Proč se nechat vyšetřit?
K vyhledávání bakterie Neisseria gonorrhoeae, způsobující pohlavně přenosné onemocnění kapavka.
Kdy vyšetření použít?
Jako screening u sexuálně aktivních lidí, u těhotných žen nebo plánujících těhotenství. Vyšetřuje se při symptomech jako je bolest během močení nebo stolice, svědění, bolest, zvýšený poševní výtok nebo krvácení, zvětšená varlata.
Požadovaný druh vzorku?
Výtěr sekretu nebo výtoku z infikovaného místa; moč u mužů je vhodná pro některé molekulární metody.
Co je vyšetřováno?
Vyšetření prokáže bakterii Neisseria gonorrhoeae, způsobující pohlavně přenosnou nemoc kapavku. Kapavka se dá jednoduše léčit. Pokud se neléčí, způsobuje vážné reprodukční a zdravotní problémy.
Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Výtěrovkou se odebere vzorek sekretu nebo hnisavého výtoku z pochvy, děložního hrdla, močové trubice, penisu, konečníku nebo krku. V některých testech je používán vzorek moče. Lékař často odebere vzorek z více než jednoho místa pro zvýšení pravděpodobnosti záchytu bakterie.
Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Vyšetření je využíváno ke:
Konečná diagnóza je důležitá, protože příznaky kapavky mohou být podobné nákaze způsobené chlamydiemi, která vyžaduje odlišnou léčbu.
Nejčastěji je diagnóza kapavky stanovena na základě mikroskopického preparátu a kultivačního průkazu baktérií, vyvolávajících kapavku. Toto vyšetření je velmi náročné z důvodu velké citlivosti baktérií na změnu tepla a prostředí.
Doplňujícím vyšetřením je průkaz založen na amplifikaci DNA přítomné v buňce Neisseria gonorrhoeae. Výhodou molekulárního vyšetření je, že jsou zpravidla více citlivé a specifické než běžná kultivace, takže bývá detekováno více pozitivních vzorků. Všechny pozitivní výsledky zjištěné molekulárním vyšetřením by však měly být potvrzeny jinou metodou.
Mnoho doktorů preferuje použití více než jednoho testu pro zvýšení přesnosti diagnostiky.
Vyšetření na kapavku a chlamydie bývají obvykle prováděny souběžně vzhledem k podobným klinickým příznakům.
Kdy je vyšetření požadováno?
Lékař může vyšetření objednat, pokud má pacient příznaky (v případě žen) jako nažloutlý nebo krvavý vaginální výtok, krvácení při pohlavním styku, nebo pálení během močení; nebo (v případě mužů) výtok z penisu, pálivý pocit během močení, infekce prostaty nebo zánět konečníku.
Co výsledek vyšetření znamená?
Pozitivní výsledek testu poukazuje na aktivní infekci vyžadující léčbu antibiotiky.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Jelikož příznaky jsou velmi mírné nebo dokonce žádné, nakazí se mnoho lidí, aniž by o tom věděli. Pokud jste nakaženi, měli byste být vyšetřeni i na další pohlavně přenosné choroby a váš partner by měl být vyšetřen a léčen také.
Pokud jste nakažen(a), zvyšuje se riziko přítomnosti dalších pohlavních nemocí, včetně HIV.
Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.
2. Co by se stalo, kdybych se neléčil(a)?
1. Jaké jsou příznaky kapavky?
U žen zahrnuje časné příznaky (často jsou zaměněny za infekci močového měchýře nebo pochvy) krvácení během pohlavního styku, bolest při močení a nažloutlý nebo krvavý vaginální výtok. U mužů jsou počáteční příznaky bolestivost a výtok z penisu a pálivý pocit při močení. Příznakem infekce konečníku bývá výtok, svědění, bolest břicha a krev ve stolici.
Příznaky se obvykle objevují 2 až 10 dnů po nákaze. Počáteční symptomy mohou být mírné, mnoho žen a mužů jsou infikováni, aniž by nějaké pociťovali.
2. Co by se stalo, kdybych se neléčil(a)?
Pokud se kapavka neléčí, může dojít k vážným komplikacím. Pokud se infekce rozšíří z pochvy a děložního hrdla do dělohy a Falopových tub, může se vyvinout chronické zánětlivé onemocnění pánve. Zánět může způsobit neplodnost nebo vést k mimoděložnímu těhotenství. Příznaky tohoto zánětu zahrnují křeče s hlenovitým výtokem během menstruace, bolest v podbříšku, horečku, zvracení a bolest během pohlavního styku. Pozdějšími komplikacemi je absces a infekce v oblasti jater. U mužů může dojít k zánětu varlat, který způsobuje až neplodnost. Bakterie se může rozšířit do krevního oběhu a infikovat klouby, srdeční chlopeň nebo mozek, což vede k dlouhotrvajícímu nebo stálému poškození orgánů.
3. Jak se kapavka přenáší?
Zpravidla je přenášena pohlavním stykem s nakaženým partnerem. Protože Neisseria gonorhoeae může přežít mimo tělo jen krátkodobě, přenos kontaktem s ručníkem od infikované osoby bývá velmi vzácný. Nakažená žena může infikovat dítě během porodu.
4. Jak je léčena?
Kapavka bývá léčena antibiotiky.
Více informací o prevenci zde.
Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
POZNÁMKA:
Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.
DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:
BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.
LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.
MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.
RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.
ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.
Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.
Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 22. únor 2014.
Tento článek byl naposledy změněn 22. únor 2014.
