Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření a monitorace jaterních nemocí nebo onemocnění kostí

Kdy se nechat vyšetřit?
Jako součást jaterního panelu nebo v případě podezření na jaterní onemocnění nebo postižení kostí.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Odběr nalačno je doporučován.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je kost?

Kost je živá, rostoucí tkáň, která se přeměňuje rychlostí asi 10 % ročně. Tvoří ji převážně kolagen typu I, bílkovinná síť, která poskytuje kosti její pevnost a tvoří její kostru, a fosforečnan vápenatý (kalcium fosfát), mineralizovaný komplex, který dodává kostře tvrdost. Tato kombinace kolagenu a kalcia (vápníku) dělá kost pevnou a přitom dostatečně ohebnou, aby mohla nést váhu těla a odolala stresu. Více než 99 % tělesného vápníku je obsaženo v kostech a zubech. Zbylé 1 % se nachází v krvi.
V průběhu života se stará kost nepřetržitě odstraňuje (resorpce) a je nahrazována kostí novou (formace). V průběhu resorpce buňky zvané osteoklasty rozpouštějí malé množství kosti a enzymy odbourávají bílkovinnou kostru. Následuje novotvorba kosti buňkami, zvanými osteoblasty. Ty vylučují množství sloučenin, které pomáhají tvořit novou bílkovinnou kostru, která je pak mineralizována a vzniká nová kost. Tento neustálý proces probíhá v mikroskopickém měřítku v celém těle. Během časného dětství a v dorosteneckém období přibývá nová kost rychleji než je stará kost odbourávána. Následkem toho se kosti stávají silnějšími, jsou těžší a mají vyšší hustotu. Tvorba kosti je rychlejší než resorpce, dokud nedosáhnete svou vrcholovou („peak“) kostní hmotu (maximální hustotu a pevnost kosti), přibližně ve věku 30 let. Po dosažení tohoto vrcholu začíná rychlost kostní resorpce pomalu překonávat kostní formaci. Ztráta kosti je silnější u žen v prvých několika letech po menopauze, ale pokračuje i do postmenopauzálního období.

 

 

Které nemoci postihují kost?

Osteoporóza
Osteoporóza, pórovitá kost, je onemocnění charakterizované nízkou kostní hmotou a poruchou struktury kostní tkáně. Znamená to, že máte větší pravděpodobnost prodělat zlomeniny kostí v místech jako kyčel, obratle a kosti zápěstí. Osteoporóza se rozvíjí, jestliže kostní resorpce nastoupí příliš rychle a tvorba kosti s ní není schopna udržet krok. K osteoporóze může dojít i tehdy, jestliže vaše kosti nedosáhla svou optimální hustotu během let, kdy se kost převážně tvoří, tj. asi do 30 let věku. Osteoporózou trpí muži i ženy; je to choroba, které se dá předcházet a lze ji léčit.

Pagetova choroba
Pagetova choroba je chronická porucha, která má typicky za následek vznik zvětšených a deformovaných kostí. V tomto případě jsou odbourávání i tvorba kostní tkáně vystupňovány. Následkem toho může kost zeslábnout, což vede k bolesti v kostech, artritidě, deformitám a frakturám. Tato choroba může být způsobena infekcí „pomalým virem“, která přetrvává ve vašem organismu roky před rozvojem příznaků. Může být i dědičná, neboť je známo, že se choroba objevuje u více než jednoho člena rodiny. Pagetova choroba je zřídka diagnostikována u osob mladších 40 let. Muži i ženy jsou postiženi stejně.

Metastázy v kostech
Rakovinné buňky, které opouštějí (primární) nádor a vstupují do krevního řečiště, se mohou usadit téměř v každé tkáni těla. Kosti jsou jedním z nejobvyklejších míst, kde se tyto buňky usazují a začnou znovu růst. Metastázy se mohou objevit v kostech, které jsou blízké i vzdálené od místa primárního nádoru. Metastatická kostní choroba není totéž jako primární zhoubný nádor kostí. Jako primární rakovina kostí se označuje nádor, který začíná v kosti. Kostní metastázy a primární rakovina kosti se liší svými rizikovými faktory, léčbou i vyhlídkou nemocného. Primární rakovina kosti je mnohem vzácnější než kostní metastázy. Kostní metastázy přestavují jednu z nejčastějších příčin bolesti u nemocných s rakovinou.
Asi u poloviny lidí, kteří mají rakovinu (s výjimkou osob s rakovinou kůže), se objeví kostní metastázy v určité fázi průběhu jejich choroby. Nejčastěji metastazují do kostí rakovina prsu, prostaty, ledvin, plic, pankreatu, kolorektální, žaludku, štítné žlázy a karcinom ovaria. Oblastí, nejčastěji postiženou kostními metastázami, je páteř, následovaná pánví, kyčlí, stehenní kostí a lebkou.

Nedostatek vitaminu D
Hlavní úloha vitaminu D je pomoc při regulaci vstřebávání vápníku, fosforu a (v menší míře) hořčíku. Vitamin D je nezbytný pro růst a zdraví kosti; bez něho kost měkne, mění svůj tvar a není schopna své obnovy; výsledkem je choroba zvaná křivice u dětí a osteomalacie u dospělých.

