Související vyšetření

Troponin, Kardiomarkery, CK-MB, CK

Proč se nechat vyšetřit?
Aby se zjistilo, zda svaly, obzvláště srdeční sval, neutrpěly poškození; aby se po rozsáhlém poškození svalů odhalila zvýšená hladina myoglobinu v moči, která by mohla způsobit poškození ledvin.

Kdy se nechat vyšetřit?
Každé 2-3 hodiny v průběhu prvních hodin po ucítění bolesti na hrudníku, která by mohla potenciálně znamenat infarkt nebo pokud pacient utrpěl vážné úrazové poškození kosterního svalstva.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži nebo náhodný vzorek moči.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Myoglobin je malý protein, jenž váže kyslík. Nachází se v srdečním a kosterním svalstvu. Funkcí myoglobinu je uvnitř svalových buněk zachycovat kyslík, což jim dovoluje vytvořit energii potřebnou pro svalovou kontrakci. Je-li srdeční nebo kosterní sval poškozen, uvolňuje se myoglobin do krve a zvýšené koncentrace mohou být změřeny během několika hodin po úrazu.

Myoglobin je v ledvinách filtrován pryč z krve a je vylučován do moči. Pokud se do krevního řečiště dostane velké množství myoglobinu, například po vážném úrazu, může nadbytečný myoglobin způsobit poškození ledvin a v některých případech může vyústit v selhání ledvin.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Pro měření hladiny myoglobinu v séru získáme vzorek jehlou ze žíly na paži. Pro měření myoglobinu v moči se odebírá náhodný vzorek moči.

Jak se vyšetření využívá?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak se vyšetření využívá?
Jelikož patří mezi srdeční biomarkery, používá se myoglobin ve spojení s testem na troponin, je-li potřeba potvrdit nebo vyvrátit diagnózu infarktu. Hladina myoglobinu začíná stoupat během 2-3 hodin po infarktu a nebo po jiném svalovém poškození, nejvyšších hodnot dosahují 8-12 hodin po infarktu a obvykle se během jednoho dne vrátí do normálních hodnot. Jeho výhodou v porovnání s jinými biomarkery je, že se pozitivní výsledek testu ukáže dříve než u troponinu. Myoglobin může nicméně pocházet jak ze srdečního, tak z kosterního svalstva, takže zvýšená hladina myoglobinu v séru nemusí nutně poukazovat na poškození srdce. Zároveň je třeba mít na vědomí, že negativní výsledek testu spolehlivě vyvrátí infarkt, zatímco pozitivní výsledek testu musí být ještě potvrzený testem na troponin.

Někdy se test na myoglobin používá na určování zvýšené hladiny myoglobinu v moči pacientů, kteří utrpěli značné poškození kosterního svalstva. Myoglobin je pro ledviny toxický. Pokud dojde k vážnému poškození svalů, může hladina krevního myoglobinu velmi rychle stoupnout a ledviny, odstraňující myoglobin z krve a vylučující jej do moči, mohou být vysokými dávkami poškozené.

Kdy je vyšetření požadováno?
Myoglobin není běžně používán k diagnostice srdečního infarkt, protože test na troponin je daleko specifičtější. Pokud je k dispozici test na myoglobin, může být vyžádán pro pacienta s podezřením na infarkt a s bolestí na hrudníku. Vzorky krve jsou odebírány každé 2-3 hodiny po dobu 12 hodin od přijetí pacienta s podezřením na infarkt.

Test na myoglobin v moči může být vyžádán při rozsáhlém úrazovém poškození svalu a při podezření na poškození ledvin.

Co znamená výsledek testu?
Zvýšení hladiny krevního myoglobinu znamená, že nedávno došlo k poškození srdeční nebo kosterní svalové tkáně. Doplňující testy, například test na troponin, jsou nutné pro určení místa poškození. Pokud se hodnota myoglobinu nezvýší do 12h po pocítění bolesti na hrudníku, je velmi nepravděpodobné, že pacient prodělal infarkt, ledaže by symptomy začaly před více než jedním dnem. Protože se myoglobin vyskytuje také v kosterním svalstvu, může mít zvýšenou hladinu i pacient po úrazu, záchvatu, operaci nebo při jiných svalových chorobách, například svalové dystrofii.

