Oficiální názevVyšetření stolice na parazity
Související vyšetření

Kultivační vyšetření stolice, Giardia, Cryptosporidium, and Entamoeba Histolytica antigen tests

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření pátrá po parazitární infekci gastrointestinálního traktu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Máte-li průjem přetrvávající více dnů, stolice obsahuje příměs krve nebo hlenu, zejména pokud jste během pobytu v zahraničí pili nepřečištěnou vodu.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek čerstvě odebrané nebo konzervované stolice, někdy vícenásobný odběr, odebraný v různých dnech.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku ?

Není zapotřebí.

Co je vyšetřováno ?

Vyšetření stolice na parazity je mikroskopické zhodnocení, pátrající po parazitech, přítomných v gastrointestinálním traktu. Parazité jsou z trávicího ústrojí vylučováni stolicí, kde je můžeme nalézt a určit. Ze vzorku vyšetřované stolice se na podložní sklo zhotoví tenký nátěr, který se nabarví speciální technikou. Pod mikroskopem hledáme ve zhotoveném preparátu parazitární vajíčka nebo cysty (vývojová stádia červů nebo prvoků). Tvar, velikost a vnitřní struktura vajíček a cyst jsou pro jednotlivé druhy parazitů charakteristické a umožňují jejich určení.

Spektrum parazitů přenosných na člověka je široké. Každý druh parazita má specifický životní cyklus a proces dozrávání a může žít v jednom nebo více hostitelích. Některé druhy stráví část života v dočasném hostiteli, jímž může být například ovce, kráva nebo šnek, aj. a až poté infikují člověka. Někdy je člověk infikován náhodně. Většina parazitů má stádium vajíček nebo cyst a dospělé stádium. U některých druhů probíhá dozrávání skrze larvální stádium, nacházející se v období mezi vajíčkem a dospělcem. Vajíčka jsou odolná a mohou nějaký čas přežívat v prostředí bez hostitele.

Většina lidí nakažených parazity zažívacího traktu se infikuje pitím vody nebo pozřením potravy kontaminované vajíčky parazitů. Kontaminace nemusí být viditelná pouhým okem, potraviny i nápoje mohou být vzhledově, pachově a chuťově naprosto normální. Zdrojem infekce je i stolice nemocné osoby, proto je důležité pečlivé dodržování hygienických pravidel (mytí rukou a opatrnost při přípravě jídla).

U dětí, starších osob a lidí s oslabeným imunitním systémem může parazitární infekce probíhat s těžkými příznaky a komplikacemi.

Nejběžnějším symptomem parazitární infekce je přetrvávající průjem, někdy s příměsí krve či hlenu, bolesti břicha a nevolnost. Tyto příznaky nastávají za několik dnů až týdnů po nákaze a přetrvávají. U někoho se může objevit bolest hlavy, horečka nebo jiné, zde neuvedené potíže. Prolongovaný průjem může vést ke ztrátě hmotnosti, dehydrataci a rozvratu elektrolytů.

  • Giardia intestinalis(Giardia lamblia, Giardia duodenalis) patří k nejrozšířenějším střevním parazitům. Celosvětově jsou infikována 2 % dospělé populace a 6-8 % dětí ve vyspělých státech a až 33 % obyvatelstva v rozvojových zemích. V USA se počet giardiových infekcí ročně odhaduje na 2 miliony osob.
  • Cryptosporidiumje jednou z nejčastějších příčin onemocnění přenášených vodou. Mohou infikovat koupaliště, vířivé vany, někdy i zásobní zdroje pitné vody, najdeme je v horských potocích a jezerech po celém světě. Počet nákaz je v USA odhadován na 300 000 případů ročně.
  • Entamoeba histolyticaje rozšířená, ale onemocnění způsobuje jen asi u 10 až 20 % infikovaných.

Giardiové i cryptosporidiové cysty jsou odolné vůči nižším koncentracím chlóru a ve vodě mohou přežívat týdny až měsíce. Počet nákaz stoupá hlavně v letních měsících, při rekreačních vodních sportech a outdoorových aktivitách.

V USA je většina parazitárních infekcí způsobena těmito třemi parazity. Onemocnění mohou způsobit také škrkavky nebo tasemnice.

