Další názevRubeola, Rubella
Oficiální názevProtilátky proti zarděnkám, IgM a IgG
Související vyšetření

TORCH, HIV protilátky

Proč se nechat vyšetřit?

Ke zjištění, zda má pacient dostatečné množství protilátek chránících jej proti zarděnkám; k ověření již proběhlé infekce nebo zjištění právě probíhající infekce

Kdy vyšetření použít?

K ověření imunity před nebo během těhotenství; pokud má těhotná žena příznaky jako je horečka a vyrážka; pokud má novorozenec abnormální vývoj nebo defekt, který může být způsoben prenatální infekcí; pokud je potřeba ověřit aktivní infekci zarděnek

Požadovaný druh vzorku?

Vzorek krve je získáván ze žíly na paži u dospělých nebo paty či pupečníku novorozence

Co je vyšetřováno?

Rubella je virus, který způsobuje onemocnění charakterizované teplotou a vyrážkou trvající 2 – 3 dny. Onemocnění je vysoce nakažlivé, existuje vakcinace.

Vyšetření zjišťuje přítomnost protilátek v krvi. Protilátky proti zarděnkám jsou produkovány jako odpověď na infekci virem rubelly. Existují dva typy protilátek: IgM a IgG. Po expozici virem se v krvi objevuje typ IgM. Množství protilátek se zvyšuje až do 7. - 10. dne po nákaze, poté hladina během několika týdnů klesá. U novorozenců mohou být tyto protilátky detekovány několik měsíců až rok. IgG protilátky se objevují později a zůstávají v krvi po celý život, čímž poskytující ochranu proti opakované infekci. Přítomnost IgM protilátek v krvi poukazuje na současnou infekci, zatímco přítomnost IgG protilátek může znamenat, že je pacient nakažený, infekce u něj proběhla v minulosti, nebo byl očkován (vakcinace proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám).

Virus zarděnek způsobuje zpravidla mírné infekce nápadné charakteristickou vyrážkou na tváři, krku a později na trupu a ramenou. Během několika dnů vyrážka zmizí. Virus přechází skrz sekrety nosu a dýchacích cest a může způsobovat příznaky jako teplota, zvětšené uzliny, rýma, červené oči a bolest kloubů. U dětí mohou být příznaky minimální, takže onemocnění může být přehlédnuto. U většiny pacientů zarděnky přejdou během několika dnů bez speciální léčby a nezpůsobují další zdravotní problémy.

Nebezpečné je, pokud dojde k primární infekci u těhotných žen během prvních tří měsíců těhotenství. Během tohoto období je plod nejvíce náchylný k viru, nákaza může způsobit potrat, předčasný porod nebo kongenitální poruchy, které mohou trvale poškodit dítě (opožděný vývoj, mentální retardace, ztráta sluchu, šedý zákal, abnormality hlavy, poškození jater nebo srdce).

Vzhledem k vážným důsledkům ve vývoji plodu byla v roce 1969 odstartována kampaň podporující imunizace všech dětí. První celoplošné očkování proti zarděnkám bylo v Československu vyhlášeno v roce 1982. Dříve se zarděnky objevovaly v opakovaných epidemiích trvajících několika let. Díky vakcinaci pokleslo dramaticky množství infekcí. Kdokoli, kdo nebyl očkován proti zarděnkám jako dítě, může být infikován virem zarděnek.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve je odebrán ze žíly na paži u dospělých a z paty nebo pupečníkového pahýlu u novorozenců.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření na zarděnky je použito k:

  • Zjištění dostatečného množství protilátek proti zarděnkám
  • Detekci dříve proběhlé nebo současné infekce
  • Zjištění osob, které nebyly exponovány nákaze nebo které nebyly očkovány
  • Ověření přítomnost dostatečného množství protilátek u těhotných žen a žen plánujících těhotenství

Lékař může nařídit vyšetření na IgM i IgG protilátky u pacientů (těhotných nebo ne), kteří mají příznaky charakteristické pro zarděnky. Může být také nařízeno u novorozenců podezřelých, že byli nakaženi během těhotenství, nebo s charakteristickými kongenitálními poruchami.

Kdy je vyšetření požadováno?
Průkaz IgG se může provést v době těhotenství, pokud pacientka těhotenství plánuje nebo v případě, že je vyžadována kontrola imunity proti zarděnkám. Vyšetření na IgM a IgG protilátky je nařízeno, pokud má těhotná žena horečku a vyrážku a/nebo další příznaky poukazující na zarděnky. Jelikož jiná onemocnění mohou způsobovat podobné příznaky, lékař potřebuje průkaz k potvrzení diagnózy.

