Malnutrice

Popis onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Popis onemocnění

Malnutrice je nepoměr mezi množstvím živin, které tělo potřebuje, a tím, co příjmá. Tato nerovnováha se většinou spojuje s podvýživou, ale může být i následkem přeživování.

Chronické přejídání vede k obezitě a metabolickému syndromu, který sdružuje několik rizikových faktorů: abdominální obezitu, sníženou glukózovou toleranci (inzulínovou rezistenci), dyslipidemii a hypertenzi. Lidé s metabolickým syndromem mají vyšší riziko rozvoje diabetu mellitu II. typu a kardiovaskulárních chorob. Jiným relativně vzácnějším příkladem přeživování je předávkování vitaminy nebo minerály. Spíše než nevhodnou dietou vzniká tento problém jako důsledek přílišné suplementace vitaminovými a minerálovými preparáty. Nebezpečné jsou zejména vysoké dávky v tucích rozpustých vitaminů (vitamin A). Příznaky toxicity potom závisí na druhu a dávce látky, případně na skutečnosti, zda se jedná o akutní nebo chronickou otravu.

Podvýživa vzniká, když chybí jedna nebo více životně důležitých živin v míře, která nestačí pro normální vývoj nebo funkci lidského organismu. Tento stav může být zapříčiněn nedostatečným příjmem, zvýšenými ztrátami a v situacích nebo u chorob, které snižují schopnost těla strávit a vstřebat živiny z dostupné potravy. Zatímco potřeba přiměřené výživy je stálá, tělesné potřeby se ze dne na den, případně i v delší časové perspektivě mohou měnit.

V dětství, dospívání a těhotenství je zvýšený nutriční příjem nezbytný pro normální růst a vývoj organismu. Těžký nedostatek potravy vede u dětí k rozvoji tzv. marasmu, který se vyznačuje hubeností a zpomalením růstu. Pokud je kalorický příjem dostatečný, ale strava neobsahuje dostatek bílkovin, dítě má příznaky kwashiorkoru s typickou akumulací otoků, zvětšením jater, apatií a opožděním vývoje. Karence některých vitamínů ovlivňuje růst kostí a dalších tkání. Například nedostatek vitaminu D poškozuje růst kostí – způsobuje tzv. rachitis (křivici) u dětí a osteomalacii (měknutí kostí) u dospělých. Jiným příkladem je nedostatek kyseliny listové v těhotenství, který způsobuje vývojové vady.

Akutní stavy jako chirurgické výkony, těžké popáleniny, infekce a úrazy dramaticky zvyšují okamžité nutriční a metabolické nároky organismu. Navíc pacienti s preexistující malnutricí mají často v jejím důsledku poruchy imunitního systému a zhoršenou prognózu. Zpravidla vyžadují delší pobyt v nemocnici například z důvodu pomalejšího pooperačního hojení a vyššího počtu komplikací. Proto zdravotníci vyhledávají a následně sledují pacienty s poruchami výživy v průběhu celé hospitalizace. U pacientů před plánovaným chirurgickým výkonem se hodnotí stav výživy a potom jsou monitorováni v průběhu celé rekonvalescence.

Chronická onemocnění se zpravidla vyznačují kombinací ztrát živin a zvýšených nutričních nároků organismu, často bývá přítomná i malabsorpce (porucha vstřebávání jedné nebo více živin z potravy ve střevě). Malabsorpce je typicky přítomná u chronických chorob postihujících zažívací trakt, např. céliakie, cystické fibrózy, nedostatečnosti pankreatu nebo perniciózní anemie. Zvýšené ztráty živin pozorujeme u chronických onemocnění ledvin, průjmů a krvácení. Někdy situaci ještě dál zhoršuje náročná léčba, která omezí příjem stravy. Příkladem nejčastějších problémů mohou být anorexie (snížení chuti k jídlu), dysfagie (porucha polykání) a pocit na zvracení, který často doprovází nádorová onemocnění (zejména v průběhu chemoterapie). Zvýšené ztráty, malabsorpce a snížení příjmu potravy se často vyskytuje i u pacientů se závislostí na drogách a nebo alkoholu.

Starší pacienti mají sice mírně sníženou energetickou potřebu, ale přesto často potřebují nutriční podporu. Důvodem je zhoršené vstřebávání živin v důsledku snížené produkce žaludeční kyseliny, a důležitý je i vliv často přítomných chronických onemocnění, které mají negativní dopad na stav výživy. Současně u starších lidí klesají schopnosti připravovat si jídlo a rovněž mají těžší situaci při získávání výživných potravin. Starší lidé často jí méně i z důvodu snížené chuti k jídlu, zhoršení citlivosti čichu a nebo mechanických problémů se žvýkáním a polykáním potravy.

 

Projevy a příznaky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Projevy a příznaky

Malnutrice se často rozvíjí plíživě po řadu měsíců, někdy i let. Po vyčerpání tělesných zásob jednotlivých živin se nedostatek začne projevovat nejprve na buněčné úrovni postižením biochemických procesů a snížením odolnosti vůči infekcím.

