Popis onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

„Onemocnění cestovatelů“ je široký pojem zahrnující bakteriální, virové, mykotické a parazitární infekce, které mohou být získány při cestování, zvláště při cestování z rozvinutých nebo průmyslových oblastí, do oblastí méně rozvinutých. (Některá z onemocnění, probíraná v tomto článku, však mohou být také získána ještě před výjezdem do zahraničí, ne zrovna v průběhu cestování - například infekce HIV/AIDS, nebo virová hepatitida). Každá cílová destinace a každá zeměpisná lokace představuje určité nebezpečí, včetně domácího prostředí. Lidé žijící v určité lokalitě, nejsou zpravidla ohroženi rizikem místních nemocí, případně jiných nebezpečí, neboť dělají maximum pro to, aby se tomuto nebezpečí přizpůsobili a vyhnuli se mu. Například ve státě Montana, na severozápadě USA, nekrmíte medvědy, vyhýbáte se jedu ivy z břečťanu, pamatujete na nebezpečí chřestýšů, nosíte oděv s dlouhými rukávy během období klíšťat (nebezpečí horečky Skalistých hor, angl. Rocky Mountain Spotted Fever), nepijete vodu z horských potoků (nebezpečí nákazy Giardia lamblia), vyhýbáte se pavoukům černým vdovám, zacházíte opatrně s výkaly hlodavců (nebezpečí hantavirové infekce) a používáte prostředky na hubení hmyzu, abyste se vyhnuli pokousání komáry, kteří přenášejí West Nile virus.

I když medvědi, pavouci a hadi nepatří do článku o mikroorganismech, dokumentuje to, aby návštěvník určité oblasti zhodnotil rizika, s kterými se může setkat. Několikadenní pobyt v městském hotelu v rozvinuté zemi se může velmi lišit od dvoutýdenního dobrodružství v tropické jižní Americe. Cestovatelé by se měli sami obeznámit a prodiskutovat se svými lékaři svoji cílovou destinaci, očekávanou délku pobytu a zamýšlené aktivity. Při patřičné opatrnosti je řada nemocí cestovatelů preventabilních – v případě, že se vyhneme přenašečům (vektorům) nákazy v určité oblasti, dále rizikovému chování, jsme opatrní na konzumovanou stravu a vodu, užíváme chemoprofylaxi (léky užívané před a během cesty k zabránění specifického onemocnění) a jsme očkovaní.

Nemoci cestovatelů lze získat kontaminovanou potravou nebo vodou, ze zvířecích výkalů a půdy. Také může ohrozit jak blízký kontakt s infikovanými zvířaty, tak úzký kontakt s kůží zvířat. Obvykle nejsme schopni vidět, cítit nebo poznat chutí co je kontaminované. Onemocnění jsou také přenášena vektory jako poštípáním komáry, mouchami a klíšťaty. Některá onemocnění mohou být získána po kontaktu s říční vodou nebo po chůzi na pláži bez obutí, zatímco u jiných je možný mezilidský přenos – v důsledku blízkého kontaktu, sdílením jehel a injekčních stříkaček, dále krví nebo nechráněným pohlavním stykem. Příznaky některých onemocnění mohou být tak mírné a samolimitující (spontánně mizející), že je lze přehlédnout; někdy však může během několika dnů dojít k závažnému průběhu a některá mohou způsobit i akutní naléhavý případ. Existují také onemocnění, která se neprojeví, dokud se cestovatel nevrátí domů a manifestují se až po návratu příznaky, které mohou vést k rozřešení případu, nebo se cyklicky opakují, mohou se i progresivně horšit nebo se vléci. Pokud nedojde k léčbě, některé z těchto nemocí mohou způsobit slepotu, orgánové selhání, koma a úmrtí.

Mezi nejčastější nemoci, s kterými se cestovatelé setkávají, patří průjem, nausea, zvracení, horečka a kožní problémy (vyrážky, různé boláky, otoky atd.). Často dochází k virové hepatitidě (zánětu jater virového původu) a ji provázející žloutence (zežloutnutí kůže a očního bělma), bolestem hlavy, meningitidě (infekci obalů mozku a míchy) a nebo encefalitidě (infekci mozkové tkáně). Některá onemocnění také způsobí respirační příznaky – kašel a nebo obtíže při dýchání.

Některá onemocnění se vyskytují celosvětově, a i když se proti nim preventivně očkuje, často způsobují onemocnění v dětském věku. Někdy mohou tato onemocnění vést k celoživotním komplikacím. V mnoha zemích existují vakcinační programy za účelem snížení počtu nemocných spalničkami, zarděnkami, příušnicemi a dětskou obrnou. V oblastech, kde ovšem není možné jednotně postupovat při očkování populace, tato onemocnění se zde mohou vyskytovat endemicky (stále jsou přítomna v určitém počtu) a nebo zde může docházet k epidemiím (vzplanutím) těchto nemocí. Cestovatelé, kteří nejsou chráněni předchozí vakcinací, nebo malé děti, které nebyly kompletně imunizovány, stejně tak i imunokompromitovaní pacienti (pacienti s poruchou imunity) jsou ve zvýšeném riziku získání těchto infekcí. Adoptované děti a imigranti do USA mohou si sebou přivézt tato, nebo jiná onemocnění cestovatelů, a tato onemocnění by měla být diagnostikována.

