Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění, zda máte infarkt myokardu nebo poškození jiných svalů v těle.

Kdy se nechat vyšetřit?
Máte-li příznaky odpovídající infarktu myokardu (např. bolest na hrudi), pociťujete-li bolesti svalů nebo svalovou slabost.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve ze žíly na paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
Ke zjištění jestli jste prodělali srdeční infarkt (akutní srdeční příhodu) a zda účinkují určité léky rozpouštějící krevní sraženinu (trombus).

Kdy se nechat vyšetřit?
Jestliže máte bolest na hrudníku nebo příznaky srdečního infarktu.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění, zda máte srdeční infarkt nebo poškození srdečního svalu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Bezprostředně po nástupu bolestí na hrudi nebo jiných příznaků, které by mohly být vyvolány srdečním infarktem a pak znovu ve 4-6-hodinových intervalech.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný z žíly na vaší paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
Aby se zjistilo, zda svaly, obzvláště srdeční sval, neutrpěly poškození; aby se po rozsáhlém poškození svalů odhalila zvýšená hladina myoglobinu v moči, která by mohla způsobit poškození ledvin.

Kdy se nechat vyšetřit?
Každé 2-3 hodiny v průběhu prvních hodin po ucítění bolesti na hrudníku, která by mohla potenciálně znamenat infarkt nebo pokud pacient utrpěl vážné úrazové poškození kosterního svalstva.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži nebo náhodný vzorek moči.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
S cílem pomoci diagnostikovat přítomnost a tíži srdečního selhání

Kdy se nechat vyšetřit?
Máte-li známky srdečního selhání, jako je dušnost a únava, nebo jste-li léčen(a) pro srdeční selhání

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
Za účelem posouzení poškození jater

Kdy se nechat vyšetřit?
Má-li váš lékař podezření, že máte příznaky jaterního onemocnění

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření pomáhá při určení příčin a lokalizaci poškození tkání v organismu a následně při sledování vývoje nemoci. LD se zvyšuje z mnoha různých příčin odpovídajících jeho distribuci ve tkáních. V minulosti se vyšetření používalo pro diagnostiku a sledování infarktu myokardu, dnes je ale toto vyšetření plně nahraženo stanovením troponinu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Spolu s jinými testy v situaci, kdy má Váš lékař podezření na akutní nebo chronické stavy, jejichž příčinou je destrukce tkání či buněk, a chce určit zdroj poškození a sledovat vývoj stavu.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na Vaší paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
S cílem určit, zda máte nerovnováhu v množství kyslíku (O2) nebo oxidu uhličitého (CO2) v krvi nebo poruchu acidobazické rovnováhy, což může ukazovat na onemocnění respirační (plíce/dýchání), poruchu metabolismu nebo onemocnění ledvin

Kdy se nechat vyšetřit?
Má-li váš lékař podezření, že máte příznaky nerovnováhy koncentrace kyslíku/oxidu uhličitého nebo poruchu acidobazické rovnováhy; známky zahrnují obtížené dýchání, krátký dech nebo urychlené dýchání (hyperventilaci); vyšetření může rovněž sloužit ke sledování účinku zahájené léčby kyslíkem (u stavů, které způsobují akutní či chronický nedostatek kyslíku) a při určitých operacích, ke sledování hladiny kyslíku a oxidu uhličitého v krvi pacienta

Požadovaný druh vzorku
Krevní vzorek je odebírán z tepny, obvykle na zápěstí (arteria radialis, nachází se na zápěstí nad palcem, v místě, kde se obvykle vyšetřuje puls); kapilární krev ze vpichu do patičky se odebírá u malých dětí (novorozenců a kojenců). Pro vyšetření acidobazické rovnováhy je i u dospělých možný odběr kapilární krve z bříška prstu či ušního lalůčku po jejich předchozím dokonalém prohřátí.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření elektrolytů se provádí pro odhalení poruch jejich rovnováhy a poruch vnitřního prostředí.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření elektrolytů je součástí rutinního screeningového (záchytového) vyšetření, při podezření na přebytek nebo nedostatek některého z elektrolytů (nejčastěji sodíku nebo draslíku) a při podezření na poruchy acidobazické rovnováhy.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek žilní krve

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Proč se nechat vyšetřit?

Ke zjištění zdravotn&´ho stavu. Používá se k vyhledávání, diagnostice a k monitorování různých druhů nemocí a stavů, které mohou ovlivnit krvinky – např. anémie, infekce, krvácivé stavy nebo nádorová onemocnění.

Kdy se nechat vyšetřit?

Je součástí rutinního vyšetření prováděného z nejrůznějších důvodů. Pokud máte klinické příznaky a projevy onemocnění, které ovlivňuje stav krvinek. Dále je součástí pravidelných kontrol léčby některých onemocnění a také při léčbě léky, o nichž je známo, že mají vliv na krevní buňky.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu. U novorozenců je navíc možnost prov&´st odběr píchnutím do paty.

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Proč se nechat vyšetřit?
Pomáhá vyloučit srdeční ischemii (snížení průtoku krve srdcem).

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud jste pociťovali po dobu několika minut až několika hodin bolest na hrudníku a váš doktor chce lépe určit, zda jste měli a nebo máte infarkt myokardu (srdeční záchvat).

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži.

