CK

Další názevCelková CK, Kreatinfosfokináza, CPK
Oficiální názevKreatinkináza
Související vyšetření

CK-MB, Myoglobin, Troponin, Kardiomarkery

Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění, zda máte infarkt myokardu nebo poškození jiných svalů v těle.

Kdy se nechat vyšetřit?
Máte-li příznaky odpovídající infarktu myokardu (např. bolest na hrudi), pociťujete-li bolesti svalů nebo svalovou slabost.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve ze žíly na paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Kreatinkináza je enzym, který se nachází v srdečním svalu, mozku, kosterních svalech a jiných tkáních (enzymy jsou proteiny, které pomáhají buňkám vykonávat jejich normální funkce). V buňkách svalu a srdce se CK uplatňuje hlavně při svalové kontrakci.

V těle jsou tři formy kreatinkinázy, tzv. izoenzymy:

  • CK-MM přítomný v kosterním svalstvu a srdci,
  • CK-MB přítomný hlavně v srdečním svalu,
  • CK-BB přítomný hlavně v mozku.

Malé množství CK v krvi je normální a pochází hlavně ze svalů. CK z mozku téměř nikdy do krve nepřechází.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

 

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Hladina CK v krvi roste při poškození buněk svalu nebo srdce. Lékař provádí vyšetření CK, pokud pociťujete bolest na hrudi nebo jiné příznaky infarktu myokardu. Koncentrace CK v krvi začíná růst v prvních 4 až 6 hodinách po infarktu, maxima dosahuje během 18 až 24 hodin a vrací se k normálu během 2 až 3 dnů. Hladina CK v krvi roste také při poškození kosterních svalů.

Kdy je vyšetření požadováno?
CK je požadováno u pacientů, kteří mohou mít infarkt myokardu. Vyšetření se obvykle provádí po přijetí pacienta a opakovaně v intervalu 4 – 6 hodin (celkem 3 vzorky).
Lékař může požadovat vyšetření CK i v případě, že pociťujete bolest svalů či slabost, aby zjistil, zda nejsou poškozeny jiné svaly.

Co výsledek vyšetření znamená?
Vysoká nebo postupně se zvyšující hodnota CK obecně indikuje poškození srdce nebo jiných svalů. Zvyšuje se také po namáhavém cvičení. Pokud lékař předpokládá infarkt myokardu a CK je vysoká, zpravidla požaduje specifičtější vyšetření (troponin nebo CK-MB), aby potvrdil poškození srdce.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Lidé s větší svalovou hmotou mají vyšší hladinu CK na rozdíl od těch, kteří mají svalové hmoty méně. Afroameričané mají vyšší hladinu CK než jiné etnické skupiny. Hladinu CK zvyšuje i velmi namáhavé cvičení (vzpírání, kontaktní sporty, vytrvalostní cvičení).

Hladina CK může být zvýšena i v důsledku jiného svalového poškození jako jsou např. následky pádu, dopravních nehod, úrazy, střelné rány. CK zvyšují některé léky, mírné zvýšení CK způsobuje i pití velkého množství alkoholu. Některé léky, zvláště statiny (léky snižující hladinu cholesterolu) vzácně mohou působit poškození svalů a tím i zvýšení CK. Pokud takové léky užíváte, upozorněte lékaře na svalovou bolest nebo slabost. Těhotenství může zpočátku hladinu CK snižovat.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co je infarkt myokardu?
2. Když mám bolesti na hrudi, znamená to, že mám infarkt?
3. Jaká jsou další vyšetření na infarkt myokardu?
4. Co dělat, když si nejsem jist(a), zda mám infarkt myokardu?

1. Co je infarkt myokardu?
Infarkt myokardu znamená, že některé svaly srdce odumřely. Infarkt nejčastěji začíná pocitem těžkého tlaku nebo bolesti na hrudi, která se často rozšiřuje do hrdla nebo levé paže. Můžete mít problémy s dechem nebo můžete cítit slabost a studený pot.
Příčinou infarktu je ucpání některé z cév, které přivádí krev do srdečního svalu (tzv. koronární artérie). To se obvykle stává, když se vytvoří krevní sraženina v cévě, která už je částečně blokovaná. Takový částečný blok se postupně tvoří celá léta a je obvykle způsoben usazováním tuku ve stěnách cévy (lékařský termín je ateroskleróza).

2. Když mám bolesti na hrudi, znamená to, že mám infarkt?
Bolesti na hrudi mohou být způsobeny mnoha jinými problémy a není tedy možné pouze na základě bolesti určit, zda máte infarkt nebo ne. Bolesti na hrudi jsou u mnoha lidí způsobeny namožením hrudních svalů, doprovází některé plicní problémy, mohou být varovným znakem aterosklerotických změn na koronárních cévách. Bolesti na hrudi, které se objevují při cvičení, namáhavé práci nebo při stresu, trvají několik minut a po odpočinku vymizí, se nazývají angina pectoris. Jestliže bolesti trvají déle nebo se dostaví, jste-li v klidu, volejte neprodleně lékařskou pomoc.

3. Jaká jsou další vyšetření na infarkt myokardu?
Pro rozhodnutí, zda pacient s bolestí na hrudi má infarkt myokardu, lékař často požaduje více než jedno vyšetření. Za nejpřesnější je považováno vyšetření troponinu, vhodným testem pro posouzení srdečního poškození je CK-MB (srdeční izoenzym CK) i v případě, že nejsou žádné další projevy infarktu myokardu. U pacientů s infarktem se téměř vždy zvyšují myoglobin a kreatinkináza, jsou však méně specifické (oba testy mohou být zvýšené i z jiných důvodů).

4. Co dělat, když si nejsem jist(a), zda mám infarkt myokardu?
Máte-li přetrvávající bolest na hrudi, zvláště když neustupuje ani v klidu, nebo pokud máte anginu pectoris a předepsané léky vám neuleví, volejte neprodleně lékařskou pomoc. Mnoho lidí zemřelo na infarkt myokardu, když se vůbec nepokusili volat sanitku nebo dostat se na pohotovost.

 

 

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.