Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření zjišťuje přítomnost patogenních bakterií v trávicím traktu.

Kdy vyšetření použít?
Máte-li průjem přetrvávající více dnů nebo pokud stolice obsahuje příměs krve nebo hlenu.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek čerstvé stolice nebo vzorek stolice odebraný do transportního média (do odběrové nádobky s obsahem konzervantu).

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku?

Není.

Co je vyšetřováno ?

Kultivace stolice je vyšetření, které vyhledává a určuje patogenní bakterie ve stolici. V laboratoři se malé množství čerstvé stolice naočkuje na různé typy růstových médií. Jedná se o agarové půdy, vylité v tenkých vrstvách do krytých sterilních plastových misek. Půdy umožňují růst patogenních bakterií a naopak potlačují bakterie normální flóry. Naočkované (inokulované) půdy se inkubují, denně se prohlíží a hodnotí se růst bakterií. Přítomné bakterie vyrůstají v koloniích které se na povrchu gelu jeví jako tečky. Fyzikální charakteristika kolonií (tvar, barva) a některé chemické vlastnosti, jsou pro jednotlivé druhy bakterií charakteristické a umožňují jejich rozlišení.

Bakterie ve stolici jsou reprezentativním vzorkem osídlení trávicího traktu. V trávicím ústrojí každého jedince jsou přítomny bakterie a fungi (kvasinkové organismy), zvané normální flóra. Normální flóra hraje důležitou úlohu při trávení potravy a tvoří obrannou bariéru proti růstu patogenů. Její vyváženost může být narušena podáním širokospektrých antibiotik, které potlačí běžné druhy a umožní přežití patogenních organismů, které jsou k antibiotiku rezistentní. Užívání cytostaik, stejně jako oslabení ímunitního systému poměry bakterií také narušuje.

Patogenní bakterie vstupují do těla prostřednictvím kontaminované potravy a nápojů. Jedná se zejména o syrová nebo nedovařená vejce, drůbeží nebo hovězí maso, nepasterizované mléko a neupravenou vodu z přírodních zdrojů, občas také z veřejných zdrojů pitné vody. Lidé kteří cestují do zahraničí, především do rozvojových zení, jsou vystaveni většímu riziku nákazy, a to jak „skutečnými patogeny“, tak bakteriemi normální flóry, které jsou pro domácí obyvatelstvo neškodné, u turistů však mohou působit gastrointestinální potíže. Mohou se nakazit požitím čehokoliv, co bylo kontaminováno bakteriemi, třeba i vodou z vodovodu, kostkami ledu v nápoji, čerstvým salátem nebo jídlem z prodejního automatu.

Nejčastějšími příznaky bakteriální infekce jsou prolongované průjmy, krvavé průjmy, příměs hlenu ve stolici, bolest břicha a nevolnost. Déletrvající průjem může vést kdehydrataci a porušení rovnováhy elektrolytů, což je nebezpečný stav, hlavně u dětí a starších osob. Dehydratace je provázena těmito příznaky: suchá kůže, vyčerpanost, závratě.

Těžce postižení pacienti mnohdy vyžadují hospitalizaci, kvůli doplnění ztracených tekutin a elektrolytů. Vážnou komplikací, která se může objevit v souvislosti s infekcí kmeny Escherichia coli produkujícími toxin, je hemolyticko-uremický syndrom (hemolýza červených krvinek a selhání ledvin). Ohrožuje hlavně děti, starší osoby a lidi s oslabenou imunitou.

Nejčastější střevní patogeny a jejich zdroje:

  • Salmonella– nachází se často v syrových vejcích (i když byla skořápka desinfikována a je neporušená) a v syrovém drůbežím mase. Zdrojem nákazy mohou být i doma chovaná zvířata - plazi, ještěrky, želvy. Tato zvířata mohou ve střevech hostit salmonely bez známek onemocnění. Někteří lidé se mohou stát nosiči salmonel. Salmonela je přenosná z člověka na člověka.
  • Shigella– nalézá se ve vodě či potravinách kontaminovaných fekáliemi. K nákaze může dojít také přenosem z infikované osoby při nedodržení hygienických zásad. K propuknutí onemocnění stačí jen malé množství organismů, proto se shigelová infekce snadno šíří v rodinách nebo v pečovatelských zařízeních.
  • Campylobacter- zdrojem je syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované drůbeží maso. Campylobacter je jednou z nečastějších příčin bakteriálních průjmů. Pokud se tato infekce rozšíří do krevního oběhu, mohou se vyskytnout dlouhodobé komplikace jako je artritida nebo syndrom Guillain – Barré.
  • Escherichia coli O157:H7a další kmeny E.coli produkující toxin (jinak je většina druhů E.coli je považována za součást normální střevní flóry). Nalézáme je v syrovém nebo nedostatečně tepelně zpracovaném hovězím mase, v hamburgerech, ve špenátu nebo nepasterovaném jablečném moštu. Způsobuje krvavé průjmy, které se mohou rozvinout v hemolyticko-uremický syndrom.
  • Clostridium difficile - je sice součástí normální střevní flóry, ale užívání širokospektrých antibiotik může vést k jeho přemnožení. Kmeny produkující toxin pak mohou být příčinou průjmů a dalších vážných komplikací.

Průjem může vyvolat řada dalších bakterií, např. druhy rodu Aeromonas, Staphylococcus aureus, Yersinia enterocolitica, Vibrio cholerae a další druhy rodu Vibrio.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Do sterilní odběrové nádobky odebereme vzorek čerstvé stolice, která by neměla být kontaminována močí nebo vodou. Odebraný vzorek by měl být doručen do laboratoře do jedné hodiny po odběru. Pokud to není možné, měl by být přemístěn do nádobky s konzervantem a dodán do laboratoře co nejdříve. U malých dětí je obvykle odebírán výtěr z rekta. Na odebraný vzorek je třeba zapsat jméno pacienta, datum a čas odběru.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku?

Není zapotřebí.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Kultivace stolice je často prováděna společně s dalšími testy, jako je vyšetření stolice na parazity či stanovení toxinu Clostridium difficile. Pomáhají určit příčinu přetrvávajícího průjmu a rozhodnout o nutnosti antibiotické nebo jiné léčby.

Kdy je vyšetření požadováno?

Kultivace stolice je doporučena, pokud jste měli několikadenní průjem nebo řídkou stolici s příměsí krve nebo hlenu, zejména pokud jste v předchozím období snědli nebo vypili něco, co by podle vás či vašeho lékaře mohlo být kontaminováno patogenními bakteriemi, třeba nedovařené maso, syrová vejce nebo stejnou potravinu, která způsobila potíže někomu jinému. Pobyt v zahraničí také představuje vyšší riziko střevní infekce.

Pro střevní infekci svědčí tyto symptomy:

  • průjem přetrvávající více dnů, někdy s příměsí krve nebo hlenu
  • bolesti břicha a křeče
  • nausea, zvracení
  • horečka

Není nutno pokaždé u těchto příznaků provádět kultivaci nebo použít antibiotika. Lidé se zdravým imunitním systémem většinou zvládnou infekci pouze s podpůrnou léčbou. Pokud však příznaky zesílí, nebo u malých dětí, starých a oslabených osob je vhodné provést kultivaci a přeléčení.

Po prodělané bakteriální střevní infekci může lékař provést jednu či více kultivací stolice, aby se ujistil, že patogenní bakterie již nejsou prokazatelné. Je to důležité z toho důvodu, že někteří lidé se mohou stát nosiči – sami neonemocní ale jsou zdrojem infekce pro ostatní.

Co výsledek vyšetření znamená?

Pozitivní kultivace svědčí s největší pravděpodobností o tom, že byla nalezena příčina přetrvávajícího průjmu. Výsledková zpráva obsahuje jméno určené bakterie.

Nejčastějšími střevními patogeny jsou:

  • Campylobacter species
  • Salmonela species
  • Shigela species

Dalšími potencionálními patogeny jsou například:

  • Aeromonas
  • Plesiomonas
  • Escherichia coli O 157 H7
  • Yersinia enterocolitica
  • Vibrio species

Má-li lékař podezření, že příčinou střevních potíží a průjmu je Clostridium difficile, bude proveden test na stanovení C.difficile produkující toxin.