Lidé cestující do zahraničí, hlavně do rozvojových zemí, jsou vystaveni mnohem širšímu spektru parazitů, díky horkému klimatu a zhoršeným hygienickým podmínkám. Kromě giardií, cryptosporidií, a E. histolytica jsou zde také široce rozšířeni ploší červi, oblí červi, měchovci a motolice. Mohou napadnout trávicí trakt nebo jiné části těla. Návštěvníci se obvykle infikují pozřením něčeho co bylo kontaminováno vajíčky parazitů, dokonce něčím tak obyčejným jako jsou ledové kostky v nápoji nebo čerstvý salát. Někteří parazité mohou také proniknout kůží, například kůží na chodidle při chůzi naboso.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán ?

Vzorek čerstvé stolice velikosti lískového ořechu se odebere do čistého odběrového kontejneru. Stolice by neměla být kontaminována močí nebo vodou. Po odběru by měl být vzorek dodán do laboratoře během hodiny, jinak by měl být odběr proveden do transportního média a dodán k vyšetření co nejdříve. Pokud lékař nařídí vícenásobný odběr, mohou být všechny konzervované vzorky dodány najednou, přičemž by jednotlivé odběry měly být provedeny v různých časových intervalech, aby se zvýšila šance na záchyt parazitů. Vajíčka a cysty jsou totiž z těla vylučovány nepravidelně a nemusí být přítomny v každé stolici. Každý vzorek má být označen jménem pacienta a časem odběru.

Je potřebná k zajištění kvality vzorku nějaká předběžná příprava?

Není zapotřebí.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření slouží k diagnostice příčiny přetrvávajících průjmů a k vyhledání a identifikaci parazitů, přítomných v trávicím traktu. Protože průjem může mít i jiné příčiny, bývají současně požadovány další vyšetření, například kultivační vyšetření stolice, vyhledávající patogenní bakterie. K vyšetření na parazity se zpravidla odebírají vzorky stolice ze tří defekací, často v různých dnech. Zvyšuje se tak možnost záchytu vajíček. Pokud má lékař podezření na infekci způsobenou giardiemi, cryptosporidiemi či E. histolytica, může objednat průkaz antigenu na některý z těchto parazitů. Při tomto testu se prokazuje proteinová struktura parazita, je tedy možno prokázat infekci i v případě, že se ve stolici momentálně nenachází vajíčka či cysty. Testy na průkaz antigenu však detekují pouze několik specifických druhů a nenahrazují kompletní vyšetření stolice na parazity, které umožňuje stanovit širší spektrum parazitů.

Vyšetření stolice na parazity se používá rovněž ke kontrole úspěšnosti léčby parazitární infekce.

Kdy je vyšetření požadováno?
Máte-li dlouhotrvající průjem, bolest břicha, stolice obsahuje příměs krve nebo hlenu. Pokud máte tyto příznaky a pili jste nedávno vodu z přírodního zdroje, byli jste ve styku člověkem, který má parazitární infekci (třeba člen rodiny) nebo jste cestovali do zahraničí.

Vyšetření stolice na parazity se používá rovněž po prodělané parazitární infekci, ke zhodnocení úspěšnosti léčby.

Co výsledek vyšetření znamená?
Jestliže je výsledek vyšetření negativní (nebyla nalezena vajíčka nebo cysty parazitů), mají potíže patrně jinou příčinu. Je však rovněž možné, že se parazity nepodařilo prokázat pro jejich nízký počet v odebraném vzorku. Lékař proto může chtít k odhalení příčiny obtíží provést další dodatečné parazitární vyšetření stolice nebo jiná vyšetření.

Pokud se podařilo prokázat parazita, znamená to, že máte parazitární infekci.

Většinou bývá nákaza způsobena jedním druhem parazita, možný je však i nález více druhů.

Nejčastěji nalézané druhy jsou:

  • Giardia
  • Entamoeba hystolitica (původce amébózy)
  • Cryptosporidium

Stolice může obsahovat řadu dalších střevních parazitů.

Prvoci

  • Dientamoeba fragilis
  • Balantidium coli
  • Cyclospora cayetanensis

Červi (helminti)

  • oblí červi, např. rody Ascaris, Strongyloides
  • měchovci
  • tasemnice, např. Hymenolepis nana, Taenia solium a Diphyllobothrium latum
  • motolice, např. Fasciolopsis buski

Průběh a délka léčby závisí na druhu nákazy a celkovém zdravotním stavu. Počet nalezených parazitů může dát lékaři obecnou informaci o závažnosti a rozsahu infekce.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Pokud průjem přetrvává více dnů, může se rozvinoutdehydratace a porušení rovnováhy elektrolytů. Tento nebezpečný stav ohrožuje zejména děti a starší osoby.

