Další názevHemoglobin A1c, A1c, Glykovaný hemoglobin, N-(deoxyfruktosyl)hemoglobin, DOF hemoglobin
Oficiální názevHemoglobin A1c
Související vyšetření

Glukóza, Fruktosamin, Mikroalbuminurie

Proč se nechat vyšetřit?
pro monitoraci léčby a kompenzace diabetu

Kdy se nechat vyšetřit?
při potvrzení diagnózy diabetu mellitu a dále pak

  • diabetes mellitus 1. typu – 4x ročně,
  • diabetes mellitus 2. typu – 1x ročně, při léčbě perorálními antidiabetiky – 2x ročně, při léčbě inzulínem 4x ročně

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži nebo z bříška prstu

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Vyšetření glykovaného hemoglobinu A1c odpovídá průměrnému množství glukózy v krvi za poslední 2 – 3 měsíce. Cirkulující glukóza v krvi se spontánně, neenzymaticky váže na proteiny včetně hemoglobinu A (hlavní typ hemoglobinu u dospělých). Hemoglobin je červené krevní barvivo, které přenáší kyslík v červených krvinkách (erytrocytech). Navázaná glukóza na hemoglobinu A přetrvává po celou dobu životnosti červené krvinky, která je průměrně 120 dní. Při vyšší koncentraci glukózy v krvi, se více navazuje na hemoglobin A. Hemoglobin A s navázanou glukózou se označuje hemoglobin A1c nebo glykovaný hemoglobin. Hladina A1c se rychle nemění.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly nebo je odebrána kapka krve z bříška prstu po píchnutí lancetou.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Není nutná žádná zvláštní příprava, avšak toto vyšetření je často prováděno spolu s dalšími testy, kdy je doporučený odběr po 12 hodinovém lačnění (jako je LDL-cholesterol, HDL-cholesterol a triacylglyceroly).

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření glykovaného hemoglobinu A1c se užívá k monitoraci diabetu mellitu a kontroly účinnosti léčby. Cílem léčby diabetu je udržet koncentraci glukózy co nejblíže fyziologickým – normálním hodnotám, což snižuje výskyt komplikací. Při chronicky zvýšené glykémii se rozvíjí postižení ledvin, zraku, kardiovaskulárního a nervového systému. Vyšetření glykovaného hemoglobinu A1c nám poskytne obraz o průměrné hodnotě glykémie v posledních několika měsících. Na základě tohoto vyšetření je lékař informován o úspěšnosti léčby či nutnosti její úpravy.
Toto vyšetření se provádí u nově diagnostikovaných diabetiků ke zjištění hodnoty před zahájením léčby, dále je vyšetřován až několikrát ročně v závislosti na typu diabetu a stupni kontroly léčby.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření se provádí dle typu diabetu a stupně kompenzace diabetu u pacienta.

Dle doporučení České diabetologické společnosti se vyšetření provádí:

  • diabetes mellitus 1. typu – 4x ročně
  • diabetes mellitus 2. typu – 1x ročně
  • 2x ročně při léčbě perorálními antidiabetiky
  • 4x ročně při léčbě inzulínem

V případě neuspokojivé kompenzace je vyšetření prováděno častěji.

Co výsledek vyšetření znamená?
Procento glykovaného hemoglobinu odpovídá průměrné hodnotě glukózy. Pro uspokojivou hodnotu kompenzace diabetu se považuje hodnota menší než 5%, u hodnoty vyšší než 6% je nutno upravit terapii vzhledem k neuspokojivé kompenzaci. Zvýšená hodnota glykovaného hemoglobinu A1c naznačuje vyšší rizika vzniku komplikací.
Korelace mezi hodnotou glykovaného hemoglobinu A1c a průměrnou hodnotou glukózy v plazmě je odhadována na základě výpočtu a dalších faktorů jako je životnost červených krvinek.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Vyšetření glykovaného hemoglobinu neodpovídá aktuální hodnotě glykémie, jejímu poklesu či zvýšení. Glykémie může velmi kolísat beze změn glykovaného hemoglobinu.
Pokud máte abnormální typ hemoglobinu jako například při sférocytóze či thalasémii, bude hodnota glykovaného hemoglobinu A1c falešně snížená a vypovídací hodnota tohoto vyšetření je omezená. Při hemolýze nebo těžkém krvácení může být výsledek vašeho testu falešně nízký.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Existuje způsob domácího vyšetření HbA1c?
2. Jsou všechny testy HbA1c stejné?

1. Existuje způsob domácího vyšetření HbA1c?
V současné době existuje takový to test v USA. Není důvod pro domácí vyšetřování, ale existují přístroje pro vyšetření v ambulancích lékařů.

2. Jsou všechny testy HbA1c stejné?
V České republice je v souladu s doporučením Světové federace klinické chemie a laboratorní medicíny (IFCC, International Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine) od 1. ledna 2004 zavedena kalibrace stanovení hemoglobinu A1c dle IFCC.
V současné době se dle doporučení IFCC, EASD, ADA a IDF se zavádí nový název pro glykovaný hemoglobin: N-(deoxyfruktosyl hemoglobin) neboli DOF hemoglobin.
Je navrženo, aby tento název byl používán jen pro referenční měření a pro rutinní vyšetřování bude zachován dosavadní název HbA1c. Jednotkou je mmol HbA1c/mol Hb (celkový hemoglobin).

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.