Vydaný výsledek obsahuje název patogenní bakterie a zprávu o tom, zda byla „izolována“ (nalézá se ve vzorku stolice) nebo „neizolována“ (bakterie nebyla nalezena). Negativní výsledek znamená, že kultivace stolice byla hodnocena na přítomnost patogenů ve více časových intervalech s negativním závěrem. Zpráva může znít například takto: kultivace na Campylobacter negativní, kultivace na salmonely a shigely negativní, apod. Pokud je kultivace negativní, má průjem pravděpodobně jinou příčinu. Je však také možné, že se přítomné bakterie nepodařilo zachytit. Pokud má lékař podezření na tuto skutečnost a obtíže přetrvávají, nařídí odběr dalšího vzorku.

Většina průjmových onemocnění je způsobena jedním patogenem, někdy se však na infekci může podílet více bakteriálních druhů.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Těžké střevní infekce a jimi způsobené komplikace mohou být léčeny antibiotiky, ale ve většině nekomplikovaných případů je lépe se bez nich obejít. Pacient s normální imunitou se obvykle uzdraví sám od sebe asi za týden. Pacienti jsou poučeni o preventivních opatřeních sloužících k zamezení šíření nákazy a sledují a léčí se příznaky jako je dehydratace.

Patogenní bakteriální infekce jsou epidemiologicky sledovány. Epidemiologičtí pracovníci se budou snažit zjistit odkud infekce pochází a provedou preventivní opatření.

Typickým původcem cestovatelských průjmů v oblastech Afriky, Asie a Latinské Aneriky bývá toxigenní E. coli. Jedná se o odlišné kmeny od E. coli O 157:H7, které může být příčinou hemolyticko-uremického syndromu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Co může zabránit bakteriální infekci?
2. Proč musí být vzorek stolice čerstvý?
3. Proč bych při průjmové infekci neměl užívat volně prodejné protiprůjmové léky?
4. Mohu být po prodělané střevní infekci znovu nakažen?
5. Co ještě může vyvolat průjem?

1. Co může zabránit bakteriální infekci?
Nejlepším opatřením je zdržení se konzumace potencionálně kontaminovaných potravin a nápojů a pečlivé dodržování hygienických zásad, jako je mytí rukou. Syrové maso a vejce, které mohou být infikovány, by měly být důkladně provařeny. Konzumované potraviny by před jídlem neměly přijít do styku s potencionálně kontaminovanými povrchy. Při cestách do rozvojových zemí pijte pouze balenou vodu, sycené nápoje a jezte dobře uvařené pokrmy. Vyhýbejte se čerstvému ovoci a zelenině nebo si je oloupejte. Potraviny z automatů nejsou pokládány za bezpečné. Pokud má někdo ve vašem okolí infekci způsobující průjem, doporučuje se pečlivé mytí rukou všech členů rodiny. Nejlepší je, aby infikovaná osoba nepřipravovala jídlo a nápoje pro ostatní, dokud se neuzdraví.

2. Proč musí být vzorek stolice čerstvý?
Bakterie přítomné ve vzorku se budou množit. Pokud není vzorek stolice čerstvý nebo vhodně konzervovaný, může se změnit vzájemný poměr přítomných bakteriálních druhů a výsledek by nereprezentoval jejich zastoupení v gastrointestinálním traktu. Pokud je vzorek vystaven působení extrémních teplot, může nadměrný růst bakterií normální flóry ztížit detekci patogenních druhů.

3. Proč bych při průjmové infekci neměl užívat volně prodejné protiprůjmové léky?
Měl by jste je užívat jen na doporučení lékaře. Průjem je totiž jedním z mechanismů vašeho těla, kterým se zbavuje infekce. Pokud jej ztlumíte nebo zastavíte podáním protiprůjmových léků, můžete tím onemocnění prodloužit a někdy i zhoršit.

4. Mohu být po prodělané střevní infekci znovu nakažen?
Obecně ano. Může se vytvořit krátkodobá imunita proti specifickému patogennímu druhu, který způsobil vaši infekci, ale existuje mnoho jiných rodů a druhů patogenních bakterií, kterými se můžete nakazit.

5. Co ještě může vyvolat průjem?

Průjemmůže způsobit také virová (Norwalk virus, virus hepatitidy A) nebo parazitární infekce (giardióza), potravinová intolerance, působení léků (přímo vyvolávajících průjem nebo působících nepřímo potlačením normální flóry), zánětlivá onemocnění střev, střevní dysfunkce, celiakie, psychologický stres.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.