Dna

Dna je metabolické onemocnění, které vzniká v důsledku dlouhodobého ukládání sodných solí kyseliny močové do kloubních a dalších měkkých tkání. Ke zvýšení hladiny kyseliny močové dochází nejčastěji nevhodnou stravou a životosprávou (nadměrná konzumace masa, alkoholu, slazených nápojů s obsahem fruktózy aj.).

Další příčinou může být snížené vylučování kyseliny močové při onemocnění ledvin, dědičných poruchách nebo při užívání některých léků (např. na odvodnění). K nadprodukci kyseliny močové a zvýšení její hladiny dochází i u některých chronických onemocnění (těžká lupénka, zhoubné nádory, zhoubná onemocnění krvetvorby aj.).

Nejvyšší riziko rozvoje dny je u mužů od středního věku a u postmenopauzálních žen.

Zvýšená hladiny kyseliny močové vede k usazování krystalů sodné soli kyseliny močové v měkkých tkáních. Za určitých podmínek (např. exces v jídle a pití alkoholu, dehydra­tace nebo úraz) se pak mohou krystaly kyseliny močové uvolnit do kloubní dutiny a vyvolat silný zánět kloubu – tzv. akutní dnavý záchvat, nejčastěji na palci nohy. Akutní dnavý záchvat spontánně během dnů až několika málo týdnů odeznívá až do úplného zdraví. Záchvaty se však mohou opakovat a u části nemocných přejít do chronického kloubního zánětu, který postihuje zpravidla více kloubů (chronická dnavá artritida). Kyselina močová se může ukládat i ve tkáni ledvin, vyvolat tvorbu močových kamenů s obsahem kyseliny mo­čové, nebo vést k chronickému zánětu ledvin.

U pacientů s dnou často současně nacházíme i jiné metabolické poruchy (cukrů a tuků), častá je i obezita a vysoký krevní tlak, tedy typické projevy tzv. metabolického syndromu.  V posledních letech v souvislosti se změnami stravovacích zvyklostí a nárůstem obezity výskyt dny ve vyspělých civilizovaných zemích roste. Zdravý pohybový režim a zdravé stravování s vyvážením všech důležitých živin má v tomto případě zásadní význam.

Diagnózu dny podpoří nález zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi. Hladina kyseliny močové však kolísá a u části nemocných s dnavými záchvaty může být i v normě. Normální hladina kyseliny močové tedy diagnózu dny nevylučuje a platí to i obráceně – zvýšená hladina kyseliny močové neznamená sama o sobě diagnózu dny. U nemocných s chronickou formou dny již nacházíme zvýšenou hladinu kyseliny močové pravidelně.

Další laboratorní vyšetření slouží ke stanovení aktivity zánětu (sedimentace erytrocytů, CRP, jež mohou být u dny zvýšené) a průkazu případných dalších metabolických poruch (cukrů a tuků), případně odhalení základního onemocnění, které vede ke zvýšení hladiny kyseliny močové (onemocnění ledvin a krvetvorby).

Pokud je dnou postižen větší kloub, je možné z něj odsát nitrokloubní tekutinu, ve které lze prokázat přítomnost zánětu (zvýšení počtu bílých krvinek) a krystaly sodné soli kyseliny močové.

RTG vyšetření je při akutním dnavém záchvatu zpravidla normální, avšak chronická dnavá artritida vede k destrukcím kloubů v důsledku tvorby tzv. dnavých tofů (depozita kyseliny močové), která narušují kostní tkáň a projevují se na RTG jako okrouhlá projasnění.

Léčba dny se liší podle stádia onemocnění. U akutního dnavého záchvatu se podává protizánětlivá léčba (kolchicin, nesteroidní antirevmatika, event. glukokortikoidy), na místě je i dieta s omezením purinů a dostatek tekutin. Nedoporučuje se při záchvatu prudce snižovat hladinu kyseliny močové, neboť to může vyvolat další záchvat. Pokud již pacient léky na snížení hladiny kyseliny močové užívá, nesmí měnit jejich dávku.

Cílem léčby chronické dny je snížení hladiny kyseliny močové. Základem je zdravá vyvážená strava s dostatkem zeleniny, ovoce a mléčných výrobků a přiměřená konzumace masa v menších porcích a dostatek tekutin. Nedoporučuje se však pití piva, destilátů a slazených nápojů (limonád). Dále se podávají léky, které blokují produkci kyseliny močové. Lékem volby je allopurinol, při nedostatečné účinnosti nebo nesnášenlivosti lze podat febuxostat.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 8. říjen 2021.
Tento článek byl naposledy změněn 30. leden 2011.