Kortizol

Co je vyšetřováno?
Kortizol je hormon tvořený nadledvinkami. Tvorba a vylučování (sekrece) kortizolu jsou stimulovány ACTH (adrenokortikotropním hormonem), který se tvoří v podvěsku mozkovém – malém orgánu umístěném pod mozkem. Kortizol má v těle řadu funkcí. Pomáhá rozkládat bílkovinu, glukózu a lipidy, udržuje tlak krve a reguluje imunitní systém. Na koncentraci kortizolu mají vliv teplo, zima, infekce, trauma, stres, cvičení, obezita a vyčerpávající choroby.

Hormon je vylučován v denním rytmu, zvyšuje se časně ráno s vrcholem kolem 8.hod., snižuje se večer. Tento rytmus, který se nazývá „diurnální“ nebo „cirkadiánní“, se mění, jestliže člověk pracuje v nepravidelných směnách (např. noční směny) a spí v různou denní dobu.

Nedostatek kortizolu může způsobit nespecifické příznaky, např. úbytek váhy, svalovou slabost, únavu, nízký krevní tlak, bolesti břicha. Snížená tvorba kombinovaná se stresem může být příčinou krize nadledvin, která vyžaduje okamžitou lékařskou péči.

Zvýšený kortizol může způsobit vysoký tlak krve, vysoký krevní cukr, obezitu, křehkou kůži, purpurové jizvy na břiše, svalovou slabost a osteoporózu. Ženy mohou mít nepravidelný menstruační cyklus a zvýšené ochlupení obličeje, děti opožděný vývoj a malou postavu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Obvykle je odebrána krev ze žíly na paži, ale může být vyšetřena také moč nebo sliny. Krev na vyšetření kortizolu má být odebrána okolo 8.hod. ráno - v době vrcholu, a potom okolo 16.hod., kdy je hladina snížená. Někdy se odebírá klidový vzorek pozdě večer (okolo půlnoci), kdy je koncentrace kortizolu nejnižší. Získá-li se více vzorků krve, může lékař vyhodnotit denní rytmus tvorby kortizolu (diurnální změny). Tento rytmus je porušen při zvýšené tvorbě kortizolu – maximum může být v normě nebo blízko normální koncentrace, ale hladina se během dne nesnižuje.

K určení snížené koncentrace kortizolu stačí pouze ranní vzorek.

Někdy se stanovuje kortizol v moči, což vyžaduje veškerou moč vytvořenou během dne i noci (24-hodinová moč), ale také se může použít jednorázový vzorek moče odebraný ráno. 24-hodinový vzorek moče se také požaduje k měření volného kortizolu (nevázaného na bílkoviny). Tento vzorek ukazuje celkové množství nevázaného kortizolu vylučovaného močí, ale nedovoluje lékařům hodnotit změny v sekreci kortizolu.

Může být vyšetřen kortizol ve slinách. Ačkoliv je odběr méně stresující než odběr krve, vyžaduje speciální postup k získání vzorku. K diagnóze Cushingova syndromu se často vzorek odebírá mezi 23.a 24. hod., kdy je kortizol nejnižší.

 

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření kortizolu v krvi a moči se používá k diagnóze Cushingova syndromu a Addisonovy choroby, dvou vážných onemocnění nadledvin. Někteří lékaři používají kortizol ve slinách k diagnóze Cushingova syndromu a také k hodnocení chorob způsobených stresem, i když to není běžné.

Vyšetření moče i slin se nejčastěji používá k hodnocení zvýšené produkce kortizolu.

Pokud byla zjištěna abnormální koncentrace kortizolu, lékař provede další testy, aby potvrdil zvýšení nebo nedostatek a aby určil jejich příčinu.

Dexamethasonová suprese (potlačení)
V případě zvýšené produkce kortizolu lékař provede dexametasonový supresní test, aby určil, zda je příčinou zvýšená produkce ACTH v podvěsku mozkovém. Tento test znamená ústní podání dexametasonu (syntetický glukokortikoid) a změření hladiny kortizolu v krvi a v moči. Dexametason potlačí tvorbu ACTH a sníží tvorbu kortizolu, pokud je zdrojem zvýšení podvěsek mozkový.
Existují různá schémata dávkování, ale většinou se podává každých 6 hod. během 2 nebo 4 dní před odběrem krve nebo moče. Odděleně se sbírají 24-hodinové vzorky moče před podáním a v průběhu testu, potom se změří kortizol v krvi a moči a vyhodnotí se.