Cestovatelský průjem může být způsoben celou řadou bakterií, virů a parazitů, vyskytujících se na celém světě. Tyto patogeny se vyskytnou ve vodě nebo potravě, pokud je na špatné úrovni kanalizace a je špatná úroveň manipulace s potravinami. Lidé jsou obvykle odolní k bakteriím a virům, které se vyskytují v místě jejich trvalého pobytu, ale ne k mikroorganismům přítomným v jiných lokalitách. Parazitární nákaza může postihnout jak místní obyvatele, tak i ty, kteří sem přijedou.

Některé průjmy virové a bakteriální etiologie se mohou objevit v průběhu několika hodin od infekce a mohou samy odeznít. Jiné nákazy, např. salmonelou nebo shigelou, mají inkubační dobu 48-72 hodin. Průjmy parazitální etiologie mají delší inkubační dobu a bez léčby mohou u některých způsobit chronická onemocnění.

Virem hepatitidy A (HAV), který může způsobit zánět jater a žloutenku, se lze infikovat z kontaminované potravy nebo vody. Infekce způsobené virem hepatitidy B (HBV) a nebo virem hepatitidy C (HCV) mohou mít příznaky podobné hepatitidě A, ale na rozdíl od ní jsou přenášeny krví a tělesnými tekutinami, pohlavním stykem nebo během porodu (z matky na dítě). Rizikové chování, jako nechráněný pohlavní styk nebo tetování a piercing, vystavují cestovatele také riziku získat infekci HIV/AIDS, případně i jiné sexuálně přenosné nemoci.

Nejčastější nemoci spojené s horečkou jsou malárie, dengue horečka a žlutá zimnice. Všechna tato onemocnění přenášejí komáři a vyskytují se endemicky v tropických a subtropických oblastech světa. Proti žluté zimnici je k dispozici vakcína a doklad o očkování může být vyžadován při vstupu do některých zemí Afriky a Ameriky. Chemoprofylaxe je možná u malárie. Dengue horečka je rychle se rozšiřující onemocnění (prokazovaná ve stále větším počtu zeměpisných oblastí). Od roku 2023 je v ČR dostupná nová vakcína, která poskytuje ochranu proti dengue a brání riziku hospitalizace v důsledku onemocnění způsobeného kterýmkoli ze čtyř sérotypů viru dengue.

Cestovatelé mohou také dostat nemoci z nachlazení a chřipku během cesty letadlem nebo jiným dopravním prostředkem, když cestují do nebo ze své cílové destinace.

Souhrnné informace o onemocnění cestovatelů, jejich výskytu, příčinách průjmů a možnostech očkování lze získat na webových stránkách.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Laboratorní vyšetření

U cestovatelů je důležité určit příčinu jejich onemocnění, a nejenom je léčit, ale také zabránit dalšímu přenosu a dokumentovat výskyt určité nemoci u cestovatelů, kteří se vrátili ze zemí, které navštívili.

Příčiny bakteriálního průjmu lze zjistit kultivací stolice a k léčbě lze použít antimikrobiální léky. Pokud se objeví příznaky, tyto léky lze použít i bez bližšího vyšetření a určení specifického patogenního agens. Parazitární příčiny průjmu lze prokázat pomocí O&P (vajíčko a parazit) testu ze stolice. Tento test je používán k určení parazitů a jejich vajíček v čerstvě nebo speciálně uchovávaných vzorcích stolice. Pro některé parazity, např. Giardia intestinalis (Lamblia intestinalis), byly vyvinuty testy k průkazu antigenu tohoto patogena. Tyto testy rozpoznají bílkoviny typické pro tohoto parazita a mohou být užitečné v případě, že parazité se vyskytují v nízkém počtu. Jelikož zjištění příčiny virového průjmu je komplikované, virovou příčinu průjmu běžně pomocí specifické kultivace nebo testů ve většině případů neprokazujeme, pouze v případě, že virus způsobí velký počet lidských onemocnění, která se mohou objevit např. při plavbě lodí nebo v nějakém hotelu.

Parazity, způsobující malárii (prvoci nazývaní plasmodia), infikují červené krvinky. Lze je prokázat z odběrů krve a ve speciálně obarvených „tlustých a tenkých“ krevních nátěrech na sklíčko, které vyšetříme mikroskopicky. Mnoho dalších nemocí cestovatelů lze určit buď kultivací mikroorganismů, jejich mikroskopickým průkazem a nebo vyšetřením protilátek (odpovědí imunitního systému na infekci) nebo vyšetřením antigenů (bílkovin z konkrétního mikroorganismu). Pacienti, kteří se vrátí z cesty s akutním nebo chronickým onemocněním, by měli vyhledat svého lékaře, který doporučí konzultaci u specialisty na infekční lékařství a nebo tropickou medicínu.

