Děložní hrdlo je nejspodnější část dělohy nasedající na pochvu. Vnější část hrdla děložního, která je viditelná z pochvy, se nazývá děložní čípek (cervix). Odtud pokračuje hrdlo do dutiny děložní. Rakovina děložního hrdla je způsobena nekontrolovatelným růstem buněk na děložním čípku. Vzniku nádoru předcházejí přednádorové změny buněk (tzv. prekancerózy), které se neprojevují žádnými zdravotními obtížemi. Lze je zjistit pouze cytologickým vyšetřením, které je součástí preventivní gynekologické prohlídky. Tyto změny, které bývají nalezeny v Papanicolaově testu (Pap test – stěr z děložního čípku), jsou označovány jako „atypické buňky“. Atypické buňky nejsou úplně jednoznačně předrakovinný stav, ale mohou být způsobeny i infekcí či podrážděním děložního čípku. Jestliže se předrakovinné změny ponechají neléčené, atypické buňky se mohou v průběhu času měnit v ještě více abnormální (vzhledově nenormální) a s větší pravděpodobností se změnit až na karcinom. V Pap testech jsou tyto buněčné přeměny nazývány jako nízký až vysoký stupeň dlaždicovitého intraepiteliálního poškození. Jestliže dojde k přeměně na nádorové buňky, jsou změny zpočátku omezeny pouze na povrchovou vrstvu buněk a hlenotvorných žlázek (carcinoma in situ, tj. nádor místně ohraničený). Bez další léčby nádorové buňky rostou a pronikají do okolních tkání děložního čípku. 

Kolem 80 – 90 % nádorů děložního čípku tvoří dlaždicové (skvamózní) rakovinné buňky, které vytváří plochu pokrývající povrch děložního čípku. Většina zbylých případů jsou adenokarcinomy, vznikající z buněk produkujících hlen, tj. ze žlázových buněk vnitřní části čípku (endocervix = vchod děložního čípku). Málo karcinomů děložního čípku je směsí obou typů karcinomů.

Díky včasnému záchytu předrakovinných stavů nebo časné neinvazivní formy rakoviny (in situ) je rakovina děložního čípku snadno vyléčitelná. Naopak pozdně diagnostikovaná končí často fatálně. V pokročilém stádiu se rakovina děložního čípku začne šířit do zbytku dělohy a okolních tkání postihuje lymfatické uzliny, močový měchýř, konečník a nakonec  metastázuje a může pak postihnout i ostatní orgány v celém těle.

Rakovina děložního hrdla je čtvrtým nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V České republice se ročně diagnostikuje 850-900 nových případů, úmrtnost je také stále vysoká – téměř 300 žen ročně.

Hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny děložního čípku je přetrvávající infekce lidským papilomavirem (HPV infekce).  HPV viry je skupina o více než 100 druzích virů. S rakovinou děložního čípku jsou spojovány jen některé druhy HPV virů a jsou rozděleny na dvě kategorie: „vysoce rizikové“ a „nízkorizikové“. Například druhy HPV 6 a HPV 11 způsobují nejčastěji genitální bradavice, ale jsou považovány za „nízkorizikové“, protože zřídkakdy vedou ke vzniku rakoviny. Jiné HPV druhy, jako jsou HPV 16, 18, 33, 35 a 45, jsou považovány za „vysoce rizikové“, protože bývají spojeny se zvýšeným rizikem rakoviny děložního čípku, ale i pochvy a řitního otvoru. 

S infekcí se v průběhu života setká až 80 % žen, většinu z nich ale odstraní imunitní systém. Přetrvávající infekce však časem může vést ke vzniku přednádorových změn, které mohou vést ke vzniku nádoru. 

Mezi další rizikové faktory patří časný začátek sexuálního života, větší počet sexuálních partnerů, časný věk prvního těhotenství, větší počet těhotenství, kouření, a snížená funkce imunitního systému.

Screening spočívá v pravidelných gynekologických prohlídkách, kdy cílem je odhalit přednádorové stavy nebo časná stadia onemocnění. Screening byl v České republice zaveden v roce 2008, a skládá se z onkologické cytologie, kolposkopie a od 35. roku věku HPV typizace.

