SHBG

Co je vyšetřováno?
Test na globulin vážící pohlavní hormony (SHBG) měří koncentraci SHBG v krvi. SHBG je bílkovina vytvářená v játrech. Pevně váže testosteron, dihydrotestosteron (DHT) a estradiol (estrogen) a přenáší je v metabolicky aktivní formě do krve. Množství SHBG v krevním oběhu závisí na věku, pohlaví a úrovni produkce testosteronu a estrogenu. Může být ovlivněno určitými nemocemi a stavy jako jsou onemocnění jater, zvětšení nebo zmenšení štítné žlázy a obezita.

Změny v hladině SHBG mohou ovlivnit množství testosteronu, které je dostupné pro tkáně. Za normálních okolností je 40% až 60% testosteronu vázáno na SHBG, zbytek je z větší části volně a reverzibilně navázán na albumin. Pouze asi 2% jsou bezprostředně dostupná tkáním jako volný testosteron.

Vyšetření celkového testosteronu nerozlišuje mezi vázaným a volným testosteronem, určuje pouze celkové množství testosteronu. V mnoha případech to dostačuje pro vyhodnocení jeho nadbytečné nebo nedostatečné produkce. Není-li ovšem hladina SHBG u pacienta normální, nemusí být celkový testosteron přesným odrazem množství tkáňově dostupného testosteronu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebírán jehlou ze žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření SHBG je primárně určeno ke zhodnocení stavu pacientových androgenů – mužských pohlavních hormonů. U mužů je předmětem zájmu nedostatek testosteronu zatímco u žen jde o nadbytečnou tvorbu testosteronu. Vyšetření celkového testosteronu může být požadováno před nebo současně s testem na SHBG.

U dospělých mužů může být vyšetření testosteronu a SHBG požadováno k určení příčin neplodnosti, snížené pohlavní touhy a poruch erekce, zejména jsou-li výsledky celkového testosteronu v nesouladu s klinickými příznaky.

U žen je malé množství testosteronu vytvářeno vaječníky a nadledvinami. I malé zvýšení produkce testosteronu může narušit hormonální rovnováhu a způsobit příznaky jakými jsou vymizení menstruace, neplodnost, akné a nadměrné ochlupení. Tyto příznaky jsou spolu s jinými pozorovány při syndromu polycystických vaječníků, což je stav charakterizovaný nadbytečnou produkcí androgenů. Testování testosteronu a SHBG mohou být užitečné pro detekci a vyhodnocení nadbytečné produkce testosteronu anebo snížení koncentrace SHBG.

U obou pohlaví mohou být také vyšetřovány: volný testosteron, hladina albuminu, jeden nebo více dalších hormonů jako je prolaktin, estradiol a luteinizační hormon (LH) pro hodnocení existující rovnováhy hormonů.

V některých případech se požaduje vyšetření testosteronu a SHBG kvůli vyhodnocení volných androgenů pomocí indexu volných androgenů (FAI). Tento index vyjadřuje množství testosteronu, který není vázán na SHBG a počítá se jako podíl celkového testosteronu/SHBG.

Kdy je vyšetření požadováno?
V současnosti není vyšetření SHBG požadováno často a rutinně. V mnoha případech si lékaři myslí, že dostatečnou informaci poskytuje vyšetření celkového a snad ještě volného testosteronu. SHBG je požadován primárně při neshodě výsledku celkového testosteronu s klinickými příznaky jako je snížená pohlavní touha u mužů nebo nadměrné ochlupení u žen.

Co výsledek vyšetření znamená?
Je-li hladina SHBG zvýšená nad očekávanou míru, je pravděpodobně snížena hladina volného testosteronu dostupného v tkáních pod úroveň naznačovanou celkovým testosteronem. Při snížené koncentraci SHBG je tkáním dostupno více z celkového testosteronu, který není vázán na SHBG.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Koncentrace SHBG jsou obvykle vysoké u dětí obou pohlaví. Po pubertě hladina SHBG klesá rychleji u chlapců, než u dívek. U dospělých je hladina SHBG za normálních okolností stabilní, u starších mužů pak hladina SHBG začíná klesat současně s poklesem celkového testosteronu. U žen po menopauze klesají hladiny SHBG, testosteronu a estrogenu tak jak postupně vyhasíná tvorba hormonů ve vaječnících.

Koncept biologicky dostupného testosteronu začíná získávat na významu pro lékaře i výzkumníky. Lze jej měřit odstraněním testosteronu navázaného na SHBG z odebraného krevního vzorku a stanovením testosteronu ve zbytku. Je také možno odhadnout index volných androgenů (FAI).

Zvýšení SHBG jsou pozorována také při onemocnění jater, hypertyroidismu, anorexii a užívání estrogenů (substituční hormonální terapie a vnitřně užívaná antikoncepce), ačkoli vyšetření SHGB není obvykle k diagnóze a sledování těchto stavů požadováno. Pokles SHGB bývá pozorován při obezitě, hypotyroidismu, užívání androgenů a Cushingově nemoci.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Existuje jiné využití vyšetření SHBG?
2. Mohu změnit svoji hladinu SHBG?

1. Existuje jiné využití vyšetření SHBG?
Nyní ještě ne, ale výzkum posuzuje, zda by tento test mohl být použitelný při stavech, kdy pozorujeme změny v hladinách testosteronu a SHBG.

2. Mohu změnit svoji hladinu SHBG?
Nikoli přímo a ani pro to není důvod. SHBG je používán k zhodnocení hormonální rovnováhy pacienta. U některých případů lze nedostatek hormonů řešit substituční terapií testosteronem anebo estrogenem. Výzkumníci nyní odhalují výhody a nebezpečí náhrady testosteronu u starších mužů (mužů prodělávajících „andropauzu“) a žen po menopauze. Bude ještě třeba času než bude jasné, zda a kdy je taková léčba bezpečná, účinná a klinicky užitečná.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.