Popis onemocnění

Chřipka je virové onemocnění dýchacích cest, které přenáší nakažený člověk na vnímavé (neimunní) osoby při kašli, smrkání a které se může šířit i kontaktem s kontaminovanými povrchy. Chřipku vyvolává virus chřipky A, B nebo vzácně C. Nejčastěji se vyskytuje chřipka A, která bývá častou příčinou pandemií nebo epidemií. V mírném pásmu se chřipka vyskytuje sezónně, přičemž maximum výskytu je v zimě. V subtropickém a tropickém pásmu se chřipka vyskytuje po celý rok. V průběhu epidemií chřipky je běžné, že v populaci koluje několik typů chřipkového viru; většinou dominuje jeden nebo dva typy viru. V této souvislosti se hovoří o tzv. sezónní chřipce.

Virus chřipky A i B se v průběhu času mění. Typy viru odpovědné za sezónní chřipku procházejí sérií malých genetických změn. Tyto změny vedou k tomu, že osoby, které byly očkovány proti chřipce nebo infekci prodělali v minulosti, nejsou imunní proti sezónní chřipce. Pokud je v populaci větší množství osob vnímavých k chřipce, může dojít ke vzniku epidemie. Virus chřipky A také může projít velkou genetickou změnou, která vede k jeho větší agresivitě i snadnějšímu přenosu. Vakcíny proti chřipce jsou každoročně vyvíjeny na základě doporučení expertů, které vychází z předpokladu o pravděpodobné cirkulaci určitých typů chřipkového viru v populaci. Tyto vakcíny jsou buď inaktivované nebo atenuované (oslabené) a pokrývají 2 subtypy chřipky A a jeden subtyp chřipky B.

Virus chřipky způsobuje onemocnění lidí i zvířat, a to včetně ptáků, prasat, psů a koní. Virus lidské chřipky se snadno přenáší mezi lidmi. Naopak většina zvířecích virů chřipky se přenáší na člověka jen vzácně. Pokud dojde k přenosu ze zvířete na člověka, je to téměř vždy v důsledku velmi úzkého kontaktu s infikovanými zvířaty, například v případě chovatelů kuřat nebo vepřů. Následná lidská infekce je přenesena na další osobu jen velmi vzácně.

Přetrvávající obavou mezi odborníky je mutace zvířecího typu chřipkového viru (např. prasečího nebo ptačího), která povede k těžkému nebo fatálnímu průběhu chřipky u vnímavých osob, a také ke snadnému mezilidskému přenosu.

Virus chřipky A může být dále klasifikován podle dvou unikátních antigenů: H (hemaglutinin) a N (neuraminidáza). Subtypy viru chřipky A, které jsou nejčastější příčinou lidských infekcí, jsou označovány jako H1N1 a H3N2. Pokud bychom virus chřipky A klasifikovali podle místa výskytu, poté by A reprezentovalo stát a H i N město, kde se virus poprvé objevil. Pro další popisné určení by bylo nezbytné identifikovat konkrétní ulici a dům. V případě viru chřipky jde tedy o kombinaci místa výskytu, čísla typu a roku. Například subtyp převažující v průběhu chřipkové sezóny 2003-2004 byl A/Fujian/411/2002 (H3N2). Ve většině případů je specifické pojmenování subtypu viru známo pouze odborníkům a osobám, které jsou pověřeny epidemiologickým dohledem nad chřipkou. V posledních letech byl položen důraz na ptačí a H1N1 (prasečí) chřipku.

Ptačí chřipka (virus chřipky A, subtyp H5N1) byla poprvé popsána v Hong Kongu v roce 1997. Tento virus způsobil epidemický výskyt u ptáků v jihovýchodní Asii v roce 2004, což následovala úmrtí ptáků i lidí v některých dalších částech Asie. Infekce virem ptačí chřipky je zoonóza, protože dosud nebyl prokázán mezilidský přenos.

H1N1 (prasečí) chřipka je lidská infekce chřipkovým virem H1N1, která byla také nazvána jako „prasečí chřipka“. V současné době je známo, že tento virus obsahuje geny lidských, prasečích i ptačích chřipkových virů. Virus byl poprvé hlášen v Mexiku a USA a byl určen jako virus chřipky A, H1N1. V současnosti jde o celosvětově nejrozšířenější virus chřipky A.

Podle Centers for Disease Control and Prevention (CDC) na chřipku nebo na chřipkou způsobené komplikace zemře každoročně v USA přibližně 36 000 osob a více než 200 000 nemocných je ve stejném období z důvodu chřipky hospitalizováno. V ČR není chřipka sledována jako samostatná diagnóza, evidovány jsou pouze akutní respirační infekce; data jsou dostupná na webové stránce Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Praze. Aktuální informace o výskytu chřipky rovněž zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ČR na své webové stránce. V průběhu běžné chřipkové sezóny je nejvíce případů chřipky zaznamenáno mezi dětmi a mladistvými, nicméně více než 90 % úmrtí a 60 % hospitalizací vzniklých v souvislosti s chřipkou se objevuje u osob starších 65 let.

