C-reaktivní protein, vysoce senzitivní

Co je vyšetřováno?
C-reaktivní protein (CRP) je látka vytvářená v játrech a vylučovaná do krevního oběhu, jejíž hladina stoupá při zánětu. CRP se již řadu let používá jako indikátor bakteriální nebo virové infekce a k monitorování průběhu zánětu při různých zánětlivých a autoimunitních onemocněních.
Některé studie prokázaly, že CRP může také sloužit jako indikátor rizika kardiovaskulárních onemocnění u zdánlivě zdravých osob. Jelikož je hladina CRP za normálních okolností velmi nízká, je k vyšetření potřeba použít obzvláště citlivou metodu. Test se jmenuje vysoce senzitivní CRP (high-sensitivity CRP, hs-CRP).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
hs-CRP se obvykle používá k předpovědi rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění zdravých osob. Jedinci, jejichž hladina CRP leží na horní hranici normálních referenčních mezí, mají 1,5-4 krát vyšší riziko srdečního záchvatu oproti jedincům s nízkou nebo normální hladinou CRP.

Molekula CRP není sama o sobě pro organismus škodlivá. Její vyšší koncentrace odráží vyšší míru zánětu v organismu, než je normální. Stanovením koncentrace CRP není možné zjistit místo zánětlivého onemocnění. Místem zánětu může například být cévní stěna obalená tukovými pláty na níž probíhá ateroskleróza, stejně jako mohou být místem zánětu jiné tkáně.

Kdy je vyšetření požadováno?
V odborné veřejnosti nepanuje dodnes jasná shoda v názoru na to, kdy a komu by vyšetření mělo být prováděno. Diagnostická hodnota testu není doposud zcela zřejmá, ve spojení s dalšími testy napomáhá rozpoznat riziko kardivaskulárních onemocnění, srdečního infarktu a mrtvice.
hs-CRP se obvykle vyšetřuje společně s dalšími parametry jako součást profilu kardivaskulárního rizika, často s vyšetřením cholesterolu a triglyceridů. Podle názoru některých odborníků je pro odhad rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění nejlepší kombinací vyšetření markeru zánětu (např. CRP) a poměru celkového cholesterolu k HDL cholesterolu.

V lednu 2003 provedla americká odborná společnost American Heart Association and Centers for Disease Control and Prevention (AHA/CDC) rozsáhlou studii s cílem objasnit, kdy může být vyšetření hs-CRP užitečné. Výsledkem bylo vydání doporučení, z nějž vyplývá, že vyšetření:

• není vhodné: pro široký screening populace; vhodnější je sledování dosud používaných rizikových faktorů, jako vysoký krevní tlak, cholesterol, kouření a diabetes.
• je vhodné: jako nezávislý marker rizika kardiovaskulárních onemocnění a jako rozlišovací kritérium v rozhodování o směru další léčby u pacientů se středním rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
• není vhodné: pro sledování účinnosti léčby, neboť nebylo prokázáno, že snížení hladiny hs-CRP zlepšuje léčebné výsledky nebo přežití.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Obvyklé referenční meze nejsou pro toto vyšetření jednotné. Interval referenčního rozmezí totiž závisí na mnoha faktorech, jako jsou věk, pohlaví a velikost statistického souboru, z nějž byly meze vytvořeny, dále má také vliv používaná metoda stanovení, statistická metoda výpočtu, které ve výsledku mohou vést k různým hodnotám v různých laboratořích. U vašeho laboratorní výsledku by měly být uvedeny specifické referenční meze pro použitou metodu stanovení. Lab Tests Online Vám doporučuje konzultovat výsledek vyšetření s indikujícím lékařem. Více informací o referenčním rozmezí viz kapitolu Referenční meze a co znamenají.

Výsledek testu se hodnotí poměrně vzhledem k normálním mezím. Jedinci s nevyšší hodnotou hs-CRO mají nejvyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění a naopak jedinci s nejnižší hodnotou hs-CRP mají nejnižší riziko. Takové výsledky jsou často vyjadřovány formou percentil. Nejčastěji se používají kvantily (pět částí), kvartily (čtyři části) a tercily (tři části). Například bylo v jedné rozsáhlé studii prokázáno, že jedinci nalézající se v pátém nejvyšším kvantilu (20 % populace s nejvyššími hodnotami hs-CRP), mají dvakrát vyšší riziko srdečních onemocnění než jedinci v nejnižším kvantilu (20% populace s nejnižšími hodnotami hs-CRP).

Odborná společnost AHA/CDC definovala tři skupiny podle míry rizika:

• Nízké riziko: méně než 1.0 mg/L
• Střední riziko: 1.0 až 3.0 mg/L
• Vysoké riziko: více než 3.0 mg/L

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Užívání nesteroidních antiflogistik (jako například salicyláty, ibuprofen, naproxen) a statinů může snižovat hladinu CRP v krvi. Protizánětlivá léčiva i statiny potlačují zánět a snižují tedy i hladinu CRP.
Jelikož test hs-CRP stanovuje míru zánětu, je důležité, aby jedinec vyšetřovaný z důvodu předpovědi rizika srdečních onemocnění, byl v době odběru zdravý. V opačném případě nemá vyšetření vypovídací hodnotu. Nedávná nemoc, zranění, infekce nebo celkový zánět působí zvýšení hladiny CRP a falešně zvýšený odhad rizika srdečních onemocnění.

Jelikož se při vyšetření CRP a hs-CRP stanovuje koncentrace totožné látky, není možné použít vyšetření hs-CRP u lidí s chronickým zánětem (např. revmatoidní artritida). Hladina CRP je v takových případech natolik zvýšena, že test hs-CRP je necitlivý.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Nakolik je vyšetření hs-CRP specifické pro předpověď rizika srdečních onemocnění?
2. Byl mi vyšetřován cholesterol, ale nikdy hs-CRP, proč?
3. Jaký je rozdíl mezi vyšetřením CRP a hs-CRP?

1. Nakolik je vyšetření hs-CRP specifické pro předpověď rizika srdečních onemocnění?
Jelikož je CRP ukazatelem zánětu v organismu, jeho mírné zvýšení ukazuje na přítomnost mírného zánětu, který se v budoucnu může projevit různými způsoby. Většina doposud provedených studií se soustředila na srdeční choroby, avšak nejnovější výzkumy spojují mírně zvýšené hodnoty CRP také s jinými chorobami, jako například karcinom tlustého střeva, komplikace cukrovky a obezita.

2. Byl mi vyšetřován cholesterol, ale nikdy hs-CRP, proč?
Vyšetření hs-CRP je poměrně nové a názory odborníků na jeho použití v medicíně se různí, zejména v otázkách kdy a jak často by mělo být prováděno.

3. Jaký je rozdíl mezi vyšetřením CRP a hs-CRP?
Při obou vyšetřeních je stanovena koncentrace totžné látky v krvi. Vyšetření hs-CRP se používá k odhalení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob zdánlivě zdravých jedinců. Hodnotí se při něm hladina CRP v rozmezí 0,5-10 mg/l. Vyšetření CRP se provádí u pacientů s podezřením na bakteriální nebo virovou infekci nebo pacientů s podezřením na chronické zánětlivé onemocnění (jako například revmatoidní artritida). Při tomto vyšetření se hodnotí koncentrace CRP v rozmezí 10-1000 mg/l.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.