Další název:
Lutinizační hormon, ICSH
Oficiální název:
Luteinizační hormon
Související vyšetření:

FSH, Testosteron, Progesteron, Estrogeny, Celkové estrogeny


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Ke zhodnocení funkce hypofýzy, včetně hodnocení fertility, onemocnění gonád, vývojové vady a tumorů hypofýzy.

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud máte problém otěhotnět nebo máte nepravidelnou menstruaci; při podezření na poruchy činnosti hypofýzy či hypotalamu nebo při příznacích onemocnění vaječníků a varlat. Dále při podezření na předčasný či opožděný sexuální vývoj u dětí.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na Vaší paži, někdy se používá i vzorek moči – jak ze sběru, tak náhodný.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Luteinizační hormon (LH) je produkován přívěskem mozkovým. Kontrola tvorby LH je složitý systém skládající se z hormonů produkovaných gonádami (vaječníky a varlaty), hypofýzou a hypotalamem.

Ženský menstruační cyklus se dělí na dvě části, folikulární a luteální, s nárůstem hodnot folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a LH uprostřed cyklu. Vysoké hodnoty LH a FSH uprostřed cyklu spouští ovulaci. LH také stimuluje vaječníky ke tvorbě steroidů, především estradiolu. Estradiol a další steroidy zpětně ovlivňují hypofýzu a tak regulují tvorbu LH. V období menopauzy vaječníky přestávají fungovat a hladina LH se zvyšuje.

U mužů stimuluje LH činnost Leydigových buněk ve varlatech a tím tvorbu testosteronu. Hodnoty LH jsou u mužů po pubertě poměrně konstantní. Testosteron působí zpětnou vazbou na hypofýzu a hypotalamus a tím pomáhá regulovat tvorbu LH.

U novorozenců a dětí se hodnoty LH rychle zvyšují po porodu a následně postupně klesají k velmi nízkým hodnotám (u chlapců do 6 měsíců, u dívek do 1 až 2 let). Ve věku 6 – 8 let se hodnoty opět začínají zvyšovat do nástupu puberty a vytvoření se sekundárních pohlavních znaků.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán stříkačkou ze žíly na Vaší paži. Občas se používá i vzorek moči nebo 24 hodinový sběr moči – to pokud chce lékař znát hodnoty LH vytvořeného za 24 hodin. LH je totiž v průběhu dne tvořeno nerovnoměrně a sběr moči tuto variabilitu eliminuje. Náhodný vzorek nemusí odpovídat skutečné produkci LH.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?

Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
LH je často využíváno ve spojení s dalšími testy (FSH, testosteron, estradiol a progesteron) jako laboratorní vyšetření neplodnosti mužů i žen. Dále je LH využíváno při sledování menstruačních nepravidelností a při diagnostice onemocnění hypofýzy, vaječníků a varlat.

Vyšetření v moči detekuje nárůst hodnot LH určující, že ovulace nastane během 1-2 dnů.

U dětí se vyšetření LH spolu s FSH využívá k diagnostice předčasné či opožděné puberty.

LH je někdy měřeno ve vztahu ke gonadotropiny uvolňujícímu hormonu (GnRH, gonadotropin releasing hormone) i k rozlišení primárních a sekundárních poruch hypotalamo-hypofyzární osy. GnRH je hormon produkovaný hypotalamem, který stimuluje tvorbu LH a FSH v hypofýze. Nejprve se změří základní hodnota LH a následně je pacientovi podán injekčně GnRH. Po určité době se opět změří hodnoty LH v krvi. Tak lze rozlišit poruchy funkce vaječníků a varlat (primární) od poruch činnosti hypofýzy nebo hypotalamu (sekundární). Uvedený test je vhodný i při hodnocení opožděné či předčasné puberty.

Kdy je vyšetření požadováno?
LH (spolu s FSH) je u mužů a žen součástí laboratorního vyšetření neplodnosti, nemocí hypofýzy a gonád.

Spolu s FSH slouží vyšetření LH u žen s nepravidelnou menstruací k určení, zda již bylo dosaženo období menopauzy.

Dále je vyšetření LH a FSH požadováno u dívek či chlapců v případech, kdy nevstupují do puberty v přiměřeném věku (jak brzy, tak pozdě).

Mezi znaky puberty patří:

  • zvětšení prsou u dívek
  • růst pubického ochlupení
  • zvětšení genitálií u chlapců
  • první menstruace u dívek

Pokud se uvedené znaky objevují v nižším nebo vyšším věku, než je obvyklé, může jít o příznaky vážných problémů včetně poruch činnosti hypofýzy, hypotalamu, gonád (vaječníky nebo varlata) či jiného systému. Stanovení LH a FSH pomůže rozlišit mezi benigními příznaky a skutečným onemocněním. Pokud se určí, že příznaky skutečně znamenají onemocnění, přikročí se k dalším testům k nalezení příčiny onemocnění.

Co výsledek vyšetření znamená?
Hodnoty LH a FSH u žen pomáhají rozlišit primární poruchy vaječníků (poruchy vlastních vaječníků či jejich nedostatečný vývoj) od sekundárních poruch (poruchy činnosti vaječníků způsobené onemocněním hypofýzy či hypotalamu). Zvýšené hodnoty LH a FSH se vyskytují u primárních poruch. Některé jejich příčiny jsou uvedeny níže.