Křivice
Křivice je progresivní onemocnění dětí, které zahrnuje měknutí a slábnutí kostí. Je to choroba způsobená nedostatkem vitaminu D, vápníku a fosfátů a může být následkem dietních nebo dědičných faktorů nebo poruchou vstřebávání v tenkém střevě (malabsorpcí). Ostatní stavy jako onemocnění ledvin mohou být příčinou nedostatku těchto vitaminů a minerálů a vést ke křivici.

Onemocnění ledvin
Pacienti s chronickým selháním ledvin mohou mít problémy se svými kostmi následkem neschopnosti ledvin vyloučit z těla fosfor. Není-li krev dostatečně očišťována od fosforu, hladina vápníku v krvi klesá a může vést až ke ztrátě kalcia z kostí. Aktivita příštítných tělisek může nadměrně narůst a vitamin D je nedostatečně přeměňován na aktivní formu, která je využitelná v organizmu. Časem vedou tyto faktory ke ztrátě kalcia z kostí, což způsobuje jejich oslabení.

Hyperparathyreóza
Parathormon (PTH) pomáhá regulovat množství vápníku v krvi a v kostech. Normálně je stejné množství vápníku uvolňováno z kostí a vstupuje do krve jako je absorbováno kostmi z krve. Jsou-li příštítná tělíska příliš aktivní a uvolňují příliš mnoho parathormonu, více vápníku se uvolňuje z kostí než je jimi absorbováno, což má za následek ztrátu vápníku z kostí. Příliš aktivní příštítná tělíska mohou vést k oslabení kostí.

 

 

Která vyšetření se užívají k odhalení problémů s kostí?

Kostní problémy se obvykle odhalí měřením kostní hustoty (denzity) za pomoci speciálních rtg paprsků. Kostní potíže mohou být také odhaleny ultrazvukem, který užívá zvukové vlny o vysoké frekvenci.
Kostní markery jsou vyšetření odhalující produkty kostní resorpce a formace. Jsou známkou procesu kostní přestavby a někdy se užívají jako pomocné vyšetření k měření kostní denzity, hodnotí-li lékaři, zda trpíte onemocněním kostí nebo ne.
Vyšetření moče nebo krve, ukazující kostní resorpci, zahrnuje:

  • C-telopeptid [C-terminální telopeptid kolagenu typu 1 (CTx)] – fragment proteinové matrix
  • N-telopeptid [N-terminální telopeptid kolagenu typu 1 (NTx)] – jiný fragment proteinové matrix
  • Deoxypyridinolin (DPD) – produkt odbourávání kolagenu s kruhovou strukturou
  • Pyridiniové příčné vazby (crosslinks) – skupina štěpných produktů kolagenu, zahrnující DPD

Krevní testy na kostní formaci zahrnují:

  • Kostní alkalickou fosfatázu (ALP) – jeden z izoenzymů (typů) ALP; vzniká v osteoblastech a má úlohu v mineralizaci kosti
  • Osteokalcin (kostní gla protein) – protein tvořený osteoblasty; součást nekolagenové složky nové kostní struktury; část osteokalcinu vstupuje do krevního oběhu

Jeden nebo více z těchto testů mohou být požadovány s cílem odhalit pacienty se zvýšenou kostní resorpcí a/nebo tvorbou. Kostní markery se užívají pro sledování léčby kostních chorob a mohou pomoci vašemu lékaři určit, zda vaše tělo odpovídá na léčbu. Mohou umožnit vašemu lékař říci, zda odpovídáte na antiresorpční léčbu nebo léčbu, jež má podpořit tvorbu kosti, mnohem dříve než při užití rtg vyšetření kostní denzity (3 – 6 měsíců proti 1 až 2 rokům). Díky tomu může být vaše léčba změněna, jestliže na ni patřičně neodpovídáte.
Existují důkazy pro to, že kostní markery mohou lékařům pomoci předpovědět, kteří pacienti s karcinomem prsu a prostaty mají zvýšené riziko tvorby kostních metastáz. Kostní markery jsou také schopny předpovědět, zda pacient odpovídá na léčbu ztráty kosti (osteoporózy).

Co znamenají?
Zvýšené hladiny kostních markerů ukazují na zvýšenou rychlost resorpce a/nebo tvorby kosti, ale neříkají nic o jejich příčině. Jsou-li užity pro sledování léčby, klesající hladiny resorpčních kostních markerů ukazují odpověď na léčbu.

 

Časté dotazy

1.Jaké jsou léky pro léčbu osteroporózy?
2. Jak častá je osteoporóza?

 

1. Jaké jsou léky pro léčbu osteroporózy?
U žen po klimakteriu podávání hormonů (hormon replacement terapie, HRT), alendronát, kalcitonin, raloxifen a risedronát.

2. Jak častá je osteoporóza?
Předpokládá se, že v České republice trpí osteoporózou asi půl miliónu lidí, několikanásobně víc osob je však rozvojem onemocnění ohroženo. Mezi osobami trpícími osteoporózou je 80 % žen.

 


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.