Popis onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Celiakie (celiakální sprue, glutenová enteropatie ) je autoimunitní onemocnění charakterizované abnormální imunitní odpovědí na lepek (gluten), bílkovinu obsaženou v povrchních vrstvách zrna pšenice, žita a ječmene. V důsledku této reakce dochází u geneticky predisponovaných jedinců (přítomnost genu HLA-DQ2 či HLA-DQ8 ) k tvorbě protilátek proti vlastní střevní sliznici a typickým zánětlivým změnám.  Dochází ke snižování až vymizení mikroklků sliznice a tím k významné redukci resorpční plochy. . Rozvíjí se porucha vstřebávání všech živin., vitaminů, minerálních látek , tekutin. Organismus není schopen dostatečně vstřebávat tyto látky, objevují se příznaky jejich nedostatku, nedostatečné výživy.

Změny jsou způsobeny vznikem autoprotilátek. Organismus celiaka při styku s lepkem vytváří protilátky nejen proti lepku (antigliadiny), ale též proti sliznici vlastního střeva a tím spouští zánětlivý proces. Pokud pacient nadále přijímá v potravě lepek, produkce protilátek trvá a poškozování sliznice pokračuje.

Celiakie je celosvětové onemocnění, s významnými geografickými rozdíly a vysokým výskytem i v Evropě. Četnost je mnohem vyšší než se všeobecně předpokládá, postiženo je až 1 % populace celosvětově.  V České republice je kvalifikovaný odhad výskytu 60-70.000  nemocných ! Diagnostika je ale všeobecně neuspokojivá a většina z nich zůstává po dlouhou dobu neodhalena, nesledována a tudíž i neléčena. Jedním z důvodů této situace je pestrý klinický obraz celiakie, obtíže mohou být nevýrazné, mohou zcela chybět, žádný charakteristický příznak celiakie, který by vedl lékaře k podezření na tuto možnost u dospělých nemocných chybí.  V současné době méně než ¼ nemocných má obtíže zažívací, převažují příznaky necharakteristické, případně odpovídající poruchám funkce dalších orgánů či systémů. Celiakie je stále často považována za onemocnění dětí, ze kterého „se vyroste“. Diagnoza celiakie je proto často pozdní, stanovená až po dlouhém období nevýrazných potíží, již v čase těžkých slizničních změn, ve stadiu komplikací. Nejčastější možné příznaky celiakie:

-          necharakteristické zažívací obtíže, pocity plnosti, nepravidelné průjmy, plynatost

-          chudokrevnost z nedostatku železa, často od dětství

-          bolesti páteře, kloubů, osteoporoza neodpovídající věku

-          hubnutí, nechutenství, únavnost

-          postižení sliznice dutiny ústní, afty, záněty

-          gynekologické obtíže, opožděný nástup menstruace, samovolné potraty, neplodnost

-          nervové a psychické poruchy, migrény, deprese, polyneuropatie.

Lepek může způsobovat rozvoje těchto onemocnění:

1/  celiakie

2/  alergie – vyskytuje se vzácně, na vzniku se ale může podílet i některá z minimálně dalších    20 bílkovin obsažených v obilním zrnu

3/  neceliakální glutenová senzitivita – nejde o alergii ani autoimunitu. Patří sem pacienti, kteří jsou přesvědčeni, že  jejich pestré a necharakteristické potíže jsou způsobeny konzumací lepku. Neexistuje ale žádné vyšetření či laboratorní metoda, která by tuto diagnozu mohla potvrdit, je nutno vyloučit všechny další možné příčiny obtíží.  

Obtíže závisí i na věku manifestace – děti pomaleji a méně rostou, hůře prospívají ve škole, mají zvýšenou kazivost zubů, opožďuje se puberta, zvláště u dívek. Rovnocennou formou manifestace celiakie je Duhringova herpetiformní dermatitida. Na kůži, především na kolenou, loktech, hýždích a ve vlasové části hlavy se objevují zánětlivá, silně svědivá ložiska připomínající opar (herpes). Tito nemocní většinou nemají žádné další obtíže. Časté je spojení celiakie s dalšími autoimunitními chorobami jako je diabetes I. typu (závislý na insulinu), autoimunitní záněty štítné žlázy či jater, IgA deficit (tzv. přidružené choroby).

