Další názevTriglyceridy, TAG, TG
Oficiální názevTriacylglyceroly

Proč se nechat vyšetřit?
Pro posouzení rizika srdečních chorob.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jde o součást vyšetření krevních tuků (lipidů) při běžném lékařském vyšetření, nebo při sledování léčby hypertriglyceridémie (zvýšené koncentrace triglyceridů).

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný z žíly na vaší paži nebo píchnutím do prstu
Pozn.: Současné pokyny doporučují provést vyšetření na lačno. Po dobu 12 – 14 hodin před odběrem krve nesmíte jíst, můžete pouze pít vodu. Alkohol nesmí být požíván nejméně 24 hodin před odběrem krve.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Při vyšetření se stanovuje koncentrace triacylglycerolů ve vaší krvi. Triacylglyceroly představují zásobárnu tuku v těle. Většina triacylglycerolů se nachází v tukové tkáni. Část jich koluje v krvi a slouží jako zdroj energie pro svalovou činnost. Další triacylglyceroly se v krvi objevují po jídle, kdy požité tuky jsou transportovány ze střev do tukové tkáně, kde jsou následně uloženy. Proto musí být vyšetření provedeno na lačno, aby výsledek nebyl zkreslen transportem triacylglycerolů z potravy

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Obvykle je vzorek krve pro toto vyšetření získán ze žíly na paži. Někdy je možné použít i odběr kapky krve po píchnutí do prstu. Takový odběr se obvykle dělá pro vyšetření na malých, přenosných přístrojích, kterými lze vyšetřovat krevní lipidy (cholesterol, HDL, LDL a TAG) např. při screeningových akcích nebo při různých zdravotních veletrzích

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Současná doporučení vyžadují, abyste při odběry krve byl(a) na lačno. Po dobu 12 – 14 hodin před odběrem krve nesmíte jíst, může pouze pít vodu. Alkohol nesmí být požíván nejméně 24 hodin před odběrem krve.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení koncentrace triacylglycerolů v krvi je obvykle součástí vyšetření lipidového profilu pro posouzení rizika vzniku srdečních chorob. Pokud trpíte cukrovkou, je velmi důležité, aby měření koncentrace triacylglycerolů bylo pravidelnou součástí vašeho vyšetření, protože jejich koncentrace významně stoupá, pokud není cukrovka dobře kompenzována.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření krevních lipidů, včetně triacylglycerolů, je doporučeno jako rutinní vyšetření pro posouzení rizika vzniku srdečních chorob u dospělých osob. Samostatně se triacylglyceroly stanovují jen výjimečně, protože posouzení rizika srdečních chorob je založeno především na výši cholesterolu (viz cholesterol, HDL, LDL) a ne triacylglycerolů. Pokud však máte vysokou koncentraci triacylglycerolů a jste pro ni léčen, je stanovení koncentrace triacylglycerolů v krevním séru součástí sledování úspěšnosti léčby

Co výsledek vyšetření znamená?
Normální koncentrace triacylglycerolů v krevním séru je nižší než 1,70 mmol/l. Zvýšená koncentrace triacylglycerolů je obvykle provázena i vyšší koncentrací cholesterolu. Léčba rizika srdečních chorob je obvykle zaměřena na snížení koncentrace LDL-cholesterolu. Typ této léčby se však může lišit podle současné koncentrace triacylglycerolů.
Jsou-li triacylglyceroly velmi vysoké (více než 11 mmol/l), hrozí riziko pankreatitidy. Léčba, snižující koncentraci triacylglycerolů, musí být v takovém případě zahájena co nejdříve.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Pokud máte cukrovku a váš krevní cukr je mimo doporučené meze, mohou být triacylglyceroly velmi vysoké.
Koncentrace triacylglycerolů v krvi se dramaticky mění v souvislosti s jídlem. Několik hodin po jídle mohou stoupnout 5-10krát oproti normálním hodnotám. Ale hladina triacylglycerolů kolísá i den ze dne. Mírné kolísání koncentrace triacylglycerolů je třeba považovat za normální

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaká dieta je nejvhodnější pro udržení normální koncentrace triacylglycerolů?
2. Jaká léčba je doporučována při zvýšené koncentraci triacylglycerolů?
3. Může cvičení pomoci při snižování koncentrace triacylglycerolů?
4. Mohu si kontrolovat koncentraci triacylglycerolů sám(a) doma?
5. Co je to VLDL a jak souvisí s triacylglyceroly?

