Další název:
AMS
Oficiální název:
Amyláza
Související vyšetření:

Lipáza


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pro diagnostiku a monitoraci pankreatitidy a dalších nemocí pankreatu.

Kdy se nechat vyšetřit?
U pacienta s příznaky poškození pankreatu, jako je prudká bolest břicha, teplota, nechutenství nebo nausea a zvracení.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži. a také je amyláza vyšetřována ve vzorku moči

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Je vyšetřována aktivita amylázy v krvi a v moči. Amyláza je jeden z enzymů, který je tvořen pankreatem. Je vylučován pankreatickým kanálkem do duodena (dvanáctníku), kde štěpí sacharidy (cukry). Amyláza je také tvořena v dalších orgánech, zejména ve slinných žlázách.
Amyláza je přítomna v krvi a moči v malém množství. Pokud jsou pankreatické buňky poškozeny (např. při pankreatitidě) nebo při blokádě pankreatického kanálku (žlučovým kaménkem nebo vzácněji nádorem pankreatu), stoupá aktivita – množství amylázy v krvi a moči, kam se amyláza z krve vylučuje.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly. Někdy je vyšetřována amyláza ve vzorku moče.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Není nutná žádná speciální příprava.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření amylázy v krvi bývá požadováno často spolu s vyšetřením lipázy pro diagnostiku a monitoraci akutní a chronické pankreatitidy (zánět pankreatu) a další nemoci postihující pankreas. Často bývá amyláza vyšetřována též v moči, kde odráží hladinu v krvi, a tak později v moči stoupá a též klesá později než v krvi. Někdy bývá společně vyšetřována clearence kreatininu, která informuje o ledvinných funkcích, protože při jejich poklesu též klesá clearence amylázy – stoupá její množství v krvi vlivem snížené funkce ledvin a nikoliv poškozením pankreatu.
Amyláza někdy slouží pro monitoraci léčby nádorů poškozujících pankreas a vyšetřuje se po odstranění žlučových kamenů.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření amylázy se provádí při příznacích poškození pankreatu, jako je prudká bolest břicha, horečka, nechutenství, nebo nausea (pocit na zvracení) či zvracení. V moči bývá vyšetřována spolu s vyšetřením v krvi. Lékař vyšetřuje jeden nebo oba testy k monitoraci účinnosti léčby.

Co výsledek vyšetření znamená?
Amyláza při akutní pankreatitidě v krvi stoupá (často 4x-6x, někdy však jen nepatrně). Zvýšení se objeví během 12 hodin od poškození pankreatu a přetrvává po celou dobu poškození. Hodnoty amylázy se vrací k normálním hodnotám během několika dní. Při chronické pankreatitidě může být na počátku amyláza jen mírně zvýšená, avšak často při progresi onemocnění klesá.
Amyláza bývá významně zvýšená u pacientů s obstrukcí (uzávěrem) pankreatického kanálku nádorem pankreatu nebo při poškození žlučníku a žlučových cest. Hodnoty v moči a krvi jsou dále zvýšené z mnoha příčin jako je nádor vaječníků, karcinom plic, mimoděložní těhotenství, obstrukce (uzávěr) střev, preforace (protržení) žaludečního (peptického) vředu a příušnice, avšak vyšetření amylázy neslouží k diagnostice těchto nemocí. Snížená hodnota naopak znamená přetrvávající poškození buněk pankreatu tvořících amylázu. Zvýšená hodnota amylázy v krvi a normální nebo snížená hodnota v moči bývá při snížené funkci ledvin nebo při přítomnosti tzv. makroamylázy, komplexu amylázy a proteinů, které se hromadí v krvi.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Při akutní pankreatitidě je amyláza zvýšená spolu s lipázou, avšak lipáza může stoupat později a zvýšení trvá déle než amylázy.
Chronická pankreatitida je často spojená s alkoholismem, také vzniká v důsledku traumatu, obstrukce pankreatického kanálku a je spojena s geneticky podmíněnou nemocí – cystickou fibrózou. Amyláza bývá mírně zvýšená u chronické pankreatitidy a často s progresí nemoci klesá.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Mohou léky, které užívám ovlivnit koncentraci amylázy?
2. Existuje možnost vyšetření amylázy doma?
3. Jaký je rozdíl mezi P-amylázou a S-amylázou?

1. Mohou léky, které užívám ovlivnit koncentraci
amylázy?
Ano, některé léky mohou zvýšit amylázu jako aspirin (kyselina acetylosalicylová, acylpyrin), diuretika, orální kontraceptiva, kortikosteroidy, indometacin, alkohol a opiáty.

2. Existuje možnost vyšetření amylázy doma?
Ne, vyšetření je obtížné a vyžaduje laboratorní vybavení.

3. Jaký je rozdíl mezi P-amylázou a S-amylázou?
Amyláza je enzym, který se vyskytuje v kolika formách nazývané izoenzymy. Různé tkáně mají obsahují odlišné izoenzymy. P-amyláza je izoenzymem amylázy tvořený zejména v pankreatu. S-amyláza je zejména tvořená ve slinných žlázách. P-amyláza stoupá v krvi při poškození nebo zánětu pankreatu. S-amyláza stoupá při zánětu nebo jiném poškození slinných žláz.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás
POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 21. května 2010.