Jelikož se tento test používá při zjišťování zvýšené hladiny myoglobinu u lidí s bolestí na hrudníku, nízká nebo normální hodnota znamená buď, že pacient neprodělal infarkt nebo že myoglobin již opustil krevní řečiště. Po nízkých nebo normálních hodnotách můžeme provést ještě test na troponin a nebo na další srdeční biomarkery na upřesnění výsledku.

Hodnoty myoglobinu v moči bývají velmi nízké až nezjistitelné. Vysoké hodnoty tohoto typu myoglobinu znamenají zvýšené riziko poškození ledvin a jejich následného selhání. Pacientům se provádějí doplňující testy, jakými jsou například BUN, test na kreatinin a analýza moči, které monitorují funkci ledvin.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Hladina myoglobinu se může zvýšit po svalové injekci nebo po usilovném cvičení. Tím, že ledviny myoglobin z krve odstraňují, může se vysoká hladina myoglobinu objevit právě u lidí s poruchami ledvin. Vysoký příjem alkoholu a některých léků může také způsobit zranění svalů a tím pádem zvýšit hodnoty myoglobinu v krvi.

Může se stát, že za přítomnosti myoglobinu ukáže pozitivní výsledek i test moči na hemoglobin pomocí měřících tyčinek. Je-li tento test pozitivní a máme-li podezření, že příčinou pozitivního výsledku je právě myoglobin, můžeme následně provést specifický test na myoglobin.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Co znamená infarkt?
2. Cítím bolest na hrudníku, znamená to, že mám infarkt?
3. Co dělat pokud si nejsem jistý, že mám infarkt?

1. Co znamená infarkt?
Infarkt znamená, že část vašeho srdečního svalu odumřela. Lékařský název pro tento stav je infarkt myokardu. Nejčastěji se infarkt projeví silným tlakem na hrudník nebo bolestí, která často postupuje dál do oblasti krku nebo levé paže. Můžete mít problémy s nadechnutím nebo pocítit slabost a studený pot.

K infarktu většinou dojde proto, že se zablokuje jedna z cév (zvaných koronární artérie) přivádějících krev do srdce. Často se tak stane po vytvoření krevní sraženiny v již zúžené cévě. Zúžení cév je proces odehrávající se v průběhu let a je následkem příliš vysokého množství tuku, který se ukládá ve stěnách cév (tento problém bývá obvykle nazýván kornatění tepen – lékařským termínem je pak arterioskleróza).

2. Cítím bolest na hrudníku, znamená to, že mám infarkt?
Mnoho dalších problémů může způsobit bolest na hrudníku a není tudíž vždy možné identifikovat infarkt jenom podle typu bolesti hrudníku. Mnoho lidí má bolesti z namáhání hrudního svalstva, z problémů s jícnem nebo žaludkem (tzv. pálení žáhy) a z některých plicních potíží. Bolest na hrudníku může nicméně poukazovat na kornatění žil v srdci (nemoc koronárních artérií neboli CAD).

Bolest hrudníku objevující se během cvičení, těžké práce nebo při stresu, trvající většinou pár minut a mizející při odpočinku se nazývá angina pectoris. Pokud bolest přetrvává po dobu delší než pár minut, nebo pokud se objeví během odpočinku, okamžitě vyhledejte pomoc lékaře.

3. Co dělat pokud si nejsem jistý, že mám infarkt?
Pokud bolest na hrudníku přetrvává a obzvlášť pokud neustupuje ani při odpočinku nebo pokud vám bylo řečeno, že máte anginu pectoris a předepsané prášky neulevují od bolesti, okamžitě vyhledejte pomoc lékaře. Mnoho lidí zemřelo na infarkt, aniž by se vůbec pokusili zavolat záchrannou službu nebo se dopravit do nemocnice.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.