Další názevHAV-Ab/IgM, HAV–Ab/celkové
Oficiální názevHepatitida A
Související vyšetření

Hepatitida B, Hepatitida C

Proč se nechat vyšetřit?
K diagnostice onemocnění hepatitidou A nebo k hodnocení potřeby či účinnosti očkování proti hepatitidě A.

Kdy se nechat vyšetřit?
Tehdy, kdy máte symptomy infekce, po styku s infekcí, při chronických onemocněních jater a po očkování proti hepatitidě A.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na Vaší paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Protilátka proti viru hepatitidy A je tvořena v reakci na infekci virem hepatitidy A nebo v reakci na očkování proti hepatitidě A. Vyšetření detekuje přítomnost uvedené protilátky.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán stříkačkou ze žíly na Vaší paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Existují dvě verze vyšetření, obě detekují protilátky. Organismus tvoří protilátky ke svojí ochraně před antigeny (cizí bílkoviny); po expozici virem produkuje nejprve IgM (Immunoglobulin M) protilátku, ta je tudíž využívána k časné detekci infekce. IgM protilátka proti HAV je vyšetřována u pacientů s příznaky akutní hepatitidy, jako je žloutenka, tmavá moč, opálově zabarvená stolice, horečka a ztráta chuti k jídlu. IgG (Immunoglobulin G) protilátky se tvoří později, ale zůstávají přítomny po mnoho let a chrání organismus před další infekcí stejným virem. Vyšetření celkových protilátek (stanovují se jak IgG, tak IgM protilátky) určuje jak současnou, tak již proběhlou infekci a je pozitivní i po očkování proti hepatitidě A.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření přítomnosti IgM protilátek k hepatitidě A je prováděno, pokud máte její symptomy, nebo jste přišli do styku s virem. Pokud uvažujete o očkování proti hepatitidě A, je vhodné nejprve vyšetřit celkové protilátky a podle výsledku rozhodnout, zda je očkování potřebné (pokud již máte protilátky v organismu přítomny, očkování je zbytečné). Vyšetření celkových protilátek je vhodné použít i po kompletním očkování k ověření reakce organismu na vakcínu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Pokud je výsledek vyšetření pozitivní (nebo reaktivní) a nebyli jste očkováni proti HAV, prodělali jste v minulosti infekční hepatitidu A – ale nemusíte z toho mít obavy. Okolo 30 % dospělých ve věku nad 40 let má protilátky proti hepatitidě A. Pokud jste absolvovali očkování, pozitivní výsledek znamená vaší imunitu k hepatitidě A a nemůžete být nakaženi.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Předpokládá se, že infekce hepatitidou A vytváří trvající imunitu proti dalším infekcím.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak mohu být virem nakažen, aniž bych o tom věděl?
2. Jsou nějaké možnosti prevence před onemocněním?

1. Jak mohu být virem nakažen, aniž bych o tom věděl?
Virus se vyskytuje v kontaminované vodě a ve fekáliích. Může se stát, že sníte syrové ovoce či zeleninu, kterých se dotýkaly nakažené osoby, aniž by si před tím správně umyly ruce. Stejně tak můžete sníst syrové nebo nedokonalé uvařené plody moře, které se živili v kontaminovaných vodách. Děti se často nakazí hepatitidou, aniž by onemocněly, či mají jen slabé příznaky jako je horečka a průjem. Choroba je pak obvykle zaměněna s chřipkou.

2. Jsou nějaké možnosti prevence před onemocněním?
Ano, je dostupné očkování. Lze ho doporučit především lidem cestujícím do rozvojových zemí, dětem v oblastech s vyšším výskytem HAV a lidem s poškozením jater z jiných příčin.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.