Po delším čase je možné pozorovat celou řadu příznaků jako například:

  • Anémii
  • Pokles tělesné hmotnosti, zmenšení svalové hmoty, slabost
  • Suchou šupinatou kůži
  • Otoky (edém při nedostatku bílkovin)
  • Ztrátu pigmentace ochlupení a vlasů
  • Lámavost a deformity (např. lžičkovitě prohnuté) nehtů
  • Chronický průjem
  • Zpomalené nebo zhoršené hojení ran
  • Bolestivost kostí a kloubů
  • Zpomalení růstu (u dětí)
  • Mentální změny (zmatenost, podrážděnost)
  • Struma (zvětšení štítné žlázy)

Nedostatek specifických živin může vést k charakteristickým souborům příznaků – tzv. karenčním syndromům. Například deficit vitaminu B12 může vést k pocitu mravenčení, znecitlivění anebo pálení v končetinách (v důsledku poškození nervů), nedostatek vitaminu A vede k šeroslepotě a zvýšené citlivosti na světlo a nedostatek vitaminu D způsobuje bolesti kostí a jejich malformaci. Závažnost příznaků závisí na míře a délce trvání nedostatku. Některé změny zejména u kostí a nervové soustavy mohou být již trvalé

 

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Vyšetření

Malnutrice je pro zkušeného klinika patrná na první pohled poměrně dlouho před laboratorně detekovatelnými změnami parametrů. Při fyzikálním vyšetření lékaři hodnotí celkový vzhled pacienta: jeho kůži a svalovou sílu, množství tělesného tuku, tělesnou výšku i hmotnost a stravovací návyky. U kojenců a dětí se lékaři zaměřují na přiměřenost vývoje a růstovou křivku.

V případě přítomnosti projevů malnutrice lékař může indikovat základní laboratorní skríningové testy pro posouzení krevního obrazu a funkce jednotlivých orgánů. Jednotlivá doplňující vyšetření lze ordinovat při podezření na nedostatek konkrétních vitaminů a minerálů. Pokud je prokázána malnutrice a nebo karence jednotlivých živin, může laboratorní vyšetření dobře sloužit i k monitoraci odpovědi na léčbu. U pacientů s malnutricí v rámci chronických onemocnění je často třeba stav výživy dlouhodobě a pravidelně sledovat.

U hospitalizovaných pacientů se často hodnotí nutriční stav před nebo přímo při přijetí do nemocnice. Toto hodnocení se sestává z anamnézy, pohovoru s nutričním terapeutem a laboratorního vyšetření. V případě, že výsledky tohoto vyšetření ukazují na možný nutriční deficit, je zahájena nutriční podpora už před operací nebo jiným výkonem a dále se stav výživy monitoruje po dobu rekonvalescence.

Laboratorní vyšetření

Základní vyhledávací a monitorovací parametry:

Nutriční stav a karence:

  • Prealbumin (hladina klesá u malnutrice, má krátký biologický poločas, lze užít pro monitoraci krátkodobé odpovědi na léčbu)
  • Metabolismus železa (hladina Fe, vazebná kapacita Fe, Ferritin)
  • Vitaminy a minerály (B12 a kys. listová, Vitaminy D, K, A, E)

Zobrazovací metody

Zobrazovací metody jsou indikovány v případě, že je třeba hodnotit stav vnitřních orgánů nebo růst kostí a svalů. Mezi tyto metody patří:

  • Ultrazvuk
  • RTG skiagrafie
  • Počítačová tomografie (CT)
  • Magnetická rezonance (MRI)

 

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Léčba

Způsoby léčby malnutrice:

Dodávka chybějících živin ve formě nutričně hodnotných potravin a potravních doplňků. Tam, kde potřeby organismu nelze pokrýt dietou a nutriční podpora může zlepšit prognózu pacienta nebo případně kvalitu jeho života, je indikována enterální nebo parenterální umělá výživa v potřebném rozsahu. U případů těžké malnutrice je nutné provádět realimentaci pomalu a vyváženě z hlediska spektra živin tak, aby nedošlo k porušení rovnováhy vnitřního prostředí, tzv. syndromu ze znovuživení (angl. refeeding), při kterém hrozí minerálová dysbalance a další komplikace. Zvýšený přísun živin se pak udržuje až do dosažení požadované tělesné hmotnosti nebo normalizace laboratorních parametrů.

Pravidelné sledování pacientů s chronickou malabsorpcí a stavů se ztrátou bílkovin nebo dalších živin. Sledování a prevence rekurence u úspěšně zaléčených karenčních stavů.

Řešení sociálních, edukačních, psychických a případně i finančních problémů, které mohou způsobovat, případně zhoršovat malnutrici. V této souvislosti je zásadní zajištění dostupnosti potravin v potřebné nutriční kvalitě.

 

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

  1. SOBOTKA, L., ALLISON, S., FURST, P., et al. Basics in clinical nutrition. Third edition. Praha. Galén, 2004
  2. SVAČINA Š., a kol. Poruchy metabolismu a výživy. Praha, Galén 2010
  3. ZADÁK Z. Výživa v intenzivní péči. 2. rozšířené vydání. Praha. Grada Publishing, 2008

Odkazy na www: Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČSL JEP

Tento článek byl naposledy aktualizován 1. února 2011.