Další názevHgb, Hb
Oficiální názevHemoglobin

 

Proč se nechat vyšetřit?

Vyšetření stanovuje obsah hemoglobinu v krvi, je součástí vyšetření hodnotících celkový zdravotní stav. Používá se k vyhledávání a stanovování diagnózy chorob, které mohou ovlivňovat červené krvinky.

U pacientů s anémií nebo polycytémií/polyglobulií určuje tíži stavu a pomocí něj je možné sledovat účinnost léčby.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření hemoglobinu je možno provádět samostatně spolu s vyšetřenímhematokritu. Neboje součástí vyšetření krevního obrazu,.které může být indikováno v rámci vyšetřování celkového zdravotního stavu. Dalšími důvody jsou, pokud má lékař podezření na choroby typu anémie (chudokrevnost, snížená hladina hemoglobinu) nebo polycytémie/polyglobulie (zvýšená hladina hemoglobinu) a důvodem jsou také pravidelné kontroly průběhu a účinnosti léčby těchto chorob.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha (děti a dospělí). U novorozenců je vzorek získán píchnutím do paty.
Je nutná nějaká příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?
Hemoglobin je protein (bílkovina), která obsahuje železo. Nachází se ve všech červených krvinkách (erytrocytech) a způsobuje jejich charakteristickou červenou barvu. Hemoglobin dává erytrocytům schopnost vázat v plicích kyslík a přenášet ho do tkání a orgánů. Také pomáhá odnášet malé množství oxidu uhličitého (produkt buněčného metabolismu) ze tkání a orgánů do plic, kde je vydýchán.

Tímto testem se měří množství hemoglobinu ve vyšetřovaném vzorku krve. Vyšetření hladiny hemoglobinu je možno provádět samostatně spolu s vyšetřenímhematokritu (test, který určuje, jaký podíl krve tvoří erytrocyty) a zhodnotit tak rychle erytrocyty. Erytrocyty, které tvoří zhruba 40 % (rozmezí 37-49 %) objemu krve, jsou tvořeny v kostní dřeni a po dosažení zralosti jsou uvolňovány do krevního řečiště. Obvyklá délka života červen&´ krviny je 120 dnů, proto je musí kostní dřeň produkovat trvale a nahrazovat tak zestárlé, poškozené krvinky, nebo ty, které byly ztraceny během krvácení.

Je několik chorob a stavů, které mají vliv na erytrocyty a tím také na hladinu hemoglobinu v krvi. Všeobecně platí, že hodnota hemoglobinu a hematokritu roste zároveň se zvyšujícím se počtem erytrocytů. Příčinou poklesu hodnoty hemoglobinu a hematokritu je snížení tvorby erytrocytů v kostní dřeni, nebo jejich zvýšený rozpad, nebo ztráta erytrocytů krvácením. Pokles počtu erytrocytů, hladiny hemoglobinu a hematokritu může vyústit v rozvoj anémie, stavu, kdy tkáně a orgány nedostávají dostatek kyslíku, což se projevuje únavou a slabostí. Pokud je tvořeno příliš mnoho erytrocytů, krev se stává hustou, krevní proud se zpomalí a to způsobí řadu problémů.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha (děti, dospělí). U novorozenců je navíc možnost odebrat vzorek krve píchnutím do paty.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření hemoglobinu se provádípři vyhledávání, stanovování diagnózy, nebo monitorování celé řady stavů a chorob, které mají vliv na erytrocyty a/nebo množství hemoglobinu v krvi. Je často stanovován spolu s hematokritem jako rychlá varianta, jak zhodnotit červené krvinky. Nebo jako součást vyšetření celého krevního obrazu - nedílné součásti vyšetření zdravotního stavu.