Vyšetření na IgM a IgG protilátky je nařízeno u novorozenců, pokud měla matka zjištěny zarděnky během těhotenství a/nebo má novorozenec charakteristické defekty (ztráta sluchu, kardiovaskulární abnormality, šedý zákal, onemocnění CNS), které mohou být způsobeny virem zarděnek.

Vzhledem k tomu, že IgM a IgG protilátky se objevují nějakou dobu po infekci, vyšetření by mělo být opakováno po 2 až 3 týdnech. Zjišťuje se, zda jsou protilátky přítomny (pokud na začátku nákazy nebyly), nebo zda množství protilátek klesá nebo stoupá v čase.

Co výsledek vyšetření znamená?
U dospělých osob nebo dětí znamená nepřítomnost IgG protilátek, že pacient nebyl infikován nebo očkován proti zarděnkám a není tedy proti viru chráněn. Přítomnost IgG protilátek a nepřítomnost IgM protilátek znamená, že byl pacient očkován nebo nakažen virem v minulosti a vyšetřovaná osoba by měla být chráněna proti zarděnkám. U novorozence znamená přítomnost IgG protilátek a nepřítomnost IgM protilátek, že matčiny IgG protilátky se dostaly k plodu a tyto protilátky mohou ochránit plod před infekcí během prvních šesti měsíců života. Nález IgM protilátek u novorozence indikuje infekci plodu během těhotenství ( protože matčiny IgM protilátky neprojdou k dítěti skrz pupeční šňůru). Průkaz IgM protilátek indikuje u dětí a dospělých probíhající nákazu zarděnek.

 

 

IgM

IgG

Vyhodnocení

Dospělí/děti

+

+/-

Současná infekce

Dospělí/děti

 

+

Předchozí infekce, imunita

Novorozenci

+

 

Nitroděložní infekce

Novorozenci

 

+

Mateřská imunita, pasivní imunita
prvních šest měsíců

Občas může dojít k falešně pozitivnímu průkazu protilátek IgM, protože zkříženě reagují s jiným proteinem v těle. K ověření IgM objedná lékař vyšetření hladiny IgG protilátek a opakuje se za 2-3 týdny k zjištění vzrůstu hladiny titru, indikující infekci zarděnek.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Je možné vyšetřit genetický materiál (RNA) viru přímo ze vzorku nebo z narostlé kultury. Virus zarděnek vyžaduje alespoň týden pro průkaz z kultivace, a speciální molekulární test nebo specificky připravené protilátky musí být použity k detekci viru. Toto vyšetření může pomoci lékaři diagnostikovat zarděnky u novorozenců. Protože je toto vyšetření složité a drahé, provádí se v referenční laboratoři.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Měly by být těhotné ženy očkovány?
2. Má očkování nějaká rizika?
3. Jak brzo po nákaze virem dostanu zarděnky?
4. Co symbolizují písmena MMR vakcína?

1. Měly by být těhotné ženy očkovány?
Ženy by neměly být očkovány během těhotenství a měly by se vyhnout těhotenství alespoň jeden měsíc po vakcinaci.

2. Má očkování nějaká rizika?
Vakcína obsahuje živý oslabený virus, který podporuje produkci protilátek, ale nezpůsobuje onemocnění. Někteří lidé mají vyrážku trvající 2-3 týdny po vakcinaci a pociťují bolest kloubů především na rukou a zápěstí. Vedlejší komplikace jsou vzácně pozorovány u malých dětí. Imunosuprimovaní pacienti, lidé s HIV nebo rakovinou na chemoterapii, by měli možné očkování konzultovat s lékařem.

3. Jak brzo po nákaze virem dostanu zarděnky?
Pokud máte příznaky nemoci, vyrážka se obvykle objevuje 15-17 dnů po kontaktu s nakaženou osobou. Člověk je obvykle nakažlivý týden před vyrážkou a 1-2 týdny poté. Novorozenci nakažení během těhotenství mohou zůstat nakažliví několik měsíců.

4. Co symbolizují písmena MMR vakcína?
Measles(spalničky), Mumps(příušnice) a Rubella(zarděnky). Všechny tyto tři běžné virové infekce jsou obsaženy v jediné vakcíně.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.