Chřipka H1N1, která se objevila v roce 2009, měla větší dopad na mladé osoby oproti pacientům starším 65 let. Mezi dubnem a prosincem 2009 bylo zaznamenáno, že přibližně 90 % hospitalizací a 88 % úmrtí, ke kterým došlo v souvislosti s chřipkou, postihlo osoby mladší 65 roků. CDC odhaduje, že mezi dubnem 2009 a březnem 2010 se v USA objevilo 42 až 86 milionů případů chřipky H1N1, které vedly ke 188 000 až 389 000 hospitalizací a k 8520 až 17620 úmrtí.

Odhad aktuálního počtu případů chřipky je složitý, protože ne všechny osoby s chřipkou vyhledají zdravotní péči a jenom malé procento nakažených je testováno. Testování je mnohem častější u hospitalizovaných pacientů. Počet potvrzených infekcí tak představuje pouze malý zlomek všech případů chřipky.

Ve srovnání s chřipkovou sezónou z let 2009-2010 je stále nezávažnější pandemie chřipky H1N1, která proběhla v letech 1918-1919. Odhaduje se, že tehdy byla infikována 1/3 světové populace (odhadem asi 500 milionů lidí) a že 20 až 50 milionů nemocných zemřelo (z toho 500 000 úmrtí bylo jen v USA).

 

Příznaky

Sezónní chřipka je středně těžké onemocnění, které se u většiny postižených projevuje jako únava, horečka, třesavka, zimnice, ucpaný nos, bolesti v hrdle, hlavy a svalů, slabost, kašel a v některých případech dokonce jako průjem a zvracení. Tyto příznaky mohou být přítomny u celé řady dalších onemocnění včetně sezónních virových infekcí. Chřipka může mít závažný průběh, který vede ke komplikacím, jako je virová pneumonie nebo sekundární bakteriální pneumonie (viz pneumonie), a to zvláště u malých dětí a seniorů, těhotných žen a pacientů s vedlejšími chorobami, jako je astma, chronické onemocnění plic nebo srdce, diabetes, onemocnění ledvin nebo jater a postižení imunitního systému při nádorech nebo HIV/AIDS. Inkubační doba chřipky je asi 2 dny. Poté následuje několik dnů, kdy se objevují příznaky a dalších několik dnů trvá, než se pacient zcela uzdraví. Pacienti vylučují virus (a jsou infekční) již několik dnů před objevením se příznaků. Vylučování viru pak pokračuje dalších 5 až 7 dnů, kdy trvají příznaky; vylučování viru případně končí 24 hodin po ústupu horeček. Děti a imunokompromitovaní pacienti mohou vylučovat virus i delší dobu.

 

Vyšetření

Laboratorní a pomocná vyšetření jsou prováděna pro stanovení diagnózy chřipky a odlišení dalších virových infekcí nebo jiných příčin klinických příznaků. Tato vyšetření jsou prováděna i pro vedení léčby a sledování šíření chřipky v populaci.

Testování na chřipku se netýká mnoha osob, protože většina pacientů buď nevyhledá lékařskou péči, nebo jejich ošetřující lékaři stanoví pravděpodobnou diagnózu chřipky pouze na základě příznaků. Ošetřující lékař při stanovení diagnózy chřipky vychází i z toho, že probíhá chřipková sezóna, což je založeno na epidemiologických údajích o výskytu chřipky v populaci. Důležitým důvodem, proč se všichni pacienti s podezřením na chřipku netestují je i to, že testy na chřipku nedokážou detekovat každý případ infekce. Roli rovněž hraje fakt, že citlivé testy jsou časově náročnější a jejich výsledek není pro vedení léčby k dispozici včas. Pokud má test pomoci lékařům v rozhodnutí o nasazení terapie, musí být jeho výsledek dostupný během 48 hodin od počátku příznaků.

Lékaři mohou ordinovat kontrolní laboratorní vyšetření při negativitě rychlých testů; se zahájením léčby nečekají na výsledky kontrolních vyšetření. Laboratorní vyšetření jsou vždy prováděna u nemocných v těžkém stavu (hospitalizovaných) a u osob, které jsou ve zvýšeném riziku těžkého průběhu chřipky nebo jejích komplikací. Aktuální doporučení pro diagnostiku chřipky jsou dostupná na webové stránce Národní referenční laboratoře pro chřipku SZÚ.