Kardiomarkery jsou enzymy, bílkoviny a hormony, které jsou spojeny s funkcí srdce, jeho poškozením nebo selháním. Některé tyto testy jsou specifické pro srdce, zatímco jiné jsou zvýšené také při poškození kosterních svalů. Kardiomarkery se používají k diagnostickým a prognostickým účelům. Jsou často ordinovány lékaři, pokud někdo příjde na ambulanci s příznaky, jako je bolest nebo tlak na hrudníku, nauzea a dušnost. Tyto testy se ordinují spolu s ostatními laboratorními i mimolaboratorními metodami k odhalení srdečního selhání (což je často chronický progredující stav ovlivňující schopnost srdce plnit se krví a účinně ji čerpat) a akutního koronárního syndromu (AKS) stejně jako pro stanovení prognózy pro osoby, které mají srdeční infarkt. AKS představuje skupinu příznaků, které odrážejí náhlé snížení dodávky krve a kyslíku do srdce; jiné označení ischémie. Toto snížení je často způsobeno buď zúžením koronární arterie (ateroskleróza nebo cévní spazmus) nebo nestabilní „plaque“ (místo na vnitřní ploše arterie a usazeným tukem), který může způsobit tvorbu krevní sraženiny (trombus) a přerušení krevního proudu. Jestliže je dodávky kyslíku nízká může vzniknou anginózní bolest; snížený krevní průtok může způsobit odúmrť srdečních buněk (srdeční infarkt) s trvalým poškozením srdce.

Cílem použití kardiomarkerů je schopnost zjistit přítomnost a závažnost akutního srdečního stavu jak rychle jen je možné, aby mohla být zahájena odpovídající léčba. Kardiomarkery musí být k dispozici nepřetržitě s rychlou časovou odezvou. Různé kardiomarkery mají různou dobu svého vzestupu, vrchol a pokles, což umožňuje jejich použití nejen ke zjištění progrese srdečního infarktu ale i k určení doby jeho vzniku a případného opakování. Existuje jen nemnoho kardiomarkerů, které jsou rutinně používány. Některé byly opuštěny, protože nejsou tak specifické, jako marker první volby – troponin. Mnohé ostatní potenciální kardiomarkery jsou ještě zkoumány, ale jejich klinická použitelnost musí být ještě stanovena.

Poznámka: Kardiomarkery nejsou totožené s testy, které se používají ke screeningu zdravé populace ke zjištění rizika vzniku srdeční choroby.

 

 

Současné kardiomarkery

Nepoužívané kardiomarkery

Základní vyšetření často ordinována spolu s kardiomarkery

Ve výhledu

Ischémií modifikovaný albumin (IMA) – Vyšetření obdrželo schválení FDA k použití s troponinem a elektrokardiogramem k vyloučení akutního koronárního syndromu (AKS) u pacientů s bolestí na hrudníku. Může se stát užitečným pro identifikaci pacientů s vysokým rizikem srdečního infarktu a potenciálně by mohl jednoho dne nahradit myoglobin.

Mimolaboratorní vyšetření
Tato vyšetření dovolují lékaři zobrazit velikost, tvar a funkci srdce při činnosti. Mohou být použita ke zjištění změn srdečního rytmu stejně jako zjištění a zhodnocení poškozených tkání a uzavřených arterií.

  • EKG (elektrokardiogram)
  • Izotopový sken
  • Koronární angiografie (nebo arteriografie)
  • Echokardiogram
  • Rtg hrudníku

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

 

Následující tabulka sumarizuje současně používané kardiomarkery.

Marker

 

Co je

 

Kde se nachází

 

Co znamená

 

Doba vzestupu

 

Doba normalizace

 

Kdy/jak použít

 

CK

 

Enzym, který existuje ve třech různých formách

 

Srdce, mozek a kosterní svaly

 

Poškození svalových buněk

 

4-6 hod po poškození s vrcholem za 18-24 hod

 

Normalizace za 48 až 72 hod jestliže netrvá příčina

 

Je opouštěn má být ordinován před CK-MB

 

CK-MB

 

Srdeční část celkového enzymu CK

 

Především srdce, ale také kosterní svaly

 

Poškození (buněčná smrt) srdce

 

4-6 hod. po srdečním infarktus vrcholem za 12-20 hod

 

Normalizace za 24 až 48 hod pokud není nové/trvající poškození

 

Není tak specifický jako troponinpro srdeční poškození;

 

ordinován když není dostupný troponin;k monitorování nového/trvajícího poškození

 

Myoglobin

 

Malá kyslík vázající bílkovina

 

Srdce a ostatní svalové buňky

 

Poškození srdce nebo jiných svalových buněk. Také je zvýšený u onemocnění ledvin

 

Začíná stoupat během 2-3 hod. Peak mezi 8.-12. hodinou

 

Klesá zpět k normálu kolem jednoho dne od vzniku poškození

 

Používá se s troponinem,pomáhá diagnostikovat poškození srdce/srdeční infarkt

 

Srdeční (kardiální) troponin

 

Součást regulačního bílkovinné komplexu. Dvě pro srdce specifické izoformy T a I.

 

Srdeční sval

 

Poškození/poranění srdce

 

4-8 hodin

 

Zůstává zvýšený po 7-14 dnů

 

Používá se pro diagnózu a posouzení prognózy srdečního infarktu

 

LD

 

Enzym

 

Většina tkánítěla

 

Celkový ukazatel poškození buněk

 

   

Nepoužívá se, je nespecifický

 

AST

 

Enzym

 

Srdce, játra, svaly

 

Poškození jater, svalů nebo srdce

 

   

Nepoužívá se, je nespecifický

 

Hs-CRP

 

Bílkovina

 

Spojen a aterosklerózou

 

Zánětlivý proces

 

 

Zvýšený pří zánětu

 

Pomáhá určit prognózu pacientů,kteří pordělali srdeční infarkt

 

BNP

 

Hormon

 

Levá srdeční komora

 

Selhání srdce

 

 

Zvýšení úměrné závažnosti

 

Pomáhá diagnostikovat
a vyhodnotit srdeční selhání, prognózu
a monitorování léčby

 


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.