Proč se nechat vyšetřit?
Pro sledování léčby karcinomu ovaria
Kdy se nechat vyšetřit?
Před zahájením léčby karcinomu ovaria nebo u žen s vysokým rizikem onemocnění karcinomem ovaria, dále v určených intervalech během léčby a po ní
Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži
Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.
Co je vyšetřováno?
CA-125 je protein, který se často nachází na povrchu buněk karcinomu ovaria a některých normálních tkání. Je jedním z proteinů, spojených s přítomností různých nádorů, nejčastěji však karcinomu ovaria. Hladiny CA-125 mohou být zvýšeny i u jiných, nenádorových stavů včetně menstruace, těhotenství a zánětlivého onemocnění v pánevní oblasti.
Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži.
Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jak je vyšetření využíváno?
CA-125 je využíván pro sledování léčby karcinomu ovaria. Vyšetření CA-125 rovněž umožňuje odhalit, zda došlo k návratu rakoviny po skončení léčby. Toto vyšetření je někdy užíváno pro sledování vysoce rizikových žen, které mají v rodinné anamnéze výskyt karcinomu ovaria, které však dosud neonemocněly.
Kdy je vyšetření požadováno?
Lékař může požadovat vyšetření základní hladiny CA-125 před zahájením léčby pacientky, aby ji mohl srovnat s výsledky měření v budoucnosti. Během léčby užívají lékaři vyšetření CA-125 v určených intervalech, aby mohli zjistit, zda onemocnění odpovídá na léčbu. CA-125 je rovněž možné měřit opakovaně po skončené léčbě. Vzestup CA-125 může ukazovat návrat rakovinného onemocnění.
Co výsledek vyšetření znamená?
Jestliže hladiny CA-125 během léčby klesají, je to obecně známkou toho, že rakovina odpovídá na léčbu. Stoupají-li hladiny CA-125, rakovina nemusí odpovídat na léčbu. Přetrvávají-li vysoké hladiny CA-125 po skončení léčby, může to znamenat návrat (recidivu) onemocnění rakovinou.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Protože CA-125 může být zvýšený u četných normálních či benigních stavů (např. těhotenství, menstruace, endometrióza, zánětlivá onemocnění v pánvi), není vhodný pro screeningové vyšetření široké populace.
Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.
1. Je CA-125 vždy zvýšený u karcinomu ovaria?
2. Mám zvýšenou hodnotu CA-125. Znamená to, že mám rakovinu?
3. Vyskytuje se karcinom ovaria v rodinách?
1. Je CA-125 vždy zvýšený u karcinomu ovaria?
Ne, všechny případy karcinomu ovaria nejsou spojeny se zvýšenými hladinami CA-125. Zvýšené hladiny se nacházejí asi u 80 % žen s karcinomem ovaria.
2. Mám zvýšenou hodnotu CA-125. Znamená to, že mám rakovinu?
Ne. CA-125 může být zvýšený u několika dalších stavů a onemocnění. Znamená to, že není specifický pro karcinom ovaria. CA-125 může být normálně zvýšen v časné fázi těhotenství a během menstruace. Může být zvýšen i u takových nemocí, jako je zánětlivé onemocnění pánve nebo endometrióza, a někdy i u hepatitidy a cirhózy jater.
3. Vyskytuje se karcinom ovaria v rodinách?
Výskyt u rodinných příslušníků představuje riziko pro onemocnění karcinomem ovaria. Máte-li blízké příbuzné, které onemocněly karcinomem ovaria, máte větší riziko než někdo, v jehož rodině se nemoc nevyskytla. Ujistěte se, zda váš lékař ví o vaší rodinné anamnéze.
Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.
BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.
LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.
MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.
RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.
ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.
Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.
Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 16. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 16. říjen 2008.