Vyšetření hladiny hemoglobinu se využívá k:

  • Vyhledávání, stanovení diagnózy a tíže anémie (snížený počet erytrocytů, snížený hemoglobin, snížený hematokrit) nebo polycytémie/polyglobulie (zvýšený počet erytrocytů, zvýšený hemoglobin, zvýšený hematokrit)
  • Monitorování účinnosti léčby anémie nebo polycytémie/polyglobulie
  • Pomáhá při rozhodování o nutnosti krevní transfuze, nebo jiné léčby v případech, kdy je anémiezávažná

Některé stavy ovlivňují tvorbu erytrocytů v kostní dřeni a mohou způsobit zvýšení nebo snížení počtu zralých erytrocytů uvolňovaných do cirkulace krve. Jiné zase mohou mít vliv na délku života erytrocytů v periferní krvi. Pokud je zvýšený rozpad erytrocytů (hemolýza) nebo ztráta (krvácení) a/nebo kostní dřeň není schopna vyrábět tolik červených krvinek kolik je potřeba, dojde se snížení celkového počtu erytrocytů, poklesu hemoglobinu a rozvoji anémie.

Vyšetření hemoglobinu sice může ukázat, že je nějaký problém s tvorbou a/nebo dobou přežití erytrocytů, ale není schopno určit příčinu. Tu je možno odhalit dalšími vyšetřeními, mezi které patří především kompletní krevní obraz, dále vyšetření nátěru periferní krve, retikulocytů, metabolismu železa, vitamínu B12 a kyseliny listové a v případě závažného stavu i vyšetření kostní dřeně.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření hemoglobinu může být provedeno samostatně, s vyšetřením hematokritu, nebo jako součást krevního obrazu, při všeobecném vyšetřování zdravotního stavu.Tyto testy jsou často indikovány, pokud má člověk klinické příznaky a projevy nemocí ovlivňujících erytrocyty, jako např. anémie a polycytémie/polyglobulie.

Mezi příznaky a projevy anémie patří:

  • Slabost nebo únava
  • Nedostatek energie
  • Kolapsové stavy
  • Bledost
  • Dušnost

Mezi příznaky a projevy polycytémie patří:

  • Podrážděnost
  • Točení hlavy, závratě
  • Bolesti hlavy
  • Zrudnutí obličeje
  • Zvětšení sleziny

Vyšetření hladiny hemoglobinu může být prováděno opakovaně, nebo i v pravidelných intervalech ke stanovení účinnosti léčby u osob s prokázanou krvácivou chorobou, chronickou anémií nebo polycytémií/polyglobulií. Může být rutinní součástí sledování pacientů léčených pro zhoubné nádorové onemocnění, protože onkologická léčba je známá svým negativním vlivem na kostní dřeň.

Co výsledek vyšetření znamená?

Vyšetření hladiny hemoglobinu bývá součástí vyšetření krevního obrazu a výsledky je také nutno hodnotit v souvislosti s výsledky ostatních testů krevního obrazu - počtem červených krvinek, hematokritem, retikulocyty a/nebo dalšími parametry erytrocytu. Dále je nutno uvážit věk, pohlaví a rasu. Obecně řečeno, hladina hemoglobinu odráží výsledky počtu červených krvinek a hematokritu.

Mezi příčiny snížení hladiny hemoglobinu patří:

  • Nadměrný rozpad erytrocytů, např. hemolytická anémie - může být způsobena autoimunitními pochody, nebo vadou přímo červených krvinek. Může se jednat o hemoglobinopatii (např. srpkovitou anémii), nebo poruchu membrány erytrocytu (např. hereditární sférocytózu), nebo o poruchu enzymů erytrocytu (např. deficit G6PD)
  • Snížená produkce hemoglobinu (např. talasémie)
  • Akutní a chronické krvácení do zažívacího traktu (např. vředová choroba, polypóza, rakovina tlustého střeva), nebo z močového měchýře, dělohy (u žen, např. silné menstruační krvácení), nebo při závažném poranění
  • Poruchy výživy jako nedostatek železa, kyseliny listové a vitamínu B12
  • Poškození kostní dřeně např. toxiny, zářením, chemoterapií, infekcí nebo léky
  • Selhání ledvin - závažná a chronická onemocnění ledvin vedou k nedostatečné produkci erytropoetinu; erytropoetin je hormon, který je tvořen ledvinami a jeho úkolem je stimulovat produkci červených krvinek v kostní dřeni
  • Chronická zánětlivá onemocnění a stavy
  • Onemocnění kostní dřeně jako např. aplastická anémie, myelodysplastický syndrom, nebo zhoubná nádorová onemocnění kostní dřeně jako je leukémie, lymfomy, mnohočetný myelom, nebo jiná zhoubná nádorová onemocnění šířící se do kostní dřeně.