ACTH stimulace (podráždění)
V případě, že výsledky počátečních testů v krvi a/nebo v moči ukazují na nedostatečnou tvorbu kortizolu, lékař objedná ACTH stimulační test. Test znamená změření koncentrace kortizolu v krvi před a po podání injekce syntetického ACTH. Pokud mají nadledviny normální funkci, hladina kortizolu stoupá. Pokud jsou nadledviny poškozeny, odpověď je snížená.
Delší verze tohoto testu (1-3dny) se provádí k rozlišení mezi nedostatečností nadledvin a podvěsku mozkového.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření kortizolu má být objednáno, pokud má pacient příznaky, které ukazují na Cushingův syndrom (obezita, úbytek svalů, svalová slabost) nebo Addisonovu chorobu (slabost, únava, zvýšená pigmentace a další).
Supresní nebo stimulační testy se objednávají, pokud jsou základní nálezy abnormální.
Vyšetření kortizolu má být pravidelně využíváno k monitorování účinku léčby pro Cushingův syndrom nebo Addisonovu chorobu.

Co výsledek vyšetření znamená?
U zdravých lidí jsou hladiny kortizolu velmi nízké během spaní a nejvyšší hned po probuzení. Tento rytmus se mění, jestliže člověk pracuje v nepravidelných směnách (např. noční směna) a spí v různou denní dobu. U Cushingova syndromu je rytmus většinou poškozen.

Zvýšené nebo normální ranní koncentrace kortizolu, které odpoledne a večer neklesají, potvrzují nadprodukci kortizolu. Jestliže je zvýšení potlačeno během dexametasonového supresního testu, znamená to, že příčinou je zvýšená produkce ACTH. Jestliže není zvýšení potlačeno, může být způsobeno nádorem mimo podvěsek mozkový, který produkuje ACTH, postižením nadledviny nebo léčbou.

Jestliže jsou nadledviny zvýšeně aktivní, pacient může mít Cushingův syndrom s příznaky způsobenými dlouhodobým působením zvýšeného kortizolu. To může být způsobeno zvýšenou tvorbou kortizolu v nadledvinách (často nezhoubný nádor nadledvin) nebo zvýšenou stimulací ACTH (nádor podvěsku mozkového nebo jiný nádor produkující ACTH). Může to být také u pacientů, kteří musí mít kortikosteroidní medikaci, např. při léčbě astmatu.
Jestliže je snížený kortizol a pacient odpovídá na ACTH stimulační test, problém je pravděpodobně způsoben nedostatečnou tvorbou ACTH v podvěsku mozkovém.
Jestliže hladiny kortizolu neodpovídají na ACTH stimulační test, problém je pravděpodobně v nadledvinách. Jestliže nadledviny mají sníženou aktivitu způsobenou jejich poškozením nebo nedostatečnou tvorbou ACTH, lze říci, že pacient má adrenální insuficienci (nedostatečnost nadledvin). Jestliže je snížená tvorba kortizolu způsobena poškozením nadledvin, lze říci, že pacient má Addisonovu chorobu.

Jakmile byla prokázána abnormalita spojená s podvěskem mozkovým, nadledvinami nebo jinou příčinou, má lékař provést další vyšetření, jako např. zobrazení pomocí CT (počítačová tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance), aby lokalizoval zdroj zvýšení (např. nádor podvěsku mozkového, nadledvin nebo jiný) a vyhodnotil rozsah poškození.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Hladinu kortizolu může zvýšit těhotenství, fyzický nebo emoční stres a nemoci. Kortizol může být zvýšen také při hyperthyreoidismu nebo obezitě. Hladinu mohou zvýšit některé léky, jako orální antikonceptiva, hydrokortison (syntetická forma kortizolu), spironolacton. Dospělí mají mírně vyšší hladiny než děti.

Hladinu kortizolu může snížit hypothyreoidismus, z léků snižují hladinu některé steroidní hormony.

Vyšetření kortizolu ve slinách se používá častěji k diagnóze Cushingova syndromu a stresem způsobených chorob, ale stále je třeba použít speciální postup.

 

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Potřebuji oba testy (krev a moč) nebo je některý z nich lepší?
2. Jak poznám, že zvýšený kortizol není způsoben stresem?

1. Potřebuji oba testy (krev a moč) nebo je některý z nich lepší?
Pokud má Váš lékař podezření na Cushingův syndrom, vyšetřuje se krev a moč. Kortizol v krvi je jednodušší na odběr, ale způsobuje větší stres než sběr moče. Místo krve se někdy používá k vyšetření kortizol ve slinách.

2. Jak poznám, že zvýšený kortizol není způsoben stresem?
Lékař může použít různé postupy. Nejjednodušší je opakované vyšetření v době, kdy se cítíte méně stresovaní. Váš lékař Vám může také změnit dávku léku, který nahrazuje kortizol (většinou dexametason), aby viděl, zda snižuje hladinu kortizolu.
Často jsou potřebné různé testy, aby se poznalo, zda je stres nebo choroba příčinou vysoké hladiny kortizolu.

 

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.