Další názevTnT, TnI, cTnT, cTnI
Oficiální názevKardiální troponin T, Kardiální troponin I
Související vyšetření

CK, CK-MB, Myoglobin, Kardiomarkery

Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění, zda máte srdeční infarkt nebo poškození srdečního svalu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Bezprostředně po nástupu bolestí na hrudi nebo jiných příznaků, které by mohly být vyvolány srdečním infarktem a pak znovu ve 4-6-hodinových intervalech.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný z žíly na vaší paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Troponiny jsou představovány skupinou (rodinou) bílkovin, které jsou součástí vláken srdečního nebo kosterních svalů. Jsou známy tři typy troponinů, označovaných jako troponin C (TnC), troponin T (TnT) a troponin I (TnI). Všechny dohromady regulují svalový stah. Dva z nich, TnI a TnT jsou součástí pouze srdečního svalu a bývají označovány jako troponiny specifické pro srdce. Za normálních okolností je jejich koncentrace v krvi velmi nízká. Dojde-li však k poškození buněk srdečního svalu, srdeční troponiny T a I se uvolňují ze srdce do krevního oběhu. Čím je poškození srdečního svalu větší, tím větší množství srdečních troponinů je zjistitelné v krevním oběhu.
Má-li pacient srdeční infarkt, koncentrace troponinů v krevním séru stoupne během 3 až 4 hodin po příhodě a může zůstat zvýšená 10 – 14 dnů.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve pro toto vyšetření je odebírán ze žíly na paži.

Je potřeba speciální přípravy, aby bylo vyšetření správné a kvalitní?
Není třeba žádné speciální přípravy.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení koncentrace troponinu v krevním séru se provádí především u osob s bolestí na hrudi při podezření na srdeční infarkt nebo jiné poškození srdečního svalu. Může být provedeno vyšetření hladiny troponinu T nebo troponinu I; laboratoř obvykle provádí jedno nebo druhé vyšetření. Někdy je vyšetření troponinu požadováno současně s dalšími tzv. kardiálními markery, jako je CK-MB nebo myoglobin. Troponin je však doporučeným testem, protože jeho zvýšení je pro poškození srdečního svalu specifičtější než jiné testy (ty mohou být zvýšeny i při poškození kosterního svalstva) a zůstává zvýšený po delší období

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření je obvykle prováděno při podezření na srdeční infarkt, a to ihned při příchodu na pohotovost nebo akutní příjem v nemocnici. Může být opakováno po šesti či dvanácti hodinách. Někdy je ordinováno současně s dalšími testy, jako je CK, CK-MB nebo myoglobin. Obvykle se vyšetření troponinu provádí během 12-16 hodinového období po příjmu pacienta 2-3-krát.

U pacientů s anginou pectoris je vyšetření troponinu ordinováno při zhoršení stavu, zvláště pokud bolest na hrudi je i v klidu nebo nezabírá na běžnou léčbu. To by totiž mohlo být příznakem, že angina pectoris se stává nestabilní a zvyšuje se riziko srdečního infarktu nebo vážných srdečních potíží v blízké budoucnosti

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek). LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.

Za normálních okolností je koncentrace troponinu v krevním séru tak nízká, že ji nelze změřit. I malé zvýšení může upozornit na poškození srdečního svalu. Pokud je zvýšení koncentrace troponinu výrazné, je pravděpodobné, že pacient má srdeční infarkt nebo jiné poškození srdce. Pokud má pacient s bolestmi na hrudi a nebo pacient se známou anginou pectoris normální hodnoty troponinu, je velmi pravděpodobné, že srdeční sval není poškozen.

Hodnoty troponinu po infarktu zůstávají zvýšené po dobu jednoho až dvou týdnů. Výsledek vyšetření není ovlivněn poškozením jiných svalů než srdečního, takže injekce, těžké cvičení, ani léky poškozující svaly neovlivní výsledek vyšetření troponinu

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Samotné zvýšení hodnoty troponinu není možno považovat za průkaz infarktu srdečního; rovněž tak normální hodnoty ale infarkt nevylučují. Lékařské vyšetření, anamnesa a EKG jsou rovněž důležité. Někteří lidé, kteří mají srdeční infarkt, mají normální hodnoty troponinu a naopak, někteří lidé se zvýšenou hodnotou troponinu nemají zřejmé poškození srdečního svalu. Hodnoty troponinu se mohou zvyšovat i u některých akutních i chronických stavů, jakými jsou například zánět srdečního svalu (myokarditida), městnané selhání srdce, těžké infekční onemocnění, choroby ledvin a některá chronická zánětlivá onemocnění svalů a kůže

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co znamená srdeční infarkt?
2. Mám-li bolest na hrudi, znamená to, že mám infarkt?
3. Co mám dělat, nejsem-li si jist(á), zda nemám infarkt?

1. Co znamená srdeční infarkt?
Srdeční infarkt znamená, že určitá část vašeho srdečního svalu odumřela. Lékařský termín pro tento stav je infarkt myokardu. Infarkt se nejčastěji v začátku projeví pocitem těžkého tlaku nebo bolesti na hrudi, často vystřelující do levé ruky nebo do zad. Pacient může mít pocit sevření dechu, cítit se slabý a studeně se potit.
Srdeční infarkt obvykle vzniká uzávěrem jedné z cév (zvaných koronární arterie), které přivádějí krev k srdečnímu svalu. Obvyklou příčinou uzávěru je krevní sraženina v cévě, která je již částečně ucpaná. Tento částečný uzávěr je obvykle způsoben aterosklerózou. Zúžení cévy se vyvíjí několik let a je vyvoláno ukládáním tukových plátů do cévní stěny. Tyto pláty zužují cévu a snižují její pružnost. Mohou neočekávaně prasknout a úplně cévu ucpat

2. Mám-li bolest na hrudi, znamená to, že mám infarkt?
Mnoho jiných problémů může způsobit bolest na hrudi. Z charakteru této bolesti nelze ani potvrdit ani vyloučit, že máte infarkt. Mnozí lidé mají bolesti na hrudi vyvolané namožením svalů hrudníku, pálením žáhy nebo jinými problémy, pocházejícími z jícnu a žaludku. Bolest na hrudi může být vyvolána emočním stresem nebo plicními problémy. Bolest na hrudi, která se objevuje při pohybu a cvičení, těžké práci nebo při stresu, trvá několik minut a mizí v klidu, je často způsobena anginou pectoris. Poměrně vzácně se může objevovat bolest na hrudi způsobená křečovitým stažením srdečních cév, obvykle se objeví v noci v klidu a působí silnou, ale krátkodobou bolest.
Pokud bolest na hrudi trvá déle než několik minut, a zvláště objevuje-li se v klidu, vyhledejte ihned lékaře

3. Co mám dělat, nejsem-li si jist(á), zda nemám infarkt?
Máte-li déle trvající bolest na hrudi (a zvláště, pokud neustupuje v klidu) nebo pokud se léčíte pro anginu pectoris a předepsané léky nezabírají, vyhledejte ihned lékaře. Mnoho lidí se srdečním infarktem zemře, aniž by zavolalo lékařskou pomoc nebo navštívilo lékařskou pohotovost

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.