Laboratorní testy
Pro detekci chřipky může být použita celá řada testů, které zahrnují:

  • Rychlý test pro průkaz chřipkového antigenu – používá se pro detekci chřipky A nebo chřipky A a B a pro vedení protivirové léčby. Tento test může být proveden v ordinaci lékaře a jeho výsledek je většinou k dispozici do 30 minut.
  • Průkaz antigenu viru přímou fluorescencí (DFA) – je citlivější než rychlé testy, ale jeho interpretace vyžaduje zvláštní školení.
  • Kultivace viru – je považována za zlatý standard pro stanovení diagnózy chřipky. Toto vyšetření, které trvá 3 až 7 dnů, slouží k detekci chřipky A a B i pro určení subtypu viru.
  • Polymerázová řetězová reakce v reálném čase (RT-PCR) – je citlivý test, který detekuje genetický materiál viru. Specifické verze tohoto testu byly vyvinuty pro detekci viru chřipky H1N1 2009.
  • Protilátkové testy na chřipku A nebo B – jde o krevní testy prováděné pro zjištění imunitní odpovědi na infekci virem chřipky. Tyto testy jsou většinou prováděny pro výzkum nebo pro epidemiologické účely.

Více informací je uvedeno v článku „Testy na chřipku“.

  • RTG srdce a plic – je někdy prováděno pro posouzení stavu plic a rovněž u osob s příznaky pneumonie.

 

Léčba

Nejlepším opatřením je samozřejmě zabránění infekce, k čemuž slouží sezónní chřipková vakcinace a další aktivity směřující k omezení šíření viru. Během chřipkové sezóny 2009-2010 byly doporučeny dvě vakcinace proti chřipce: jedna proti běžné sezónní chřipce a další proti pandemickému chřipkovém viru H1N1 2009. Aktuální doporučení pro složení vakcíny pro sezónu 2011-2012 je dostupné na webových stránkách SZÚ i Národní imunizační komise MZ ČR. Obecná opatření, která slouží k omezení šíření viru, zahrnují mytí rukou, omývaní kontaminovaných povrchů, používání kapesníků při kašli nebo smrkání. V případě onemocnění chřipkou je doporučeno omezení kontaktů s dalšími lidmi. Většina osob prodělá chřipku s lehčím nebo středně těžkým průběhem a nevyžaduje lékařskou péči. Doporučeny jsou tekutiny, klid na lůžku a běžná antipyretika, a to do doby, než odezní příznaky.

Protivirové přípravky pro léčbu chřipky jsou dostupné. Pokud se užívají, mají se nasadit co nejdříve po objevení se příznaků, což vede ke zkrácení jejich trvání i k omezení vylučování viru. Příznivý efekt protivirových přípravků je patrný zvláště při jejich nasazení do 48 hodin od počátku onemocnění. Protivirové přípravky mohou také snížit riziko těžkého průběhu infekce. CDC doporučuje léčbu prokázaných nebo suspektních případů chřipky, které mají těžký, komplikovaný nebo progresivní průběh. Léčba je také doporučována v případě hospitalizace a u pacientů se zvýšeným rizikem závažných komplikací. Osoby se zvýšeným rizikem těžkého průběhu chřipky, které byly v kontaktu s infekcí, mohou dostat protivirovou léčbu ještě před rozvojem onemocnění (jde o tzv. antivirovou profylaxi).

Pacienti, kteří mají sekundární komplikace, jako je například bakteriální pneumonie, musí být léčeni antibiotiky.

Aktuální terapeutická doporučení jsou dostupná i na webové stránce Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

 

Literatura a odkazy

Na této stránce

Testy: test na chřipku, RSV
Onemocnění: astma, onemocnění plic, pneumonie, onemocnění ledvin, onemocnění srdce, cystická fibróza, diabetes, těhotenství

Další webové odkazy

Ministerstvo zdravotnictví ČR:ww.mzcr.cz

Národní imunizační komise: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/narodni-imunizacni-komiseniko-_1983_5.html

Národní referenční laboratoř pro chřipku, Státní zdravotní ústav: http://www.szu.cz/narodni-referencni-laborator-pro-chripku

Společnost infekčního lékařství ČLS JEP: http://www.infekce.cz

Centers for Disease Control and Prevention: Seasonal Influenza (flu)
Centers for Disease Control and Prevention: 2009 H1N1 Flu

Centers for Disease Control and Prevention: Pandemic Influenza Storybook

Kidshealth.org: Influenza (Flu)

Mayo Clinic: Influenza (flu) Treatment and drugs

World Health Organization: Influenza

National Institute of Allergy and Infectious Diseases: Flu (Influenza)

Flu.gov

 

Zdroje článků

Upozornění: tento článek vychází z výzkumu, který využívá citované zdroje a rovněž z názorů expertů z redakční rady Lab Tests Online. Článek je periodicky revidován redakční radou a výsledkem této revize může být dodání nových informací. Každý nový zdroj bude přidán k seznamu použité literatury a bude odlišen od původních citací.