Očkování se doporučuje dívkám a chlapcům před zahájením pohlavního života. Vakcíny brání proti infekci, působí tedy preventivně proti vzniku přednádorových změn, které by mohly vést ke vzniku nádoru.

 V České republice jsou dostupné 3 očkovací látky proti HPV infekci. Cervarix – proti typům HPV 16, 18; Gardasil – proti typům 6, 11, 16, 18 (chrání i před vznikem genitálních bradavic); Gardasil 9 – chrání proti 9 typům – proti 2 typům způsobující genitální bradavice (6, 11) a 7 typům vysoce rizikových HPV typů (16, 18, 31, 33, 45, 52, 58)

Přednádorové změny děložního čípku nemají obvykle žádné klinické příznaky. U pokročilého onemocnění ženy uvádějí příznaky, jako je zvýšený vaginální výtok, anebo abnormální krvácení mimo menstruační cyklus či po pohlavním styku. Dalšími příznaky může být bolest v podbřišku či úbytek na váze. Tyto příznaky se obvykle objevují, až když je nádor pokročilý a může být již rozšířen i  do okolních tkání.

Existuje mnoho jiných příčin, než je rakovina děložního čípku, které mohou způsobit abnormální poševní krvácení, výtok a další klinické příznaky. Je důležité, aby Vás lékař vždy vyšetřil a určil původ těchto symptomů

Pap test

Papanicolaoův test neboli stěr onkologické cytologie je poševní stěr z děložního hrdla a následné rozetření získaných buněk na podložní sklíčko a mikroskopické vyšetření. Slouží k hodnocení změn buněk děložního čípku (předrakovinné nebo rakovinné). Pap screening je doporučen provádět alespoň jednou ročně. Začíná se ve věku 18 let nebo po zahájení pohlavního života ženy, záleží na tom, co nastane jako první. V České republice je test hrazen zdravotní pojišťovnou 1x ročně.

ThinPrep Pap test

Při klasickém Pap testu může být přenesení buněk z odběrového kartáčku na sklo nerovnoměrné, buňky se mohou překrývat nebo poškodit, což následně může ztížit mikroskopické hodnocení. ThinPrep Pap test je nová metoda, kdy stěr buněk z děložního čípku je stejný jako u Pap stěru, ale buňky jsou poté přeneseny do nádobky s ochranným roztokem (tekuté medium), kde se kartáček propláchne, s následným počítačovým hodnocením preparátu. Tato metoda je zárukou šetrného zacházení s buňkami a přenesení všech buněk do nádobky. V laboratoři je vytvořena tenká vrstva buněk na skle. Preparáty jsou odečteny laboranty, a všechny které byly označeny jako negativní, jsou znovu vyhodnoceny pomocí speciálního počítačového softwaru, který umí najít a označit i jedinou přednádorovou nebo rakovinovou buňku. Tímto způsobem se výrazně sníží riziko přehlédutí ojedinělých přednádorových nebo rakovinových buněk. Vyšetření je považováno za nadstandardní a není hrazeno žádnou zdravotní pojišťovnou.

HPV test
Jde o testování přítomnosti a určení druhu infekce HPV v buňkách děložního hrdla. Tento test umožňuje zjistit přítomnost viru HPV mnohem dříve, než mohou být v důsledku jeho působení pozorovány přednádorové nebo nádorové změny na buňkách děložního čípku. Pozitivita testu znamená, že je žena infikována vysoce rizikovým typem HPV, může být ohrožena vznikem rakoviny, a vyžaduje proto častější sledování. Zdravotní pojišťovna hradí toto vyšetření při pozitivitě cytologického nálezu a na doporučení lékaře. Pacientka si ale může tento test sama vyžádat a uhradit.

Další metody testování

Kolposkopie – doplňkový test, jedná se o potření děložního čípku roztokem kyseliny octové a použití zvětšovacího nástroje na důkladnou kontrolu atypických změn. Někdy je prováděna Schillerova zkouška, kdy je děložní čípek potřen roztokem jódu; normální buňky se obarví hnědě, abnormální buňky zůstávají bílé nebo žluté.