Diagnostické testy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Dříve jedinou metodou průkazu celiakie byla biopsie sliznice a její mikroskopické zhodnocení. Biopsie sice stále zůstává vyšetřením které definitivně potvrdí diagnozu, ale zavedením méně invazivních krevních testů do diagnostiky celiakie jejich četnost zřetelně klesla. Při podezření na celiakii se jako první krok provádí některý z testů protilátek. Nejspolehlivější je stanovení hladiny protilátek proti tkáňové transglutamináze (AtTG, IgA). Jestliže je test pozitivní, je diagnoza celiakie velmi pravděpodobná, biopsie se ale u dospělých musí provést k potvrzení diagnozy a ke zjištění stupně postižení sliznice. Biopsie je nutná i v případě negativního výsledku při silném klinickém podezření na celiakii. Stanovení dalších testů není v současnosti nezbytné, především se již neprovádí stanovení protilátek proti lepku (antigliadiny ) pro jejich malou spolehlivost.  

Celiakie může být spojena se zmíněným IgA deficitem (nedostatkem imunoglobulinu A), potom jsou výsledky testů IgA protilátek falešně negativní a je nutné provést stanovení AtTG IgG. Další laboratorní vyšetření jsou prováděna ke zjištění rozsahu onemocnění , stavu výživy a postižení dalších orgánů. Patří sem vyšetření krevního obrazu (chudokrevnost), CRP a sedimentace (zánětlivé změny), stanovení hladiny minerálů (vápník, fosfor, železo), bílkovin, tuků, jaterní testy, příp. další. 

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jediným léčebným opatřením u celiakie je celoživotní úplná a nepřerušovaná bezlepková dieta. Je nutné vynechat všechny produkty obsahující i stopové množství pšenice, žita a ječmene. Není dosud jednotný názor na možnost konzumace potravin z ovsa, především pro častou kontaminaci při pěstování i zpracování. Některými je povolován u herpetiformní dermatitidy.  Přínosná je možnost konzultace nutričního terapeuta (dietní sestry). Pokud je dietní režim dodržován, hladina protilátek se zvolna upravuje (do 6 měsíců) a zlepšuje se i stav sliznice. Vyšetření protilátek se proto opakuje v pravidelných intervalech, obvykle 1x ročně, ke sledování průběhu léčby. Jestliže nemocný dietní režim nedodržuje úplně, k normalizaci protilátek nedochází, když v průběhu let dietu přeruší, hodnoty opět stoupnou. Léky u nemocných s celiakií mají jen podpůrný a dočasný charakter, v začátcích léčby je možné podávat vitaminy (A,D) či minerály (vápník, železo ), po nástupu efektu diety zpravidla již žádná medikamentozní léčba není potřeba. Někteří pacienti v začátcích léčby hůře snáší mléčné výrobky, po zahájení diety se ale jejich tolerance zvyšuje a není nutno je omezovat.

Pro nemocného je rozhodující čas stanovení diagnozy. Pokud je choroba rozpoznána pozdě, některé příznaky se v důsledku dlouhodobé poruchy výživy mohou stát trvalými - pacienti s pozdní diagnozou jsou menšího vzrůstu, stav porotických kostí se rovněž neupravuje úplně. Choroba by proto měla být odhalena co nejdříve, nejlépe již v časném dětství. Bohužel informovanost populace (včetně lékařů) zůstává nízká, na možnost celiakie se málo myslí, zejména při absenci zažívacích potíží a nemocní jsou dlouho vyšetřováni lékaři různých odborností. Je žádoucí cílené vyhledávání céliakie u přidružených chorob a rizikových skupin. Při včasné diagnoze a trvalém dietním režimu je pacient bez obtíží, kvalita a průměrná délka života je prakticky shodná s ostatní populací. Pokud dietu přeruší, vrací se obtíže, poškození střevní sliznice i možné komplikace.

Další informace lze získat:

 www.cgs-cls.cz

www.bezlepkovadieta.cz

www.celiak.cz

 Kohout P., Pavlíčková J.: otázky kolem celiakie, vyd. FORSAPI

Mengerová O.: Bezlepková dieta, vyd. FORSAPI

Hofmanová I.:  Celiakie, vyd. Mladá Fronta 2019

Tento článek byl naposledy aktualizován 11. ledna 2024.