Nelaboratorní vyšetření

Občas můžeme použít rentgenologické, nebo CT  vyšetření tělesných orgánů, například plic nebo jater, ve snaze prokázat infekci nebo jejich poškození.

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Předem provedená opatření mohou pomoci zabránit mnoha onemocněním cestovatelů. Před cestou by měli lidé konzultovat svého lékaře a ověřit si, zda byli očkovaní proti onemocněním jako jsou příušnice, spalničky, zarděnky, dětská obrna a tetanus. Měli by prodiskutovat svoje cestovní plány a případně se nechat naočkovat proti doporučeným nemocem jako je hepatitida A, nebo žlutá zimnice. Pokud se chystají do oblastí, kde se vyskytuje malárie, měli by užívat chemoproxylaxi, jako je např. meflochin nebo chlorochin, a s profylaxí by měli začít již před cestou. Tyto léky vyžadují, aby byly užívány pravidelně během cesty, a ještě určitou dobu po návratu. Někteří lékaři mohou také dát svým pacientům antimikrobiální léky s sebou na cestu včetně pokynů, jak a kdy je brát, pokud se během cesty objeví příznaky – jedná se o tzv. stand-by terapii.

Jak v Centers for Disease Control and Prevention, tak ve World Health Organization mají nejnovější informace, jak ochránit zdraví cestovatelů, tak i preventivní strategie. Jsou zde také k dispozici aktualizované informace z různých zemí a specifických regionů, týkající se onemocnění cestovatelů (viz níže příslušné webové stránky).

I přes dodržování všech opatření, cestovatelé mohou onemocnět, buď během své cesty nebo v průběhu několika měsíců po návratu domů. Obecně platí, čím dříve jsou onemocnění cestovatelů diagnostikována, tím snazší je jejich léčba. Cestovatelé by měli také znát, které příznaky znamenají nutnost vyhledat okamžitě lékařskou péči v zemi, kterou navštívili a co si mohou dovolit léčit sami. V období několika měsíců po návratu domů si také cestovatelé nemusí všimnout žádných příznaků, které se objeví, až jsou na ně upozorněni lékařem, nebo okolím. 

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

S1
Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition].

S2
Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

S3
(2005). Custom Reports [downloadable in sections]. Travelers' Health: Yellow Book Health Information for International Travel, 2005-2006 [On-line book, note: book for purchase 560 pages]. Available FTP: http://www2.ncid.cdc.gov/travel/yb/utils/ybDynamic.asp

S4
(© 2006). International travel and health publication [3.70 mb, downloadable in sections]. World Health Organization, [On-line publication]. Available FTP: http://www.who.int/ith/en/

S5
DPDx Laboratory Identification of Parasites of Public Health Concern [A-Z]. CDC NCID, Division of Parasitic Diseases [On-line information]. Available FTP: http://www.dpd.cdc.gov/dpdx/

S6
Disease Listing, [A-Z]. CDC, Division of Bacterial and Mycotic Diseases [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/ncidod/dbmd/diseaseinfo/default.htm

S7
(© 2006). Frequently Asked Questions about worms [19 paragraphs].WHO, Partners for Parasite Control [On-line information]. Available FTP:http://www.who.int/wormcontrol/statistics/faqs/en/index.html

S8
Tropical Medicine Q&A, Tropical Diseases [101 paragraphs]. American Society of Tropical Medicine & Hygiene [On-line information]. Available FTP: http://www.astmh.org/q_a/tropical_dis.cfm

S9
Freedman, D. et. al. (2006 January 12). Spectrum of Disease and Relation to Place of Exposure among Ill Returned Travelers [32 paragraphs]. N Engl J Med 354:2 [On-line information]. Available FTP: http://www.nejm.org/

S10
Mandell's Principles and Practice of Infectious Diseases, "Protection of Travelers" and "Infections in Returning Travelers" 6th ed. Vol. 2. 2000. p. 3637-3655.

Elsewhere On The Web

Centers for Disease Control and Prevention: Traveler’s Health
World Health Organization: International travel and health publication
U.S. Department of State: International Travel
Foreign & Commonwealth Office: Travel Advice by Country
CDC NCID, Division of Parasitic Diseases: DPDx Laboratory Identification of Parasites of Public Health Concern
CDC: Division of Bacterial and Mycotic Diseases

Další literární zdroje:

Stejskal F., Tomíčková D.:

Cestování a možná zdravotní rizika. Zajištění před cestou.

Lékařské listy č. 13, 28.6.2010, s. 5-8.

Tento článek byl naposledy aktualizován 4. ledna 2019.