(Updated 2009 December 24). H1N1 Flu: Diagnosis and Lab Testing. Centers for Disease Control and Prevention, [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/h1n1flu/diagnosis/ through http://www.cdc.gov. Accessed March 2010.

Chang, H. (2009 November 4). Influenza. JAMA. 2009;302(17):1926 [On-line information]. PDF available for download at http://jama.ama-assn.org/cgi/reprint/302/17/1926.pdf through http://jama.ama-assn.org. Accessed March 2010.

(Updated 2009 December 7). Updated Interim Recommendations for the Use of Antiviral Medications in the Treatment and Prevention of Influenza for the 2009-2010 Season. Centers for Disease Control and Prevention [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/h1n1flu/recommendations.htm through http://www.cdc.gov. Accessed March 2010.

(2009 September 29). Questions & Answers, Influenza Diagnostic Testing During the 2009-2010 Flu Season. Centers for Disease Control and Prevention [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/h1n1flu/diagnostic_testing_public_qa.htm through http://www.cdc.gov. Accessed March 2010.

(2010 February 10). Questions & Answers, 2009 H1N1 Flu ("Swine Flu") and You. Centers for Disease Control and Prevention [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/h1n1flu/qa.htm through http://www.cdc.gov. Accessed March 2010.

Derlet, R. et. al. (Updated 2009 December 8). Influenza. eMedicine [On-line information]. Available online at http://emedicine.medscape.com/article/219557-overview through http://emedicine.medscape.com. Accessed March 2010.

Bronze, M. S. (Updated 2010 January 27). H1N1 Influenza (Swine Flu) eMedicine [On-line information]. Available online at http://emedicine.medscape.com/article/1807048-overview through http://emedicine.medscape.com. Accessed March 2010.

Katz, M. et. al. (2009 March 13). Use of Rapid Tests and Antiviral Medications for Influenza Among Primary Care Providers in the United States. Medscape Today from Influenza Resp Viruses. 2009;3(1):29-35 [On-line information]. Available online at http://www.medscape.com/viewarticle/588778 through http://www.medscape.com. Accessed March 2010.

(2009 November 13). Fact Sheet for Healthcare Providers: Interpreting ELITech Molecular Diagnostics 2009-H1N1 Influenza A virus Real-Time RT-PCR Test Results ARUP Laboratories [On-line information]. PDF available for download at http://www.arup-lab.com/Testing-Information/resources/HotLines/H1N1-HealthcareProviders-InterpretingTestResults.pdf through http://www.arup-lab.com. Accessed March 2010.

Hillyard, D. et. al. (Updated 2010 February). Influenza Virus. ARUP Consult [On-line information]. Available online at http://www.arupconsult.com/Topics/InfluenzaVirus.html?client_ID=LTD through http://www.arupconsult.com. Accessed March 2010.

Mayo Clinic Staff (2009 September 30). H1N1 flu (swine flu). MayoClinic.com [On-line information]. Available online at http://www.mayoclinic.com/health/swine-flu/DS01144 through http://www.mayoclinic.com. Accessed March 2010.

Mayo Clinic Staff (2009 September 11). Influenza (flu). MayoClinic.com [On-line information]. Available online at http://www.mayoclinic.com/health/influenza/DS00081 through http://www.mayoclinic.com. Accessed March 2010.

(2009 August 10). Interim Guidance for the Detection of Novel Influenza A Virus Using Rapid Influenza Diagnostic Tests. Centers for Disease Control and Prevention [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/h1n1flu/guidance/rapid_testing.htm through http://www.cdc.gov. Accessed March 2010.

(Updated 2010 March 8). CDC Estimates of 2009 H1N1 Influenza Cases, Hospitalizations and Deaths in the United States, April 2009 – February 13, 2010. Centers for Disease Control and Prevention [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/h1n1flu/estimates_2009_h1n1.htm through through http://www.cdc.gov. Accessed March 2010.

Wu, A. (© 2006). Tietz Clinical Guide to Laboratory Tests, 4th Edition: Saunders Elsevier, St. Louis, MO. Pp 1225, 1578.

Forbes, B. et. al. (© 2007). Bailey & Scott's Diagnostic Microbiology, 12th Edition: Mosby Elsevier Press, St. Louis, MO. Pp 729.

Katz, M. et. al. (2009 March 13). Use of Rapid Tests and Antiviral Medications for Influenza Among Primary Care Providers in the United States. Medscape Today from


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.