1. Jaká dieta je nejvhodnější pro udržení normální koncentrace triacylglycerolů?
Vzhledem k tomu, že triacylglyceroly jsou součástí tukových látek v krevním oběhu, lze soudit, že dieta s vysokým obsahem tuků by měla zvýšit a dieta s nízkým obsahem tuků snížit koncentraci triacylglycerolů v krvi. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje koncentraci triacylglycerolů v krvi je však příjem cukrů potravou. Především strava bohatá na sladkosti, zvláště glukózu, vede ke zvýšení koncentrace triacylglycerolů.

2. Jaká léčba je doporučována při zvýšené koncentraci triacylglycerolů?
U většiny pacientů je zvýšení koncentrace triacylglycerolů v krvi sekundární a doprovází jiné choroby, jako cukrovku, obezitu, selhání ledvin nebo alkoholismus. Léčba tedy musí být zaměřena především na primární onemocnění. Pokud není zvýšení koncentrace triacylglycerolů vyvoláno jinou chorobou, pak obvykle provází vysokou koncentraci cholesterolu. Léčba je pak zaměřena na současné snížení cholesterolu i triacylglycerolů. Selže-li v takovém případě dieta, je nutno nasadit léky.

3. Může cvičení pomoci při snižování koncentrace triacylglycerolů?
Ano. Tělesné cvičení je velmi vhodné ke snížení koncentrace triacylglycerolů a současnému zvýšení koncentrace HDL (který obvykle klesá, když triglyceridy stoupají). Cvičení rovněž může u diabetiků snížit potřebu inzulínu. Metabolické změny vyvolané cvičením odrážejí lepší využití energie tělesnými tkáněmi. I když cvičení nevede ke zhubnutí, může snížit koncentraci triacylglycerolů i LDL-cholesterolu a zvýšit koncentraci HDL

4. Mohu si kontrolovat koncentraci triacylglycerolů sám(a) doma?
Je několik výrobků, které to umožňují. Jde v podstatě o dvě možnosti: buď si doma jen odeberete krev z prstu a pošlete ji do laboratoře, kde provedou vyšetření, nebo si stanovíte koncentraci triacylglycerolů sám(a) doma (self-monitoring). Současná doporučení se prozatím k domácímu testování cholesterolu a/nebo triacylglycerolů nevyjadřují. Než byste se však pro domácí testování rozhodli, uvědomte si, že v takovém případě jste za výsledky a jejich dopad na vaše zdraví sami zodpovědní

5. Co je to VLDL a jak souvisí s triacylglyceroly?
Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (Very Low Density Lipoprotein – VLDL) jsou jednou ze tří hlavních lipoproteinů v krvi. Těmi zbývajícími jsou HDL (High-Density-Lipoprotein) – lipoprotein o vysoké hustotě a lipoprotein o nízké hustotě (LDL – Low Density Lipoprotein). Každá z těchto částic obsahuje směs cholesterolu, bílkovin a triacylglycerolů, jejich vzájemný poměr se ale mezi lipoproteiny liší. LDL má nejvyšší obsah cholesterolu, HDL nejvyšší obsah bílkovin. VLDL má nejvyšší obsah triacylglycerolů. V současnosti neexistuje dostatečně spolehlivá metoda na přímé měření koncentrace VLDL, její hodnota se obvykle odhaduje podle koncentrace triacylglycerolů v krvi

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE. (eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER, D.L., BRAUNWALD, E., FAUCI, A.S., HAUSER, S.L., LONGO, D.L., JAMESON, J.L. (eds). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill, 2005.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.