Vývojové defekty:

  • Agenéze vaječníků (porucha vývoje vaječníků)
  • Chromozonální abnormality, jako například Turnerův syndrom
  • Poruchy tvorby steroidů, jako deficit 17-alfa-hydroxylázy

Nevyzrálost vaječníků z důvodu:

  • Ozáření
  • Chemoterapie
  • Autoimunitních onemocnění

Chronické poruchy ovulace zapříčiněné:

  • Polycystickým syndromem vaječníků (PCOS)
  • Nemoci nadledvinek
  • Nemoci štítné žlázy
  • Tumory vaječníků

V době přechodu ženy do menopauzy přestávají její vaječníky pracovat a hodnoty LH rostou.

Nízké hodnoty LH a FSH se vyskytují u sekundárních poruch vaječníků a znamenají problémy s činností hypotalamu a hypofýzy.

Vysoké hodnoty LH u mužů ukazují na primární poruchy činnosti varlat. Příčinou mohou být vývojové defekty varlat nebo jejich poškození, jak je uvedeno níže.

Vývojové defekty:

  • Agenéze gonád
  • Chromozonální abnormality, jako je Knifelterův syndrom

Poruchy činnosti varlat:

  • Virové infekce (zánět příušnic)
  • Trauma
  • Ozáření
  • Chemoterapie
  • Autoimunitní onemocnění
  • Tumor zárodečných buněk
  • Trvale nízké hodnoty nalézáme u poruch hypotalamu a hypofýzy.

Výsledky vyšetření LH ve vztahu k GnRH pomáhají k rozlišení mezi primárními poruchami ( poruchy vaječníků a varlat) a sekundárními (problémy týkající se hypotalamu a hypofýzy). Po změření základní hodnoty LH je injekčně podána dávka GnRH. Následně zvýšené hodnoty LH znamenají, že hypofýza reaguje na GnRH a to znamená, že problém je v činnosti vaječníků nebo varlat. Snížené hodnoty pak znamenají, že hypofýza nereaguje na GnRH a onemocnění se týká hypotalamu nebo hypofýzy.

U dětí vyšší hodnoty LH a FSH spolu s vývojem sekundárních pohlavních znaků v neobvykle nízkém věku znamenají předčasnou pubertu. Častěji se objevuje u dívek než u chlapců. Tento předčasný vývoj může mít řadu příčin, které je nutno určit a léčit.

Mezi tyto příčiny patří:

  • Léze centrálního nervového systému
  • Tumory se sekrecí hormonů
  • Tumor nebo cysta vaječníků
  • Tumory varlat

Někdy se mohou u dětí objevovat sekundární pohlavní znaky bez zvýšení hodnot LH a FSH. V takovém případě jde o benigní formu předčasné puberty nebo o normální variabilitu nástupu puberty.

U opožděné puberty mohou být hodnoty LH a FSH normální nebo nižší vzhledem k věku. V tom případě je potřebné provést test reakce LH na GnRH k určení příčin poruchy.

Mezi příčiny opožděné puberty patří:

  • Poruchy činnosti vaječníků nebo varlat (PCOS)
  • Hormonální deficit
  • Turnerův syndrom (chromozonální abnormalita u děvčat)
  • Klinefelterův syndrom (chromozonální abnormalita u chlapců)
  • Chronické infekce
  • Rakovina
  • Poruchy stravování (mentální anorexie)

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Příčinou vyšších hodnot LH mohou být i některé léky, například klomifen nebo naloxon. Jiné mohou naopak hodnoty LH snižovat, jako třeba digoxin, orální antikoncepce nebo hormonální léčba.

Hodnoty LH mohou být ovlivněny i radioizotopy používané ve vyšetřovacích metodách nukleární medicíny.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Mám problém otěhotnět, jaká vyšetření jsou potřebná?
2. Může se vyšetření LH využít k hodnocení ovulace?
3. Jsem mladá žena, ale nyní mi rostou vousy a dosud jsem pravidelně nemenstruovala. Jaký mám problém?
4Proč potřebují muži vyšetřit ženské hormony?

1. Mám problém otěhotnět, jaká vyšetření jsou potřebná?
Základní testy pro vyšetření neplodnosti obvykle obsahují LH i ve formě soupravy pro hodnocení ovulace (testy v moči). Lékař Vás také může požádat o zaznamenávání tělesné teploty, která v době ovulace mírně stoupá. Dále se využívají vyšetření LH a FSH v krvi, či jiná hormonální vyšetření. Váš partner může být požádán o vzorek sperma k analýze.

2. Může se vyšetření LH využít k hodnocení ovulace?
Vyšetření LH se dá využít k předpovězení ovulace, ale nelze skutečně potvrdit ovulaci.

3. Jsem mladá žena, ale nyní mi rostou vousy a dosud jsem pravidelně nemenstruovala. Jaký mám problém?
Můžete mít syndrom polycystických vaječníků (PCOS), hormonální problém vyskytující se u 7 – 10 % žen, který je mnohdy je příčinou neplodnosti. U této nemoci se vaječníky zvětšují, neboť se v nich tvoří cysty. Ženy s PCOS mají obvykle zvýšené hladiny androgenů a nemají normální ovulaci. Potřebujete několik laboratorních vyšetření, včetně LH, FSH a androgenů k potvrzení zmíněné choroby. Kombinace medikace a hormonální léčby může zmírnit Vaše příznaky.

4. Proč potřebují muži vyšetřit ženské hormony?
Organismus mužů také produkuje LH a FSH a tyto hormony jsou i pro ně důležité. FSH stimuluje u mužů tvorbu sperma ve varlatech podobně jako u žen stimuluje tvorbu vajíček ve vaječnících. LH je vhodné u mužů vyšetřit, pokud mají nízké hladiny testosteronu.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 1. května 2010.