolesti v zádech, časté a bolestivé močení, krev v moči). Je součástí běžného vyšetření v průběhu těhotenství, dále je prováděno obvykle při přijetí do nemocnice nebo jako součást předoperačního vyšetření.

Požadovaný druh vzorku?
Asi 10 ml moči, je výhodné vyšetřovat první ranní moč.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Vyšetření moči sestává z několika samostatných testů, které slouží k průkazu přítomnosti nebo orientačnímu stanovení množství (semikvantitativní stanovení) různých součástí, které se vylučují močí. Může jít o vedlejší produkty normálního nebo porušeného metabolismu, buňky včetně bakterií nebo části buněk.

Moč vzniká v ledvinách, které jsou umístěny na zadní straně těla v oblasti bederní páteře. Ledviny odfiltrovávají vodu a zplodiny metabolismu z krve, pomáhají tělu regulovat množství tekutin v těle a dobře hospodařit s bílkovinami, minerály a dalšími složkami, které může organismus zužitkovat. Látky, které organismus nepotřebuje, jsou vylučovány do moči, která se z ledvin dostává do močového měchýře a pak močovou trubicí ven z těla. Moč je normálně nažloutlá a téměř čirá tekutina, její barva, množství, hustota i obsah se ale mění v každé porci.

Zjištěním abnormálního složení moči lze diagnostikovat mnoho chorob již v jejich časném stádiu. Může jít například o zvýšení množství látek, které se za normálních okolností v moči vyskytují v zanedbatelném množství, jako jsou glukóza, bílkoviny, bilirubin, červené nebo bílé krvinky, krystaly a bakterie. V moči se mohou tyto abnormální složky objevit když se zvýší jejich koncentrace v krvi a tělo se snaží tuto koncentraci upravit tím, že látku vyloučí do moči, nebo dojde-li k porušení funkce ledvin, nebo – v případě bakterií v moči – v důsledku infekce.

Kompletní vyšetření moči zahrnuje tři oblasti:

  • fyzikální vyšetření, které posuzuje barvu, čirost a hustotu moči
  • chemické vyšetření, které zjišťuje přítomnost nebo zvýšené množství některých látek v moči
  • mikroskopické vyšetření, kterým se zjišťuje přítomnost a množství buněk, válců, krystalů a dalších složek (bakterie, hlen)

Běžné vyšetření moči obvykle zahrnuje první dvě složky, tedy fyzikální a chemické vyšetření moči. Je možné je provést během několika minut v laboratoři nebo v ordinaci lékaře. Mikroskopické vyšetření je obvykle prováděno až tehdy, když je výsledek fyzikálního a/nebo chemického vyšetření patologický, nebo pokud to lékař cíleně vyžaduje.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Moč může být na vyšetření odebírána kdykoli. První ranní vzorek moči je zvláště výhodný, protože je více koncentrovaný a pravděpodobnost záchytu abnormálních složek je vyšší. Moč může být kontaminována (znečištěna) bakteriemi a buňkami z okolní kůže (zvláště u žen) – proto je důležité si před odběrem důkladně omýt a očistit genitálie. Ženy by si měly opláchnout zevní genitál odpředu dozadu, muži by si měli dobře omýt alespoň konec penisu. Při vlastním odběru moči je dobře první trošku vymočit do toalety a teprve pak vymočit cca 100 ml moči do odběrové nádoby; zbytek vymočit opět do toalety. Takovému sběru moči se říká odběr středního proudu moči.

Vyšetření vzorku moči má smysl jen tehdy, pokud je odběr proveden čistě (viz výše) a do čisté nádoby. Nádobu vám buď předá lékař nebo laboratoř; použijete-li nádobku jinou, musí být opakovaně velmi dobře a čistě vymyta a vypláchnuta. Vzorek musí být dodán do laboratoře nebo lékaři do ordinace velmi krátkou dobu po odběru a ihned vyšetřen. Pokud doba mezi odběrem a vyšetřením trvá déle než hodinu, měl by být vzorek uchováván v ledničce (nemrazit!).

Je potřeba speciální přípravy, aby bylo vyšetření správné a kvalitní?
Ne, žádná speciální příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.


Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření moči je orientačním screeningovým vyšetřením nebo diagnostickým postupem, protože může pomoci při zjištění látek nebo buněčných složek v moči, spojených s různými poruchami metabolismu nebo s chorobami ledvin. Je často ordinováno a běžně používáno k záchytu mnoha poruch, které je potřeba následně dále podrobně vyšetřit a diagnostikovat. Především bílkoviny nebo cukr (glukóza) se mohou v moči objevit dříve, než si pacient vůbec uvědomí, že by mohl trpět nějakou chorobou. Vyšetření se také používá ke zjištění přítomnosti infekce močového traktu a jiných jeho poruch. U pacientů s akutními nebo chronickými chorobami (např. chorobami ledvin) se vyšetření moči provádí opakovaně a je rychlou a jednoduchou metodou, která napomáhá sledovat funkce některých orgánů, stav pacienta a odpověď na léčbu

Kdy je vyšetření požadováno?
Rutině se vyšetření moči provádí při přijetí do nemocnice. Může být také součástí preventivních prohlídek a vyšetření, je prováděno v počátku těhotenství nebo v přípravě k plánované operaci. Je obvykle provedeno, pokud si pacient stěžuje na bolesti břicha, bolesti zad, časté a bolestivé močení, páleni a řezání při močení nebo při přítomnosti krve v moči, tedy příznaků zánětu močových cest. Vyšetření moči informuje rovněž o vývoji choroby a o tom, zda se stav pacienta zlepšuje či zhoršuje.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek). LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.
Obecně lze říci, že čím vyšší je koncentrace abnormální látky v moči (bílkoviny, cukru, červených krvinek), tím pravděpodobnější je přítomnost choroby, kterou je nutné blíže objasnit. Vyšetření však neříká přesný důvod (příčinu) nálezu, ani zda jde o akutní nebo chronickou záležitost. Na druhé straně ani normální nález při vyšetření moči nezaručuje nepřítomnost choroby. U některých osob se nenacházejí patologické součásti v moči hned v časné fázi onemocnění a někdy jejich vylučování kolísá v průběhu dne a nemusejí být v každém vzorku moči. Ve velmi zředěné moči se malá množství některých chemických složek nedají zachytit

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Vyšetření moči je sada orientačních screeningových vyšetření, které dávají obecný pohled na zdravotní stav vyšetřované osoby. Váš lékař musí posoudit nález z vyšetření moči společně s vašimi zdravotními problémy a potížemi a zjistit příčinu nenormálního nálezu v moči pomocí dalších vyšetření, např. vyšetřením metabolismu, krevního obrazu, kultivačním vyšetřením moči (při podezření na infekci močových cest).

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak dlouho vyšetření trvá (kdy mohu dostat výsledek)?
2. V kterém čase během dne se má odebírat vzorek moči na vyšetření?
3. Je možné toto vyšetření provést doma – mohu si je provést sám (sama)?

1. Jak dlouho vyšetření trvá (kdy mohu dostat výsledek)?
Doba vyšetření záleží na laboratoři a typu přístrojového vybavení. Obvykle test v laboratoři trvá asi 30 minut (od doručení vzorku do laboratoře)

2. V kterém čase během dne se má odebírat vzorek moči na vyšetření?
Vzhledem k tomu, že jde o obecný a orientační test, není doba odběru tak důležitá. Obvykle je preferována první ranní moč. Pokud však váš lékař hledá některé specifické onemocnění, může vás požádat o sběr moči v určitou denní či noční dobu. Pokud například chce zjistit, zda nemáte poruchu metabolismu cukrů, je vhodné vyšetřit vzorek moči po jídle. Pokud chce zjistit přítomnost malého množství bílkoviny v moči, je vhodnější první ranní moč, která je více koncentrovaná

3. Je možné toto vyšetření provést doma – mohu si je provést sám (sama)?
Soupravy na kompletní vyšetření moči pro domácí vyšetření nejsou k disposici, protože test vyžaduje nejen speciální přístrojové vybavení, ale také odbornou zručnost a znalosti. Jednoduché testovací proužky pro základní chemické vyšetření jsou však k disposici – například pro měření kyselosti moči (pH), pro průkaz cukru (glukózy) v moči, pro průkaz ketonů v moči a jiné.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.