Co je vyšetřováno?
Stanovuje se hladina lipázy v krvi. Lipáza je jeden z několika enzymů produkovaných slinivkou ke zpracování tuků, bílkovin a karbohydrátů ve stravě. Je dopravován kanálkem slinivky do duodena, kde přeměňuje triacylglyceroly ze stravy (forma tuků) na mastné kyseliny.

Lipáza je obvykle v krvi v poměrně malých koncentracích. Pokud dojde k poškození buněk slinivky (pankreatitida), nebo k ucpání kanálku slinivky (žlučovými kameny či vzácněji tumorem slinivky) začne unikat větší množství lipázy do krevního řečiště a tím roste koncentrace lipázy v krvi.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán stříkačkou ze žíly na Vaší paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení lipázy je obvykle požadováno spolu se stanovením amylázy k diagnostice a monitorování akutní pankreatitidy (zánět slinivky břišní), chronické pankreatitidy a dalších onemocnění souvisejících s funkcí slinivky.

Vyšetření je dále obvykle používáno při diagnostice a sledování cystické fibrózy, celiakie a Crohnovy choroby.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření je objednáváno u pacientů s příznaky poruch slinivky, jako je:

• silná bolest břicha
• horečka
• ztráta chuti k jídlu
• a nevolnost.

Dále se objednává ve vhodných časových intervalech při sledování pacientů s onemocněním slinivky pro zhodnocení úspěšnosti léčby časového vývoje nárůstu a poklesu hladin lipázy.

Co výsledek vyšetření znamená?
Hladiny lipázy jsou při akutní pankreatitidě výrazně zvýšené, často 5x až 10x nad horní referenční hodnotou (horním limitem normálu). Hladina se zvyšuje 24 až 48 hodin po atace akutní pankreatitidy a zůstává zvýšená 5 až 7 dní. Koncentrace může být také zvýšená u obstrukci kanálků slinivky, rakovině slinivky a jiných onemocněních slinivky.

Snížené hodnoty lipázy mohou znamenat permanentní poškození buněk slinivky, které produkují lipázu.

To se objevuje u chronických onemocnění slinivky jako je například cystická fibróza.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Zvýšené hodnoty lipázy při akutní pankreatitidě jsou obvykle souběžně provázeny vyššími hodnotami amylázy v krvi. Její hodnoty však rostou dříve a také se dříve vrací k normálu. Mezi léky, které mohou způsobit zvýšení hladin lipázy, patří kodein či morfin.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Proč se obvykle vyšetřuje lipáza dohromady s amylázou?
2. Znamenají vždy zvýšené hodnoty lipázy problémy se slinivkou?
3. Jaké jsou dlouhodobé následky akutní pankreatitidy?

1. Jaké jsou dlouhodobé následky akutní pankreatitidy?
Akutní pankreatitida obvykle nezpůsobuje dlouhodobé poškození ani není příčinou jiných problémů. Ale chronická pankreatitida, která se projevuje jako řada akutních záchvatů nebo jako stálé zhoršování stavu, může vést k nevratnému poškození. Jakmile se slinivka stane více zjizvenou, může u některých pacientů dojít k rozvoji diabetu nebo neschopnosti trávit potravu, zvláště tuky. Nedostatek normálních pankreatických enzymů vede k nepříznivému účinku na trávení potravy a produkci odpadů, které způsobí bolest břicha, mastnou stolici a tvorbu kamenů ve slinivce. I když je nemoc kontrolována, poškození jsou často nevratná. Progrese onemocnění může pak být i příčinou úmrtí.

2. Znamenají vždy zvýšené hodnoty lipázy problémy se slinivkou?
Někdy může být příčina zvýšení hodnot lipázy nesouvisející se slinivkou. Pokud se problém týká slinivky, hodnoty rostou velmi rychle a značně a během 5 až 7 dnů klesnou. V jiných souvislostech není nárůst tak velký, ale přetrvává daleko déle. Váš lékař je ten,kdo nejlépe rozpozná, zda máte onemocnění slinivky. Diagnózu stanoví na základě Vašich příznaků, anamnézy a výsledků laboratorních vyšetření.

3. Proč se obvykle vyšetřuje lipáza dohromady s amylázou?
Hodnoty amylázy v krvi jsou velmi citlivé na poruchy slinivky, ale málo specifické. Její zvýšené hodnoty mohou znamenat řadu poruch mimo slinivku. Hodnoty lipázy jsou u onemocnění slinivky obvykle zvýšené a lipáza je mnohem specifičtější pro onemocnění slinivky než amyláza. Hodnocení obou testů dohromady lépe určí příčinu problémů.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.