Mezi příčiny zvýšení hladiny hemoglobinu patří:

  • Polycytemia vera - vzácné onemocnění, kdy se neřízeně tvoří nadměrné množství erytrocytů
  • Plicní onemocnění - pokud plíce nejsou schopny dodat tělu dostatečné množství kyslíku, tělo se tento stav pokouší kompenzovat tvorbou více přenašečů kyslíku - červených krvinek
  • Vrozené srdeční vady - některé vady, kdy je abnormální spojení mezi pravou a levou částí srdce. To vede k míchání okysličené a odkysličené krve a celkovému poklesu kyslíku v krvi. Tělo se tento stav pokouší kompenzovat tvorbou více přenašečů kyslíku - červených krvinek
  • Nádory ledvin produkující nadbytek erytropoetinu
  • Kouření
  • Vrozené dispozice (změněná citlivost ke kyslíku, abnormální vazba hemoglobinu ke kyslíku)
  • Pobyt ve vysokých nadmořských výškách (jako kompenzace sn&´žené koncentrace kyslíku ve vzduchu)
  • Dehydratace - klesá objem tekuté složky krve, hladina hematokritu uměle stoupá

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Nedávno podaná transfúze krve ovlivňuje výsledky vyšetření hladiny hemoglobinu.

Během normálního těhotenství dochází k slabému poklesu hemoglobinu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Mohu si vytvořit hemoglobin doma?
2. Má někdo vyšší riziko, že bude mít abnormální hladinu hemoglobinu?
3. Existují nějaké varovné příznaky abnormálně nízké hladiny hemoglobinu?
4. Může zdravá výživy napomoci k udržení optimální hladiny hemoglobinu?

1. Ovlivňuje cvičení hladinu hemoglobinu?
Ano, v současné době existují testy, které je možno provádět doma. Jsou však dostupné pouze v USA a výsledky nedosahují kvality vyšetření prováděná laboratoří. V ČR je hladina hemoglobinu stanovována pouze v laboratořích

2. Vyskytuje se u někoho častěji abnormální hladina hemoglobinu?
Ano, ženyreprodukčním období mají sklony mít nižší hladinu hemoglobinu než jakou mají muži. Je to způsobeno ztrátami železa a krve během menstruace a zvýšenou spotřebou železa během těhotenství. Další, kdo mají zvýšené riziko poklesu hladiny hemoglobinu (anémie) jsou špatně se stravující lidé, lidé na dietách s nedostatečným obsahem železa a vitamínů, ale i lidé podstupující chirurgický zákrok, nebo těžce ranění. Dále pak pacienti s chronickými nemocemi jako onemocnění ledvin, rakovina, HIV/AIDS, nespecifické střevní záněty, chronické infekce nebo chronická zánětlivá onemocnění (např. revmatoidní artritida). Lidé, kteří mají v rodině příbuzného s vrozenou anémií jako např. srpkovitou anémií nebo talasemií mají větší pravděpodobnost, že tuto chorobu mají také a tím i vyšší riziko anémie

3. Existují nějaké varovné příznaky abnormálně nízké hladiny hemoglobinu?
Ano, únava, celková slabost, kolapsové stavy, bledost a dušnost.

4. Může zdravá výživy napomoci k udržení optimální hladiny hemoglobinu?
Ano. Pokud je Vaše strava vyvážená, můžete předejít rozvoji anémie z nedostatku železa, vitamínu B12 nebo kyseliny listové. Pokud máte riziko vzniku nedostatku některého z vitamínů, může Vám být doporučeno jeho doplnění některým potravinovým doplňkem, v tabletách. Nejčastější příčinou nedostatku vitamínu B12 je malabsorbce (porucha vstřebávání živin), nedostatku železa pak krvácení. Jiné druhy anémií, než ty vyvolané poruchou výživy, nemohou být stravou vyléčeny.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, kter&´ se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.