Biopsie – jde o odběr malého kousku tkáně z nenormálních oblastí na děložním čípku. Vzorek je dále vyšetřen patologem. Bioptické a mikroskopické vyšetření jsou metody jak zaručeně zjistit, zda nenormální buňky jsou rakovinné, předrakovinné či změněné z jiných příčin.

V případě histologicky verifikovaného nebo klinicky evidentního nálezu zhoubného novotvaru musíme provést vyšetření, která jsou nezbytná ke stanovení rozsahu onemocnění – klinického stadia (staging). Staging je postup, který hodnotí pokročilost onemocnění, jak je nádor rozšířen a které orgány byly zasaženy.

stadium 0 – nádorové buňky jsou nalezeny pouze v buňkách pokrývající děložní čípek (carcinoma in situ)

stadium I – nádor postihuje děložní čípek, ale nešíří se do okolí

stadium II – nádor se šíří mimo čípek a dělohu, postihuje horní 2/3 pochvy nebo parametria (závěsný aparát dělohy tvořený několika vazy)

stadium III – nádor postihuje dolní 1/3 pochvy, nebo se šíří ke stěně pánevní, nebo způsobuje nefunkčnost ledviny, nebo jsou onemocněním postiženy pánevní uzliny

stadium IV – nádor se šíří do jiných orgánů, buď lokálně do močového měchýře nebo konečníku, nebo kamkoli do celého těla (nejčastěji plíce, játra, kosti)

Základem stagingu je gynekologické vyšetření. Nejprve se provádí vyšetření v zrcadlech, poté kolposkopické vyšetření děložního čípku a odběr cytologie. Dále následuje palpační vyšetření pochvou a konečníkem, a vaginální ultrazvukové vyšetření. K dalším vyšetřením patří kombinace CT vyšetření břicha a pánve a magnetická rezonance (MR) pánve a RTG plic; event. kombinace celotělového CT vyšetření a magnetické rezonance pánve. Nově lze k velice preciznímu stagingu onemocnění použít PET/CT vyšetření – kombinace pozitronové emisní tomografie a celotělového CT vyšetření. Výhodou tohoto vyšetření je provedení obou vyšetření v jedné době, a zejména zhodnocení eventuálního postižení lymfatických uzlin.

Na základě histologického vyšetření a zhodnocení rozsahu onemocnění je navržena optimální strategie léčby.

Léčba karcinomu děložního čípku závisí na stadiu onemocnění. U časných stadií nádorů omezených na dělohu je ve většině případů metodou volby chirurgická léčba. Jestliže je rakovina omezena pouze na výstelku či vnitřek děložního čípku (invaze do 3 mm), pak je tkáň obsahující neobvyklé buňky chirurgicky odstraněna pomocí malého chirurgického výkonu – konizace. Ty se dnes většinou provádějí vysokofrekvenčními radiochirurgickými přístroji. U pokročilejšího nádoru se provádí hysterektomie (odstranění dělohy včetně čípku a horní části pochvy), současně s odstrnaněním parametrií (zavěsné vazy dělohy) a lymfadenektomií (odstraněním pánevních uzlin).

U nádorů, které se šíří do okolí, a není možné provést operační výkon, se volí kombinovaná léčba zahrnující ozáření a současně podávanou chemoterapii (tzv. konkomitantní chemoradioterapie). Ozáření se skládá ze zevního ozařování (teleradioterapie, zdroj záření je mimo tělo pacienta), a vnitřního ozařování (brachyterapie, zdroj záření je vkládán přímo do děložní dutiny). V průběhu zevního ozařování je pacientkám současně podávána 1x týdně chemoterapie. I u pokročilého onemocnění je touto léčbou možno vyléčit vysoké procento žen.

Pokud je onemocnění rozšířené do jiných orgánů, je možné se pokusit onemocnění ovlivnit podáním chemoterapie, která pacientku nevyléčí, ale může onemocnění na nějaký čas stabilizovat a zlepšit kvalitu života.

Diagnostické metody a způsoby léčby se neustále vyvíjí. Je proto nezbytné Váš zdravotní stav vždy konzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem (gynekolog, onkolog-specialista na rakovinu reprodukčních orgánů), který pak zvolí pro vás nejlepší léčebný plán.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 3. červenec 2020.
Tento článek byl naposledy změněn 30. leden 2011.