K léčbě infekce giardiemi, cryptosporidiemi či E. histolytica se obvykle užívají léky. Někdy se stav pacienta zlepší sám během několika týdnů, ale může se opět objevit s cyklickým zlepšením a zhoršením příznaků. U imunokomprimovaných osob ( HIV/AIDS pozitivní, transplantovaní, onkologičtí pacienti apod.) může být kryptosporidiová nákaza nebezpečná. Může se stát chronickou a způsobit chřadnutí a podvýživu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak se mohu chránit před parazitární infekcí?
2. Stanoví vyšetření stolice každou parazitární nákazu?
3. Proč musí být vzorek stolice čerstvý?
4. Jsou útvary, které vidím ve stolici, parazitičtí červi?

5. Existují kromě mikroskopického vyšetření i jiné způsoby vyšetření na parazity?
6. Mohu být znovu infikován, pokud jsem už jednou prodělal parazitární infekci?

7. Proč bych při průjmové infekci neměl užívat volně prodejné protiprůjmové léky?

1. Jak se mohu chránit před parazitární infekcí?
Nejlepším způsobem ochrany je, nekonzumovat potencionálně kontaminovaná jídla a nápoje. Platí to ve zvýšené míře při cestování do rozvojových zemí, kde i ledové kostky v nápoji nebo čerstvý salát mohou představovat riziko. Ani křišťálově čistý horský potok není bez rizika, mohl by být kontaminován giardiemi. Většina parazitů je pouhým okem neviditelná, jejich přítomnost ve vodě nepoznáte ani čichem, ani chutí. Při onemocnění člena rodiny pomáhá pečlivé mytí rukou po použití toalety zabránit přenosu infekce na ostatní. Infikovaná osoba by se po dobu onemocnění neměla věnovat přípravě jídla pro druhé.

2. Stanoví vyšetření stolice každou parazitární nákazu?
Ne, jen druhy parazitů, žijící v trávicím traktu, jejichž vajíčka odchází z těla ve stolici. Pro jiné parazity, jako jsou roupy nebo krevní paraziti, způsobující malárii, je třeba zvolit jiné typy vyšetření.

3. Proč musí být vzorek stolice čerstvý?
Aby nedošlo k poškození struktury parazitů, což by ztížilo jejich identifikaci

4. Jsou útvary, které vidím ve stolici, parazitičtí červi?
Většina běžných parazitů je příliš malá na to, aby byla viditelná pouhým okem. To co vidíte, jsou s největší pravděpodobností vlákna pocházející z nestrávené potravy. Mikroskopické vyšetření je jediný způsob, jak to rozlišit. Parazité totïž mají charakteristickou vnitřní a vnější strukturu.

5. Existují kromě mikroskopického vyšetření i jiné způsoby vyšetření na parazity?
Ano, pro několik častých parazitárních nákaz, včetně giardií, cryptosporidií a E. histolytica existují testy na průkaz antigenu. Tyto testy detekují proteinovou strukturu parazita, takže mohou ve vzorku stolice stanovit i rozpadlé parazitární částice, které by pod mikroskopem nebyly viditelné. Dále je k dispozici sérologické vyšetření protilátek, vypovídající o tom, zda se vyšetřovaná osoba setkala s parazitárním antigenem. Umožňuje stanovit prodělanou nebo chronickou infekci, avšak není příliš vhodné pro určení právě probíhajícího onemocnění. Občas je používána biopsie střeva – malý kousek odebrané tkáně je vyšetřen mikroskopicky.

6. Mohu být znovu infikován, pokud jsem už jednou prodělal parazitární infekci?
Ano, můžete. Má-li například někdo z členů vaší rodiny giardiovou infekci která je asymptomatická, nepociťuje příznaky, ale vylučuje cysty a stává se zdrojem infekce pro okolí.

7. Proč bych při průjmové infekci neměl užívat volně prodejné protiprůjmové léky?
Tyto léky by měly být užívány jen na doporučení lékaře. Průjem je totiž jedním z obranných mechanismů těla, kterým se zbavuje infekce. Pokud jej podáním protiprůjmových léků ztlumíte nebo zastavíte, můžete tím onemocnění prodloužit a někdy i zhoršit.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.